|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Edukace pacientů po infarktu myokardu v rámci sekundární prevence
RYBÁŘOVÁ, Jana
Infarkt myokardu je akutní forma ischemické choroby srdeční, vznikající na podkladě náhlého uzávěru nebo progresivního náhlého zúžení věnčité tepny zásobující příslušnou oblast srdce. Mortalita na kardiovaskulární onemocnění se v České republice pohybuje kolem 600 úmrtí ročně na 100 000 obyvatel a postihuje i mladé jedince v produktivním věku života. Dodržování všech zásad sekundární prevence je nezbytné pro účelnou léčbu infarktu myokardu. Režimová opatření u tohoto onemocnění vycházejí především ze snahy zanechat kouření, změny stravovacích návyků, redukce tělesné hmotnosti a zvýšení pohybové aktivity. Proto, aby sestra pacienta seznámila s riziky, které vedou k opakovanému infarktu myokardu, využívá metodu edukace. Pomocí této metody si pacient vytváří prostor pro osvojení nových poznatků, vytváří si hodnotové a emocionální složky osobnosti a tím se snaží o dosažení pozitivního jednání v péči o své zdraví. V teoretické části této bakalářské práce jsou uvedeny informace, týkající se anatomie a fyziologie srdce, dále obecná fakta o vzniku, příznacích a léčbě infarktu myokardu. Podstatná část je však věnována edukačnímu procesu v oblasti sekundární prevence po prodělání infarktu myokardu. Uvádíme zde nejen informace o pedagogice jako vědě a zásadách vzdělávacího procesu, ale také o vhodné komunikaci s pacientem, vhodném výběru edukačního prostředí, edukačních pomůcek a tvorbě edukačního procesu. K naplnění cílů bakalářské práce byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie. Ke sběru dat byla využita technika dotazníku. Anonymní dotazníky tvořily dotazníky pro pacienty a pro sestry. Dotazník pro pacienty obsahoval 30 otázek, dotazník pro sestry obsahoval 22 otázek. Výzkumné šetření bylo provedeno během měsíce března 2008, na kardiologických odděleních nemocnic a v ordinacích kardiologických a interních specialistů v Českých Budějovicích a Pardubicích. Bylo rozdáno 100 dotazníků pacientům a 50 dotazníků sestrám. Celková návratnost byla v případě dotazníků sestrám 98% a v případě dotazníků pro pacienty 79%. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit dodržování režimových opatření u pacientů po prodělaném infarktu myokardu. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry provádějí edukaci pacientů po infarktu myokardu. Cíle byly splněny. K praktické části se vztahovaly následující hypotézy. Hypotéza č.1: Pacienti nejsou informováni o dodržování režimových zásad po prodělaném infarktu myokardu od sestry. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č.2: Pacienti nedodržují režimová opatření. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č.3: Sestry neprovádějí edukaci pacientů. Tato hypotéza byla potvrzena. Z analýzy je patrné, že pacienti jsou informováni o režimových opatřeních, ale že ne všechna dodržují. Sestry edukaci provádějí jen informováním nebo předáním materiálů vztahující se k problematice. Výsledky výzkumu jsou aplikovatelné do praxe. Práce poslouží jednak pacientům, kteří zde najdou důležité informace o dodržování režimových opatřeních po proběhlém infarktu myokardu a jednak je tato práce určena sestrám, které tyto pacienty edukují. Naleznou zde zásady správné u účelné edukace, která pacienty učí vhodnému přístupu ke svému zdraví a zvyšuje tak jeho kvalitu. Dále práce přispěje ke zvýšení informovanosti jak u pacientů, tak hlavně u sester, které se tolik potřebnou edukací věnují pouze minimálně.
|
|
|
Realizace edukačního programu u klienta s diagnózou infarkt myokardu
MATUCHOVÁ, Mária
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou realizace edukačního programu u klienta po infarktu myokardu. Přesto, že úmrtnost na nemoci oběhové soustavy pozvolna klesá, stále je znatelně vyšší oproti ostatním zemím EU. Zásluhou rozvíjejících se diagnostických a léčebných možností je dnes již možné úspěšně léčit a prodloužit život tisícům lidí. Zdravotníci, ale také mnozí pacienti, jistě chápou, že ani sebemenší léčba není příliš účinná bez aktivní spolupráce klienta a že léčba je příliš nákladná, jestliže se nezaměřuje na prevenci. Úkolem lékaře a nelékařského zdravotnického personálu je vedle provádění léčebné a ošetřovatelské péče také určitě edukace, výchova a informování klientů, aby tito mohli aktivně spolupracovat při realizaci, prevenci a léčbě. Již během hospitalizace klient dostane základní informace, na které je potřeba navázat v průběhu ošetřovatelské péče v kardiologických ambulancích. Ve většině zdravotnických zařízení však edukace probíhá neorganizovaně, tudíž kontinuita edukace není zdaleka tak dobrá jako kontinuita léčebné a ošetřovatelské péče. Cílem výzkumného šetření bylo proto zjistit, z jakých zdrojů klienti získávají informace o infarktu myokardu a do jaké míry realizují edukační program. Předpokládané hypotézy, které byly stanoveny, jsou následující. Klienti jsou nejvíce informováni od sester a nejvíce informací získávají z časopisů a brožur. Klienti realizují edukační program, z toho více ženy. Výzkumným šetřením vyplynuly tyto skutečnosti. První dvě hypotézy nebyly potvrzeny a zbývající dvě se potvrdily. Z výsledků vyplývá, že nejvíce informací klientům poskytl lékař. Nejvíce informací klienti získali slovně, což znamená, že upřednostňují osobní komunikaci. Pokud jde o poslední dvě hypotézy, z dalšího šetření vyplynulo, že většina klientů dodržuje edukační program, více se na jeho realizaci podílejí ženy. Tímto se tyto hypotézy potvrdily. Zjištění získaná touto bakalářskou prací jsou přínosná, neboť edukace kardiaků ve zdravotnických zařízeních nebo mimo ně je důležitým a nepostradatelným prvkem ke snížení počtu osob s infarktem myokardu.
|
|
|
SPECIFIKA PSYCHOSOCIÁLNÍCH POTŘEB U PACIENTŮ PO INFARKTU MYOKARDU
MERUNKOVÁ, Michaela
Nemoci oběhové soustavy jsou nejčastější příčinou smrti obecně (až 30% celosvětové mortality). Infarkt myokardu tvoří plných 13% ze všech úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Muži často onemocní infarktem myokardu již po 40. roce života, u žen se objevuje po menopauze. Po 60. roku věku je infarkt myokardu stejně častý u obou pohlaví. V posledních letech není vzácný ani výskyt infarktu myokardu u lidí mladších pětatřiceti let. V bakalářské práci byla použita metoda kvantitativního výzkumu technikou dotazníku. V dotazníku bylo celkem 30 otázek. Z těchto otázek bylo 17 otázek uzavřených a 13 otázek polootevřených. Dotazníky byly rozdány pacientům kardiochirurgické a kardiologické ambulance Nemocnice v Českých Budějovicích, a.s. při jejich první kontrole po prodělaném infarktu myokardu. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků a ke zpracování údajů bylo použito 86 dotazníků. Sběr dat probíhal v průběhu měsíců ledna, února a března 2009. Práce byla zaměřena na specifika psychosociálních potřeb u pacientů po infarktu myokardu. Cílem práce bylo zjistit, kde pacienti po infarktu myokardu hledají sociální podporu (cíl 1). Stanovit nejčastější problémy pacienta po infarktu myokardu (cíl 2). Dále zjistit, zda se odlišuje saturace vyšších potřeb u pacientů po chirurgickém řešení infarktu myokardu od pacientů léčených konzervativním způsobem (cíl 3). Z těchto cílů byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza: Pro pacienty po infarktu myokardu je nejčastější oporou rodina. Tato hypotéza byla výzkumem potvrzena. Nejvíce respondentů uvedlo za největší sociální oporu manželku či manžela, dále ostatní členy rodiny a v neposlední řadě druha nebo družku. Druhá hypotéza: Změna životního stylu patří mezi nejčastější problémy pacienta po infarktu myokardu. Tato hypotéza byla výzkumem potvrzena. Změnu životního stylu udalo za největší problém 56% z respondentů. I přes dostatečnou edukaci nemají pacienti dostatek motivace či pevné vůle svůj dosavadní život změnit. Třetí hypotéza: Saturace vyšších potřeb proběhne dříve u skupiny pacientů léčených konzervativním způsobem než u skupiny pacientů léčených chirurgickým způsobem. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že typ léčby infarktu myokardu se může odrazit ve zpětném navrácení se pacientů do normálního života, avšak nemá žádný vliv na výskyt stresu, strachu, smutku a beznaděje po infarktu myokardu. Tato hypotéza byla výzkumem vyvrácena. Z výsledků výzkumu vyplývá, že by bylo vhodné s pacienty po propuštění do domácího léčení i nadále spolupracovat. Pomoci jim najít vhodnou cestu pro změnu životního stylu, naučit je správně o sebe pečovat. Motivovat ke spolupráci nejen je, ale i jejich blízké okolí, hlavně rodinu. Neboť rodina je pro ně tou největší oporou a mohla by pacientům v některých otázkách ulehčit rozhodování a hlavně je pozitivně podpořit.
|
|
|
Analýza účinnosti poskytovaných preventivních intervencí u pacientů s ICHS
ZLATINSKÁ, Sandra
Preventivní intervence jsou důležitou součástí léčby ICHS. Díky jejich správnému dodržování, dosáhneme u pacientů rychlejší rekonvalescence, dřívějšího zapojení do plnohodnotného života a především předcházení časných či pozdních komplikací. Cílem této bakalářské práce bylo stanovit, nakolik jsou poskytované preventivní intervence od zdravotnického personálu účinné při sekundární prevenci ischemické choroby srdeční. K tomuto cíli byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. Je účinná sekundární prevence u pacientů s ICHS? Sekundární prevence není účinná, neboť respondenti nezměnili svůj životní styl a nadále je u nich vysoký výskyt behaviorálních rizikových faktorů ICHS. 2. Dodržují pacienti s ICHS poskytované preventivní intervence? Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že respondenti jsou si vědomi rizikových faktorů ICHS, ale dodržují jen některé oblasti sekundární prevence. 3. Pokud nedodržují režimové zásady v oblasti sekundární prevence, v čem mají tito pacienti problém? Pacienti mají problém již v samotné změně zažitého životního stylu, který musejí kvůli těmto zásadám změnit. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že pacienti mají problém především ve změně svých stravovací zvyklostí a sedavého způsobu života. 4. Je dodržování preventivních opatření závislé na délce od vzniku příhody {--} onemocnění? Z rozhovoru z 10 {--} ti respondenty, kteří se léčí různou délku od vzniku příhody se tento fakt nepotvrdil. Z výsledků výzkumného šetření vyšlo, že rozdíl v dodržování preventivních intervencí je mezi respondenty zanedbatelný. Jako výzkumný vzorek bylo vybráno 10 respondentů s ischemickou chorobou srdeční. Sběr dat byl proveden formou kvalitativního výzkumu pomocí dvou strukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami. První rozhovor byl uskutečněn v průběhu ledna 2009 na kardiologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. s respondenty trpícími ICHS. Druhý rozhovor byl uskutečněn v pohospitalizační fázi léčby {--} po třech měsících a dále od propuštění pacienta z nemocnice. Tato práce by mohla přispět k rozšíření znalostí zdravotnických pracovníků v oblasti sekundární prevence ICHS a dále by mohla stát podkladem pro další studium této problematiky.
|
|
|
Fyzioterapeutické postupy v rekonvalescenci u pacientů po infarktu myokardu
POSPÍŠIL, Martin
V teoretické části mé práce jsem se zabýval zpracováním teoretických podkladů souvisejících s touto problematikou. Je zde popsána anatomie, funkce kardiovaskulárního systému, dále pak problematika infarktu myokardu. Je zde zahrnuta klasifikace, patologie a mechanismus vzniku infarktu myokardu. Práce obsahuje také klinické projevy onemocnění, diagnostické a léčebné postupy. Komplexně léčebný rehabilitační program je zde rozdělen do čtyř fází, a to do nemocniční rehabilitace, časné posthospitalizační rehabilitace, období stabilizace a udržovací dlouhodobé rehabilitace. V praktické části bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Výsledky byly zpracovány formou kazuistik. Výzkum byl prováděn na kardiovaskulární rehabilitaci Fakultní nemocnice u Sv. Anny v Brně. Testovaný soubor byl tvořen dvěma pacienty. První pacient navštěvuje II. fázi kardiorehabilitačního programu. Druhý pacient s odstupem cca. 4 let po prodělaném IM navštěvuje III. fázi kardiorehabilitačního programu. Cílem práce bylo zhodnotit přínos efektu kardiovaskulární rehabilitace u pacientů po infarktu myokardu. U obou pacientů došlo k příznivému ovlivnění jejich zdravotního stavu. Pacienti udávají, že vlivem kardiovaskulární rehabilitace byly odstraněny subjektivní potíže spojené se stavem po AIM. Objektivně lze zhodnotit zvýšení svalové síly a pozitivně ovlivněné parametry transportního systému.
|
host ::
RSS.