|
|
Analýza dat o dopravní spádovosti měst a okresů v ČR
Běhounek, Josef ; Toth, Petr (vedoucí práce) ; Vochozková, Jacqueline (oponent)
Práce se zaměřuje na regionalizaci, kterou představuje spádovost středisek. Teoretická část se zabývá různými pohledy na tvorbu regionů a jejich vymezování (modelování). V praktické části je představena možnost využití jednoho z teoretických modelů v praxi a jeho zhodnocení. Konkrétně se jedná o Reillyho model, který je modelován s využitím dat o dojížďce, která nejlépe reprezentují ukazatel spádovosti. Proměnnou jsou data o dojížďce mezi středisky, v nichž jedno představuje nodální centrum a druhé periferní středisko ve stejném okresu, které je závislé na nodálním centru. Z práce vyplývá, že výsledky modelu sice odpovídají skutečnému vztahu mezi spádovostí vycházející z dojížďky do zaměstnání a do škol, v absolutních číslech jsou však neuspokojující a síla nodálního centra je ve skutečnosti vyšší. Závěrem nicméně není vyvrácení možnosti aplikace Reillyho modelu v rámci regionalizacích metod, ale potřebnost kalibrace modelu pomocí dalších proměnných.
|
|
|
PRŮMYSLOVÉ REGIONY V ČESKÉ REPUBLICE: GEOGRAFICKÁ ORGANIZACE A AKTUÁLNÍ TENDENCE
MAREK, Filip
Diplomová práce se zabývá problematikou průmyslových regionů v České republice. Pozornost je věnována vymezení průmyslových regionů vybraných středisek za roky 1991 a 2001. Toho bylo dosaženo shromážděním relevantních dat ze Sčítání lidu, domů a bytů za roky 1991 a 2001. Sledována byla také regionální působnost těchto středisek z hlediska dojížďky za prací do průmyslových odvětví. Autor zhodnotil hlavní změny vybraných středisek a jejich průmyslového zázemí v transformačním období, nalezl příčiny vedoucí k těmto změnám a identifikoval klíčové faktory, které ovlivňují dojížďku do průmyslových odvětví v současné době.
|
|
|
Počet obyvatel a úskalí jeho zjišťování
Smolíková, Jana ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Šimková, Martina (oponent)
Bakalářská práce má teoretický charakter popisující zdroje s údaji o počtu obyvatelstva. Cílem této práce je přiblížit problematiku odlišných dat vycházejících z jednotlivých zdrojů o obyvatelstvu, poukázat na příčinu vzniku diferenciací a nastínit možná řešení sjednocení celého systému. Práce je členěna do osmi kapitol, včetně úvodu, závěru a seznamu použité literatury. V první části je postupně detailně popsáno Sčítání lidu, domů a bytů, intercenzální bilance Českého statistického úřadu a Informační systém evidence obyvatel Ministerstva vnitra ČR. Závěr se skládá z porovnání zdrojů a popisu navrhovaných řešení problematiky.
|
|
|
Sčítání lidu ve Spojených státech amerických
Váňová, Kateřina ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Kozelský, Tomáš (oponent)
Cíl bakalářské práce spočívá v podání uceleného obrazu o sčítání lidu v USA. Smyslem je tedy zaměření se na důvody jeho pořádání, dále na proces, historii a výsledky. Jednotlivé kapitoly mají teoretický charakter. První kapitola se zabývá důvody sčítání. S těmi úzce souvisí vznik samotného sčítání, jehož stručný přehled je popsán v další kapitole. Po historii navazuje vysvětlení, jak je sčítání realizováno v současné době. Nejdříve je popsána metoda sčítání, tj. jakým způsobem sčítání probíhá a další odstavce si kladou za cíl upřesnit, koho všeho se týká. Další část už poté představuje samotný postup sběru dat. Práce se zaobírá i sčítacím dotazníkem a krátce zmiňuje reklamní kampaň. Poslední kapitola je věnována hlavním výsledkům, které sčítání přineslo.
|
|
|
Sčítání lidu,domů a bytů v České republice
Antovová, Michaela ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Kozelský, Tomáš (oponent)
Práce se celkově zabývá vývojem cenzů v teritoriu Českých zemí od středověku až po současnost. Usiluje o definici pojmu sčítání. Stručně popisuje jednotlivé soupisy do poloviny 18. století. Z této doby jsou nejvýraznějšími cenzy Soupis obyvatelstva podle víry z roku 1651, který patřil k prvním zjišťovaním týkající se celé země a berní rolla, jejíž název napovídá, že byla uskutečněna hlavně za účelem výběru daní. Dále se zde nacházejí cenzy za vlády Marie Terezie a jejího syna Josefa II. Důležitým mezníkem je rok 1869, kdy se konalo sčítání, které je považováno za moderní. Zjišťování o obyvatelstvu v letech 1880-1910 se řídilo stejnými principy. Docházelo pouze k malým změnám. Během první světové války se cenzus neuskutečnil. Další se konal až v roce 1921 a to již v samostatné republice. Způsob a samotná realizace se přizpůsobila nové situaci. Zjištěná data byla velice důležitá pro budoucí vývoj Československé republiky. Pravidelnost sčítání přerušila druhá světová válka. Od roku 1950 se znovu obnovila. Během let nedošlo k velkým změnám. Zjišťované údaje vycházely z dobových potřeb. Technika se zdokonalovala a zjednodušovala sčítací proces. V České republice proběhl cenzus zatím dvakrát v letech 2001 a 2011. Poslední sčítání je celoevropského rázu, kdy členské země EU musely splnit určité požadavky obsahu sčítacích archů a jsou zavázány odevzdat výsledky do určitého termínu. V poslední části práce jsou časové řady vybraných ukazatelů, které reprezentují výsledky sčítání a jejich jednoduchá analýza. Přehled o historickém vývoji sčítání obyvatelstva má význam pro pochopení cenzu jako nástroje procházejícího neustálým vývojem, a tedy i pro jeho další zdokonalování.
|
|
|
Sčítání lidu,domů a bytů v České republice
Ježková, Jarmila ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Kozelský, Tomáš (oponent)
Cílem této bakalářské práce je určit rozdíly mezi jednotlivými sčítáními. Práce se zabývá historií a současností sčítání lidu. Věnuje se významu cenzu, možnostem využití dat a jejich publikaci. Část práce je zaměřena na zpracování projekce obyvatel na základě dat ze sčítání lidu, domů a bytů 2001 a charakterizuje některé další ukazatele.
|
|
|
Sčítání lidu ve světě
Temeschinková, Petra ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Kozelský, Tomáš (oponent)
Práce má teoretický charakter. Skládá se z osmi kapitol včetně úvodu, závěru a seznamu literatury. V začátku jsou popsány metody sčítaní a způsoby sběru dat. V následující části historie, jež tvoří rozsáhlejší část práce, protože sahá od daleké historie až do roku 2011. V další kapitole je popsáno sčítání ve vybraných zemích, jako zástupci jsou zvoleni Irsko, Švédsko, Německo, Franci a Česká republika. V poslední části je zmíněna migrace v souvislosti s populačními censy. Práce je doplněna o grafy, které porovnávají data z jednotlivých sčítání. Příloha obsahuje část Doporučení evropských statistiků ke sčítání lidu, domů a bytů v roce 2010.
|
|
|
Historie a současnost sčítání lidu, domů a bytů na našem území
Fabiánová, Jana ; Mazouch, Petr (vedoucí práce) ; Závodský, Prokop (oponent)
Právě skončené Sčítání lidu, domů a bytů 2011 vyvolalo celou řadu otázek, zejména zda je tento typ šetření pro společnost nutný. Tématem předkládané práce není pouze hodnocení posledního censu, ale zejména analýza předchozích sčítání z hlediska zjišťovaných údajů a informací, způsobů realizace censů, zpracování a prezentace dat s důrazem na kontinuitu v těchto oblastech. Hlavním cílem práce je porovnání dat zjišťovaných v jednotlivých censech od historie po současnost. Na základě výsledků tohoto srovnání jsou vybrány údaje se souvislými časovými řadami a ty jsou pak podrobněji analyzovány. K jejich znázornění jsou použity kromě absolutních a relativních dat v tabulkách i sloupcové, spojnicové a výsečové grafy.
|
|
|
Obyvatelstvo kraje Vysočina - regionálně geografická analýza
ZMEŠKALOVÁ, Martina
Cílem diplomové práce bylo zpracovat regionálně geografickou analýzu obyvatelstva kraje Vysočina. Na začátku diplomové práce je nastíněn dlouhodobý vývoj obyvatelstva na území dnešní České republiky a kraje Vysočina. Dále jsou charakterizovány hlavní celorepublikové trendy ve vývoji obyvatelstva v období transformace. V další části jsou zachyceny regionální rozdíly v pohybu obyvatelstva kraje Vysočina od roku 1991. Je sledován vývoj přirozeného pohybu obyvatelstva, potratovosti, sňatečnosti a rozvodovosti, migrace, vývoj počtu a celkového pohybu obyvatelstva. Nakonec jsou zachyceny změny vybraných struktur obyvatelstva v kraji Vysočina mezi SLDB 1991 a 2001. Je porovnána biologická struktura (obyvatelstvo podle pohlaví a věku), ekonomická aktivita a vybrané kulturní znaky (obyvatelstvo podle vzdělání, náboženství a národnosti). Území kraje je hodnoceno jako celek se zřetelem k celorepublikovému vývoji a dále jsou porovnány jednotlivé okresy a správní obvody obcí s rozšířenou působností.
|
|
|
Soubor map Jihočeského kraje ze sčítání lidu 2001 (věková a vzdělanostní struktura obyvatelstva)
KLÍMOVÁ, Veronika
ANOTACE Diplomová práce se zabývá zpracováním věkové a vzdělanostní struktury obyvatelstva Jihočeského kraje ze sčítání lidu 2001 do souborů map. Nejprve se zaměřuje na problematiku GIS, kartografických vyjadřovacích prostředků a interpretaci údajů o věkové a vzdělaností struktuře. Diplomová práce analyzuje strukturu obyvatelstva Jihočeského kraje ze SLDB 2001. Dále práce obsahuje kapitolu s návrhem mapových listů a návrhem kartografických vyjadřovacích prostředků. Následují výstupy mapových listů s použitím GIS a komentáře k jednotlivým mapám.
|
host ::
RSS.