|
Geneticky determinované choroby u border kolií
Trýznová, Alena
Tato práce se zabývá popisem geneticky determinovaných chorob postihující plemeno border kolie. Popsané choroby jsou anomálie oka kolií, syndrom uvězněných neutrofilů a ceroidní lipofuscinóza. V jednotlivých částech jsou popsány symptomy, historie, terapie, diagnostika a genetické založení jednotlivých chorob, metody genetického testování a počty testovaných jedinců. Práce se zabývá chorobami, které ještě do nedávné doby nebylo možné geneticky diagnostikovat; díky rozvíjejícím se metodám molekulární genetiky jsou však v dnešní době běžně dostupné pro chovatele i majitele.
|
| |
|
Podtypy Blastocystis u prasat
LAKATOSOVÁ, Lucie
Blastocystis je jednobuněčný anaerobní prvok, který se běžně vyskytuje ve střevním traktu zvířat i lidí. Jedná se o geneticky velmi variabilní organismus. Blastocystis lze nalézt jak u zdravých jedinců, tak u pacientů s gastrointestinálními poruchami. V roce 2011/2012 jsem v laboratoři parazitologického ústavu AV ČR prováděla vyšetřování již vyizolovaných vzorků DNA od prasat domácích a divokých molekulárními metodami. Celkem bylo vyšetřeno 110 vzorků. U domácích prasat byl pozitivní výsledek v 91 % (51/56) a u divokých prasat v 67 % (36/54). Celková prevalence byla u domácích prasat vyšší o 24 %. Několik získaných sekvencí genu pro SSU rRNA naznačuje, že u prasat se mohou vyskytovat i netypické podtypy Blastocystis.
|
|
Blastocystis u prasat
HORSKÁ, Ivana
Blastocystis je obligátně anaerobní prvok, který se běžně vyskytuje ve střevním traktu mnoha zvířat i lidí a je celosvětově rozšířen. Jedná se o geneticky velmi variabilní a rozporuplný organismus, u kterého je třeba prozkoumat a objasnit mnoho aspektů jeho biologie. Ve vybraném zemědělském družstvu byly v průběhu roku 2010 odebrány pro parazitologické vyšetření vzorky výkalů prasat. Celkem bylo odebráno a vyšetřeno kultivační metodou dle Dobell-Leidlaw (1926) 40 vzorků, z toho pozitivních na Blastocystis bylo 19 vzorků. Další vzorky byly vyšetřeny pomocí molekulárních metod (PCR). Jejich pomocí bylo získáno celkem 5 sekvencí Blastocystis, které bylo možné dobře zařadit do podtypů 1 a 5.
|
|
Výskyt chromozomálních aberací v České republice
LANDOVÁ, Ivana
Cílem této bakalářské práce bylo popsat problematiku výskytu chromozomálních aberací v České republice a ověřit, zda souhlasí literární údaje se zjištěným výskytem. Tato práce má 2 části: V teoretické části práce jsem popsala fenotypické příznaky chromozomálních aberací, jejich vznik, příčinu a četnost v populaci dle literárních údajů. V praktické části jsem si ověřila jejich četnost z výsledků vyšetření (prenatálně i postnatálně), které mi poskytly laboratoře Genetika Plzeň s.r.o., Institut reprodukční medicíny a genetiky v Karlových Varech a Ústav lékařské genetiky Fakultní nemocnice Plzeň. Také jsem pracovala s údaji Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a s údaji, které jsem našla na různých internetových zdrojích. Záměrem mého výzkumu bylo tyto výsledky graficky znázornit, sjednotit a najít mezi nimi souvislost. Z výsledků je patrné, že od roku 1995 došlo k přesunu věkové skupiny maximální intenzity plodnosti z věku 20 ? 24 na 30 ? 34 let v roce 2008. Průměrný věk matek, u jejichž plodu byl diagnostikován Downův syndrom se mezi jednotlivými lety ve sledovaných pracovištích pohyboval v rozpětí od 27 do 37,5 lety. Zastoupení Downova syndromu v jednotlivých letech ani mezi sledovanými pracovišti nevykazovalo významné diferenciace a pohybovalo se v rozpětí od 0,19 do 1,52 %. Průměrný výskyt Downova syndromu spočítaný z výsledků ÚZIS z let 1994-2007 je 1 na 1 700 živě narozených dětí. Všechny mé cíle práce se mi podařilo zrealizovat. Prenatální i postnatální výskyt aberací ve sledovaných pracovištích v jednotlivých letech kolísal anebo vykazoval jen nepatrné známky vzestupu či poklesu. Pro potvrzení hypotézy by bylo dobré sledovat vyšší počet pracovišť.
|
|
Pohled křesťanské etiky na problematiku somatických a germinálních zásahů do lidského genomu za účelem vylepšit parametry druhu Homo Sapiens Sapiens
HLINÁK, Jiří
První část je spíše deskriptivního charakteru a uvádí čtenáře do genetiky jako vědy. Nastiňuje principy, ze kterých genetika vychází, historický vývoj, objevy nejdůleţitějších zákonitostí a posléze i aplikace, které se jiţ v současnosti běţně pouţívají. Následuje rozdělení genových technik na jednotlivé zóny, abychom se nakonec zaměřili na zónu, kterou si tato práce vytkla za cíl popsat {--} manipulace s člověkem. Závěr první části se pak soustředí na teoretické aspekty touhy měnit člověka a popis praktických cílů, kterých bylo jiţ dosaţeno. Tečkou za první částí je pak popis regulujících opatření v této oblasti. Jde jak o vyjádření církevních představitelů, tak o postoj civilního práva, regulace vycházející ze strany samotných vědců i o intervence veřejnosti. [88] Druhá část se pak zaměřuje přímo na rozbor jednotlivých etických rizik, která z pouţívání genových technologií v humánní oblasti vyplývají. Nejprve jsou nastíněny principy katolické etiky, se kterými jsou postupně konfrontovány jednotlivé naděje genetického vylepšování člověka. Práce dochází k závěru, ţe z křesťanského hlediska vylepšování člověka pomocí manipulace s jeho genomem není obhajitelné.
|
| |
|
Zastoupení vybraných mastných kyselin v mléčném tuku dojnic a koz
KALA, Robert
Mléčný tuk je nositelem mnoha funkcí. Má vliv na biologické, chemické, senzorické a technologické vlastnosti mléka. V České republice je konzumováno a zpracováváno především mléko kravské, kozí a ovčí. Cílem bylo zaměřit se na popis vybraných mastných kyselin v mléčném tuku dojnic a koz a to z hlediska jejich významu na zdraví člověka a faktorů, které ovlivňují jejich zastoupení. Z výsledků vyplývá, že obsah mastných kyselin s krátkým řetězcem byl ve srovnání s dojnicemi vyšší u plemen koz. Dále bylo zjištěno, že zastoupení nasycených mastných kyselin bylo ovlivněno především plemenem a individualitou jedince, zatímco zastoupení nenasycených mastných kyselin bylo ovlivněno spíše výživou a krmením. V práci jsou popsány biologické faktory, jako je plemeno a individualita, pořadí a stadium laktace, z vnějších je popsán faktor výživy a krmení. Kapitola biologické faktory se zabývá především vlivem genetiky a obsahuje popis vybraných kandidátních genů ovlivňující mléčný tuk a mastné kyseliny.
|
|
Zjištění klimatických podmínek venkovního chovu telat ve vybrané lokalitě a návrh na eventuální úpravu.
ŠVEHLA, Vladimír
V systému chovu skotu patří mimořádně důležité místo péči o telata, neboť pouze zdravě odchované mládě může v průběhu dalšího života plně využít svého genetického potenciálu a stát se tak členem stáda produkčních dojnic či býků ve výkrmu, který bude svému chovateli přinášet vysoký užitek. Jednou z metod odchovu telat v období mléčné výživy je tzv. vzdušný odchov, kdy je tele v krátké době po narození přesunuto do venkovního individuálního boxu, ve kterém zůstává až do odstavu, tedy do věku zhruba 2- 3 měsíců. Umístění těchto boxů ve venkovním prostředí a přímé působení klimatických činitelů na organismus telete však vyžaduje dodržení určitých zásad, které nejsou vždy respektovány. Hlavním cílem této práce bylo v konkrétním podniku provést zjištění expozice vlivu klimatických činitelů v úseku vzdušného odchovu telat, vyhodnocení zjištěných hodnot s přihlédnutím k extrémním podmínkám a navržení opatření vedoucí ke zlepšení stavu.
|
| |
host ::
