|
|
Vegetace teplovodů a uplatnění invazních druhů
SVĚTLÍKOVÁ, Petra
Klimatické změny a rostlinné invaze jsou fenomény ovlivňující strukturu vegetace i její fungování. Tato studie porovnává vegetaci teplovodů s okolní vegetací a zkoumá přežívání teplomilných druhů v oblasti nad teplovody. Stručně jsou také diskutovány reakce rostlin na globální oteplování zahrnující možné invazní chování cizích druhů.
|
|
|
Postprandiální termofýlie u trnorepa skalního Uromastyx acanthinurus
STARÁ, Zuzana
Vyhledávání vyšší teploty následně po příjmu potravy nazýváme postprandiální termofýlie. Postprandiální termofýlie napomáhá zvýšit stravitelnost potravy. My jsme měřili preferovanou tělesnou teplotu u druhu Uromastyx acanthinurus. Testovali jsme deset jedinců a každý pokus jsme dvakrát opakovali. U sledovaných jedinců byla postprandiální termofýlie prokázána. V průměru se preferovaná teplota zvýšila o 3,82°C po podání potravy. Na marginální hladině významnosti nám vyšla významná pozitivní závislost délky jedinců na rozdílu teplot před a po podání potravy.
|
|
|
Mikroklimatické podmínky v kabinách strojvedoucích železniční dopravy, řidičů MHD a dálkové dopravy
VÍT, Zbyněk
Ve své práci jsem se snažil shromáždit teoretické poznatky o problematice mikroklimatických podmínek na pracovišti a jejich vlivu na zdraví a výkonnost pracovníka, se zaměřením na speciální pracoviště - kabiny strojvedoucích železniční dopravy, řidičů MHD a dálkové dopravy. Vycházel jsem z právně závazných předpisů. V teoretické části jsem popsal jednotlivé požadavky a limity faktorů ovlivňujících kvalitu vnitřního prostředí na pracovišti ? především sledovaných mikroklimatických podmínek, ale stručně i dalších faktorů vnitřního prostředí jako je hluk, vibrace, prašnost, osvětlení, ergonomie pracovního místa apod. Po části teoretické jsem se věnoval části praktické, kde jsem vycházel z měření, kterých jsem se osobně zúčastnil a vlastní měření jsem doplnil o výsledky měření z dalších Protokolů o měření zpracovaných ve Státním zdravotním ústavu Praha. Praktické zkušenosti z měření byly pro mou práci hlavní, protože bez nich bych nedokázal objektivně zhodnotit dané téma a problematiku. Na jednotlivých měřeních bylo velmi zajímavé to, jak technická zařízení pracovala a jak byla nastavena, aby zajistila optimální mikroklimatické podmínky na pracovišti. Nejrozsáhlejší výsledky měření jsou ze zkoušek na elektrických vlakových jednotkách známých nyní v našem systému železniční dopravy jako ?Pendolino?. Zatímco na pracovištích strojvedoucích byl většinou splněny stanovené celoroční limity faktorů vnitřního prostředí, na pracovištích řidičů MHD i dálkové dopravy se letní venkovní podmínky projevovaly velkým zhoršením mikroklimatických podmínek - velkou tepelnou zátěží řidičů, která se bez finančně náročných technických opatření nedá odstranit (měřilo se většinou v neklimatizovaných vozidlech).
|
|
| |
|
| |
|
|
VLIV PROSTŘEDÍ NA CHOVÁNÍ TELAT
HAISOVÁ, Dita
Cílem práce bylo sledovat na základě videozáznamů pořízených v Zemědělském družstvu Krásná Hora nad Vltavou 6 různých typů venkovních individuálních bud a na základě rozdílného chování telat vyhodnotit vhodnost různých typů bud pro chov telat v mléčném období. Sledování proběhlo v zimním a letním období, byl použit záznam v programu Avi Windows Media Player s délkou intervalu 1 minuty. Sledovány byly jalovičky Českého strakatého skotu. Délka pobytu telat ve venkovních individuálních boudách byla od 83 ? 87 dní. Účelem sledování bylo vyhodnotit délku pobytu telat uvnitř jednotlivých venkovních individuálních bud a délku pobytu venku. V každé boudě bylo nainstalováno čidlo, které informovalo o hodnotách vnitřních teplot a relativních vlhkostí vzduchu v časovém intervalu 15 minut. Vzhledem k tomu, že mikroklima by mělo při různých klimatických podmínkách vytvářet optimální prostředí pro telata, byla kritériem spokojenosti welfare délka pobytu uvnitř boudy. Průměrná venkovní teplota za sledované zimní období klesla na -2,54°C. V tomto období byla v jednotlivých VIB naměřena vnitřní průměrná teplota od -0,04°C do -1,43°C. Za sledované letní období byla zaznamenána průměrná denní teplota 19,79°C. Letní průměrné teploty v jednotlivých VIB byly od 21,14°C do 22,27°C. Z těchto údajů byly zjištěny statisticky nevýznamné teplotní rozdíly (P ? 0,05) mezi jednotlivými VIB jak v zimním tak i v letním období. Průměrné relativní mikroklimatické vlhkosti v zimním období u jednotlivých VIB dosahovaly rozmezí hodnot od 79,57% do 86,76% a v letním období od 59,59% do 63,55%. Za zimní období při hodnocení ukazatelů mikroklimatických relativních vlhkostí mezi jednotlivými VIB byl zjištěn statisticky významný rozdíl (P? 0,05) (1:2, 2:3,2:4,2:5,2:6). V zimním období byla délka pobytu telat uvnitř VIB v rozmezích od 73,96% - 88,96% sledovaného času. Rozdíly mezi délkami pobytu telat uvnitř VIB byly statisticky průkazné (P ? 0,05 až P ? 0,001). Za letní období byla délka pobytu telat uvnitř bud v rozpětí od 65,68% - 80,85% sledovaného času. Rozdíly mezi délkami pobytu v letním období byly signifikantní (P? 0,05 až P?0,001). Celkem za sledované období byla nejlépe hodnocena dřevěná bouda ZD Krásná Hora nad Vltavou.
|
|
| |
|
|
ZJIŠTĚNÍ EKOLOGICKÝCH NÁROKŮ VYBRANÝCH PLANKTONNÍCH ŘAS A SINIC Z ŘÁDU NOSTOCALES. SVĚTELNÁ A TEPLOTNÍ OPTIMA PRO DOMINANTNÍ DRUHY VODNÍCH KVĚTŮ RYBNÍKŮ A PŘEHRAD V ČESKÉ REPUBLICE.
KOHELOVÁ, Hana
Práce je zaměřena na sinicové vodní květy. Pojednává o složení vodních květů v České republice, o příčinách vzniku, důsledcích života a zániku vodního květu a o možnostech jak jej limitovat. Také obsahuje kapitolu o vlastnostech sinic, které je zvýhodňují vůči jiným organismům v planktonu i vůči jiným sinicím. Je zde také obecný popis rybníků a vodárenských nádrží a popis lokalit (rybníky Svět a Rod, nádrž Římov {--} Jihočeský kraj,odkud pocházely druhy testované v provedeném pokusu. Pokus měl za úkol zjistit optimální teploty a ozáření pro růst sedmi kmenů sinic a jednoho druhu zelené řasy. Byl proveden metodou zkřížených gradientů teploty a světla (KVÍDEROVÁ a LUKAVSKÝ, 2001). Získaná data o růstu jednotlivých kmenů v různých kombinacích teploty a intenzity světla byla vyhodnocena v programu Statistika (ANONIMUS,1996). Valence každého kmene má své maximální a minimální hodnoty, v jejich středu se nachází optimum pro růst. Grafy zobrazující valence a optimum kmenů pro teplotu a světlo byly vytvořeny v programu Microsoft Excel. Podrobnosti mezi teplotními a světelnými nároky jednotlivých kmenů byly testovány PCA metodou v programu CANOCO 4.5 a CANODRAW (TER BRAAK a ŠMILAUER, 1998). Výsledkem jsou konkrétní hodnoty srovnatelné s podobnými laboratorními výsledky.
|
|
| |
|
|
Přístroje pro měření teplot
HORELICA, Josef
Práce se zabývá teoretickým popisem, praktickým zapojením přístrojů pro měření teploty a jejich principem fungování při měření teploty. Jsou zde vysvětleny základní pojmy jako je teplota, teplotní stupnice a její měření. Dále jsou uvedeny základní senzory, které se v přístrojích používají. Část práce tvoří obrazová prezentace, kde je uveden souhrnný přehled senzorů a jejich aplikace v přístrojích pro měření teploty. Cílem je poskytnout ucelený přehled pro orientaci v této problematice.
|
host ::
RSS.