|
|
Zobrazovací metody a jejich využití v diagnostice náhlých neúrazových přihod břišních
MAREK, Radovan
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na nejčastěji využívané radiologické zobrazovací metody v oblasti náhlých neúrazových příhod břišních- rentgenový snímek břicha, výpočetní tomografii a ultrazvuk. Rentgen a výpočetní tomografie pracují se zdroji ionizujícího záření, jsou tedy pro pacienta zdrojem radiační zátěže. Radiologický asistent musí bezpodmínečně ovládat všechna pravidla a metody radiační ochrany vedoucí ke snížení dávky obdržené pacientem v rámci radiologického vyšetření. V první části bakalářské práce jsem se pokusil stanovit podíl využití jednotlivých výše uvedených zobrazovacích modalit v souboru pacientů s diagnózou náhlé příhody břišní nebo podezřením na ni a určit tak v klinické praxi nejpoužívanější zobrazovací metodu s přihlédnutím k výtěžnosti dané metody pro konkrétní druh nebo skupinu akutního břišního onemocnění. Ve druhé části bakalářské práce jsem určil na základě dávkové náročnosti sledovaných radiologických vyšetření metodu, která znamená pro pacienta nejvyšší radiační zátěž a jakými konkrétními postupy může radiologický asistent snížit míru radiační zátěže pacienta při vyšetření zdroji ionizujícího záření.
|
|
|
Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci se zdroji ionizujícího záření ve zdravotnictví
Pěnková, Jana ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Soušková, Milena (oponent)
Cílem této diplomové práce je provést analýzu systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na oddělení nukleární medicíny v nemocnici Kolín a zhodnotit soulad tohoto systému s požadavky kladenými právní úpravou. Práce je tvořena čtyřmi kapitolami. První z nich představuje obecný úvod do problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a popisuje základní aspekty této oblasti. Druhá kapitola objasňuje některé základní pojmy v oblasti ionizujícího záření a radioaktivity a zaměřuje se zejména na radiační ochranu, která velmi úzce souvisí s bezpečností a ochranou zdraví při práci. Třetí kapitola vymezuje legislativní a institucionální rámec pro problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zdroji ionizujícího záření. Tato část je výchozím bodem pro kapitolu čtvrté, která se potom věnuje samotné analýze systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na oddělení nukleární medicíny v kolínské nemocnici a porovnává tento systém s požadavky právní úpravy a zhodnocuje jejich soulad.
|
|
|
Dávky ionizujícího záření radiologických asistentů na pracovištích CT a PET/CT
MAZLOVÁ, Lenka
Hybridní metody jako je PET/CT pracující s ionizujícím zářením jsou stále častěji používány, pracovišť s tímto přístrojem v ČR přibývá. Právě PET/CT patří v rámci zobrazovacích metod k nejmodernějším. Ve své práci porovnávám radiační dávky obdržené radiologickými asistenty na pracovišti nukleární medicíny a radiodiagnostiky. Součástí hodnocení je i porovnání radiační ochrany na zmiňovaných pracovištích. Metodicky jsem srovnala dvě pracoviště, nemocnici Na Homolce, kde se nachází PET centrum s hybridním PET/CT přístrojem a Úrazovou nemocnici, kde se pracuje s CT přístrojem. Údaje o počtech vyšetření byly po svolení pracovníků jednotlivých pracovišť zpracovány za období od 1. 1. 2008 do 30. 9. 2009. Údaje o radiačních dávkách byly zpracovány Celostátní službou osobní dozimetrie v Praze. Množství pracovníků se na jednotlivých pracovištích během sledovaného období měnilo, dohromady bylo pracovníků na každém oddělení 13. Během sledovaného období byly pravidelně zaznamenávány dávky radiační zátěže na pracovníka. Zaznamenávání bylo prováděno dozimetry. Na pracovišti nukleární medicíny jsou dozimetry osobní a prstové. Ty jsou vyhodnocovány každý měsíc. Naopak na pracovišti diagnostiky {--} CT pracovišti se používají pouze osobní dozimetry, které jsou vyhodnocovány jednou za tři měsíce. Hodnoty jsou uvedené v tabulkách. Při srovnání osobní dozimetrie u pracovníků PET centra a pracovníků oddělení počítačové tomografie docházíme k těmto výsledkům: Sledované období je 1 a {$^3\!/\!_4$} roku. Roční dávky ionizujícího záření na pracovníka počítačové tomografie mohou být maximálně 0,4mSv u osobní dozimetrie. Dávky na pracovníka PET centra vychází za rok u osobní dozimetrie na 2.88mSv. Výsledky potvrdily hypotézu, která udává to, že na oddělení nukleární medicíny jsou radiologičtí asistenti vystavováni vyšší radiační zátěži než na oddělení radiodiagnostiky při práci s CT přístrojem. Výsledky odpovídají limitům pro radiační pracovníky podle vyhlášky 307/2002 Sb.
|
|
|
Vliv nového stínění pozitronových radiofarmak na snížení radiační zátěže pracovníků ONM-PET centra.
MAŇASOVÁ, Olga
Bakalářská práce je zaměřena na radiační ochranu pracovníků v nukleární medicíně při používání pozitronových radiofarmak. Cílem práce je zhodnocení efektivních a ekvivalentních dávek personálu ONM {--} PET centra Nemocnice Na Homolce, kde bylo v roce 2006 instalováno nové stínění s dávkovačem aktivity. Pozitronová radiofarmaka jsou charakterizována emisí 2 anihilačních gama fotonů o vysoké energii (511 keV), které vznikají při interakci pozitronu s elektronem. Z důvodu těchto vysokých energií dochází k většímu ozáření radiologických pracovníků, než při aplikaci běžných, především techneciových radiofarmak, používaných v nukleární medicíně. Metodika práce spočívá v porovnání efektivních a ekvivalentních dávek před a po instalaci nového stínění. Na základě výsledků lze s určitostí konstatovat, že po instalaci nového stínění kolektivní dávky pracovníků výrazně klesly. V průběhu tří let se snížily téměř na polovinu. Nové stínění má z hlediska optimalizace radiační ochrany význam. Součástí bakalářské práce je statistické zpracování a grafické znázornění.
|
|
|
Vliv těžby a zpracování uranové rudy v oblasti Dolní Rožínky na okolní prostředí
STRÁNSKÁ, Marta
Počátek uranového hornictví v České republice se datuje od roku 1945. V této době se těžba uranové rudy velmi rychle rozvíjela a zvyšovaly se požadavky na těžbu uranové rudy. V létě a na podzim v roce 1956 byla nalezena uranová ložiska Rožná a Olší a v roce 1957 došlo k zahájení hloubení jámy R1 na ložisku Rožná. Uranové ložisko Rožná je posledním exploatovaným ložiskem uranu v České republice, nachází se v kraji Vysočina, okrese Žďár nad Sázavou. Od roku 1958 až dosud zde probíhá hlubinná těžba. Finálním prodejným produktem z těžby a úpravy je uranový koncentrát (tzv.žlutý koláč) ve formě diuranátu amonného a vedlejším produktem čištění odkalištních vod je prodejný síran sodný. Vlivem těžby a úpravy uranové rudy došlo v okolí Rožné na Českomoravské vrchovině k zásahům do přírodního prostředí, které způsobily řadu změn v reliéfu, vodním režimu a odtokových poměrech, ve vegetaci i fauně. Těžba uranu ovlivnila také zdraví a kvalitu života horníků i jejich rodinných příslušníků a dodnes do jisté míry ovlivňuje kvalitu života obyvatel hornických oblastí. Působení činnosti odštěpného závodu GEAM Dolní Rožínka (od státního podniku DIAMO), na životní prostředí, je zajišťováno ve smyslu § 18 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Od konce 90. let je prováděn monitoring podle dokumentovaných programů monitoringu, které jsou schvalovány a jejich výsledky každoročně projednávány s příslušnými správními úřady, orgány odborného dozoru (SÚJB) a seznamována je s nimi rovněž veřejnost. Na základě vyhodnocení dosavadních výsledků pravidelného monitoringu životního prostředí, bylo prokázáno, že v důsledku těžby a zpracování uranové rudy v oblasti Dolní Rožínky nedochází k závažnému znečišťování nebo poškozování životního prostředí. Názory lidí žijících v okolí Dolní Rožínky jsou velice rozdílné. Může za to fakt, že jejich informace týkající se vlivu těžby a úpravy uranové rudy jsou nedostačující z důvodu nezájmu o toto téma, neboť pod pojmem uran si představují {\clqq}zlo{\crqq}, nebo v dřívějších dobách byly informace přísně utajené. Tato publikace by měla sloužit jako zdroj informací, jak široké veřejnosti tak pro studijní účely.
|
|
|
Srovnání klasické katetrizační angiografie s CTAG, přínosy a nedostatky obou metod včetně radiační zátěže
BLAHNÍKOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce nese název Srovnání klasické katetrizační angiografie s CTAG, přínosy a nedostatky obou metod včetně radiační zátěže. Srovnání jsem prováděla v oblastech pozitiv a negativ těchto metod, v oblasti rizik s nimi spojených a hlavně v oblasti radiační zátěže pacienta, což je náplní výzkumu. První část je věnována stručné charakteristice anatomie a fyziologie cévní soustavy, seznámení s oběma metodami, jehož součástí je i kapitola o kontrastních látkách, a stručnému popisu radiační ochrany. Během definice přínosů, nedostatků a rizik jsem se přesvědčila o tom, že nelze jednoznačně doporučit jednu metodu, protože každá má své přednosti v jiné oblasti, a tudíž vše závisí na zvážení lékaře. Ke komparaci radiační zátěže pacientů jsem použila data pacientů z období 1. 7. 2008 {--} 30. 6. 2009, kterým byly vyšetřeny v Nemocnici České Budějovice, a.s. mozkové cévy. Údaje bylo nutné přepočíst na efektivní dávku, aby bylo srovnání možné. V případě CTAG jsem provedla výpočet za pomoci koeficientu dostupného v literatuře. V případě klasické katetrizační angiografie jsem použila program PCXMC verze 1,5. Protože jsem neměla k dispozici všechna potřebná data (např. úhel dopadu primárního svazku), byl výpočet pouze přibližný. Pro zjištění chyby, která tak vznikla, jsem využila data pacientů vyšetřených od 8. 3. do 23. 3. 2010. Poté jsem přistoupila ke statistickému hodnocení dat. Z něj jednoznačně vyplynulo, že CTAG představuje pro lidský organismus větší radiační zátěž než klasická katetrizační angiografie, čímž byla potvrzena hypotéza. V souvislosti se svými problémy ohledně nedostatku informací o provedeném angiografickém vyšetření katetrizační metodou bych považovala za přínosné uchovávání většího množství dat pro případný výpočet efektivní dávky. V současné době je možné získat všechna data pro přesný výpočet pouze v okamžiku vyšetření.
|
|
|
Činnost orgánů krizového řízení města Týn nad Vltavou při přípravě a provedení evakuace obyvatelstva města Týn nad Vltavou v důsledku radiační havárie {--} MU 3 na Jaderné elektrárně Temelín
HLAVÁČ, Roman
V úvodu mé bakalářské práce je popsána charakteristika města Týn nad Vltavou a jeho hlavní hrozba pro obyvatele, kterou činí nedaleko ležící Jaderná elektrárna Temelín. V další části je popsán integrovaný záchranný systém, jeho složky, postavení a úkoly, dále hlavní orgány krizového řízení s důrazem na orgány krizového řízení města Týn nad Vltavou a krizové plánování. Podrobněji je uveden popis činnosti bezpečnostní rady města a především krizového štábu města Týn nad Vltavou při přípravě a řešení krizové situace. Dále je zde pojednáno o havarijní připravenosti, kategorizaci pracovišť, kde se vykonávají radiační činnosti a rozebrány jsou zde i radiační mimořádné události, jejich rozdělení a opatření, která se přijímají při jejich vyhlášení. Na tuto část je navázáno vysvětlení s popisem vnitřního a vnějšího havarijního plánu JE Temelín. Zmíněna jsou také ochranná opatření, která jsou přijímána v souvislosti s radiační havárií na JE Temelín. Je zde uvedeno jejich rozdělení, popis a způsob zavádění. Detailně je pohovořeno především o evakuaci obyvatelstva, způsobu jejího uskutečnění, činnosti a úkolech orgánů krizového řízení při jejím provedení. Cílem práce bylo analyzování úkolů a ověření současné připravenosti orgánů krizového řízení města Týn nad Vltavou při přípravě a provedení evakuace obyvatelstva z důvodu radiační havárie na JE Temelín. Prostřednictvím sociologického průzkumu mezi obyvatelstvem v Týně nad Vltavou, který byl proveden formou anketního lístku, byla ověřena znalost obyvatelstva žijícího v Týně nad Vltavou o problematice evakuace při radiační havárii na JE Temelín. Výsledky získané provedeným průzkumem jsou součástí práce a jsou znázorněny v grafické podobě.
|
|
|
Ochrana osob přítomných při vyšetřování nemocných s použitím ionizujícího záření
MRÁZEK, Jiří
Bakalářská práce nazvaná Ochrana osob přítomných při ošetření nemocných s použitím ionizujícího záření, se snaží shrnout konkrétní způsoby radiační ochrany zdravotnických pracovníků při činnostech se zdroji ionizujícího záření. V úvodní části poukazuje na nutnost znalostí radiologických pracovníků v otázkách radiologické fyziky, účinků ionizujícího záření na lidský organismus, možností jeho detekce, zásad radiační ochrany a její optimalizace. V další části poukazuje na legislativu v oblasti radiační ochrany. Všímá si jakými způsoby je radiační ochrana a její optimalizace na radiodiagnostickém oddělení interpretována. Dále pak porovnává konkrétně zjištěné výsledky osobního monitorování vybraných radiologických pracovníků Ústřední vojenské nemocnice Praha s legislativně stanovenými limity pro ozáření. Zjištěné hodnoty jsou pak rozděleny a porovnány dle různých vyšetřovacích postupů. Práce se snaží dokázat, že dodržování zásad radiační ochrany vede k nepřekračování hodnot osobního monitorování pracovníků oproti zákonem daným limitům ozáření a na základě konkrétních výsledků stanovit náročnost jednotlivých vyšetřovacích postupů z hlediska radiační zátěže pracovníků. Tato práce by proto měla pomoci radiologickým asistentům, ale i lékařům, zdravotním sestrám a dalšímu personálu pracujícímu se zdroji ionizujícího záření pochopit, jak je důležité chránit se před ionizujícím zářením, dodržovat zásady radiační ochrany a přispívat tak ke snížení obdržených dávek ionizujícího záření.
|
|
|
Radiační zatížení personálu na PET CT
BERTOVÁ, Eva
V bakalářské práci jsem zpracovala otázku vlivu zavedení PET-CT metodiky na radiační zátěž personálu na oddělení nukleární medicíny FN Plzeň Lochotín. Nejprve jsem se zabývala počátky a rozvojem oboru nukleární medicíny, historií PET ve světě, fyzikálním principem PET a první instalací PET a PET-CT v České republice a ve FN Plzeň. Dále jsem se zaměřila na radiační ochranu od jejího počátku po současnost včetně legislativy, základní principy radiační ochrany, fyzikální způsoby zajištění radiační ochrany, program monitorování a radiační ochranu na pracovišti PET-CT oddělení nukleární medicíny FN Plzeň-Lochotín. Důvodem mého zájmu o tuto problematiku je vysoká energie detekovaného záření, která klade značné nároky na ochranu personálu. Cílem práce proto bylo porovnat radiační zátěž personálu oddělení nukleární medicíny v období před a po zavedení metodiky PET-CT a ověřit tak účinnost provedených opatření v radiační ochraně i opatření organizačních. V praktické části práce jsem porovnala hodnoty osobních dávkových ekvivalentů Hp (10) naměřených u pracovníků oddělení v obdobích před a po zavedení metodiky PET-CT. Výsledky jsem zapsala do tabulek a pro lepší přehlednost jsem je též graficky zpracovala. Hodnoty měsíčních dávkových ekvivalentů v období před zavedením metodiky PET-CT a po instalaci přístroje jsem porovnala statisticky metodou dvojvýběrového t-testu. Výsledky studie posloužily v praxi k ověření účinnosti přijatých opatření v radiační ochraně pracovníků ve FN Plzeň-Lochotín a ke srovnání situace na Klinice nukleární medicíny LF a FN Olomouc a v PET centru Nemocnice Na Homolce.
|
|
|
Měření dávek při laboratorních prácích na pracovišti nukleární medicíny pomocí osobních dozimetrů.
RUSINOVÁ, Jana
Jedním z nejdůležitějších úkolů radiační ochrany je monitorování množství vnější radiace způsobené ionizujícím zářením, které je vystaven personál během pracovní doby.Pro určení množství záření jsou pracovníci vybaveni speciálními přístroji - dozimetry. Na oddělení nukleární medicíny v Nemocnici České Budějovice a.s., B. Němcové 584/54, České Budějovice jsou k tomuto účelu používány termoluminiscenční dozimetry. V této práci jsem srovnávala data získaná z termoluminiscenčního dozimetru a osobního elektronického dozimetru DMC 2000 XB vyrobeného firmou Merlin Gerin. Na základě srovnání jsem poté hodnotila, který z dozimetrů je více vhodný pro toto prostředí.
|
host ::
RSS.