|
| |
|
|
Možnosti fyzioterapie u bolesti bederní páteře u lidí se sedavým zaměstnáním
ŠIMKOVÁ, Vendula
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi fyzioterapie u bolesti bederní páteře u lidí se sedavým zaměstnáním. Bederní oblast se řadí mezi nejvíce zatěžovaný úsek páteře, jelikož se zde odehrává přenesení pohybu z dolních končetin na trup. Sedavé zaměstnání a nedostatek pohybu patří k velmi aktuálním problémům postihující současnou dobu a přináší sebou mnohá rizika, která mají negativní dopad na lidský organismus. Cílem této práce bylo zmapovat negativní faktory způsobující bolest v oblasti bederní páteře při sedavém zaměstnání, popsat zkrácené a oslabené svalové skupiny související s bolestí bederní páteře a sestavit cvičební jednotku, která zmírní bolest v oblasti bederní páteře při sedavém zaměstnání. Praktická část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor se skládal ze 4 osob se sedavým zaměstnáním, které mají současně bolesti v oblasti bederní páteře. Při první návštěvě jsem probandy seznámila s průběhem terapií a poté jsem odebrala anamnézu a provedla vstupní kineziologický rozbor. Cvičební jednotka zahrnovala cviky na aktivaci správného dechového stereotypu, zapojení hlubokého stabilizačního systému, cviky z dynamické neuromuskulární stabilizace, prvky z metody dle Mojžíšové, metodu McKenzie a relaxační techniky. Terapie byla prováděna po dobu 3 měsíců. Na závěr jsem provedla výstupní kineziologický rozbor. Z výsledků výzkumu vyplývá, že k největším změnám došlo při vyšetření zkrácených svalů, zejména flexorů kyčelního kloubu a zmírnily se bolesti v oblasti bederní páteře.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u běžeckého lyžování
KREUZIGEROVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi, které má fyzioterapie u běžeckého lyžování. V případě správného použití fyzioterapie dochází ke zlepšení celkového využití pohybového systému, tedy zekonomičtí pohyb v technice, zlepší regeneraci, funkci respiračního systému, tím i výkonnost. Prvním cílem práce bylo zmapovat techniky běžeckého lyžování, druhým pak popsat metody fyzioterapie u tohoto sportu. Třetí cíl bylo navrhnout cvičební jednotku přenositelnou do tréninku a posoudit její vliv na výkonnost. Práce se dělí na 2 části. První, teoretická část, se zaměřuje na popsání technik v běžeckém lyžování a další kapitoly specifikují hluboký stabilizační systém a obsahují anatomii nejvíce přetěžovaných svalů v tomto sportu spolu s metodami, pomůckami, které se dají využít na terapii právě HSS a přidružených svalů. Druhá, praktická část, je zpracována formou kvalitativního výzkumu a zahrnuje vyšetření 5-ti probandů ve věku 18 - 23 let, kteří dělají tento sport na vrcholové úrovni. Po vstupním vyšetření bude probandům navržena fyzioterapeutická jednotka. K potvrzení správného efektu terapie budou sportovci spolu s trenéry i mnou sledovat její přenos do tréninku cca 4 měsíce. Dále bude sepsán výstupní kineziologický rozbor. Závěr práce obsahuje konečné výsledky, které fyzioterapie přinesla praktickou částí. Zahrnuta zde je i cvičební jednotka, kterou si sportovci snadno přenesli do tréninku. Práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeuta, sportovními trenéry běžeckého lyžování nebo jako edukační materiál pro vybranou skupinu osob věnující se běžeckému lyžování.
|
|
|
Fyzioterapie u žen s dysmenoreou
POLENOVÁ, Kateřina
Předmětem této bakalářské práce je snížení či eliminace bolestí a jiného diskomfortu spojeného s menstruací pomocí fyzioterapeutických postupů. Cílem teoretické části práce je popsat časté funkční poruchy v pohybovém aparátu vyskytující se u žen s dysmenoreou. Tato teoretická část je zároveň doplněna informacemi o anatomii a fyziologii hlubokého stabilizačního sytému a ženského pohlavního systému. Druhého cíle, tedy sestavení vhodné cvičební jednotky pro konkrétní probandky, bylo dosaženo na základě zjištění určitých funkčních poruch u každé probandky během vstupního kineziologického rozboru. Cviky z navržené cvičební jednotky prováděly dané probandky v domácím prostředí po dobu pěti měsíců. V tomto časovém rozmezí byly jednou za dva týdny naplánovány schůzky, při kterých dané cviky byly postupně přidávány a kontrolovány. Na konci výzkumu byl proveden výstupní kineziologický rozbor a ten byl následně porovnán s údaji získaných při vstupním vyšetření. Tyto změny jsou následně zmíněny v diskusi spolu s porovnáním informací z použité literatury. U všech žen došlo subjektivně ke snížení intenzity bolestí v průběhu menstruace, u každé ženy měla však terapie různě velký vliv na řešení dysmenorey. Práce může sloužit nejen fyzioterapeutům, ale i širší veřejnosti, především ženám, které se pravidelně s bolestivou menstruací setkávají, jako možnost řešení jejich obtíží z jiného pohledu než jen z farmakologického.
|
|
|
Relaxační techniky a jejich využití ve fyzioterapii funkčních poruch pohybového systému
VESELÁ, Terezie
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou funkčních poruch pohybového aparátu a vlivem relaxačních technik na tuto problematiku ve fyzioterapii. Funkční poruchy pohybového aparátu vznikají nejčastěji na podkladě dlouhodobého přetěžování či vlivem špatných pohybových stereotypů, se kterými úzce souvisí funkce hlubokého stabilizačního systému a svalových smyček. Výrazný vliv má na vznik těchto poruch také psychika, která je často u pacientů s diagnózou funkční poruchy pohybového aparátu negativně ovlivněná, a to především ve spojitosti s bolestí, která je hlavním příznakem. Fyzioterapie u funkčních poruch pohybového aparátu může být velice variabilní a lze využít mnoho metod, ovšem tato bakalářská práce zkoumá vliv relaxačních technik. V teoretické části práce je popsána problematika funkčních poruch pohybového aparátu včetně charakteristiky vzniku, etiopatogeneze, rizikových faktorů a jednotlivých druhů funkčních poruch pohybového systému. Jedním z cílů práce bylo zjistit možný vliv psychiky na funkční poruchy pohybového aparátu. Dále se teoretická část zabývá popisem a anatomií hlubokého stabilizačního systému, který úzce s touto problematikou souvisí, stejně jako svalové smyčky. Poslední součástí teoretické části práce je zmapování jednotlivých relaxačních technik využitelných ve fyzioterapii, což bylo zároveň jedním z cílů této práce. Praktická část práce je tvořena třemi kazuistikami, kdy se věk probandů s diagnózou funkční poruchy pohybového aparátu vyskytoval v rozmezí 22-62 let věku. Byla použita metoda kvalitativního výzkumu, kdy celkem proběhlo 10 setkání v období od listopadu 2019 do února 2020. U každého probanda byl proveden vstupní a výstupní kineziologický rozbor pro porovnání a ověření efektu terapie.
|
|
|
Hra na akordeon u dětí školního věku z pohledu fyzioterapie
SMOLÍKOVÁ, Dagmar
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou hry na akordeon u dětí školního věku z pohledu fyzioterapie. Ergonomie hry na akordeon je v současnosti stále ještě v pozadí zájmu. Hra na akordeon představuje pro hráče jednostrannou fyzickou zátěž a vlivem nesprávného zatížení pohybového aparátu se rozvíjí svalová nerovnováha. Nesprávné návyky mohou snadno dříve nebo později způsobit bolesti zad, vadné držení těla a další problémy. Cílem této práce bylo popsat problematiku hry na akordeon, zjistit, jak špatné návyky při hře na akordeon působí na pohybový systém a navrhnout cvičební jednotku pro děti školního věku hrající na akordeon. V teoretické části je popsána hra na akordeon, axiální systém, vývoj dítěte školního věku, držení těla a postura, hluboký stabilizační systém a v neposlední řadě také vybrané fyzioterapeutické koncepty. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Data byla získána formou kazuistik, které zahrnují anamnézu společně s kineziologickým rozborem. Výzkumný soubor tvořily děti školního věku, které již 2-3 roky hrají na akordeon. S probandy jsem pracovala po dobu 3 měsíců, nejdříve jednou týdně pod mým dohledem, od páté terapie jsme se setkávali v odstupu 14 dnů. Při první terapii jsem u všech probandů pomocí rozhovoru odebrala anamnézu, provedla vstupní kineziologické vyšetření a stanovila krátkodobý rehabilitační plán. Před začátkem terapie jsem navrhla cvičební jednotku, která byla individuálně upravována dle schopností každého probanda. Cvičební jednotka obsahovala protahovací a uvolňovací cviky krční páteře i zápěstí, aktivaci správného dechového stereotypu, aktivaci hlubokého stabilizačního systému s prvky dynamické neuromuskulární stabilizace a akrální koaktivační terapie, dále kompenzační cvičení s overballem a také bylo využito senzomotorické stimulace. Na závěr jsem při poslední terapii provedla výstupní kineziologický a stanovila dlouhodobý rehabilitační plán. Na základě výzkumné části a subjektivních pocitů probandů jsem vypozorovala, že došlo ke zlepšení dechového stereotypu, držení těla při hře na akordeon i ke zmírnění bolesti zad.
|
|
|
Vliv pravidelného cvičení jógy na hluboký stabilizační systém
KORANDOVÁ, Iveta
Bakalářská práce se věnuje tématu jógy a vlivu, jež má její pravidelné cvičení na lidské tělo, a to převážně z fyzického hlediska. Popisuje jednotlivé změny na těle se zaměřením na změny hlubokého stabilizačního systému. Popularita jógy je dnes velmi vysoká, což je skvělé, protože má pozitivní vliv jak na samotné tělo, tak na psychický stav. V první části práce, která je teoretická, se zabýváme vysvětlením jógy a hlubokého stabilizačního systému. V rámci jógy se dozvíme o jejím vzniku, hlavních pramenech, filozofii, kterou se řídí nebo o rozdělení na základní druhy. Samostatnou kapitolu jsem věnovala popsání důležitosti dechu v józe a vysvětlení, jaké benefity pro tělo získáme prováděním takzvaných ásan. Kapitola o hlubokém stabilizačním systému se věnuje jeho obecné funkci v lidském těle. Bakalářská práce dále obsahuje informace o tom, jak je HSS využíván ve fyzioterapii. Popsána je anatomie jednotlivých svalů, pánve a páteře. Pro porovnání jógového dechu s dechem fyziologickým, zde najdeme ještě kapitolu o mechanice a fyziologii dýchání. Větší část práce tvoří kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo zjistit a popsat jaké změny u HSS se vyskytnou u jednotlivých probandů pravidelně cvičících jógu po dobu 3 měsíců minimálně 3x v týdnu. Výzkumný vzorek tvoří 2 ženy a 2 muži. Probandi byli vyšetřeni na začátku 3- měsíčního cvičení a následně na jeho konci. Tato vyšetření jsou nakonec porovnána a ukazují změny v držení těla nebo právě změny na HSS. Z výsledků je patrné, že k ovlivnění HSS došlo u všech 4 probandů. Mimo to se projevily i další pozitivní změny na jejich držení těla, flexibilitě, stabilitě či svalové síle. Všichni probandi potvrzují pozitivní změny jejich nálady po každém cvičení. Již jen schopnost soustředit se na dech, kterou všichni získali, zajišťuje kvalitnější aktivaci HSS, což lze využít například v prevenci vertebrogenních potíží. Prvky jógy může také využít každý fyzioterapeut ve svém způsobu léčení.
|
|
|
Účinek cvičebního programu Jumping na posturu těla
VOHARČÍK, Eddie
Jumping je komplexní typ cvičení na speciálních minitrampolínách ovlivňující celou škálu systémů těla, jako je například pohybová soustava, kardiovaskulární systém, nervová soustava a trávicí soustava. Hlavním cílem bylo zpracovat danou problematiku a zjistit, zda a případně jak ovlivňuje cvičení Jumpingu celkové držení těla v průběhu času. Dále bylo potřeba monitorovat stav pohybového aparátu u začínajících cvičenců.
|
|
| |
|
|
Kompenzační cvičení pro plavce a jejich využití v kondičním tréninku
Štemberová, Kristýna ; Křivánková, Markéta (vedoucí práce) ; Vařeková, Jitka (oponent)
Název: Kompenzační cvičení pro plavce a jejich využití v kondičním tréninku Cíle: Hlavním cílem této práce je vytvoření vhodného kompenzačního programu pro plavce, který bude zaměřen na pletence ramenní a hluboký stabilizační systém. Metody: Výzkumnou formou je kvalitativní výzkum. Součástí byli 4 respondenti z plaveckého klubu Slávia VŠ Plzeň. Přesněji tedy 2 chlapci a 2 dívky ve věkovém rozpětí 16-19 let. Výzkum byl zahájen pozorováním obvyklého kondičního tréninku plavců. Na základě vypozorovaných pohybových stereotypů byl vytvořen kompenzační program zahrnující 3 cviky. Zaměřili jsme se zejména na hluboký stabilizační systém a ramenní pletence, které jsou u plavců nejvíce problematické. Před zahájením kompenzačního programu bylo provedeno orientační dotazníkové šetření a vstupní vyšetření s odběrem anamnézy. Vyšetření zahrnovalo aspekci, palpaci svalů a klinické testování zaměřené na ramenní pletenec, goniometrie a vyšetření hypermobility. Součástí vyšetření byli také klinické testy na hluboký stabilizační systém dle metodiky DNS. Následná intervence kompenzačního programu byla 2x týdně, jedenkrát pod vedením kondičního trenéra a jedenkrát pod mým vedením. Celkový rozsah kompenzačního programu byl v rozsahu 10 týdnů. Po uplynutí 10 týdnů následovalo výstupní vyšetření, které opět zahrnovalo...
|
host ::
RSS.