|
|
Systém ochrany obyvatelstva před povodněmi na řece Vltavě v obci Solenice
SOUKUPOVÁ, Adéla
Ve své bakalářské práci se zabývám možností snížení dopadů povodní na obyvatelstvo a majetek. Povodně jsou v dnešní době stále aktuálním tématem a jejich dopady mohou být někdy hrozivé, proto považuji za důležité zabývat se touto problematikou. V práci se věnuji dopadům na obyvatelstvo zejména z hlediska stránky materiálních škod, nesmíme ovšem zapomínat ani na dopady psycho-sociální. Jsou zde popsána vybraná protipovodňová opatření a definována jejich technologie. Následně jsou uplatněna v dílčích kapitolách.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
PROTIPOVOĎNOVÁ OPATŘENÍ NA VYBRANÝCH ÚSECÍCH ŘEKY NOVOHRADKY
KULHÁNKOVÁ, Iva
Diplomová práce na téma "Protipovodňová opatření na vybraných úsecích řeky Novohradky" je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena na část zabývající se zákony řešící povodně a na obecnou část, která vysvětluje povodeň jako pojem a vše s ní spojené. Praktická část shrnuje konkrétní navržená protipovodňová opatření, ale také vlastní návrhy a hodnocení již realizovaných opatření. Práce je určena především pro širokou veřejnost a pro představitele zainteresovaných obcí.
|
|
|
České Budějovice- město a voda
NOVÁKOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá vypracováním charakteristiky města České Budějovice se zaměřením na hydrologické poměry, soužití města s vodou a využívání vodních ploch. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Teoretická část vytváří souhrn informací nejprve fyzicko-geografického, poté i socioekonomického charakteru. Následuje podrobný rozbor dvou hlavních toků Vltavy a Malše, které protékají sledovaným územím a kapitola zaměřující se na rybniční soustavu vymezené lokality. Z pohledu historického jsou zmíněny především zásahy samotné přírody do života města v podobě kapitoly zabývající se povodněmi. Druhá, aplikační část, obsahuje historickou analýzu vývoje říčního koryta a vodních ploch na území Českých Budějovic sestavenou na základě porovnání mapových podkladů a informací širší datové řady od počátku 18. st. po současnost. Antropogenní činnost a její vliv na samotné město České Budějovice byla promítnuta do sekce řešící ohrožení vodních ploch, jejíž součástí je případová studie, zabývající se možností řešení těchto hazardů a rizik v krajině. Výstupem závěrečné práce je zároveň vytvoření propagačního materiálu pro využití na ZŠ jako doplňující výukový materiál.
|
|
|
Zhodnocení různých protipovodňových opatření v povodí při extrémních srážko-odtokových situacích
POMIJE, Tomáš
Cílem této diplomové práce je objasnění vlivu různých protipovodňových opatření při extrémních sráţko-odtokových situacích na řešeném území. Za tímto účelem byl pro území povodí Kopaninského potoka vytvořen hydrologický model v aplikaci Mike SHE. Zároveň byly vypracovány různé scénáře návrhů protipovodňových opatření, které prošly simulací v modelu Mike SHE. Výsledné údaje ze simulací slouţily jako podklad pro hodnocení účinnosti a aplikovatelnosti scénářů pro dané povodí.
|
|
|
Organizace a organizování povodňových opatření v České republice do roku 2000 a po roce 2000
KOČA, Milan
V této práci se zabývám organizacemi a organizováním povodňových opatření v ČR do roku 2000 a po roce 2000. V práci komparuji platné a již neplatné právní normy, jejich srovnáním sleduji, jak se tato legislativa ohledně organizací a organizování povodňových opatření v ČR vyvíjela a jak je činnost upravena v současné době. Nejprve jsem srovnával zákonné normy platné do povodně v roce 1997 a po ní, následně legislativu, která byla již na základě povodní v roce 1997 změněna a současný text zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Zákony 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a zákon č.240/2000 Sb., o krizovém řízení, které vznikly jako reakce na společenskou objednávku po povodni v roce 1997, kdy díky nekoordinovanému postupu a zmatku při této povodni došlo k obrovským škodám a to nejen na životech, zdraví lidí, ale i na jejich majetku, vzhledem k datu svému vzniku srovnávány nebyly. Funkčnost současného souboru zákonů jsem doložil praktickými výstupy z povodní z roku 1997 a z roku 2002, ze kterých jednoznačně vyplynul závěr, že legislativa před rokem 2000 nebyla dobrá a to ani po snaze ji zpřesnit po povodni 1997. Tyto nedostatky byly odstraněny a vodní zákon spolu se zákony o IZS a o krizovém řízení je moderním a funkčním modelem, což vynikne právě při porovnání výstupů z povodní z roku 1997 a z roku 2002. Jako dílčí nedostatek zákona č. 254/2001 Sb., o vodách jsem vyhodnotil dualitu řízení, ke kterému dochází při vyhlášení krizového stavu. Povodeň je jednou z mnoha možných mimořádných událostí a její řešení by se nemělo v operativních činnostech kolektivních řídících orgánů ? komisí odlišovat názvoslovně, protože to způsobuje v praxi řadu zmatků a nedorozumění. Řešením by bylo zrušení povodňových komisí, čímž by se odstranila rozpolcenost řízení během vývoje povodně, případná nedorozumění, zmatek v názvech orgánů a podobně.
|
|
|
Analýza povodňové situace 2002 na řece Lužnici - u obce Majdalena
ZÁVODSKÁ, Pavlína
V dnešní době, kdy přímo geometrickou řadou vzrůstá počet katastrofálních situací a to jak pouze v lokálním měřítku, tak i v celosvětovém je více jak příhodné rozpracovávat analýzy jednotlivých katastrof a výsledky těchto analýz využít ke zdokonalení přípravy na další povodňové situace. Orgány krizového řízení měly dostatek podkladů a informací z prvních velkých povodní 1997 na Moravě, tudíž se v roce 2002 na katastrofální povodně mohlo velmi dobře připravit. Povodeň 2002, konkrétně v obci Majdalena, se přímo dotkla života mnoha rodin. Povodňová vlna ničila majetek, výdobytky občanů obce, a to, co nezničila, vážně poškodila. Voda je mocný živel, ale pokud se dostane do lidského života a napáchá škody, je lidská psychika poznamenaná na velmi dlouho dobu. ?Analýza povodňové situace 2002 na řece Lužnici ? u obce Majdalena? se bude zabývat průběhem celé situace, řešením následků a následným zajištěním opatření. Hlavním cílem práce je zjistit stav současné protipovodňové ochrany na řece Lužnici u obce Majdalena, dílčím cílem je analýza povodňové situace 2002 z pohledu zasahujících složek a správce území. První část práce se věnuje povodním z obecného hlediska. Zabývá se popisem jednotlivých povodňových stupňů a jejich následné řešení. Po povodních 2002 byla zpracována řada analýz příčin těchto katastrofálních povodní. Byl zdokonalen způsob meteorologických předpovědí, navrhnuta opatření, vedoucích ke zlepšení předpovědní, hlásné a výstražné služby. Správci území se snaží za pomoci dotací zvýšit odolnost měst a obcí před povodněmi. Zásah byl následně analyzován z pohledu zasahujících složek, veřejné správy a občanů. Druhá část se převážnou měrou zabývá konkrétní analýzou povodňové situace na pískovně Majdalena, kde podrobnou analýzou bylo zjištěno, že hráze vodní nádrže byly projektované na stoletou vodu dle technických parametrů pro danou dobu. A jen kvalifikované rozhodování zainteresovaných orgánů kraje, obcí a zkušenosti získané po povodních v roce 1997 na Moravě, velmi významným způsobem přispěly ke zmírnění následků povodní a zabránily ztrátám na lidských životech. V této části jsou podrobněji rozpracovány zjištěné konkrétní výsledky. Metoda analýzy dat, která byla v této práci použita, je založena na studiu interních dokumentů správce vodní nádrže a záznamů těsně po protržení hráze. Tato studie byla použita i k potvrzení/vyvrácení hypotézy, zda jsou protipovodňová opatření natolik dostatečná, aby se případné eroze hráze neopakovaly. Zjištěné výsledky analýzy dat, byly konzultovány s odborníky, kteří při povodních zasahovali. Do práce byly zahrnuty grafy a obrázky. Práce je ukončena diskuzí, v které jsou diskutovány zjištěné výsledky analýzy sběru dat. Na závěr práce si lze položit hypotetickou otázku: Existuje možnost jasně, přesně a rychle předpovědět blížící se katastrofu, vzniklou následkem nečekaných přírodních změn?
|
|
|
POVODNĚ V JIHOČESKÉM KRAJI
HRDÝ, Roman
Povodně v Jihočeském kraji První kapitola má obecný význam a představuji zde legislativu České republiky vztahující se ke krizovému řízení, k povodním, definici krizové situace, krizového stavu a kategorizaci událostí/katastrof, zahrnujících povodeň. Také se věnuji důležité roli ovlivňující průběh a následky povodní - urbanismu. Druhá část se váže k problematice povodní, jejich původu, klasifikaci, protipovodňovým opatřením a předpovědí spojených s Českým hydrometeorologickým ústavem, jehož funkce a činnosti jsou zde popsány. Meritem hlavní části diplomové práce jsou výstupy z terénního šetření v obcích Jihočeského kraje, které byly zasaženy povodněmi. Popisuji, porovnávám, analyzuji poslední velké povodně v letech 1997, 2002 a 2006 v České republice, resp. v Jihočeském kraji. Hodnotím jejich intensitu, vývoj (postup), meteorologické důvody a škody, které způsobily,zobecňuji faktory, které měly přímý dopad na rozsah škod, včetně sociálních a ekonomických dopadů. Tuto část uzavírám zmínkou o nebezpečí povodní ve světě. V poslední části diplomové práce zmiňuji názory klimatologů na globální oteplování a možnou příčinnou souvislost této hrozby s povodněmi. Výstupem je potvrzení/vyvrácení pracovní hypotézy, kterou jsem si stanovil v zadání diplomové práce.
|
host ::
RSS.