| |
| |
|
Psychologie architektury
KOUTKOVÁ, Ilona
Má bakalářská práce se zabývá všemi možnými aspekty mající vliv na konečnou podobu architektonických děl. Též jsem se tímto chtěla zamyslet nad samotnou podstatou a smyslem architektury; nad definicí jednotlivých pojmů, které dávají dohromady architekturu jako celek. Zajímá mne také souhra a vliv na jiné odvětví umění, ze kterých se architektura skládá, stejně jako samotný princip architektury. A považujeme-li architekturu za součást umění, zamýšlím se nad pojmem krása v architektuře jako takové. V neposlední řadě se zabývám vlivem architektury na životní prostředí, a naopak životního prostředí na architekturu. Součástí této bakalářské práce je i soubor významných staveb, které mne nějakým způsobem zaujaly i mne, proto jsem se pokusila vyjádřit i svůj názor na ně. V závěru se pak zabývám tématem, které má ve s$pojení krása a architektura významnou roli ? japonské zahrady.
|
|
Výtvarné řešení fragmentů křížové cesty v dané krajině.
RÜCKER, Hanuš
Tato diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se skládá z nastínění významu křížové cesty jak z hlediska výtvarného chápání, tak i z hlediska duchovního uvažování. V úvodu je stručně popsána historie a postavení náboženství ve společnosti, náhled na lidovou zbožnost a problematiku křížových cest, poukázáno je také na pašijový cyklus, moderní pojetí křížových cest a samotnou křížovou cestu v pojetí Mikuláše Medka a Karla Stádníka. Praktická část se zabývá tvorbou vlastního návrhu vybraných zastavení křížové cesty, které jsou následně umístěny do prostoru vybrané lokality na Prachaticku.
|
|
Význam krajiny pro utváření lidské religiozity (u žáků SŠ)
KNĚZ, Miroslav
ABSTRAKT KNĚZ, M. Význam krajiny pro utváření lidské religiozity (u žáků SŠ). České Budějovice, 2012. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra systematické teologie. Vedoucí práce Mgr. František Štěch, PhD. Předmětem této práce je hledání významu porozumění krajině při utváření lidské religiozity. První část práce nazvaná Člověk a krajina se snaží o obecné charakteristiky vtahu člověka a krajiny. Druhá část je věnována vývoji vnímání krajiny u některých autorů (J. J. Rousseau, Jiří Sádlo, Václav Cílek). Třetí kapitola nachází souvislosti mezi vnitřním prožíváním a prostředím, kde člověk žije. Jedná se o dynamický vztah, který má vliv na utváření religiozity. Dále je definována lidská religiozita, symbolický význam krajiny a specifika období adolescence. Závěr práce nabízí konkrétní podněty pro pedagogickou práci s mladými adolescenty pomocí dialogu a participace v krajině.
|
| |
|
Vertikály krajiny
HORYNOVÁ, Alžběta
Tato diplomová práce je zaměřena prakticky, tvoří jí malířský cyklus osmi krajin s motivy vertikál. Jedná se o olejomalby větších formátů. V teoretické části se práce zabývá současným vnímáním vztahu člověka a krajiny, z kterého vychází i dnešní pojetí krajinomalby. Na příkladech současných českých krajinářů jsou ukázána některá témata, která jsou v krajinomalbě posledních čtyřiceti let aktuální. Je to například krajina jako rozhraní konkrétní a abstraktní malby, krajiny uvnitř nás, krajina naší civilizace. Dále je rozebírán motiv vertikály, která vyznačuje prostor mezi dvěma hlavními prvky krajiny - nebem a zemí, což je základní prostor lidské existence.
|
|
Životní prostředí a genius loci
Drozenová, Wendy
V posledních desetiletích se uskutečnil posun od pojetí životní úrovně k pojetí kvality života. Jedním z jejích důležitých aspektů je kulturní krajina. Snaha o pochopení specifického charakteru místa včetně jeho estetických hodnot i ”historické paměti” vedla k pojmu genius loci, který byl vypracován zejména v díle Norberga -Schulze.
|
| |
|
Vliv územního plánování na využití kulturních památek v oblasti cestovního ruchu
Tomišková, Monika ; Kouba, Vojtěch (vedoucí práce) ; Šulcová, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží nalézt souvislosti tří oblastí - problematiky kulturních památek, cestovního ruchu a územního plánování. Vychází z hypotézy, že nejen samotné kulturní památky, nýbrž i poloha a prostředí, v němž se nacházejí, jsou atraktivitou turistické destinace, mají důsledek na celkový obraz daného místa a jeho genius loci. Praktická část se týká dvou obcí na Kutnohorsku, v nichž se nacházejí zámky rozdílných osudů.
|