Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 95 záznamů.  začátekpředchozí75 - 84dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv zinečnatanových iontů na kladnou hmotu Ni-Zn akumulátorů
Karásek, Stanislav ; Novák, Vítězslav (oponent) ; Chladil, Ladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou vylučování zinečnatanových iontů na kladné elektrodě nikl-zinkových akumulátorů. Cílem práce bylo změřit impedanční charakteristiky kladné elektrody v různých stavech vybití a pozorovat vliv ZnO na změny impedančních spekter. Teoretická část je zaměřena na hydroxid nikelnatý jako hmotu pro konstrukci kladných elektrod a jeho chování při cyklování v elektrolytu. Experimentální část podrobně popisuje výrobu elektrodového systému a přípravu elektrolytů s různým stupněm nasycení oxidem zinečnatým. Cely byly galvanostaticky cyklovány a proměřeny metodou impedanční spektroskopie. Naměřené křivky impedančního spektra byly simulovány náhradními obvody pro lepší pochopení probíhajících dějů.
Studium vnitřního odporu článku olověného akumulátoru pro hybridní elektrická vozidla
Vojtíšek, Miloš ; Bača, Petr (oponent) ; Křivík, Petr (vedoucí práce)
Tématem této práce jsou akumulátory pro hybridní dopravní prostředky, zejména pak olověné články a výzkum parametrů ovlivňujících jejich vnitřní odpor. V první části je stručný popis hybridních elektrických vozidel, jejich rozdělení a zevrubně rozebraná funkce olověného akumulátoru. V části druhé se nachází popis sestaveného měřícího pracoviště pro měření experimentálních článků olověných akumulátorů. Jádro práce tvoří experimentální část, měření na několika olověných článcích, výsledky těchto měření v grafické podobě a jejich vyhodnocení.
Vliv přítlaku na životnost olověných akumulátorů u hybridních elektrických vozidel
Pospíchal, Martin ; Tošer, Pavel (oponent) ; Bača, Petr (vedoucí práce)
Olověné akumulátory využívané u hybridních elektronických vozidlech HEV pracují v rychlocyklovacím režimu ve stavu částečného nabití PSoC. Dochází při tom k degradačním mechanismům, které souvisí s nevratnou sulfatací záporných elektrod a jsou limitujícím faktorem životnosti olověných akumulátorů. Na elektrodový systém experimentálních článků byl aplikován přítlak různých velikostí. Exp. články byly podrobeny měření a vyhodnocení potenciálů záporné elektrody, odporu záporné aktivní hmoty, kontaktního odporu přechodu kolektor – aktivní hmota a měření s vyhodnocením fluktuace přítlaku během čtyř PSoC běhů.
Vliv přítlaku a aditiv na životnost olověného akumulátoru pro hybridní elektrická vozidla
Přívozník, Tomáš ; Bača, Petr (oponent) ; Křivík, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá olověnými akumulátory v hybridních elektrických vozidlech pracujícími v režimu částečného nabití (PSoC – Partial State of Charge). V tomto režimu často dochází k degradaci záporné elektrody nejčastěji vlivem mechanismu nevratné sulfatace. Myšlenkou této práce je odhalit ideální hodnotu mechanického přítlaku vyvozovaného na aktivní hmotu záporné elektrody v kombinaci s aditivy, která zamezí sulfataci záporné aktivní hmoty a povede tak ke zvýšení životnosti olověných akumulátorů.
Tlustovrstvé senzory pro detekci těžkých kovů
Polický, Jiří ; Adámek, Martin (oponent) ; Prášek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou detekce težkých kovů s použitím senzorů vyrobených technologií tlustých vrstev. Je zde popsána výroba tlustovrstvého senzoru metodou sítotisku a elektrochemické analytické metody pro stanovování chemických prvků v elektrolytu. Bylo použito několik komerčních i vyrobených tlustovrstvých past na bázi uhlíku pro pracovní elektrody senzorů. Vlastnosti past byly ověřovány při detekci iontů kadmia v základním roztoku chloridu draselného metodou diferenčně pulzní voltametrie. Nejlepších výsledků bylo dosaženo elektrodou s obsahem uhlíkových nanotrubic označenou NM22 při oxidaci kadmia. S tímto materiálem pracovní elektrody bylo dosaženo detekčního limitu 20×10-6 mol l-1.
Kladná elektroda na bázi MnOx pro PEMFC
Šmídek, Miroslav ; Chladil, Ladislav (oponent) ; Novák, Vítězslav (vedoucí práce)
Předkládaná bakalářská práce uvádí do problematiky vodíkových palivových článků a zaměřuje se na nízkoteplotní palivové články s polymerním elektrolytem (PEMFC). Základním zaměřením práce je studium vlastností katalyzátorů na bázi MnOx na reálném palivovém článku typu PEMFC. Výstupem jsou pak změřené charakteristiky takto vytvořeného palivového článku.
Modifikace vlastností kladné elektrody na bázi MnOx pro AFC pomocí dopantů
Kamrla, David ; Bača, Petr (oponent) ; Novák, Vítězslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou nízkonákladových alkalických palivových článků, konkrétně elektrodami s alternativními katalyzátory MnOx + dopant. Tento projekt navazuje na bakalářskou práci [1] i výsledky dosavadního výzkumu [4] [12] [13] [14]. Výsledkem této práce jsou volt-ampérové a výkonové charakteristiky katod alkalických palivových článků dotované různými dopanty. Práce optimalizuje postup pro výrobu elektrod AFC, tak aby bylo možno vyrobit několik konstrukčně identických elektrod, které se budou lišit pouze typem dopujícího prvku.
Nové elektrodové struktury pro alkalické akumulátory
Fusek, Petr ; Novák, Vítězslav (oponent) ; Vrbický, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku vývoje elektrod pro alkalické akumulátory za použití nových materiálů a sloučenin. Základní kladnou elektrodou byla niklová elektroda, na kterou jsme pomocí elektodepozice nanášeli nové vrstvy Ni(OH)2. Jednalo o elektordepozici dusičnanu nikelnatého při různých koncentracích. Později jsme zkusili tento materiál obohatit o příměsi hliníku pro zvýšení stability alfa modifikace hydroxidu nikelnatého. Tyto koncentrace jsme proměřili a vyhodnotili v grafech naměřených na přístroji Biologic. Ke grafům jsme vytvořili příslušné komentáře, ze kterých vyplývá, které koncentrace by byly eventuelně použitelné v průmyslových akumulátorech.
Vodivé polymery a jejich využití v superkondenzátorech
Gottwald, Tomáš ; Zatloukal, Miroslav (oponent) ; Dvořák, Petr (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá problémy použití vodivých polymerů pro výrobu elektrod superkondenzátorů a optimalizací technologického procesu jejich výroby. Základním zaměřením práce je optimalizace použitého množství polymeru s dosažením co nejvyšší kapacity. Vytvořená metodologie sestává z vyrobení experimentální elektrody a následného proměření na stanici BioLogic s cílem zjištění měrné kapacity zkoumaného vzorku. Tento přístup vede k vytvoření grafů závislosti kapacity na množství použitého polymeru pro různé kompozitní hmoty.
Optimalizace elektrodového systému tlustovrstvého elektrochemického senzoru
Cupal, Miroslav ; Adámek, Martin (oponent) ; Prášek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá optimalizací elektrod tlustovrstvých senzorů. Cílem práce je zjistit, jak geometrické velikosti a tvary elektrod ovlivňují výstupní proudovou odezvu. Technologie a použitá elektrochemická analytická metoda je popsána v teoretické části. Praktická část je zaměřena na optimalizaci tlustovrstvých elektrod a senzorů. Je zde uvedena optimalizace jednotlivých TLV elektrod z hlediska vlivu jejich velikosti na výstupní proudovou odezvu tříelektrodového elektrochemického systému s použitím standardních elektrod. Podobně je zde provedeno studium vlivu velikosti elektrod na jednom společném tříelektrodovém senzoru. Nakonec jsou zde studovány různé tvary elektrodové oblasti tříelektrodového tlustovrstvého senzoru z hlediska jejich vlivu na výstupní proudovou odezvu. Shrnuté výsledky jsou popsány v závěrečné části práce.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 95 záznamů.   začátekpředchozí75 - 84dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.