|
|
VODA + MĚSTO AQUADOMOS příběh řeky
Toman, Ondřej ; Vágnerová, Lenka (oponent) ; Poslušná, Iva (vedoucí práce)
Výsledkem návrhu je architektonické a urbanistické řešení nevyužitého území v Brně – Pisárkách. Toto územím patřilo vodárenské společnosti BVK, a.s. Území se nachází u řeky Svratky. Výsledkem je navržení výzkumného, informačního a výstavního centra. Celý návrh byl řešen v kontextu řeky Svratky. Budova nese jméno Aquadomos. Budova se skládá ze tří pavilonů. Každý z nich má rozlišné využití. Prostřední z nich obsahuje hlavní vstup, víceúčelový přednáškový sál, výstavní prostory, pokladny, informace a kavárnu. Největší z pavilonů obsahu expozici, která se skládá z šesti částí. Nejmenší pavilon, který je umístěn nejblíže k řece, obsahuje administrativní oddělení a laboratoře. Vnější výraz budovy, její tvar, je inspirován řekou, vlnami, krajinou. Zbytek parcely zaujímá park, kde jsou navrženy stupňovité terasy, které umožňují snadný přístup k řece. Jedna z hlavních myšlenek byla přivést život blíže k řece, znovuobjevit řeku ve struktuře Brna.
|
|
|
Cesta do pravěku
Filipová, Markéta ; Rozbořil, Blahoslav (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Téma bakalářské práce je odkazem k filmu režiséra Karla Zemana, jenž je příběhem čtveřice chlapců, kteří se rozhodnou podniknout cestu do minulosti. Spojujícím prvkem celého souboru je variace na úvodní scénu z filmu Karla Zemana, kdy čtveřice kluků propluje jeskyní do období pravěku. Tato scéna se stala symbolickou a motiv „cesty“ je přítomný téměř ve všech obrazech. Cesta do pravěku je metaforou pro výzkum a studium prehistorie. Je to mentální pohyb směrem do minulosti, při kterém se snažíme porozumět dávno zapomenutým skutečnostem.
|
|
|
Dítě předškolního věku a morální hodnoty
VONEŠOVÁ, Jitka
Cílem práce je poukázat na možnosti rozvíjení morálního vědomí a chování dětí předškolního věku. Teoretická část se zabývá pojmem morálka a morálním vývojem dítěte z různých teoretických pohledů. Podrobněji je zde popsán morální vývoj z pohledu Jeana Piageta a Lawrence Kohlberga. Dále jsou zde uvedeny možnosti výchovy, kterými lze morální vývoj dítěte podpořit. V praktické části je popsán a reflektován dlouhodobý integrovaný celek zaměřený na rozvoj morálního vědomí a chování dětí předškolního věku. Součástí tohoto celku jsou příběhy Evy Svobodové s morální tématikou a příběhy J. Piageta týkající se řešení morálních dilemat.
|
|
|
Jak napsat literární příběh
BEZOUŠKA, Ondřej
Práce se zabývá metodikou tvorby literárního příběhu. Jejím cílem je čtenáři poskytnout rady literárně činných spisovatelů, kteří se této problematice v minulosti nějak věnovali. Je rozdělena do čtyř částí. První se zaobírá dispozicemi vrozenýma a získanýma, které by autor měl mít. Druhá seznamuje čtenáře s příběhem a jeho plánováním. Třetí se samostatným procesem tvorby příběhu. A poslední čtvrtá část se zaobírá procesem korekce.
|
|
|
Literární příběh pro děti v kontextu současné doby
KUPCOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá příběhem jako takovým, jeho významem v životě předškolního dítěte a také vztahem rodičů a pedagogů k literárním textům. Teoretická část definuje problémy dnešních dětí a podává výpověď o současném stavu dětské literatury. Praktická část přináší poznatky z rodin a praxe v mateřských školách. Cílem práce je nabídnout rodičům a pedagogům příběhy ze současné literatury, které děti obohatí a zaujmou.
|
|
|
Kvalitativní výzkum vlivu pohádek a příběhů na identitu předškoláka
KREJČÍ, Petra
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak pohádka a příběh ovlivňují současné děti předškolního věku. Teoretická část je zaměřena na významné psychologické teorie, které se týkají vývoje dítěte (Teorie vazby ? J. Bowlby, Psychoanalytická teorie a psychosexuální vývoj ? S. Freud, Teorie kognitivního vývoje ? J. Piaget). Po vysvětlení klíčových pojmů těchto teorií se práce věnuje problematice socializace dítěte a problematice genderu a genderové identity. Pozornost je věnována i citovému prožívání dítěte a jeho emocím. Závěr teoretické části je zaměřen na pohádky a příběhy, které velkou měrou ovlivňují identitu předškoláka. Metodologická část objasňuje, jaké výzkumné metody byly v práci použity: kvalitativní výzkum, zakotvená teorie, pozorování, rozhovor a způsoby kódování. V praktické části jsou shrnuty výsledky prováděného pozorování doplněného o polostrukturované hloubkové rozhovory s dětmi. Doplňující informace byly získávány od kolegyň a rodičů dětí. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké pohádky, příběhy a seriály ovlivňují současné děti předškolního věku a jaký vliv mají na utváření identity a sebepojetí dítěte.
|
|
|
Pohádka a příběh ve waldorfské mateřské škole
JANEČKOVÁ, Pavla
V bakalářské práci se zabývám formami a přístupem waldorfské pedagogiky v předškolním vzdělávání při práci s pohádkou a příběhem. Zabývám se dobou, kdy pohádky vznikaly, jejich historickým vývojem a způsobem, jak byly vypravěči a sběrateli předávány. Zajímám se o to, jakou hodnotu v sobě pohádky a příběhy ukrývají, o jejich obraznou řeč a archetypy. Zároveň se zabývám její interpretací a hlubším porozuměním. Věnuji se způsobu podání, metodickými principy a vhodností výběru pohádek a příběhů v souladu s waldorfskou pedagogikou. Na teoretické poznatky navazuje praktická část, kde pozoruji, jakým způsobem mé vlastní příběhy na děti působí. Tato zjištění provádím na základě videozáznamů, spontánních reakcí dětí a výpovědí rodičů. Popisuji a reflektuji vlastní tvůrčí proces vzniku různých typů příběhů tak, jak se využívají v praxi waldorfské pedagogiky. Všímám si, jak se působení těchto příběhů odráží na sociálním klimatu ve třídě, na vztahu dětí k přírodě, k činnostem a jak velkou měrou se podílí na rozvoji fantazie a kreativity u dětí v předškolním věku.
|
|
|
Příběh jako nástroj v prevenci proti sociálně patologickým jevům
HRUŠKOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi využití příběhu v rámci prevence výskytu sociálně patologických jevů. Teoretická část je zaměřena na projevy sociálně patologických jevů v předškolním vzdělávání. Měla by být teoretickým návodem, jak pedagog může efektivně pracovat s příběhem tak, aby přinesl dítěti prožitek a poučení. Výstupem této části je vyjmenování kladných vlivů vyprávění příběhů, které dítě rozvíjejí a obohacují. Součástí bakalářské práce je i praktická část, kde je rozpracován samotný příběh zaměřený na prevenci některých sociálně patologických jevů. Zároveň je účinnost příběhu ověřena pozorováním, které zjišťuje reakce jednotlivců i celé skupiny a potvrzuje nebo vyvrací stanovené hypotézy.
|
|
|
Fantasy - teorie žánru a jeho edukační aspekty
HOKR, Boris
Tato diplomová práce se zabývá podstatou žánru fantasy ve světovém i zahraničním kontextu, stejně jako možnostmi jeho didaktického využití. Cíle je dokázat, že fantasy má svou historii a místo v literárních dějinách, že může obohatit své čtenáře v rovině estetické, vědomostní, zkušenostní a zážitkové. Zároveň si práce klade za cíl popsat pozici fantasy v tzv. fantastice. Úvodní část práce blíže osvětluje pojem fantasy, nabízí přehled historie žánru a jeho současné rozčlenění. V dalších kapitolách je fantasy představena jakožto žánr schopný adaptace i na mimoliterární oblasti současné kultury, fantasy jakožto zdroj poznání a sebevýchovy v životě mladých lidí a nabízí i podrobnější zastavení u české podoby žánru s přihlédnutím ke styčným i rozlišovacím bodům oproti fantasy světové (převážně anglo-americké). Didaktický potenciál je vždy v příslušných pasážích vyzdvihnut a zcela je mu věnována čtvrtá až šestá kapitola. Závěr přináší výsledky výzkumu zaměřeného na žánr fantasy.
|
|
|
Filozofický rozměr literárního příběhu: uplatnění literárního příběhu v programu Filozofie pro děti
MACKŮ, Lenka
Tato práce se soustředí na nalézání a pedagogické uchopení filozofického rozměru literárních příběhů, se zvláštním zřetelem k dětským příběhům. Dále se zabývá možnostmi využití literárních příběhů v programu Filozofie pro děti. S využitím poznatků z literární vědy a publikací popisujících varianty využití příběhu v programu Filozofie pro děti, dospívá tato práce k obecnější definici filozofického rozměru příběhu. Dále se pokouší o navržení univerzálního postupu, jak v jednotlivých příbězích filozofický rozměr identifikovat a následně uchopit pro filozofický dialog s dětmi. V poslední části je tento navržený postup aplikován na literární příběh Malý princ a Lev, čarodějnice a skříň.
|
host ::
RSS.