|
Charakteristika frakcí dusíkatých látek ve výživě přežvýkavců
KOUKOLOVÁ, Marie
Fyziologie výživy a krmení hospodářských zvířat je základním faktorem ovlivňujícím vedle efektivnosti produkce především její kvalitu. Pro tyto faktory je důležitý optimální přísun živin formou vhodných krmiv. Abychom dokázali správně sestavit odpovídající krmnou dávku a tím pozvedli ekonomickou realizaci genetického potenciálu skotu, musíme znát systém nutričních požadavků zvířete včetně požadavků mikroorganismů, jejichž funkce ve výživě skotu je nenahraditelná. Diplomová práce byla zaměřena na stanovení nutriční hodnoty objemné píce a lupiny (n = 8) pomocí laboratorních metod. U zvoleného souboru vzorků krmiv byly stanoveny jednotlivé živiny (dusíkaté látky (NL), tuk, hrubá vláknina, popel, neutrálně detergentní vláknina (NDF), acido detergentní vláknina (ADF), acido detergentní lignin (ADL)), brutto energie krmiva (spalné teplo) a frakce dusíkatých látek. Získané výsledky byly statisticky zpracovány. Stanovení jednotlivých frakcí dusíkatých látek probíhalo podle metodického postupu Licitry a kol. (1996). Za tímto účelem byly zvoleny následující laboratorní metody: (1) stanovení nebílkovinného dusíku (NPN) (2) stanovení rozpustného dusíku a bílkovin, (3) stanovení dusíku nerozpustného v kyselém detergentu (ADIP) a (4) stanovení dusíku nerozpustného v neutrálním detergentu (NDIP). Výsledkem bylo stanovení obsahu NPN, IP (nerozpustný dusík), SOLP (rozpustný dusík), ADIP (dusík nerozpustný v kyselém detergentu) a NDIP (dusík nerozpustný v neutrálním detergentu). Průměrné hodnoty byly (g.kg-1 sušiny) pro NPN 144,3, IP 97,5, SOLP 78,7, ADIP 30,4 a NDIP 80,3. Následoval výpočet konkrétních frakcí dusíkatých látek pomocí rovnic podle Ghoorchiho a Arbabiho (2010). Tímto postupem byly získány frakce A (nebílkovinný dusík), B1 (rychle rozložitelný protein), B2 (středně rozložitelný protein), B3 (pomalu rozložitelný protein) a C (vázaný, tj.nestravitelný protein). Rozpětí získaných hodnot bylo od 2,5 do 51,2 % NL u frakce A, od 13,4 do 20,7 % NL u frakce B1, od 0 do 19,9 % NL u frakce B2, od 5,5 do 51,9 % NL u frakce B3 a od 10,1 do 32,4 % NL u frakce C.
|
|
Monitoring pěstování léčivých rostlin v ekologickém zemědělství
ČASTA, Jiří
Význam používání léčivých rostlin ve výživě a léčení člověka je pevně zakotveno v obecném povědomí každého z nás. Pěstování léčivých rostlin se jeví být vhodným doplňkem ekologické farmy. Cílem této práce bylo zhodnotit stav pěstování léčivých rostlin v ekologickém zemědělství v ČR. V České republice je v ekologickém zemědělství pěstováno asi kolem 18 základních druhů bylin na cca 500 ha. Pěstování je soustředěno v Jihomoravském kraji. Produkce směřuje k využití na různé čaje a na koření a aromatické výtažky. V České republice je asi 55 pěstitelů a 50 zpracovatelů LAKR z EZ.
|
|
Posouzení ztrát na výnosu a kvalitě ječmene jarního při poškození porostu zvěří
Dvořák, J. ; Cerkal, R. ; Kamler, Jiří ; Šejnohová, H.
Vliv poškození rostlin ve třech intenzitách (nepoškozeno, poškozeno z 25% a 50%) na výnos a kvalitu ječmene jarního odrůdy Amulet byl sledován v polním pokusu, založeném v roce 2004 metodou latinského čtverce na lokalitě Žabčice. Z výsledků je zřejmý pokles hospodářského výnosu i výnosu předního zrna při 50% poškození listové plochy rostlin ve fázi počátku sloupkování (o 6,7%, resp. 6,6% oproti nepoškozené kontrole), zjištěn byl ale příznivější poměr zrna ke slámě (0,93). Stres rostlin, navozený poškozením, nevyvolal průkazné změny v obsahu sledovaných chemických látek v zrnu, nezpůsobil ani pokles množství extraktivních látek sladu.
|
| |
| |
|
Problematika zpracování dřevní biomasy štěpkovači.
KALVAS, Pavel
Problematika mé diplomové práce se zabývá porovnáním vybraných štěpkovačů dostupných v ČR, popisem konstrukčního řešení štěpkovačů dřevní hmoty, následné zhodnocení u vybraných strojů energetické náročnosti a kvalitu konečného produktu v závislosti na objemu zpracované dřevní biomasy, posléze vyhodnocuji ekonomickou stránku sledovaného stroje.
|
|
Faktory ovlivňující kvalitu vepřového masa
PÖSINGEROVÁ, Kateřina
Cílem bakalářské práce bylo zpracovat faktory působící na kvalitu vepřového masa, které zahrnují výživovou hodnotu, senzorické vlastnosti masa (textura, šťavnatost, chuť a vůně), technologické vlastnosti (pH, barva, vaznost, elektrická vodivost) a vlivy, které na ni působí, jako jsou plemenná příslušnost, věk a hmotnost při porážce, pohlaví a výživa. Dále je v práci popsán transport na jatky a ustájení, i způsoby omračování a vykrvování. Dalšími faktory ovlivňujícími kvalitu masa jsou jakostní odchylky (PSE, DFD, PFN a RSE), které jsou rovněž zahrnuty.
|
|
Regulace plevelných rostlin v porostech řepky ozimé
KAMEŠ, Josef
Tato práce se zaměřuje na problematiku plevelných rostlin v řepce ozimé, která je v posledních letech jedna z nejvýznamnějších plodin světa a představuje jednu z mála plodin pěstovaných v ČR, u které se můžeme dočkat pozitivního zisku. Problematika zaplevelení plevelnými rostlinami je jedním z hlavních negativních faktorů ovlivňující výnos a kvalitu řepky. Z toho důvodu jsem sledoval zaplevelenost řepky ve třech variantách na jednom pozemku po určité období vegetace řepky ozimé. Počet plevelných rostlin jenž se na daném stanovišti vyskytovaly byl pravidelně zaznamenán a vyhodnocen. Nejvíce se vyskytujícím se plevelem byla violka rolní, kdy zastoupení tohoto plevele dosahovalo cca 85 % z celého spektra plevelů, jenž se vyskytovali na zkoumaném pozemku. Druhým plevelem byl penízek rolní, který měl cca 14 % zastoupení z vyskytujících se plevelů. Další sledované plevele se téměř nevyskytovaly. Z výsledných hodnot lze říci, že dlouhodobý boj proti vytrvalým plevelům musí být prováděn pečlivě a musí být založen na komplexní ochraně, která se skládá z přímých a nepřímých metod regulace plevelných rostlin.
|
|
Výživa pacientů na onkologických odděleních
FOUSKOVÁ, Diana
Název mé bakalářské práce je Výživa pacientů na onkologických odděleních. V teoretické části jsem se zabývala charakteristikou nádorové malnutrice, jejími příznaky, rozdělením nádorové malnutrice, příčinami a důsledky. Dále jsem uvedla a popsala jednotlivé změny metabolismu onkologicky nemocného a diagnostiku malnutrice. Zabývala jsem se také nutriční podporou, kde jsem uvedla a popsala jednotlivé typy nutričních podpor. V teoretické části jsem se dále zaměřila na protinádorovou terapii, u které jsem popsala typy protinádorové léčby, jednotlivé nežádoucí účinky protinádorové terapie spojené s příjmem potravy a nápojů a ke každému nežádoucímu účinku jsem uvedla dietní doporučení. V poslední části jsem se zmínila o rizikových faktorech a prevenci nádorových onemocnění. Cílem praktické části mé bakalářské práce bylo zjistit nutriční stav u hospitalizovaných pacientů na onkologických odděleních v souvislosti s protinádorovou terapií. Odpověděla jsem na 3 výzkumné otázky: 1. "Jak ovlivňuje protinádorová terapie kvalitu a množství přijímané stravy?" 2. "Jak často je nutné aplikovat parenterální a enterální výživu u těchto pacientů?" 3. "Jak protinádorová terapie ovlivňuje hmotnost pacienta?" Pro zpracování výzkumné části byla použita metoda kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Výzkum byl prováděn vytvořením týdenního záznamu stravy, který vyplňovali hospitalizovaní pacienti na dvou onkologických odděleních. Výzkumný soubor tvořilo 50 onkologicky nemocných pacientů. Záznam stravy vyplnilo 30 pacientů ve Fakultní nemocnici Olomouc a 20 pacientů ve Fakultní nemocnici Motol v Praze. Výsledky jsem zpracovala pomocí programu Nutriservis. Vypočítané hodnoty energie, bílkovin, tuků a sacharidů z Nutriservisu jsem porovnávala s doporučenými hodnotami odpovídajících referenční hmotnosti a stáří pacienta. Dále jsem zjišťovala počet parenterálních a enterálních výživ a hmotnostní úbytek během protinádorové terapie, kdy jsem u pacientů zjišťovala hmotnost na začátku protinádorové léčby a jejich aktuální hmotnost. Všichni pacienti byli za polovinou protinádorové léčby. Tyto informace jsem zjistila z dokumentace pacienta. Abych mohla nahlédnout do dokumentace, vytvořila jsem pro pacienty informovaný souhlas, který mi následně pacienti podepsali. Zpracovaná data jsou interpretována pomocí tabulek a grafů, které jsou vždy doplněny komentářem. Pacienty jsem si pro vyhodnocení rozdělila do skupin podle diagnóz. Z výsledků vyplývá, že většina pacientů má nedostatečný příjem energie a základních živin. Příjem stravy u pacientů závisel i na typu nádorů. U pacientů s karcinomy horní části trávicího traktu, střev a karcinomů jater, žlučníku a pankreatu byl v porovnání s karcinomy pohlavních orgánů větší deficit energie, bílkovin, tuků a sacharidů. Ale i pacienti s karcinomy ledvin a močových cest měli výrazný deficit energie, bílkovin, tuků a sacharidů. Podávání nutriční podpory bylo velmi časté především u pacientů, u kterých nádor způsobil obstrukci některé z částí trávicího traktu. U karcinomů horní části trávicího traktu měla většina pacientů zavedený PEG. Velmi časté bylo podávání sippingu jako přídavek k běžné stravě a při větších nutričních komplikacích byla také často podávána parenterální výživa. Hmotnostní úbytek měli téměř všichni pacienti. Jak značný byl hmotnostní úbytek, záleželo na typu nádoru. Pro pacienty je velmi důležitý dostatečný příjem energie, živin a nápojů během protinádorové léčby. V případě vzniku či rozvoje nádorové malnutrice nebo vzniku komplikací spojených s příjmem stravy by měla být včas zajištěna nutriční podpora dle individuálního stavu pacienta.
|
|
Osobnost učitelky mateřské školy a její profesní růst
KOHOUTOVÁ, Naděžda
Osobnost učitelky mateřské školy ovlivňuje kvalitu vzdělávání. Záměrem bakalářské práce je poukázat na společenskou odpovědnost povolání učitelky mateřské školy v souvislosti s potřebou a nutností celoživotního profesního vzdělávání. Teoretická část se zabývá společenskou odpovědností vzdělávání. Vymezuje pojmy výchova a vzdělávání nejprve obecně, pak ve společenském pohledu. Seznamuje s významem a současným pojetím předškolní výchovy. Definuje také osobnostní a profesní kompetence učitelky mateřské školy. Praktická část je rozdělena na dvě části - mapuje nabídku vzdělávacích organizací a dotazníkovým šetřením zjišťuje potřeby učitelek ve vztahu k dalšímu vzdělávání. Na základě porovnání stanoví doporučení pro organizace dalšího vzdělávání.
|
host ::
