|
|
Současné sociální sítě jako nástroj resocializace handicapovaných
KOLÁŘOVÁ, Tereza
Resocializace osob se zdravotním postižením je tématem, které se kdykoli může osobně dotknout kohokoli z nás. Následky těžké nemoci nebo úrazu mohou člověku znemožnit, aby pokračoval ve způsobu života, na který byl doposud zvyklý. Je velmi důležité, aby takový člověk nezůstal izolován, a aby se pokusil znovu se zapojit do společnosti. Tato práce si klade za cíl zjistit, jaký vliv má členství v sociální síti na resocializaci osob se zdravotním postižením. Zaměřuje se přitom na na oblast zdravotní, sociální, pracovní a také na oblast vzdělávání. Dalším jejím cílem je zjistit, co osoby se zdravotním postižením vnímají jako největší přínos svého členství v sociální síti. Ke svému výzkumu jsem zvolila kvalitativní přístup, technikou sběru dat se stalo dotazování prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru, ke kterému jsem si předem připravila soubor vlastních návodných otázek. Uvedené postupy jsem doplnila o techniku nestandardizovaného pozorování, které proběhlo skrytou a nezúčastněnou formou. Výběrový soubor tvořilo 15 osob se zdravotním postižením, kteří jsou uživateli současných sociálních sítí. Byly vybrány úsudkem a na základě dobrovolnosti. Výsledky výzkumu jsou prezentovány formou osobních případových studií, nejdůležitější data bezprostředně související s hlavními cíli mé diplomové práce byla navíc vyhodnocena technikou prostého výčtu. Jak z výzkumu vyplynulo, členství v sociální síti má pozitivní vliv na resocializaci osob se zdravotním postižením. Může jim pomoci zlepšit či kompenzovat jejich zdravotní stav, předcházet u nich sociální izolaci, najít vhodné pracovní uplatnění či zvýšit jejich informovanost ohledně možností dalšího vzdělávání a rekvalifikace. Jako největší přínos svého členství v sociální síti vnímají osoby se zdravotním postižením zprostředkování nepřetržitého kontaktu s okolním světem.
|
|
|
PROBLEMATIKA RESOCIALIZACE U PACIENTŮ PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY ČERVENÝ DVŮR
DVOŘÁKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce s názvem Problematika resocializace u pacientu Psychiatrické léčebny Červený Dvůr se zabývá resocializací u pacientů Psychiatrické léčebny Červený Dvůr a systémem poskytované návazné resocializační péče. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje základní pojmy týkající se problematiky resocializace, dále konkrétní problémy v resocializaci, které se mohou po návratu do života objevit, problematiku relapsu a recidivy a na závěr popis Psychiatrické léčebny Červený Dvůr, kde byl prováděn vlastní výzkum. V praktické části bylo mým hlavním cílem zmapovat resocializaci u pacientů Psychiatrické léčebny Červený Dvůr s dílčími cíli, kterými bylo zjistit systém poskytované návazné resocializační péče a důvody porušení abstinence. Stanoveny byly předem tři výzkumné otázky, které byly zaměřeny na fungování návazné poskytované resocializační péče, dále na rizikové faktory v rámci resocializace a na nejčastější důvody porušení abstinence. Vlastní výzkum byl prováděn kvalitativně. Data byla získána metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen sedmi pacienty a třemi terapeuty Psychiatrické léčebny Červený Dvůr. Výzkum byl realizován přímo v této léčebně. V diskuzi jsem se zaměřila na srovnání výsledků vlastního výzkumu s odbornými publikacemi. Na závěr pak stanovuji hypotézy a uvádím některá doporučení k řešení problémů vyplývajících z šetření. Myslím si, že je potřeba této problematice věnovat více pozornosti než doposud a že je důležité nepodceňovat následnou péči.
|
|
|
O některých stránkách vztahů mezi dívkami umístěnými ve Výchovném ústavu Počátky a jejich rodiči
HEŘMÁNKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá vztahy dívek umístěných ve Výchovném ústavu v Počátkách s jejich rodiči. V teoretické části jsou popsány legislativní základy existence výchovných ústavů v České republice, psychosociální charakteristika dívek umísťovaných do výchovných ústavů a speciálně pedagogické postupy uplatňované při práci s dívkami umístěnými ve výchovných ústavech a s jejich rodiči. V praktické části jsou vymezeny dvě výzkumné otázky. 1. otázka: Jaké jsou vztahy mezi dívkami umístěnými ve Výchovném ústavu Počátky a jejich rodiči? 2. otázka: Jak tyto vztahy ovlivňují možnosti reintegrace dívek do společnosti? Pouze 30% respondentek uvádí pozitivní vztahy s rodiči, bez známek citové deprivace a negativního vlivu na její reintegraci do společnosti. Zbylých 70% potvrzuje mnohé výzkumy. Je patrné, že u odloučených dětí je potřeba lásky a sounáležitosti dlouhodobě neuspokojivá.
|
|
|
Cévní mozková příhoda a následná resocializace
DVOŘÁKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku resocializace u osob po cévní mozkové příhodě. Konkrétně jsem se v rámci výzkumu zaměřila na rozhovor s lidmi, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu. Práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou část. V teoretické části se věnuji anatomicko-fyziologickému základu, rizikovým faktorům, charakteristice onemocnění, příznakům, příčinám, první pomoci, popisu jednotlivých typů cévní mozkové příhody a ucelené rehabilitaci, konkrétně léčebným, sociálním, pedagogickým a pracovním prostředkům rehabilitace. V praktické části jsem využila metod a technik kvalitativního výzkumu. Použila jsem metodu dotazování a techniku pololořízeného rozhovoru. Cílovým souborem bylo 10 osob, které prodělaly cévní mozkovou příhodu. Rozhovory jsem zpracovala do případových studií ? kazuistik. V případových studiích jsem shrnula informace od osob, které toto onemocnění prodělaly. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit a porovnat možnosti návratu do obvyklého způsobu života u vybraných sociálních skupin po cévní mozkové příhodě. V diskuzi jsem shrnula zjištěné údaje a uvedla jsem hypotézy, které z výzkumu vyplývají. Předpokládaným využitím mé práce by mohlo být zmapování možnosti resocializace u osob, které prodělaly cévní mozkovou příhodu. Práce by mohla přispět ke zkvalitnění výuky na toto téma a napomoci k případné edukaci veřejnosti. Další možností využítí práce je snaha o vytvoření postupu, který by mohl být aplikován při resocializaci u osob po cévní mozkové příhodě.
|
|
|
Příčiny útěků mladistvých dívek z výchovného ústavu
ROUBÍKOVÁ, Nina
Bakalářská práce se v teoretické části zabývá vymezením pojmů socializace, problémové socializace a resocializace ve specifickém prostředí výchovného zařízení pro problémové mladistvé dívky. Práce seznamuje se systémem ústavní výchovy a naznačuje rizika spojená s ústavní výchovou, její cíle a možnou efektivitu. V teoretické rovině se zabývá nejčastějšími psychologickými metodami práce s problémovou mládeží. Praktická část se věnuje kvalitativnímu výzkumu a následné analýze biografického vyprávění klientek výchovného ústavu v Jindřichově Hradci se zaměřením na příčiny zvyšujícího se počtu útěků dívek z výchovného ústavu a zejména na důvody, které tyto dívky k porušování ochranné, či ústavní výchovy vedou.
|
|
|
Možnosti osob, propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, nalézt a udržet si práci a jejich šance na úspěšný návrat do společnosti.
KOPAČKOVÁ, Bohumila
Problematika adaptace, osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, na život na svobodě je komplikovaná záležitost. Znovunabytí, či dokonce zcela nové osvojení si nových životních návyků, dovedností a činností je složitý a dlouhodobý proces, při kterém se odsouzený a čerstvě propuštěný setkává z mnoha rizikovými momenty a hrozí mu opětovné selhání. Práce je zaměřena na zmapování rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných osobám propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. Především bych se chtěla zaměřit na zjištění stupně kvalifikace, pracovních zkušeností, dovedností, návyků a pracovní motivace propuštěných osob v reintegračním procesu po propuštění. A s tím související možnosti při získávání pracovního zařazení. Výzkum, byl proveden dotazníkovým šetřením mezi odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody, kteří byli krátkou dobu před propuštěním z VTOS maximálně 6 měsíců a u osob těsně po propuštění z VTOS. Výzkum probíhal, v období od února do června 2010. Výsledky výzkumu ukazují, které faktory a jak mohou ohrozit proces resocializace osob propuštěných z VTOS. V praxi se může tato bakalářská práce využít jako nástin pro prevenci problémů právě v oblasti recidivy. Doplnit lze celou řadu domácích studií, které se touto problematikou zabývají a stavějí, především na zkoumání kriminálních statistik. Nabízí se subjektivní pohled na hodnocení životní situace a rizik recidivy ze strany samotných odsouzených. Domnívám se, že cíl práce, kterým bylo zmapování rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných osobám propuštěným z VTOS a s tím související jejich možnosti při uplatnění na trhu práce, byl naplněn a podařilo se mi zpracovat dané téma formou, kterou jsem si vytyčila.
|
|
|
Vybrané speciálně pedagogické aspekty práce s jedinci s poruchami chování ve věku 15-18 let ve výchovných ústavech
LANGOVÁ, Martina
Ve své diplomové práci popisuji, jak ve výchovných ústavech probíhá reedukační proces, především ze speciálně pedagogického hlediska. V teoretické části diplomové práce definuji poruchy chování a následně se zabývám metodami, technikami, přístupy a formami práce s jedinci s poruchami chování. V praktické části jsem využila kvantitativní výzkumné metody - dotazníku, kdy jsem oslovila výchovné ústavy v České republice. Cílem bylo zjistit, jaké jsou ve výchovných ústavech využívané metody, techniky, přístupy a formy, jestli se od sebe jednotlivé ústavy liší a ověřit si, jestli se mnou uvedené teorie v praxi využívají.
|
|
|
Důsledky výkonu trestu odnětí svobody na člověka
PROCHÁZKOVÁ, Andrea
ABSTRAKT Název mé bakalářské práce je Důsledky výkonu trestu odnětí svobody na člověka. Podle mého názoru se jedná o velmi závažné téma, o kterém se na veřejnosti mnoho nemluví. Od roku 1989 vzrostl výskyt sociálně patologického chování občanů. Je to jeden z fenoménů procesu demokratizace naší země. Počet odsouzení v výkonu trestu odnětí svobody stoupá. Má práce má dvě hlavní části. Cílem teoretické části je informovat o životních podmínkách ve věznicích, možnostech, právech a povinnostech vězňů daných zákony a vnitřním předpisem každé věznice. Především píši o důsledcích uvěznění pro člověka {--} pro jeho sociální situaci, rodinné vztahy, jeho chování, duševní rovnováhu a případnou další recidivu. Důležitou částí jsou názory a zkušenosti specialistů jako jsou sociální pracovníci a psycholog, kteří pracují ve věznici již mnoho let. Jejich pohled na životní podmínky, připravenost k návratu do společnosti a resocializaci jsou velmi zajímavé. V praktické části bakalářské práce demonstruji důsledky uvěznění na člověka za pomoci dotazníků, které zodpovídali samotní vězni. Oni sami zde měli možnost vyjádřit skutečné důsledky uvěznění na jejich životy. Výsledek výzkumu říká, že důsledky jsou v mnoha případech fatální. Dle mého názoru jsou pro zlepšení účinnosti výkonu trestu odnětí svobody změny ve vězeňském systému, životních podmínkách a fungujícím systému sociálních služeb.
|
|
|
Role Probační a mediační služby v resocializaci romských delikventů.
NOVÁKOVÁ LOJDOVÁ, Leona
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku role Probační a mediační služby v resocializaci romských delikventů. V textu je nastíněna historie a současnost Romů v České republice, jejich členění i životní styl. Pozornost je věnována činnosti Sdružení pro probaci a mediaci v justici, o. s. Náhled je nabízen i na poslání, cíle působení a zásady činnosti Probační a mediační služby. Nechybí ani výčet principů a oblastí její činnosti. Cílem práce je zmapování úlohy Probační a mediační služby při resocializaci romských delikventů a dílčím cílem zjištění, zda na zvýšení úspěšnosti resocializace má vliv zkvalitnění práce probačních úředníků a angažovanost odborné a laické veřejnosti. V praktické části práce je využito kvalitativního výzkumu a jeho metodami jsou zvoleny sekundární analýza dat statistických údajů a dotazník.
|
|
|
Resocializace pachatelů drogové trestné činnosti
JANOUCHOVÁ, Veronika
Bakalářská práce {\clqq}Resocializace pachatelů drogové trestné činnosti`` se zabývá studií problematiky trestné činnosti spojené s drogami a možnostmi začleňování pachatelů těchto trestných činů zpět do společnosti, především ve spolupráci s Probační a mediační službou ČR. Trestná činnost a drogová závislost patří k nejzávažnějším sociálně patologickým jevům a je třeba na ni pohlížet v sociálním kontextu. Význam resocializace spočívá v sociálním znovuzačleňování člověka, které je podmíněno získáním či obnovením sociálních dovedností a přijetím společensky sdílených sociálních norem. Tzv. drogovou trestnou činnost je možno chápat v užším a v širším smyslu. Prvý případ zahrnuje trestné činy nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187, § 187a, § 188 trestního zákona a trestný čin šíření toxikomanie podle § 188a trestního zákona. Ve druhém případě se jedná o veškerou trestnou činnost, v rámci které zaujímají drogy určitou roli (majetkové trestné činy, násilné trestné činy). Vedle trestní represe se v těchto případech uplatňují velmi důležité alternativní opatření a alternativní tresty, které mohou tvořit příznivý krok ke zmiňované resocializaci. Zde nachází své nezastupitelné místo Probační a mediační služba, která působí na území České republiky od 1. 1.2001. Teoretická část práce se zpočátku zabývá společenským kontextem drog, vývojem a současným stavem trestní a protidrogové politiky v české společnosti, dále informuje o alternativách k uložení trestu odnětí svobody včetně léčby. Závěr teoretické části nabízí porozumění činnosti Probační a mediační služby ČR v kontextu výkonu alternativ nespojených s přímým odnětím svobody. Výzkumná část práce obsahuje kvalitativní studii pozitiv a úskalí výkonu trestu obecně prospěšných prací pachatelů drogové trestné činnosti. Dále zahrnuje analýzu výročních zpráv a materiálů Probační a mediační služby ČR. Autorka by svou prací ráda přispěla k porozumění činnosti Probační a mediační služby ČR a k nastínění možných řešení situace pachatelů trestné činnosti související s drogami.
|
host ::
RSS.