Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 89 záznamů.  začátekpředchozí80 - 89  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Příběhy v dětském výtvarném projevu
VLČKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce ?Příběhy v dětském výtvarném projevu?, je zaměřena na výtvarný projev dětí předškolního věku. V teoretické části se zaměřuji na výtvarný projev, na kresbu a její fáze, na důvody proč dítě kreslí, na zobrazování prostoru a zákonitosti dětské kresby. Dále pak na náměty, na symboly a barvy, které děti využívají ve své kresbě. Jak je v názvu bakalářské práce uvedeno, zaměřuji se na pohádky, příběhy a jejich význam. Poslední dvě kapitoly se týkají námětů pro výtvarnou činnost v mateřské škole a přístupu pedagogů k výtvarným aktivitám. Praktická část je zaměřena na kresbu děje příběhu předškolních dětí, na hledání odlišností a podobností v jejich výtvarném projevu. Část tvoří zásobník příběhů, jako námětů pro výtvarné činnosti.
Literární příběh pro děti v kontextu současné doby
KUPCOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá příběhem jako takovým, jeho významem v životě předškolního dítěte a také vztahem rodičů a pedagogů k literárním textům. Teoretická část definuje problémy dnešních dětí a podává výpověď o současném stavu dětské literatury. Praktická část přináší poznatky z rodin a praxe v mateřských školách. Cílem práce je nabídnout rodičům a pedagogům příběhy ze současné literatury, které děti obohatí a zaujmou.
Kvalitativní výzkum vlivu pohádek a příběhů na identitu předškoláka
KREJČÍ, Petra
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak pohádka a příběh ovlivňují současné děti předškolního věku. Teoretická část je zaměřena na významné psychologické teorie, které se týkají vývoje dítěte (Teorie vazby ? J. Bowlby, Psychoanalytická teorie a psychosexuální vývoj ? S. Freud, Teorie kognitivního vývoje ? J. Piaget). Po vysvětlení klíčových pojmů těchto teorií se práce věnuje problematice socializace dítěte a problematice genderu a genderové identity. Pozornost je věnována i citovému prožívání dítěte a jeho emocím. Závěr teoretické části je zaměřen na pohádky a příběhy, které velkou měrou ovlivňují identitu předškoláka. Metodologická část objasňuje, jaké výzkumné metody byly v práci použity: kvalitativní výzkum, zakotvená teorie, pozorování, rozhovor a způsoby kódování. V praktické části jsou shrnuty výsledky prováděného pozorování doplněného o polostrukturované hloubkové rozhovory s dětmi. Doplňující informace byly získávány od kolegyň a rodičů dětí. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké pohádky, příběhy a seriály ovlivňují současné děti předškolního věku a jaký vliv mají na utváření identity a sebepojetí dítěte.
Příběh (a) dramatizace
Merenus, Aleš
Studie Příběh (a) dramatizace se snaží teoreticky uchopit dva specifické koncepty literární vědy, konkrétně koncept příběhu a koncept dramatizací literárních děl. První část textu je věnovaná strukturalistickým definicím příběhu Tzvetana Todorova, Seymoura Chatmana a dalších, ale také vymezením příběhu v rámci teorie fikčních světů, s nimiž přicházejí Lubomír Doležel a Bohumil Fořt. V závěru první části je představena pracovní definice příběhu. Druhá část textu přináší několik slovníkových definic termínu dramatizace a posléze dvě nové možné kategorie dramatizací, tzv. dramatizaci v užším slova smyslu (textovou), která ošetřuje pouze transformace jazykového materiálu a dramatizaci v širším slova smyslu (inscenační), která zahrnuje proces a výsledek inscenační práce, při níž dochází k náhradě jednoho znakového systému systémem jiným (intersémiotický překlad). V závěrečné kapitole je koncept příběhu konfrontován s modelem dramatizace. Samotný dramatizační proces je teoretickým příkladem transformací jednotlivých elementů příběhu (postav, prostředí, událostí) či struktur fikčního světa (extense a intense).
Povídka Karla Čapka
FORKAVEC, Oksana
Tématem této práce je analýza povídek Karla Čapka. Rozbor se týká jeho povídkové tvorby, a to konkrétně sbírek Krakonošova zahrada, Zářivé hlubiny, Boží muka, Trapné povídky, Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy. Analýza je zaměřená na stránku tématickou i samotné literární zpracování povídek po stránce kompoziční a jazykové. Nebudou opomíjeny faktory, které ovlivnily Čapkovu tvorbu, jako jsou literárně-historické souvislosti i vnitřní události autorova života. Za další aspekty ovlivňující jeho tvorbu považujeme politicko-sociální souvislosti a vliv filozofického směru pragmatismu.
Fantasy - teorie žánru a jeho edukační aspekty
HOKR, Boris
Tato diplomová práce se zabývá podstatou žánru fantasy ve světovém i zahraničním kontextu, stejně jako možnostmi jeho didaktického využití. Cíle je dokázat, že fantasy má svou historii a místo v literárních dějinách, že může obohatit své čtenáře v rovině estetické, vědomostní, zkušenostní a zážitkové. Zároveň si práce klade za cíl popsat pozici fantasy v tzv. fantastice. Úvodní část práce blíže osvětluje pojem fantasy, nabízí přehled historie žánru a jeho současné rozčlenění. V dalších kapitolách je fantasy představena jakožto žánr schopný adaptace i na mimoliterární oblasti současné kultury, fantasy jakožto zdroj poznání a sebevýchovy v životě mladých lidí a nabízí i podrobnější zastavení u české podoby žánru s přihlédnutím ke styčným i rozlišovacím bodům oproti fantasy světové (převážně anglo-americké). Didaktický potenciál je vždy v příslušných pasážích vyzdvihnut a zcela je mu věnována čtvrtá až šestá kapitola. Závěr přináší výsledky výzkumu zaměřeného na žánr fantasy.
Filozofický rozměr literárního příběhu: uplatnění literárního příběhu v programu Filozofie pro děti
MACKŮ, Lenka
Tato práce se soustředí na nalézání a pedagogické uchopení filozofického rozměru literárních příběhů, se zvláštním zřetelem k dětským příběhům. Dále se zabývá možnostmi využití literárních příběhů v programu Filozofie pro děti. S využitím poznatků z literární vědy a publikací popisujících varianty využití příběhu v programu Filozofie pro děti, dospívá tato práce k obecnější definici filozofického rozměru příběhu. Dále se pokouší o navržení univerzálního postupu, jak v jednotlivých příbězích filozofický rozměr identifikovat a následně uchopit pro filozofický dialog s dětmi. V poslední části je tento navržený postup aplikován na literární příběh Malý princ a Lev, čarodějnice a skříň.
Příhody v autobiografických narativech příslušníků nejstarších generací
Müllerová, Olga
Příhody jsou charakterizovány z hlediska jejich tematické struktury. Jsou popsány syntaktické prostředky vyprávění, např. parenteze, opakování, elipsy, asyndetické spojení syntaktických jednotek.
Poetika identity: Kategorie popisu narativní konstrukce
Chrz, Vladimír
Příspěvek se zabývá pojetím identity jako narativní konstrukce. Toto pojetí je založeno na předpokladu, že identita je dosahována syntézou vyprávění příběhu.Klíčovou otázkou je adekvátní způsob popisu narativní konstrukce.
Výzkum jako narativní konstrukce
Chrz, Vladimír
Příspěvek je pokusem reflektovat \\"co děláme v narativním výzkumu\\". Za tímto účelem je nejprve tematizována narativní perspektiva, spočívající v chápání narativní konstrukce jako způsobu \\"dávání významu\\" zkušenosti.Poté jsou specifikována data narativní povahy(především autobiografické rozhovory), jako určitý, kontextuální výraz strukturace zkušeností. Dále je charakterizován postup narativního výzkumu spočívající v rekonstrukci způsobu vytváření významu narativními prostředky. V rámci tohoto postupu se výzkumník snaží uchopit, předvést a zvýraznit struktury \\"dávání významu\\" zkušenosti, jako struktury narativně konstruované. V takto nastoleném teoreticko-metodologickém rámci je pojednána řada kategorií, které mohou sloužit jako pojmová osnova při narativní rekonstrukci významu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 89 záznamů.   začátekpředchozí80 - 89  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.