|
|
Psychosomatický přístup v léčbě poruch příjmu potravy
ROKOSOVÁ, Silvie
Problematika poruch příjmu potravy (dále PPP) zasahuje souvislosti ze široké oblasti vztahů bio {--} psycho {--} sociálních; PPP jsou chápány jako projev narušení vzájemné rovnováhy těchto vztahů. Cílem bakalářské práce je upozornit na význam psychosomatického přístupu v léčbě PPP a na nezbytnost skutečného uplatňování tohoto přístupu v praxi; vyzdvihnout jeho důležitost. Pro zmapování problematiky uplatňování psychosomatického přístupu v léčbě PPP v co možné nejširší komplexnosti jsem použila kvalitativní výzkumné strategie. Cílem bylo zmapovat danou problematiku z pohledu zúčastněných osob, konkrétně pacientů starších 18 let věku a jejich rodinných příslušníků, taktéž starších 18 let věku, tedy zjistit, do jaké míry je dle jejich zkušeností k dané problematice přistupováno opravdu komplexně. Dalším cílem kvalitativního výzkumu bylo zjistit názory jednotlivých odborníků a jejich celkový pohled na danou problematiku. Zvolenou metodou získávání dat byla technika semistrukturovaných rozhovorů, metodou jejich zpracování byla kvalitativní analýza výpovědí respondentů. Výsledkem obsahové analýzy výpovědí je určení faktorů, které pacienti a rodinní příslušníci považují za zásadní pro vznik, průběh a léčbu PPP; dále aspekty, které pokládají za důležité v souvislosti se vznikem, průběhem a léčbou pacientů s PPP odborníci. Významným závěrem, který bakalářská práce přinesla, je důležitost uplatňování komplexního přístupu v léčbě PPP, zohledňujícího individualitu jednotlivých případů. Léčba PPP by měla být flexibilní, reagující na měnící se společenské podmínky a celkový kontext problematiky těchto poruch. Řešení složité problematiky PPP vyžaduje dostatek erudovaných odborníků, významnou roli zaujímá taktéž úloha prevence.
|
|
|
Rizikové faktory a všeobecná informovanost žáků 2.stupně základní školy o poruchách příjmu potravy
VÁVROVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá problematikou poruch příjmu potravy mezi žáky 2. stupně základních škol venkovského a městského typu. Problematika poruch příjmu potravy je velmi složitá a veřejností často nepochopitelná. Nevnímají fakt, že se jídlo či jeho odmítání může stát opravdovým návykem. Poruchy příjmu potravy se nevyskytují pouze u mladých žen, ale také stále častěji u dětí a adolescentů. Jedná se o závažné psychosomatické poruchy, významně zasahující do oblasti psychické i tělesné. Mohou tedy velmi negativně ovlivnit vývoj osobnosti až do dospělosti. Přinášejí rovněž řadu problémů i komplikací v oblasti somatické a mohou se velmi nepříznivě odrážet na celkovém zdravotním stavu jedince. Působí dlouhodobé obtíže nejen samotným nemocným, ale také jejich rodinám, partnerům, kamarádům. Je velmi jednoduché onemocnět poruchou příjmu potravy, není ale vůbec jednoduché se uzdravit. Práci jsem rozdělila do části teoretické a praktické. V teoretické části pojednávám o historickém pojetí ženské krásy, o etiologii, definuji pojmy mentální anorexie a mentální bulimie, popisuji i atypické poruchy příjmu potravy. Samozřejmě, že jsem nezapomněla na zdravotní komplikace, ve které mohou vyústit ani na jejich léčbu. V závěru teoretické části jsem sepsala i několik her, které mohou pedagogové využít s žáky jako prevenci těchto poruch.
|
|
|
Poruchy příjmu potravy u dívek a chlapců
HUDEČKOVÁ, Kateřina
Tématem této bakalářské práce jsou poruchy příjmu potravy, které jsou dle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN {--} 10) rozlišeny na dvě základní pruchy {--} mentální anorexie a mentální bulimie. Teoretická část práce seznamuje s diagnostickými kritérii, zdravotními komplikacemi, možnostmi léčby a s faktory ovlivňujícími vznik těchto poruch u jedinců obou pohlaví. Jsou zde zmíněny i relativně nové poruchy příjmu potravy, které mohou ohrozit nejen dospívající mládež. Cílem praktické části bylo zjistit úroveň informovanosti rodičů a pedagogů o možnosti vzniku poruch příjmu potravy u mužského pohlaví, zejména proto, že je všeobecně známo, že poruchy příjmu potravy postihují převážně dívky a ženy. Dalším cílem bylo monitorování zdrojů informací o těchto poruchách. Cílovými skupinami výzkumu byli pedagogové základních a středních škol a rodiče dětí ve věku 8 {--} 20 let. Ve výzkumu byla použita metoda dotazování pomocí dotazníků.
|
|
|
VÝŽIVOVÉ ZVYKLOSTI A POHYBOVÁ AKTIVITA V SOUVISLOSTI S PORUCHAMI PŘÍJMU POTRAVY U MUŽŮ
KOUBKOVÁ, Magda
Poruchy příjmu potravy se staly v posledních desetiletích centrem zájmu nejen z hlediska psychiatrické a psychologické diagnostiky a terapie, ale také předmětem sociokulturní analýzy, která se snaží porozumět stylu doby, jejím hodnotám, vztahu k tělu a výkonu. Počet takto nemocných žen a mužů se sice nedá srovnávat, ale zcela pominout jej také nelze. Ze statistiky vyplývá, že přibližně deset procent z registrovaných případů anorexie a bulimie tvoří pacienti mužského pohlaví. Od Česka na západ podíl mužských pacientů stoupá. U mužů tyto poruchy vznikají hlavně díky nárokům kladeným ve spojitosti s povoláním. Jedná se především o žokeje, gymnasty a tanečníky. O bulimii a anorexii se píše a mluví o jako typicky ženských poruchách, proto mají muži problém připustit si nemoc a jít za odborníkem. Cílem práce bylo zmapování výživových návyků, životního stylu, úrovně pohybové aktivity a výskytu rizikových faktorů zásadních pro rozvoj poruch příjmu potravy, jako je nespokojenost s vlastním tělem a držení diet u mužů ve věkové skupině 15 {--} 30 let. Použit byl kvantitativní výzkum technikou dotazníků. Stanoveny byly čtyři hypotézy, týkající se vztahu spokojenosti se svým tělem a stupněm pohybové aktivity, dále preferencí metod kontroly tělesné hmotnosti a rozdíly v životním stylu studentů středních škol.
|
|
|
Kvalita života u chronicky nemocné populace, na příkladu mentální anorexie a mentální bulimie
KORECKÁ, Tereza
Tato práce je zaměřena na poruchy příjmu potravy, především na mentální anorexii a mentální bulimii. Je to téma aktuální a je důležité mu věnovat pozornost, především proto, že nemocní s poruchou příjmu potravy trpí nejen fyzicky, ale i duševně. Nutno zmínit, že někteří mohou této nemoci i podlehnout. Na poruchy příjmu potravy, jejich vznik a průběh působí mnoho faktorů. Jedná se především o sociální a kulturní faktory, biologické, rodinné a genetické faktory. Vyšší riziko onemocnění touto chorobou je u ženského pohlaví. Důležité je také fakt, že této nemoci dnes napomáhá trend módy a celý životní styl. Přemrštěné diety, jarní hladovky a očistné kůry se mohou snadno stát životním stylem. Tento hon za zdravím ovlivňuje především mladé dívky ve školním věku, které na diety nemají zdravý náhled. Snadno sklouznou ke špatnému stravování a módní časopisy s fotografiemi vyhublých modelek je utvrdí v tom, že jejich jednání je správné. A že anorexie s bulimií jsou jen nějaký strašák, kterého se vlastně nikdo nebojí, a když už tím někdo trpí, prostě jen začne jíst a je vyléčen. Při tom zdravotní komplikace, ke kterým při této nemoci dochází, nejsou nijak zanedbatelné. Jsou důsledkem hladovění, zvracení či užíváním diuretik a laxativ. Poruchy příjmu potravy mohou způsobovat například chronickou únavu, zhoršují kvalitu pleti, způsobují ztrátu vlasů a narušují krevní oběh. Dochází také k poškození jater a oslabení obranyschopnosti organismu. Mentální anorexie a bulimie výrazným způsobem ovlivňují psychickou pohodu, osobní a společenský život pacienta. Léčba je zde velice obtížná a měla by probíhat komplexně. Velkou roli zde hraje kognitivně-behaviorální terapie, svépomocné skupiny a farmakoterapie. Cílem práce je potvrdit hypotézu, že lidé, trpící touto chorobou, mají sníženou kvalitu života, stejně jako jejich rodinní příslušníci. Pro výzkumnou část byl použit dotazník typu SF-36.
|
|
|
Body image u poruch příjmu potravy a jeho zdravotně - sociální dopady.
PULCOVÁ, Klára
Poruchy příjmu potravy představují závažný zdravotní a sociální problém. Jedná se o psychické poruchy, které mají mnohdy nezvratné zdravotní následky. V současnosti touto skupinou poruch trpí přibližně 5% zejména mladých dívek. Dle výzkumů tento počet neustále vzrůstá. Poruchy příjmu potravy jsou v přímé souvislosti se zkresleným (negativním) sebeobrazem, zejména s neadekvátním vnímáním vlastního těla. Cílem této práce bylo zmapovat problematiku body image ve vztahu k poruchám příjmu potravy a zjistit možné společné znaky či rozdíly v sebehodnocení s dívkami, které poruchou příjmu potravy netrpěly. Práce je pojata jako explorační výzkum kombinující prvky kvalitativního a kvantitativního výzkumu. U obou výzkumů byla použita metoda dotazování - v kvalitativní části byla použita technika polostandardizovaných rozhovorů a v kvantitativní části technika dotazníku. Cílovou skupinou kvalitativního výzkumu byly dívky, které trpěly poruchou příjmu potravy. U kvantitativního výzkumu byly cílovou skupinou dívky ve věkovém rozmezí 14-25 let. Výzkum probíhal na základních, středních a vysokých školách v Českých Budějovicích. Na základě kvalitativního výzkumu byly zformulovány hypotézy týkající se body image dívek ve věku 14-25 let. V kvantitativním výzkumu pak bylo zjištěno sice převážně kladné hodnocení vlastního vzhledu bez ohledu na věk, ale i patrná nespokojenost - ne však tak významná jako u dívek s poruchou příjmu potravy. Tato práce by měla vést ke zvýšení informovanosti o dané problematice a to jak u laické tak i odborné veřejnosti. Doporučila bych zvýšit informovanost nejen o důsledcích těchto poruch, ale též o dlouhodobé neúčinnosti a zdravotních následcích neadekvátních metod hubnutí a to jak na základních tak i středních školách, protože právě toto období je pro vznik poruch příjmu potravy nejvýznamnější.
|
|
|
Možnosti primární prevence u dětí mladšího školního věku ve vztahu k problematice poruch příjmu potravy
FITTLOVÁ, Michala
Poruchy příjmu potravy patří k závažným zdravotním problémům a jejich prevalence neustále narůstá, u dětí představují závažný problém a to z důvodu, že by je u nich málokdo očekával. Boj s touto nemocí je složitý. Nejsnadnější je těmto poruchám příjmu potravy (mentální anorexii a mentální bulimii) předcházet cílenou primární prevencí a to na základních školách a v rodině. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na definování mladšího školního věku. Další část práce je věnována charakteristice poruch příjmu potravy a prevenci u dětí a mládeže. Poslední část teorie se zabývá správnou výživou dětí. Výzkum je rozdělen na dvě části. Ke kvantitativnímu výzkumu byla použita technika e-mailového dotazování. Otázky byly určeny pro základní školy v Jihočeském kraji. V kvalitativním výzkumu byl použit polořízený rozhovor s rodiči dětí mladšího školního věku. Prvním cílem práce bylo zmapovat možnosti primární prevence v rámci poruch příjmu potravy v Jihočeském kraji na vybraných základních školách. Druhým cílem bylo zjistit názory rodičů na problematiku poruch příjmu potravy. Oba cíle byly splněny. Hypotéza I měla doložit, že v rámci základních škol není cílená primární prevence u dětí mladšího školního věku v problematice poruch příjmu potravy zajišťována. Hypotéza II měla potvrdit, že chybí nabídka uceleného vzdělávání pro pedagogy v problematice poruch příjmu potravy. Obě tyto hypotézy se rovněž potvrdily. Z kvalitativního výzkumu {--} polostandardizovaného rozhovoru vyplynuly dvě hypotézy. Hypotéza III: Je potřeba zvýšit informovanost v oblasti výskytu Poruch příjmu potravy. Hypotéza IV: Zdravá výživa je pouze jedním z důležitých aspektů prevence. Bakalářskou práci na téma {\clqq}Možnosti primární prevence u dětí mladšího školního věku ve vztahu k problematice poruch příjmu potravy`` jsem si vybrala proto, že v poslední době je toto téma velmi aktuální a konečně se o něm začalo veřejně mluvit a zajímá mě, jaké možnosti primární prevence existují a zda jsou využívány.
|
|
|
PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY - MONITORING INFORMOVANOSTI DOSPÍVAJÍCÍCH DÍVEK V DANÉ PROBLEMATICE
TICHÁ, Jana
V této bakalářské práci se věnuji tématu poruch příjmu potravy. Toto téma jsem si vybrala pro jeho naléhavost a pro stále vzrůstající popularitu štíhlosti a neustálému hubnutí mezi mladými lidmi. Podle MKN-10 shodně s DSM-IV Americké psychiatrické asociace zahrnují poruchy příjmu dvě jasně definovaná onemocnění: mentální anorexii a mentální bulimii. Obě tyto poruchy jsou si velice podobné, jsou pro charakteristické následující znaky: intenzivní snaha o dosažení štíhlosti spojená se snižováním přijímané energie a se zvyšováním vydávané energie, strach z tloušťky, nadměrná pozornost věnovaná jídlu, vlastnímu tělu a hmotnosti. Poruchy příjmu potravy nejčastěji postihují dospívající dívky a mladé ženy. Ženy trpí těmito poruchami přibližně desetkrát častěji než muži. Obvykle mívají chronický průběh, závažné duševní, tělesné a sociální následky. Neexistuje jediný klíčový rizikový faktor, vždy se jedná o soubor sociálních, kulturních a rodinných vlivů, životní styl a osobní předpoklady s dospíváním a biologickými faktory. Prevence poruch příjmu potravy je u nás stále na velmi nízké úrovni. Oproti tomu velká pozornost je stále věnována prevenci nadváhy.
|
|
|
NESPOKOJENOST S VLASTNÍM TĚLEM A DRŽENÍ DIET JAKO RIZIKOVÉ FAKTORY PRO ROZVOJ PORUCH PŘÍJMU POTRAVY A SLEDOVÁNÍ METOD KONTROLY TĚLESNÉ HMOTNOSTI U STUDENTEK STŘEDNÍCH ŠKOL
KOUBKOVÁ, Magda
Poruchy příjmu potravy patří mezi závažná onemocnění, kterými trpí především dospívající dívky a mladé ženy. Mezinárodní klasifikace nemocí rozlišuje řadu poruch příjmu potravy, z nichž nejčastější a zároveň nejnebezpečnější jsou mentální anorexie a mentální bulimie. Cílem této práce bylo zjištění přítomnosti některých rizikových postojů, s kterými se setkáváme u poruch příjmu potravy, a sledování metod kontroly tělesné hmotnosti v populaci středoškolských studentek. Práce ověřila hypotézy, týkající se rozdílu mezi studentkami gymnázia a studentkami ostatních středních škol. Studentky gymnázia byly štíhlejší než studentky středních a učňovských škol. Studentky středních a učňovských škol si častěji než studentky gymnázia přály zhubnout a také častěji držely dietu. A dále práce ověřila hypotézu týkající se nespokojenosti s vlastním tělem, která vzrůstala spolu s tělesnou hmotností. K ověření hypotéz bylo použito šetření pomocí dotazníků.
|
|
|
Body Image v kontextu soudobé společnosti
Rolínek, Igor ; Koudelka, Jan (vedoucí práce) ; Shivairová, Olga (oponent)
Práce se zabývá pojmem body image - vymezuje základní definici tohoto problému, sleduje kulturní vlivy a historický vývoj a charakterizuje základní kvantitativní veličiny (BMI, WHR, BIA).V následující části pojednává o vlivu mediální prezentace tělesného ideálu na utváření body image člověka a směřuje toto sledování na cílovou skupinu gayů. Ve výzkumné části řeší prostřednictvím dotazníkového šetření současnou situaci této problematiky v gay subkultuře v porovnání se vzorkem heterosexuálních mužů. V druhé části výzkumu využívá metody obsahové analýzy v gay filmografii, pomocí které porovnává mediální obraz gayů s reálnou situací a zkoumá mediální vliv na utváření gay ideálu.
|
host ::
RSS.