|
Bakalářská práce
VONDRUŠKOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo vytvořit přehled kvalitativních ukazatelů vepřového masa, mezi které patří pH45, pH24, barva, vaznost, textura masa a podíl intramuskulárního tuku a vlivů, které na kvalitu masa působí, tj. plemenná příslušnost, pohlaví, porážková hmotnost, výživa, technologie ustájení, zacházení, transport na jatky, způsob omráčení a zabití na jatkách. Jakost masa je také podmíněna chemickým složením, fyzikálními a technologickými vlastnostmi masa a průběhem postmortálních biochemických změn. Nešetrné zacházení se zvířaty vede k jakostním odchylkám vepřového masa.
|
|
Mikroklimatické podmínky v kabinách strojvedoucích železniční dopravy, řidičů MHD a dálkové dopravy
VÍT, Zbyněk
Ve své práci jsem se snažil shromáždit teoretické poznatky o problematice mikroklimatických podmínek na pracovišti a jejich vlivu na zdraví a výkonnost pracovníka, se zaměřením na speciální pracoviště - kabiny strojvedoucích železniční dopravy, řidičů MHD a dálkové dopravy. Vycházel jsem z právně závazných předpisů. V teoretické části jsem popsal jednotlivé požadavky a limity faktorů ovlivňujících kvalitu vnitřního prostředí na pracovišti ? především sledovaných mikroklimatických podmínek, ale stručně i dalších faktorů vnitřního prostředí jako je hluk, vibrace, prašnost, osvětlení, ergonomie pracovního místa apod. Po části teoretické jsem se věnoval části praktické, kde jsem vycházel z měření, kterých jsem se osobně zúčastnil a vlastní měření jsem doplnil o výsledky měření z dalších Protokolů o měření zpracovaných ve Státním zdravotním ústavu Praha. Praktické zkušenosti z měření byly pro mou práci hlavní, protože bez nich bych nedokázal objektivně zhodnotit dané téma a problematiku. Na jednotlivých měřeních bylo velmi zajímavé to, jak technická zařízení pracovala a jak byla nastavena, aby zajistila optimální mikroklimatické podmínky na pracovišti. Nejrozsáhlejší výsledky měření jsou ze zkoušek na elektrických vlakových jednotkách známých nyní v našem systému železniční dopravy jako ?Pendolino?. Zatímco na pracovištích strojvedoucích byl většinou splněny stanovené celoroční limity faktorů vnitřního prostředí, na pracovištích řidičů MHD i dálkové dopravy se letní venkovní podmínky projevovaly velkým zhoršením mikroklimatických podmínek - velkou tepelnou zátěží řidičů, která se bez finančně náročných technických opatření nedá odstranit (měřilo se většinou v neklimatizovaných vozidlech).
|
|
Zpracování pratotechnických zásad pro pastevní areály s degradací fyzikálních a chemických parametrů půd (se specifikací na podhorskou oblast Šumavy)
LENCOVÁ, Daniela
Trvalé travní porosty jsou významnou zemědělskou kulturou v České republice. Jejich funkce v krajině je především protierozní a krajinotvorná. Při současné vysoké úrovni zornění oproti jiným evropským státům lze předpokládat další nárůst těchto ploch spojený s nutností jejich obhospodařování. Nedostatečná úroveň uplatňovaných pratotechnických opatření může vyvolat posun kladného vlivu pastvy na kvalitu životního prostředí k vlivu negativnímu. Nadměrné zatížení porostu spojené s absencí potřebných zásahů vede k degradaci fyzikálních a chemických vlastností půdy. Nejčastěji dochází k vyšlapání travního drnu, zhutnění půdy a vzniku erozních procesů. Přehlížení tohoto závažného stavu vede k naprostému znehodnocení pozemku, a proto je nezbytné přijmout a důsledně dodržovat komplexní soubor pratotechnických opatření vedoucích k postupné nápravě a eliminaci negativního vlivu pastvy na pozemek. Tato práce se zabývá zpracováním souboru pratotechnických opatření na základě zjištěných vazeb mezi druhem pastevního systému a vyhodnocenými fyzikálními a chemickými parametry půd ve 2 modelových územích (pastevní areál Ostřice, pastevní areál Jenín-Babín).
|
|
Posouzení výživy koní v letním a zimním období s použitím vybraných preparátů
HANETŠLÉGROVÁ, Petra
ABSTRAKT Cílem této bakalářské práce bylo získat podrobnější přehled o výživě koní a významu krmných doplňků. Hlavní část práce jsem věnovala základům výživy koní, potřebám hlavních živin, skladbě krmných dávek a technice krmení. Dále uvádím vlastnosti a účinky různých druhů léčivých rostlin jako je česnek, konopí seté, yzop lékařský, jablečník obecný, podběl lékařský či oves setý. Lněné semeno, biotin a zinek, kvasnice a probiotika jsou krmné doplňky, které mimo jiné zlepšují kvalitu srsti, žíní a kopyt. Analýza krmiv bude provedena standardními metodami. U skýbalů se bude sledovat tvar, barva, konzistence, pH a pach. Hodnocením skýbalů se posoudí činnost trávicí soustavy. Etologická sledování budou sloužit k získání informací o denním režimu koně, o jednotlivých činnostech, kterým se kůň během dne věnuje a kolik času těmito aktivitami tráví. U koní s dýchacími problémy budou sledovány projevy charakterizující jejich potíže a míra těchto potíží v klidu a během zátěže. Tyto informace budou doplněny měřením frekvence dechu a tepu. Kondice koně se zhodnotí pravidelným měřením tělesných rozměrů, které se využijí pro výpočet tělesné hmotnosti. Statistické a ekonomické metody budou vybrány podle výsledků získaných během pozorování.
|
|
Vliv tranzitní krmné dávky a délky stání na sucho na užitkovost dojnic
Čermáková, Jana
Cílem disertační práce bylo zkoumat vliv délky suchostojné periody a typu diety na příjem krmiva, mléčnou užitkovost, zdravotní stav a reprodukční ukazatele vysokoužitkových dojnic. Do experimentu bylo zařazeno 29 vysokoprodukčních dojnic, rozdělených do dvou vyvážených skupin. Kontrolní skupina dojnic (C; n=14), přidělena k tradiční suchostojné periodě přibližně 60 dnů (57 +- 5,9 d), byla krmena dietou odpovídající nutričním požadavkům zasušených dojnic. Přibližně 3 týdny před plánovaným otelením byla do jejich diety přidána směs koncentrovaných krmiv (3 kg/ks/den). Dojnice pokusné skupiny (S, n=15), přiřazené zkrácené době stání na sucho (35 +- 6.3 d), byly krmeny dietou pro závěrečnou fázi laktace až do otelení. Po otelení dojnice v obou skupinách přijímaly stejnou dietu, odpovídající laktačním požadavkům dojnic na počátku laktace. Příjem sušiny v období 60 dnů před otelením byl přibližně o 4,11 kg/ks/den vyšší u pokusné skupiny S (17,1 kg/ks/den) v porovnání s kontrolní skupinou C (13,0 kg/ks/den) (P=0,0004). Nicméně, po otelení byl příjem sušiny naopak o 0,71 kg/ks/den vyšší u kontrolní skupiny: C = 21,48 kg/ks/den vs. S = 20,77 kg/ks/den S (P>0,05) a dojnice se zkrácenou dobou stání na sucho produkovaly o 3,34 kg/den (8,3 %) méně mléka a jejich laktační křivky byly plošší v průběhu prvních 100 dnů laktace. Za normovanou laktaci (305 dnů) nadojily dojnice v průměru 10 583 kg (C) a 9 638 kg (S) mléka. Nebyly zjištěny rozdíly v živé hmotnosti, tělesné kondici, ani výšce podkožního tuku mezi skupinami C a S. Zkrácení doby stání na sucho a zkrmování diety pro 2. fázi laktace zvýšilo koncentrace VFA a snížilo pH v bachoru v období před otelením v porovnání s dojnicemi s typickou dobou stání na sucho (P<0,05). Nebyly zjištěny významné rozdíly v základních parametrech krve a bachorové tekutiny dojnic po otelení. Inseminační interval u dojnic se zkrácenou dobou stání na sucho byl průměrně o 34 dnů kratší v porovnání s typickou dobou stání na sucho (S = 64,67 dnů vs. C = 99,11 dnů; P=0,007). Zkrácení doby stání na sucho neovlivnilo kvalitu mleziva, ani porodní hmotnost telat.
|
| |
|
Pěstování chmele (Humulus lupulus L.) a jeho využití
KORCOVÁ, Žaneta
Rostlina chmele se odlišuje od ostatních zemědělských rostlin tím, že je vytrvalá. Na jednom stanovišti může být až 20 let. U nás se chmel pěstuje ve třech uznaných chmelařských výrobních oblastech, kterými jsou Žatecko, Úštecko a Tršicko. Kvalita hlávek je u nás vysoká především díky skladbě odrůd a příznivým podmínkám prostředí. Technologie pěstování chmele byla již prozkoumána před dávnou dobou, a proto jsou nové zdroje málo dostupné a rozptýlené. Cílem této bakalářské práce bylo popsat technologii pěstování chmele a jeho potravinářské a nepotravinářské využití. Tato práce zahrnuje botanickou charakteristiku, agrotechniku, hnojení, ochrana proti škodlivým organismům, sklizeň a posklizňovou úpravu. Dále je zde popsaný vliv agrotechniky nebo hnojení na kvalitu chmele a potravinářské a nepotravinářské využití.
|
|
Skladování potravinářských obilovin
SMEJKAL, Jiří
Cílem práce bylo zhodnocení vlivu skladování v podniku ZEMKO Kožlí a.s. na kvalitu potravinářských obilovin. Výsledky jakostních kritérií, kterými byly u potravinářské pšenice vlhkost, objemová hmotnost, Zelenyho test, N-látky, lepek, číslo poklesu, příměsi a nečistoty, a u sladovnického ječmene vlhkost, přepad zrn nad sítem 2,5mm, cizí semena, látky, poškozená zrna, propad zrn pod sítem 2,5mm, klíčivost, N-látky, zahnědlé špičky, byly zpracovány do tabulek a grafů. Byla prokázána větší vhodnost uskladnění potravinářských obilovin v silech na rozdíl od halových a půdních skladů.
|
|
Možnosti, metody a technologické postupy při kompostování biomasy
KOPAČKA, Michal
V dnešní době jsou neodmyslitelnou součástí měst a vesnic udržované zelené plochy. Veřejné pozemky patřící městu v Českých Budějovicích je nutné proto také udržovat. S touto činností vznikají problémy se zpracováním a ukládání biomasy. Jednou z možností zpracování biomasy je kompostování. V této práci byly rozvinuty metodiky, technologické postupy a v neposlední řadě funkční varianty kompostovacích složek, které zajistí kvalitu a maximální felexibilitu vyráběného kompostu. Navržená technologická linka zajistí dostatečnou kapacitu pro kompostování biomasy i v následujících letech. Provedené ekonomické zhodnocení ukázalo, že vyprodukované varianty kompostu jsou konkurenceschopné.
|
|
Vliv různých způsobů hospodaření na trvalé travní porosty
SEJPKOVÁ, Jana
Řešeným tématem je posouzení vlivu různých způsobů hospodaření na trvalé travní porosty, ať už se jedná například o spásání porostu hospodářskými zvířaty, sečení, nebo o různá agrotechnická opatření. Cílem bylo si uvědomit a podat návrh, který způsob hospodaření na trvalých travních porostech je výnosnější, na kvalitu pícní biomasy nejkvalitnější a popřípadě, jaký vliv může mít na porostovou skladbu píce. Obhospodařování travního porostu je nezbytnou činností zemědělců, neboť travní porosty jsou jednou z hlavních složek krmivové základny pro hospodářská zvířata a zároveň se podílejí na některých funkcích mimoprodukčního zemědělství. Kdyby se na travních porostech nehospodařilo, docházelo by k sukcesi a následně ke klimaxovému stavu lesa. Rovněž je důležité respektování přirozeného potenciálu stanoviště, zachovávání biodiverzity agroekosystému a minimalizování negativního dopadu civilizace na životní prostředí.
|
host ::
