|
|
Etický přístup sester k pacientům s duševním onemocněním
PRIMOVÁ, Eva
Základní teoretická východiska: Duševní zdraví je nedílnou součástí plnohodnotné integrity člověka. V bakalářské práci Etický přístup sester k pacientům s duševním onemocněním jsme se věnovali etickým aspektům profesionálního chování sester v péči o pacienty s duševním onemocněním. První kapitolu tvoří klasifikace psychiatrických poruch. Další část se zabývá komunikací a specifiky v komunikaci sester s nemocnými s duševním onemocněním. V následující části se věnujeme etice a právu v oblasti psychiatrie. Teoretickou práci uzavírá kapitola, kde je zmiňována osobnost a vzdělávání sester.
|
|
|
Sémiotická analýza studentského filmu
Kučera, Jan ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Phung, Hyu Nghia (oponent)
Tato práce se zabývá sémiotickou analýzou vnímání schizofrenika a její aplikací při tvorbě scénáře studentského filmu. Její teoretická část obsahuje popis vnímání duševní nemoci v rámci kultury a společnosti a vývoj tohoto vnímání, neboť jsou důležité k vymezení a pochopení pojmu duševní nemoci. Nedílnou součástí práce je definice schizofrenie jako duševní nemoci, popis jejích příznaků a interpretace světa schizofrenika. Analytická část mimo sémiotické analýzy obsahuje podrobnější rozbor scénáře a uplatnění námětu v médiu filmu.
|
|
|
Stigmatizace osob s duševní poruchou
PEŘINOVÁ, Eva
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Stigmatizace osob s duševní poruchou. Práce je rozdělena do dvou částí, a to na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabývám duševním zdravím, duševními poruchami a jejím rozdělením dle MKN 10, historií péče o duševně nemocné, postavením psychicky nemocných ve společnosti. Zaměřuji se také na sociální práci s lidmi s duševním onemocněním a na stigmatizaci duševně nemocných. Cílem výzkumné části této bakalářské práce je zjistit, zda a v jakých oblastech života jsou osoby trpící duševní poruchou stigmatizovány. Dalším cílem je zjistit, zda a v jakých oblastech života jsou stigmatizováni sociální pracovníci, kteří pracují s lidmi s duševním onemocněním. Praktická část práce je zpracována kvalitativní metodou. Pro tuto práci byla využita metoda dotazování a technika polořízeného rozhovoru. Polořízené rozhovory byly vedeny se dvěma zaměstnanci a čtyřmi uživateli Domina služby pro osoby s duševním onemocněním při Městské charitě České Budějovice (dále jen Domino). Uživatelé i pracovníci Domina byli vybráni účelovým kvótním výběrem. Kritériem pro výběr komunikačních partnerů z řad zaměstnanců Domina byla ochota spolupracovat a praxe v oboru minimálně dva roky. Kritériem pro výběr komunikačních partnerů z řad uživatelů Domina byla ochota spolupracovat a doba onemocnění minimálně pět let. Z výsledků rozhovorů s uživateli vyplynulo, že využívání této sociální služby uživatelům pomáhá a doporučili by ji dalším lidem s podobnými problémy. Dále bylo z rozhovorů patrné, že tito uživatelé se potýkají s různými obtížemi, které jim znesnadňují život. Od dvou ze čtyř komunikačních partnerů se odvrátila i rodina a přátelé. Výsledky výzkumu poukazují na to, že jeden z uživatelů nepociťuje stigmatizaci v žádné oblasti života, dva uživatelé se cítí stigmatizovaní jen v některých oblastech života a jeden dotazovaný spatřuje stigmatizaci téměř ve všech oblastech svého života. Z výsledků rozhovorů se zaměstnankyněmi vyplynulo, že práce s touto cílovou skupinou s sebou přináší různé klady i zápory, ale jedna z komunikačních partnerek žádné klady v této práci nenachází. V organizaci se snaží pracovat se stigmatizací a destigmatizací, snaží se tuto sociální službu prezentovat na veřejnosti, aby se veřejnost seznámila s touto cílovou skupinou. Ani jedna z komunikačních partnerek se necítí stigmatizována v žádné z oblastí života. Dle jejich názoru je tomu tak proto, že veřejnost neví, s jakou cílovou skupinou pracují. Komunikační partnerky si myslí, že osoby s duševní poruchou jsou v naší společnosti stigmatizovány. Znají některé mýty a předsudky, které v naší společnosti o duševně nemocných kolují. Obě se domnívají, že největší podíl na této situaci mají média. Tato práce může sloužit jako zdroj informací pro laickou i odbornou veřejnost v oblasti problematiky stigmatizace osob s duševní poruchou.
|
|
|
Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním
LÍSKOVCOVÁ, Radka
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku sociální práce s lidmi s duševním onemocněním.Teoretická část je rozdělena do dvou podkapitol. První popisuje jednotlivé duševní choroby podle MKN - 10, jejich rozdělení, projevy a průběh. Druhá se zaměřuje na sociální práci s cílovou skupinou osob s duševním onemocněním. Pro práci byly stanoveny dvě hlavní výzkumné otázky: Jaká je role a činnost sociálního pracovníka v péči o lidi s duševním onemocněním? S jakými potížemi se setkávají lidé s duševním onemocněním v oblasti zdravotní a sociální? Dále bylo stanoveno šest dílčích výzkumných otázek: S jakými zdravotními potížemi se potýkají lidé s duševním onemocněním? S jakými potížemi se potýkají lidé s duševním onemocněním v osobním životě? S jakými potížemi se potýkají lidé s duševním onemocněním v oblasti rodinného života? S jakými potížemi se potýkají lidé s duševním onemocněním v oblasti uplatnění na trhu práce? S jakými potížemi se potýkají lidé s duševním onemocněním v oblasti finanční? S jakými potížemi se potýkají lidé s duševním onemocněním v oblasti sociální?
|
|
|
Multidisciplinární přístup ke klientům se schizofrenií
DÁVIDOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá multidisciplinárním přístupem ke klientům se schizofrenií. Cílem je reflexe multidisciplinárního přístupu ke klientům se schizofrenií s větším apelem na sociální práci a se zřetelem na etický základ jednotlivých zúčastněných oborů. Práce obsahuje kapitoly, které se nezbytně váží k tématu. Jedná se především o sociální práci v kontextu schizofrenie, specifika schizofrenie, složení multidisciplinárního týmu, činnost týmu a etické aspekty, které z práce týmu a jednotlivých odborníků vyplývají. Diplomová práce se snaží propojit teoretické poznatky s praktickými, a to především prostřednictvím kazuistik a praktických náhledů.
|
|
|
Kvalita života a její vnímání osobami s duševním onemocněním v centru Paprsek naděje
BARTOŠÍKOVÁ, Radka
Touto prací bych chtěla čtenáře seznámit s následky, které na člověku zanechává duševní onemocnění. V práci jsem se soustředila na psychosociální důsledky nemoci ve formě opory člověka v nemoci, kvality mezilidských vztahů a kvality sociální interakce vázané na stigma. Podstatou výzkumu v sociální oblasti byla zjištění týkající se životních podmínek klienta, jeho aktivit, trávení volného času či druhu opory v nemoci. Důležitým úkolem klienta bylo odpovídat na otázky po strádání v životě. Práce se dále zabývá poznatky v oblasti fyzických, duševních i duchovních kvalit. Zaměřuje se na srovnávání a uvědomování si role nemoci a farmakoterapie jako omezujícího faktoru v prožívání kvalitního života. Poukazuje na materiální podmínky těchto osob, objevující se závislosti na návykových látkách a subjektivní hodnoty a pocit kvalitně prožívaného života obecně. Za důležitý prvek výzkumu považuji zjišťování životních cílů klienta a zaznamenávání životní spokojenost na ?škálu životní spokojenosti?. Mým cílem bylo zmapovat skutečnou úroveň kvality života klientů centra Paprsek naděje a klíčové aspekty v jeho prožívání a jak z pohledu klienta uspokojování jednotlivých potřeb ovlivňuje kvalitní život. Výsledky jsem následně hodnotila a porovnávala s Maslowovou pyramidou potřeb. Práci dělím do dvou částí, na teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám klasifikací duševních poruch, jejich prognózou a léčbou, zdůrazňuji onemocnění schizofrenie jako současný fenomén, a konečně kvalitou života a jednotlivými aspekty, které ji ovlivňují ? statusem nemocného v rodině, společnosti, zaměstnání a izolací. V empirické části se pak věnuji samotnému výzkumu. Pro výzkum jsem užila metody kvalitativního šetření a techniky polostrukturovaného rozhovoru doplněného o pozorování. Výzkumný soubor byl tvořen 5 uživateli centra Paprsek naděje ve věkovém rozmezí od 28 do 59 let. Předem provedení výzkumu jsem realizovala jednu pilotní studii. Výsledná data byla zpracovávána a následně umístěna do tabulek a grafů a hodnocena a porovnávána v rámci diskuse a závěru. Část výzkumu jsem realizovala za pomoci Programu hodnocení individuální kvality života, zvaný SEIQoL. Pomocí této metody jsem zjišťovala jednotlivé životní cíle každého klienta a jejich důležitost a spokojenost s jejich dosahováním. Celkem jsem odpovídala na jednu hlavní výzkumnou otázku a dvě dílčí otázky. Za stěžejní výsledky, ovlivňující negativně kvalitu života, považuji zjištění týkající se abnormální invalidizace a nezaměstnanosti, vysokou míru stigmatizujících zkušeností, nedostatek aktivního vyplnění volného času a fyzických aktivit, objevující se závislosti na návykových látkách či chudost v interpersonálních vztazích. Fyzická zchátralost byla vždy přítomnou komponentou. Z výzkumu také vyplynula občasná neznalost diagnózy. Pozitiva lze spatřit v převládající opoře rodiny a kvalitě rodinných vztahů, dostatečném materiálním zabezpečení a v rodinných a duchovních prioritách. Podstatné je, že v porovnání s Maslowovou pyramidou bylo zjištěno, že si zachovala své tradiční uspořádání v postupu uspokojování potřeb. Obsah jednotlivých potřeb se však lišil v každé její jednotlivé části. Zjistila jsem také, že díky duševnímu onemocnění jsou klienti značně omezení například v kontextu kultury a zájmů nebo uplatňování rodičovského pudu z důvodu strachu z velkého množství odpovědnosti nebo dopadu jejich nemoci na potomky. Nečekaným zjištěním byla spokojenost všech klientů s materiálním zabezpečením. Stejně tak vidina duševního onemocnění jako určitá cesta uvědomění si, spokojenosti.
|
|
|
Terapeutická komunita pro lidi se schizofrenií
KORČÁKOVÁ, Leona
Práce se zabývá metodikou terapeutické komunity pro lidi se schizofrenií. Obsahuje popis jednotlivých pracovních kroků, které je možné použít při práci s touto cílovou skupinou v takto koncipovaném zařízení. Jsou tu popsány užitečné a méně užitečné postupy, jak se osvědčily v horizontu osmi let, které doposud nebyly písemně zpracovány. Tento projekt je v České republice doposud ojedinělý. V práci jsou zakotveny existující psychosociální teorie a metody, se kterými je možné se při práci s klienty setkat a které se osvědčily v praxi. Metodika je porovnána s požadavky, které jsou kladeny jako Standardy kvality sociálních služeb.
|
|
|
Sociálně terapeutická dílna očima uživatelů
SEVEROVÁ, Simona
Práce se zabývá spokojení uživatelů o.s. FOKUS Tábor s poskytovanou službou sociálně terapeutické dílny. V teoretické části jsou představeny dvě základní skupiny duševního onemocnění. Dále tato část popisuje rehabilitaci dlouhodobě duševně nemocných. Cílem výzkumu je získat vyjádření uživatelů k celkovému hodnocení služby sociálně terapeutické dílny o.s. FOKUS Tábor. Praktická část je zakončena prezentací zjištěných dat, přičemž nejvíce jsou rozpracovány tyto tři oblasti - zjišťování spokojenosti uživatelů v poskytované službě, informovanost uživatelů o pravidlech podávání námětů, stížností a připomínek.
|
|
|
Sociální, etické a psychologické aspekty práce s lidmi se schizofrenií
ŽIŽKOVÁ, Petra
Práce se zabývá duševním onemocněním nazývané schizofrenie. Diplomová práce se skládá ze dvou částí, z části teoretické a praktické. Část teoretická má pět kapitol, v nich se zaměřuji zejména na propojenost oborů sociální práce, psychiatrie, psychologie a etiky. Nejprve popisuji schizofrenii všeobecně - tzn. jak vzniká, příznaky a projevy, diagnostika, průběh a prognóza a možnosti léčby. Dále se zaměřuji na psychiatrické hledisko schizofrenie, sociální hledisko této nemoci a také na Etické kodexy jednotlivých oborů. Praktická část je založena na interpretaci výsledků kvantitativního výzkumu. Jako výzkumnou techniku jsem zvolila dotazník. Cílem dotazníku je zjistit, jaké má dospělá populace všeobecné znalosti o schizofrenii a jaké pohledy na schizofrenii převažují.
|
|
|
Aktivizační činnosti pro osoby s duševním onemocněním v domovech se zvláštním režimem.
ŘEZÁČOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce je zaměřena na aktivizační činnosti u osob s duševním onemocněním žijících v domovech se zvláštním režimem. Téma je autorce blízké, jelikož je koordinátorkou dobrovolnického programu v Domově pro seniory Máj, České Budějovice p. o., kde dobrovolníci v tomto programu vykonávají dobrovolnickou činnost převážně v domově se zvláštním režimem a také je ergoterapeutkou v Domově důchodců Dobrá Voda u Českých Budějovic. V teoretické části se autorka zabývala aktivizačními činnostmi. Zpracovala také kategorizaci sociálních služeb, sociální služby pro osoby trpícími duševním onemocněním, sociální práci s osobami s duševním onemocněním, způsobilost k právním úkonům, nedobrovolnou hospitalizaci, zdravotní stavy vylučující poskytování pobytových sociálních služeb a sociálního pracovníka v domově se zvláštním režimem. Dále v rozsáhlé kapitole informuje o duševních onemocněních. V praktické části se autorka zaměřuje na zmapování nabídky aktivizačních činností pro osoby s duševním onemocněním v domovech se zvláštním režimem v jihočeském kraji, což je také cílem této práce.
|
host ::
RSS.