|
|
Monitorace bolesti u pacienta po operačním výkonu sestrou
ŠIMÁČKOVÁ, Alexandra
Bakalářská práce je zaměřena na sledování bolesti v pooperačním období a výrazně si všímá přístupu sestry k ní. Když je sestra schopná zjistit bolest, její kvalitu a intenzitu v co nejkratším čase, přispívá tím ke komfortu pacienta, zlepšuje jeho psychický stav a tím může ve výrazné míře dopomoct k úspěšnému zhojení operační rány a celkovému zlepšení zdravotního stavu pacienta. Aktivní přístup sestry při zjišťování bolestí je v jejím vlastním zájmu, měla by umět nabídnout i alternativní způsoby tišení bolestí a volit individuální přístup ke každému pacientovi. Teoretická část popisuje vznik bolestí, její druhy, ošetřovatelský přístup k ní i různé způsoby její monitorace.V rámci praktické části jsme si stanovili dva cíle: Zjistit, jestli sestry monitorují bolest u pacientů po operaci a zda-li v praxi využívají škály hodnotící bolest. Na jejich základě jsme si stanovili tři hypotézy. H1: Sestry na pooperačních jednotkách monitorují bolest u pacientů po operaci, H2: Sestry nemají znalost o škálách hodnotících bolest a H3: Bolest u pacientů, hospitalizovaných na pooperačních OJ/ošetřovacích jednotkách/, není hodnocena dle hodnotící škály. Zvolili jsme kvantitativní metodu výzkumu, formou dotazování a sběrem dat za použití anonymních dotazníků.
|
|
|
Problematika dodržování nefarmakologických léčebných opatření u klientů s arteriální hypertenzí
FUKOVÁ, Jitka
Hypertenze patří mezi nejčastější kardiovaskulární choroby. Výskyt v dospělé populaci průmyslově vyspělých zemí je 20-25 %. Dlouhodobě zvýšený krevní tlak zvyšuje riziko infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, selhání ledvin, postižení očí. Základem léčby jsou nefarmakologická léčebná opatření, to znamená úprava životních návyků. Mezi tato opatření se řadí zanechání kouření u kuřáků, snížení přívodu sodíku, alkoholu, živočišných tuků, snížení nadváhy, vyvarování se stresu a zvýšení fyzické aktivity. Náplní naší práce bylo zjistit, zda pacienti s diagnostikovanou arteriální hypertenzí znají zásady nefarmakologických léčebných opatření a zda tato opatření dodržují. Data k naší práci jsme sbírali pomocí kvantitativní výzkumné strategie, ke které jsme použili metodu dotazníku. Skládal z 25 otázek. Výsledky byly zpracovány v grafické podobě. Dotazník byl distribuován klientům s arteriální hypertenzí v Nemocnici Písek, v kardioporadně v Písku a u obvodních lékařů v Písku a v Milevsku. Počet respondentů, kteří se zúčastnili výzkumného záměru byl 111. Hypotéza 1: Pacienti s diagnostikovanou diagnózou arteriální hypertenze neznají zásady nefarmakologických opatření. Hypotéza 2: Pacienti s diagnostikovanou diagnózou arteriální hypertenze nedodržují nefarmakologická opatření. Analýzou dat bylo zjištěno: Pacienti s diagnostikovanou arteriální hypertenzí znají zásady nefarmakologických léčebných opatření, pacienti s diagnostikovanou arteriální hypertenzí nedodržují nefarmakologická léčebná opatření. Hypotéza 1 byla vyvrácena, hypotéza 2 byla potvrzena. Výsledky naší práce budou nabídnuty spolupracujícím oddělením v nemocnici, v ordinacích praktických lékařů, tím budou přispívat ke zvyšování sekundární prevence u osob s arteriální hypertenzí.
|
|
|
Uspokojování potřeb dítěte v zařízení typu jesle
KLABOUCHOVÁ, Lea
Bakalářská práce je zaměřena na uspokojování biologických a psychických potřeb dětí ve zdravotnickém zařízení typu jesle. Jesle patří mezi zvláštní zdravotnická zařízení, podle § 38 zákona č. 20/1996 Sb., pečující o všestranný rozvoj dětí. V 90 letech došlo k jejich hromadnému rušení a nyní navštěvuje jesle asi 1% dětí do 3 let věku. V současné době se problematika náhradní péče o dítě do 3 let dostává do popředí. Náplní bakalářské práce bylo zjistit, zda má dítě ve zdravotnickém zařízení typu jesle uspokojeny biologické a psychické potřeby. Ke zpracování bakalářské práce byl použit kvalitativní výzkum. Při výzkumu byla použita analýza dokumentů, metody pozorování a rozhovoru se sestrami v zařízení a s rodiči pozorovaných dětí. Výzkum probíhal v jeslích E. Pittera v Českých Budějovicích, které patří pod organizaci Jeslová a azylová zařízení České Budějovice, příspěvková organizace. Výzkumný vzorek tvořilo 8 dětí, které toto zařízení denně navštěvovaly Ze získaných informací byly vytvořeny kazuistiky, které jsou součástí výzkumné části práce.
|
|
|
Potřeba spánku u nemocných s kardiovaskulárním onemocněním na JIP
KABEŠOVÁ, Jitka
Problematika spánku je v současné době velmi aktuálním tématem, neboť nekvalitní spánek, chronická nespavost či úmyslné zkracování spánku jsou rizikovými faktory pro vznik kardiovaskulárních onemocnění, nadváhy, diabetu a duševních poruch. Během hospitalizace pacienta na jednotce intenzivní péče je spánek zpravidla negativně ovlivňován nejen vlastním onemocněním, ale i mnoha dalšími faktory, jako je strach, úzkost, nedostatek informací o nemoci, neznámé prostředí či hlučnost monitorů. Teoretická část je členěna do pěti základních kapitol a to následovně: charakteristika spánku, problematika spánku, kardiovaskulární onemocnění, uspokojení potřeby spánku nemocných na kardiologické JIP a intervence sestry ve spánkové laboratoři při uspokojení potřeby spánku. V práci byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: zjistit, zda-li je uspokojována potřeba spánku u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním hospitalizovaných na JIP. Cíl 2: identifikovat faktory, které mají vliv na uspokojování potřeby spánku u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním hospitalizovaných na JIP. Byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1: pacienti s kardiovaskulárním onemocněním, hospitalizováni na JIP, mají neuspokojenou potřebu spánku. Hypotéza 2: nejčastěji vnímaným faktorem, ovlivňující spánek pacientů s kardiovaskulárním onemocněním hospitalizovaných na JIP, je změna prostředí. K dosažení cílů práce a ověření stanovených hypotéz byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku Výzkumný soubor tvořili pacienti hospitalizovaní na kardiologické JIP v nemocnici České Budějovice a.s. Vyhodnocení dotazníků ukázalo, že pacienti hospitalizovaní na kardiologické JIP nemají uspokojenou potřebu spánku a mezi faktory, které negativně ovlivňují spánek pacientů během hospitalizace na kardiologické JIP patří především: změna prostředí, hlučnost monitorů, přítomnost světla během nočních hodin, nepohodlné lůžko a úzkost. Cíle práce byly splněny. Hypotéza 1 a hypotéza 2 byly potvrzeny. V závěru práce jsou navržena doporučení k řešení problematiky jako například používání tlumených světel na oddělení během nočních hodin, ztlumení hlasitosti alarmu monitorovacích přístrojů, aktivizace pacientů sestrou během dne, vedení uklidňujícího rozhovoru s pacientem nebo úprava lůžka a vyvětrání pokoje před spaním. V poslední části práce jsou přílohy související s danou problematikou.
|
|
|
Znalosti rodiny pacienta s Alzheimerovou chorobou o specifikách vzájemné komunikace
ČERNÁ, Irena
Alzheimerova choroba patří k nejrozšířenějším formám demence. Se stále rostoucím podílem starších osob v populaci se její výskyt neustále zvyšuje. S progresí onemocnění klesá mimo jiné i schopnost postiženého komunikovat s okolím, s čím se jeho blízcí jen těžce vyrovnávají. Úkolem sestry je mimo jiné zapojit do péče a edukovat také rodinu pacienta. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, zda jsou rodinní příslušníci informováni o specifikách komunikace s pacientem trpícím Alzheimerovou chorobou a zda mají zájem o edukaci v oblasti vzájemné komunikace. Ve své práci jsem si stanovila dvě hypotézy. První hypotéza byla, že členové rodiny neví, jak správně komunikovat se svými blízkými trpícími Alzheimerovou chorobou a druhá hypotéza byla, že členové rodiny mají zájem o edukaci v oblasti vzájemné komunikace. Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvantitativního výzkumu, metody dotazování, techniky sběru dat dotazníku. Výzkumný soubor tvořilo 96 respondentů - rodinní příslušníci pacientů s Alzheimerovou chorobou, umístěných v Prácheňském sanatoriu v Písku a na Louckém mlýně. Analýzou sebraných dat následně zpracovaných do grafů byla vyvrácena první stanovená hypotéza a potvrzena druhá stanovená hypotéza. Výsledky tohoto výzkumu použiji k edukaci rodinných příslušníků pacientů trpící Alzheimerovou chorobou. Budu pořádat odborné semináře v obou našich sanatoriích {--} v Písku i na Louckém mlýně. Tím chci přispět ke zlepšení vzájemné komunikace mezi rodinou a pacienty.
|
|
|
Vysokoškolsky vzdělaná sestra jako člen ošetřovatelského týmu
VACKOVÁ, Jana
Správné začlenění vysokoškolsky vzdělaných sester do ošetřovatelského týmu je aktuální této době. Tématem této bakalářské práce je tedy {\clqq}Vysokoškolsky vzdělaná sestra jako člen ošetřovatelského týmu``. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V části teoretické se hovoří o vzdělávání v ošetřovatelství v minulosti a v současnosti. Je v ní také věnována pozornost současné legislativě ve zdravotnictví. Dále se zabývá koncepcí ošetřovatelství a zaměřuje se na osobnost sestry jako takovou. V části praktické jsou v jednotlivých kapitolách popsány: cíl práce, hypotézy, metodika sběru dat a charakteristika výzkumného souboru. Další kapitola obsahuje grafy znázorňující výsledky výzkumu. Tyto výsledky jsou pak rozebírány, porovnávány a hodnoceny. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit zařazení a uplatnění vysokoškolsky vzdělaných sester z pohledu jich samých, z pohledu středních zdravotnických pracovníků, z pohledu lékařů a z pohledu klientů. Výzkum byl tedy prováděn na základě analýzy a vyhodnocení dotazníků získaných od čtyř skupin respondentů: klientů, středoškolsky vzdělaných sester, vysokoškolsky vzdělaných sester a lékařů. V této práci byly stanoveny dvě hypotézy a z výsledů šetření vyplynulo, že první hypotéza {\clqq}Vysokoškolsky vzdělané sestry nemají prozatím zcela jasně vymezené místo v ošetřovatelském týmu.`` se potvrdila. Druhá hypotéza {\clqq}Z pohledu klienta zdravotnických zařízení je postavení vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných sester stejné.`` se také potvrdila. Zajímavostí této práce je i to, že v ní dochází k porovnávání výsledků s výsledky podobného výzkumu, který byl prováděn před čtyřmi lety. Ukazuje tedy, jak a co se za toto období změnilo v pohledu na zdravotní sestry a jejich vzdělání. Na základě provedeného výzkumu lze souhrnně konstatovat, že v současné době nemají vysokoškolsky vzdělané sestry jasnou pozici v ošetřovatelském týmu, i když jsou jeho nedílnou součástí. Cíl výzkumné práce byl splněn. Hlavním přínosem práce by mohlo být informování laické veřejnosti, potencionálních klientů o reformách v systému vzdělávání zdravotních sester a tím i zvýšení prestiže tohoto povolání ve společnosti.
|
|
|
Interakce mezi sestrami a dobrovolníky v nemocnici
LHOTSKÁ, Martina
Dobrovolnictví v pravém slova smyslu se v České republice rozvíjí až po roce 1989. Proniká i do nemocnic, kam dobrovolníci dochází za klienty a pomáhají jim trávit často dlouhé dny hospitalizace. Hlavním cílem ošetřujícího personálu je naplnění všech biologických, psychických, sociálních a spirituálních potřeb klientů a právě dobrovolníci jim jsou v této snaze nemalou měrou nápomocni. Práce byla zaměřena na interakci mezi sestrami a dobrovolníky v nemocnici. Teoretická část se zabývá historií dobrovolnictví, dále pak všemi kroky, jež musí dobrovolník absolvovat, než se octne u lůžka klienta v nemocnici a v neposlední řadě také uspokojováním potřeb klientů. Část praktická je věnována kvantitativnímu výzkumu. Cílem bylo zjistit spokojenost sester s prací dobrovolníků v nemocnici. Druhý cíl byl zaměřen na dobrovolníky. Zajímalo nás, jak jsou dobrovolníci spokojeni s reakcí sester na jejich aktivity v nemocnici. K získávání dat byly sestaveny dotazníky pro sestry i dobrovolníky. Výzkum probíhal v lednu a únoru roku 2008. Byl prováděn na šesti ošetřovacích jednotkách ve čtyřech nemocnicích Jihočeského kraje a kraje Vysočina. Z výzkumu vyplynulo, že sestry jsou převážně s prací dobrovolníků spokojeny. Přesto se našlo několik negativních reakcí, které mohou souviset s neinformovaností sester o dobrovolnících. Výzkum mezi dobrovolníky ukázal, že pociťují od sester za svou činnost uznání. Jistě by se však v této oblasti dalo ještě leccos zlepšovat k všeobecné spokojenosti. Výzkum je doplněn o rozhovor s kontaktní osobou pro dobrovolníky na oddělení v nemocnici, kde výsledky vzájemné spokojenosti dopadly nejlépe. Uvádí možná úskalí, která zavádění programu do nemocnice provází. Radí, jak předejít zbytečným nedorozuměním mezi personálem a dobrovolníky a hlavně jak opravdu dobré dobrovolníky udržet a neodradit od jejich úsilí. Výsledky výzkumu si vyžádala nemocnice v Pelhřimově a Jihlavě. Dále budou poskytnuty všem zájemcům, kteří by chtěli program {\clqq}Dobrovolníci v nemocnici`` uvést ve své nemocnici do praxe a mají zájem o informace ze zařízení, kde již mají s dobrovolníky jistou zkušenost.
|
|
|
Dodržování léčebného režimu u astmatika - role sestry
HRBKOVÁ, Jana
Dodržování léčebného režimu u astmatika {--} role sestry Astma bronchiale patří mezi onemocnění postihující významnou část celosvětové populace. Odhaduje se, že astmatem trpí 300 milionů obyvatel naší planety. V ekonomicky vyspělých zemích je jednou z nejčastějších chronických nemocí s prevalencí 10-15%. Prevalence astmatu a prevalence senzibilizace vůči nejrůznějším alergenům zvláště v mladší dětské populaci ve věku 6-7 let stále vzrůstá. V České republice dosahuje odhadovaná prevalence astmatu 8%. Astma představuje nezanedbatelnou medicínskou, sociální i ekonomickou zátěž pro nemocného, jeho rodinu, ale i pro celou společnost, a to jak z hlediska absence zaměstnání či ve škole, tak z hlediska přímých nákladů na léčebně-preventivní péči. Přestože zůstává astma i v současné době nevyléčitelnou celoživotní nemocí, je nemocí dobře léčitelnou a dodržování léčebného režimu je velmi důležité, protože ovlivňuje průběh onemocnění. Cílem bakalářské práce bylo zjistit jestli pacienti dodržují léčebný režim, zda sestry edukují pacienty a jakým způsobem. Byly stanoveny tři hypotézy. {--} H1: pacienti nedodržují doporučený léčebný režim, H2: sestry edukují pacienty k dodržování léčebného režimu, H3 : sestry edukují pacienty nejčastěji formou předávání informačních materiálů. K dosažení cíle a ověření hypotéz byla použita dotazníková metoda. Výzkumný soubor tvořilo 60 respondentů, kterým byl dotazník osobně předán sestrou. Vyhodnocením výsledků se ukázalo, že H1: pacienti nedodržují doporučený léčebný režim byla vyvrácena, H2: sestry edukují pacienty k dodržování léčebného režimu se potvrdila a H3: sestry edukují pacienty nejčastěji formou předávání informačních materiálů byla vyvrácena. Závěr tohoto výzkumu je, že pacienti mají dostatek informací, které se týkají jejich nemoci a ve většině případů se snaží dodržovat léčebný režim. Přesto v závěru práce navrhuji větší zapojení sester v edukaci astmatiků.
|
|
|
Znalosti odborné krizové intervence u sester na standardních interních a chirurgických odděleních
SOCHOROVÁ, Alena
Krizová intervence představuje odbornou pomoc člověku v krizi. Každý člověk svou krizi prožívá specifickým způsobem. Krizová intervence neznamená jen komunikační dovednosti, které v sobě zahrnují verbální, nonverbální a paraverbální složku. Krizová intervence je doménou zejména psychiatrických oddělení, přesto je důležitá její znalost i na odděleních nezabývajících se nemocemi duševními. Ve zdravotnictví ČR jsou normy pro poskytování krizové intervence prozatím definovány nejasně. Jako specifický odborný výkon jí ve zdravotnictví poskytuje klinický psycholog, v rámci psychoterapie potom osoby kompetentní provádět systematickou psychoterapii ve zdravotnictví (klinický psycholog, lékař - psychiatr s předepsaným vzděláním). Postupy odborné krizové intervence mohou ale jistě být součástí běžné komunikace zdravotníků s klienty. Komunikační dovednosti patří k základním pracovním nástrojům sestry. Znalosti krizové intervence u sester a jejich využití při komunikování s klienty představuje významné zkvalitnění ošetřovatelské péče o klienty, kteří se nacházejí v krizové situaci. Kapitola současný stav se zabývá krizí, krizovou intervencí, ošetřovatelskou problematikou a rolí sestry při krizové intervenci. Cílem práce bylo zjistit znalosti sester o odborné krizové intervenci. V průběhu výzkumu jsem se zaměřila na znalosti sester vlastní odborné krizové intervence, dále jak sestry vnímají důležitost profesionální komunikace s pacienty a v neposlední řadě zda vnímají pacientovi problémy pouze na úrovni somatické nebo zda se dokáží přenést i do složky psycho {--} socio {--} duchovní jednoty člověka i s vnímáním lidských krizových stavů. První stanovená hypotéza znějící {\clqq}Sestry mají nedostatečné znalosti o odborné krizové intervenci.`` byla potvrzena. Druhá stanovená hypotéza {\clqq}Sestry mají nedostatek informačních zdrojů o odborné krizové intervenci.`` nebyla potvrzena. A třetí hypotéza znějící: {\clqq}Sestry neznají zásady komunikace s prvky krizové intervence.`` byla potvrzena.
|
|
|
Edukace pacienta s atopickou dermatitidou
ČERVENÁ, Jana
Bakalářská práce na téma {\clqq}Edukace pacienta s atopickou dermatitidou`` se zabývala edukací pacientů z hlediska sester pracujících v dermatologických ambulancích. Pro práci byly stanoveny cíle a předpokládané hypotézy, k jejichž ověření bylo použito kvalitativního výzkumu. Bylo použito techniky dotazníku pro pacienty navštěvující dermatologické ambulance v kraji Vysočina a Středočeském kraji. Dále byla použita technika strukturovaného rozhovoru, kde byly výzkumným souborem sestry pracující v dermatologických ambulancích v kraji Vysočina a Středočeském kraji. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zda jsou pacienti s atopickou dermatitidou spokojeni s edukací sester a zjistit formy edukace pacientů s atopickou dermatitidou. Po rozdání dotazníků byly zpracovány informace a následně potvrzeny nebo vyvráceny hypotézy. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pacienti jsou spokojeni s edukací sester o atopické dermatitidě. První hypotéza byla výzkumným šetřením potvrzena. Zjistili jsme, že sestry edukují pacienty o atopické dermatitidě formou informačních letáků. Druhá hypotéza byla také potvrzena. Výzkumné šetření potvrdilo, že pacienti aktivně vyhledávají informace o atopické dermatitidě, čímž byla potvrdili i třetí hypotéza. Nemoc patří mezi emocionálně a psychicky náročné životní situace. Úkolem sestry je podílet se svým empatickým, holistickým přístupem a vhodnou edukací na zkvalitnění zdraví nemocného. Během edukace sestra aktivně doplňuje a ovlivňuje vědomosti, dovednosti, postoj a chování pacienta, aby on sám vyvíjel úsilí vedoucí ke zlepšení svého zdravotního stavu.
|
host ::
RSS.