|
|
Psychosociální zátěž v práci sester a sociálních pracovníků. Kvantitativní šetření.
DOULOVÁ, Iva
Bakalářská práce se zabývá psychosociální zátěží a syndromem vyhoření sociálních pracovníků a zdravotních sester. Zaměřena je především na pracující v léčebnách dlouhodobě nemocných a v pobytových sociálních službách pro seniory. Cílem práce bylo zjistit je li rozdíl ve vnímání zátěže a v ohrožení syndromem vyhoření. V teoretické části je nastíněna problematika pomáhajících profesí, charakteristika práce zdravotní sestry a sociálního pracovníka. Dále se věnuje psychosociální zátěži, stresu a syndromu vyhoření. V praktické části byla použita kvantitativní metoda šetření, technika dotazníku. Anonymní dotazník obsahuje celkem 35 otázek a je rozdělen na dvě části. První část dotazníku je zaměřena na posouzení psychosociální pracovní zátěže. Ve druhé části jsou obsaženy otázky, které by měly odhalit, do jaké míry se u dotazovaných respondentů projevuje syndrom vyhoření. Prvních 5 otázek je identifikačních. Ostatní otázky jsou uzavřené, respondent měl možnost označit pouze jednu odpověď, která se nejvíce přiblížila k jeho osobnímu názoru. V praktické části jsou v jednotlivých grafech a tabulkách zobrazeny výsledky dotazníkového šetření. K jejich zpracování byl použit program OpenOffice.org Calc. Ke statistickému hodnocení dat byl použit program Excel 2007 MS Office, chí-kvadrát test. Vyhodnocením výsledků jsem zjistila, že stanovená hypotéza H1, předpokládající, že sestry a sociální pracovníci v léčebnách dlouhodobě nemocných a v pobytových sociálních službách vnímají prvky psychosociální zátěže stejně, nebyla potvrzena. H2, že ohrožení více vnímají pracovníci pracující v oboru déle než 11 let, potvrzena nebyla. H3, syndromem vyhoření jsou více ohroženi pracující v oboru ve věkové skupině nad 41 let, nebyla potvrzena. Ve své práci jsem se pokusila o určitý pohled, porovnání dvou profesí, které mají mnoho společného a v mnohém se liší. Informace mohou přinést podnět a inspiraci k dalším výzkumům, mohou být podkladem pro další studie a výzkumy v této oblasti, praktické využití, nebo jen důvodem k zamyšlení.
|
|
|
Empatie pracovníků v pomáhajících profesích
KAŠPÁRKOVÁ, Eva
Empatie pracovníků v pomáhajících profesích Empatie neboli vcítění je schopnost porozumění emocím druhého člověka. Představuje schopnost člověka porozumět psychickému stavu jiného člověka, se kterým je v bezprostředním kontaktu. Pomocí tohoto porozumění lze pochopit emoce, myšlenky myšlenek, jednání, chování a postoje. Pro vznik empatie je potřebné, aby byl člověk na druhého cílevědomě zaměřen a soustředěn a měl dostatek vůle. Empatie je složitý psychologický zážitek. Cílem diplomové práce je ověřit, zda se u osobních asistentů a zdravotních sester liší postoje k empatii a prožívání obtíží spojených s empatií. Výzkum je realizován u osobních asistentů působících v okrese České Budějovice a u zdravotních sester pracujících v jindřichohradecké nemocnici. Respondenti jsou různého věkového rozložení s rozdílným zastoupením mužů a žen. Použila jsem metodu dotazování. Technikou výzkumu je dotazník. Stanovila jsem si celkem tři hypotézy. Všechny tyto hypotézy byly výzkumem potvrzeny. Využití diplomové práce lze spatřovat v možnosti jejího zprostředkování jako zdroj informací pro laickou veřejnost nebo její eventuelní využití ve výuce.
|
|
|
Syndrom vyhoření u zdravotních sester
FRÖMLOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, co je to syndrom vyhoření, jak se projevuje a jaká je jeho prevence. Zároveň si klade za cíl představit souvislosti mezi syndromem vyhoření a osobnostními charakteristikami zdravotních sester. V empirické části se práce snaží zachytit rozdíly v míře vyhoření sester na psychiatrii ve srovnání s jinými odděleními a v závěru se snaží tyto odlišnosti vysvětlit.
|
|
|
Psychosociální pracovní zátěž sester a sociálních pracovníků.Kvantitativní šetření.
STEHLÍKOVÁ, Kateřina
V závěrečné bakalářské práci se zabývám problematikou psychosociální pracovní zátěže zdravotních sester a sociálních pracovníků. Bakalářská práce je jako obvykle rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se zaměřila na charakteristiku zátěže, na její druhy, na jednotlivé zátěžové situace. Dále jsou zde popsány pojmy, jako je např. pracovní zátěž, psychosociální zátěž. Neopomenula jsem se věnovat koncepci ošetřovatelství, profesi zdravotní sestry a také charakteristice sociální práce a profesi sociálního pracovníka. Praktickou část jsem zaměřila na zjištění míry psychosociální pracovní zátěže a na identifikaci příčin psychosociální pracovní zátěže u sester a sociálních pracovníků. Pro zjištění stanovených cílů byla použita metoda dotazování pomocí nestandardizovaného dotazníku. Dotazník jsem sestavila na základě svých zkušeností a osobních předpokladů. Skupinu dotazovaných tvořili zdravotní sestry a sociální pracovníci z Jihomoravského kraje okresu Znojmo. Výsledky byly zpracovány do grafu. Výzkum prokázal, že u obou profesí lze identifikovat míru i příčiny psychosociální pracovní zátěže. Zvolením tohoto tématu jsem chtěla poukázat na psychosociální pracovní zátěž, která zdravotní sestry i sociální pracovníky denně doprovází. Tato práce mně přinesla spoustu informací a zamyšlení se nad touto problematikou. Doufám, že to přinese i nějaké pozitivum zdravotním sestrám, sociálním pracovníkům a také jejich nadřízeným. Zamyšlení se nad touto problematikou by mohlo mnohé vést k řešení či dokonce k odstranění některých problémů, které jsou s daným tématem spojeny.
|
|
|
Rizika práce sestry
GENGELOVÁ, Gabriela
Práce sester ve zdravotnictví je často fyzicky i psychicky náročná. Některá lůžková oddělení mají specifické pracovní podmínky a z toho vyplývající i rizika. Sestry jsou neustále vystaveny riziku poranění, infekce, ale také pracovnímu stresu. Tato pracovní rizika mohou způsobit poruchy zdraví nebo vyvolat nemoci z povolání. Proto je potřebné snižovat pracovní zátěž, stres, psychosociální rizika a hlavně dbát na preventivní opatření a dodržovat hygienicko-epidemiologický režim. Bakalářská práce s názvem Rizika práce sestry je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se snaží shrnout komplexně rizika práce sestry se zaměřením na preventivní opatření u jednotlivých rizik. Výsledky šetření jsou zpracovány ve výzkumné části práce. V průběhu výzkumného šetření byla použita kvantitativní metoda sběru dat, technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na interním, neurologickém oddělení a na oddělení následné péče v Nemocnici České Budějovice, a. s. a ve FN Plzeň. V bakalářské práci byly stanoveny 2 cíle a s nimi související 3 hypotézy, které byly potvrzeny nebo vyvráceny. Cíle byly splněny. Autorka se snažila zjistit, co považují sestry na klinicky zaměřených pracovištích při své práci za nejrizikovější a jaká preventivní opatření uplatňují v souvislosti s vnímanými riziky. Z výsledků vyplynulo, že sestry považují na pracovišti za nejrizikovější píchnutí infikovanou jehlou. Preventivní opatření uplatňují v omezeném rozsahu.
|
|
|
Prosociální rysy u pracovníků pomáhajících profesí
FENDRICHOVÁ, Bohdana
V diplomové práci o prosociálních rysech pracovníků v pomáhajících profesích se věnuji prosociálnímu chování, empatii a základním rysům osodnosti vyplývajícím z pětifaktorového modelu osobnosti- Big Five. Většina odborníků se shoduje v tom, že prosociální chování a empatie patří mezi základní předpoklady, kterými by měl pomáhající profesionál disponovat. Významnou roli má také osobnost pomáhajícího. Uvedené konstrukty a souvislosti mezi nimi však zůstávají v domácím prostředí stranou empirického výzkumu a reprezentují tak fenomény, o nichž existuje málo prověřených poznatků. Cíl práce spočívá ve zjištění hladiny empatie a osobnostních dispozic dle modelu Big Five, které by mohly mít vliv na prosociální chování u vybraných skupin pomáhajících profesionálů. Jedná se o faktory neuroticismu, extraverze, otevřenosti vůči zkušenosti, přívětivosti a svědomitosti. Sběr dat probíhal pomocí dvou psychodiagnostických dotazníků. Dotazník IRI měří hladinu empatie, dotazník NEO-FFI byl využit pro diagnostiku pěti osobnostních dimenzí. Jedná se o kvantitativní výzkum. Do sledovaného souboru byli zahrnuti respondenti ze tří pomáhajících profesí- zdravotní sestry, příslušníci Hasičského záchranného sboru ČR a učitelky mateřských škol. Na základě výsledků byla potvrzena hypotéza, že pomáhající pracovníci vykazují vyšší hladinu empatie ve srovnání s populačním průměrem a naopak byla vyvrácena hypotéza, že vykazují vyšší hladinu osobnostních rysů, které se v interpersonálním kontextu projevují pozitivní orientací na druhé, tedy že jsou více extravertní a přívětiví ve srovnání s populačním průměrem. Dle výsledků lze uvažovat o tom , že vztah mezi základními osobnostními dimenzemi a prosociálními tendencemi může být zprostředkován úrovní empatie s přihlédnutím k dalším psychologickým konstruktům a výsledkům sociálního učení. Závěry nelze z důvodu relativně malého výzkumného souboru zevšeobecňovat. Za tímto účelem by bylo zajímavé provést odbornou studii, která svým rozsahem a možnostmi přesahuje obvyklé požadavky na diplomovou práci.
|
|
|
Prosociální chování u zdravotních sester
KOCMICHOVÁ, Kateřina
Tato práce se zaměřuje na problematiku prosociálního chování a altruismu u zdravotních sester. Prosociální chování je důležitý společenský jev, je to jakýsi protipól nevyprovokované agresivity a nejspíše i veškerého jiného špatného (asociálního, antisociálního) chování. Je to takové chování, které podporuje společenské vazby, a které nás sbližuje s lidmi. Prosociální chování se vyznačuje skutky a činy, vykonanými ve prospěch druhého bez očekávání odměny (materiální, finanční) nebo sociálního souhlasu. V první části diplomové práce je nastíněna problematika prosociálního chování v teoretické rovině. Je zde vymezen termín prosociální chování, pojem altruismus, empatie a snaha odpovědět na otázky proč pomáháme jiným, za jakých podmínek a okolností a komu pomáháme. Cíl diplomové práce spočívá ve zmapování reality prosociálního chování u zdravotních sester. V práci byla zkoumána míra empatie, altruismu a afiliace u zdravotních sester v porovnání se ženami, které nepracují v pomáhajících profesích. Dále byla zkoumána schopnost zdravotních sester vyrovnávat se se zátěží a to měřením škály optimismu. Byly zvoleny celkem čtyři hypotézy, které se potvrdily. V rámci kvantitativního výzkumu byla použita technika dotazníku. K ověření každé hypotézy byl použit samostatný dotazník. Celkem bylo rozdáno 200 dotazníků (100 dotazníků zdravotním sestrám a 100 dotazníků ženám, které nepracují v pomáhajících profesích a tvořily tak kontrolní soubor). Vrátilo se celkem 174 vyplněných dotazníků. Ve výběrovém souboru bylo celkem 88 zdravotních sester a v kontrolním souboru bylo celkem 86 žen. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že zdravotní sestry skutečně vykazují vyšší míru empatie, altruismu a afiliace než ženy, které nepracují v pomáhajících profesích. Potvrdilo se také, že zdravotní sestry se hůře vyrovnávají se zátěží než ženy, které nepracují v pomáhajících profesích.
|
|
|
Edukace dětí před operačním výkonem
ČADKOVÁ, Barbora
Název mé bakalářské práce je {\clqq}Edukace dětí před operačním výkonem``. V úvodní části jsem se zabývala teorií, jak moc je důležitá role edukační sestry a ostatního zdravotnického personálu při hospitalizaci dětského pacienta, jakou roli v tomto ohledu hrají rodiče a jak je nezbytná psychická příprava pro lepší zvládnutí hospitalizace a pro léčebný proces, který musí dětský pacient při pobytu v nemocnici podstoupit. Na základě tohoto jsem stanovila cíle a hypotézy, které jsem se výzkumem ve formě dotazníků a řízeného rozhovoru snažila vyvrátit či potvrdit. Výsledky výzkumu uvádím v grafech v praktické části. V závěru a diskusi své práce výsledky vyhodnocuji.
|
|
|
Způsob ošetřování ran sestrou v primární péči
HAVLOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se věnuje problematice ošetřování ran tzv. vlhkou metodou v agenturách domácí péče v Jihočeském kraji. Zjišťuje, zda jsou sestry domácí péče v Jihočeském kraji seznámeny s metodou vlhkého ošetřování ran a zda tuto metodu při své praxi využívají.
|
|
|
Geneze společensko - profesního statusu zdravotní sestry
ZEMKOVÁ, Vladimíra
Hlavním cílem diplomové práce je zmapování současného společensko {--} profesního statusu zdravotní sestry a to z pohledu zdravotních sester v rámci subjektivního vnímání prestiže tohoto povolání. Jedná se především o monitoring změn v náplni jejich práce, v jejich postavení v zařízení, kde pracují i ve společnosti.
|
host ::
RSS.