|
|
Employment satisfaction with the corporate social improvement
Jókaiová, Martina ; Surynek, Alois (vedoucí práce) ; Lukeš, Martin (oponent)
Závěrečná diplomová práce má teoreticko-empirický charakter. Teoretická část je rozvrhnuta do tří po sobě jdoucích kapitol a jendotlivých podkapitol. Vymezuje a vysvětluje základní pojmy související s podnikovou sociální politikou, sociálním rozvojem zaměstnanců, zaměstnaneckými benefity jako i důsledky hospodářské krize na podnikovou sociální starostlivost. Hlavním cílem empirické části je zjistit, jak se změnila struktura programu zaměstnaneckých výhod v porovnání s obdobím před vypuknutím krize a jaký to mělo vliv na spokojenost zaměstnanců a na jejich postoj vůči společnosti.Těžištěm moji práce je analýza výsledků výzkumu. Výzkum byl realizovaný dotazníkovým šetřením. V závěre práce jsou vyhodnoceny stanovené předpoklady a doporučení jako zefektivnit program zaměstnaneckých výhod tak, aby byli spokojeni zamestnanci i samotný zaměstnavatel.
|
|
|
Vývoj a současnost domovů pro seniory v ČR se zaměřením na Jihočeský kraj
KOVÁŘOVÁ, Hana
Práce se v teoretické části zaměřuje na typy sociálních služeb a zejména v Českých Budějovicích. Dále pak obsahuje druhy sociálních služeb jejich vývoj a současný stav v České republice. Práce se věnuje vývoji a současnosti zahraničních sociálních služeb. Dále popisuje Zákon o sociálních službách 108/2006 sb., je zde zdůrazněna zejména část o sociálních službách pro seniory. Praktická část práce je zaměřená na zjištění kvality sociálních služeb z pohledu uživatelů a pracovníků v sociálním zařízení. Výzkum byl prováděn za pomoci dotazníků, které byly vyplňovány s klienty domovů pro seniory Máj, Hvízdal a Dobrá Voda v Českých Budějovicích. Výsledkem výzkumu bylo zjištění, že klienti sociálních služeb jsou spokojeni s jejich kvalitou. Ve velké míře byli spokojeni i rodinní příslušníci respondentů.
|
|
|
Srovnání systému péče o osoby s mentálním postižením v ČR a zahraničí
KUBÍČKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá srovnáním systému péče o osoby s mentálním postižením v České republice, Velké Británii a Rakousku. Práce je rozdělena do pěti kapitol, z nichž první kapitola se zabývá vymezením pojmu mentální retardace, osobám s mentálním postižením. Navazující kapitoly se týkají popisu systémů péče o osoby s mentálním postižením v jednotlivých zemích. Závěrečná kapitola nesoucí název ?Srovnání? se týká naplění cíle bakalářské práce, a to právě komparace jednotlivých zemí a jejich systémů péče.
|
|
|
Využívání příspěvku na péči příjemci staršími 18 let
NOVOTNÁ, Šárka
Cílem této bakalářské práce je zmapovat, jakým způsobem je využíván příspěvek na péči, přiznaný ve II. stupni závislosti osoby na péči jiné osoby, jeho příjemci, staršími 18 let, kteří žijí v domácím prostředí. Zjistit, z jaké části je příspěvek touto částí jeho příjemců využíván na nákup terénních sociálních služeb. Dále zjistit, jakým způsobem s ním jeho příjemci nakládají, zda je vůbec využíván na zajištění péče o vlastní osobu, jak je jeho smyslem. Problematiku jsem zvolila s ohledem na skutečnost, že pracuji jako terénní sociální pracovnice pro příspěvek na péči. Teoretická část práce se nejprve zabývá obecnou charakteristikou zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, popisuje sociální služby a sociální péči před přijetím zákona. Dále se podrobněji věnuje příspěvku na péči a současným sociálním službám, přibližuje postavení sociálního pracovníka, jehož profesionalita je zaručena zákonem o sociálních službách, řeší etiku a pojetí současné sociální práce. Praktická část práce je výsledkem vyhodnocení kvantitativního výzkumu provedeného technikou rozhovorů s dotazováním klientů, prováděných v rámci kontrol využívání příspěvku na péči. Výsledkem práce je zjištění, že příspěvek na péči není jeho příjemci využíván pouze k zajištění péče o vlastní osobu a je v minimální míře využíván na nákup terénních sociálních služeb. Práce může posloužit zejména jako podklad pro připomínkování zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, neboť nabízí téma k diskusi nad tím, jak by mohl být řešen problém nevyužívání příspěvku na péči k zajištění péče o vlastní osobu a malého zájmu jeho poživatelů žijících v domácím prostředí o terénní sociální služby, zda by situace měla být řešena zvýšenou kontrolou využívání příspěvku, jak zamýšlí ministerstvo práce a sociálních věcí nebo posílením individuální sociální práce s každým jednotlivým příjemcem příspěvku.
|
|
|
Sexuální výchova osob s mentálním postižením v ústavní péči.
KOCIHOVÁ, Veronika
Práce shrnuje dosavadní poznatky v oblasti sexuality a sexuální výchovy osob s mentálním postižením. Cílem bakalářské práce je zjistit názory a postoje poskytovatelů služeb CSS Empatie a rodičů uživatelů služeb CSS Empatie k sexualitě a sexuální výchově osob s mentálním postižením. Hlavním cílem je pak porovnání těchto názorů a postojů k sexualitě a sexuální výchově u jedinců s mentálním postižením. Práci lze rozdělit na teoretickou a výzkumnou část, kdy se teoretická část zabývá aspekty mentální retardace, sexuality, sexuální výchovy a také službami sociální péče o osoby s mentálním postižením. Ve výzkumné části jsou popsány zjištěné postoje a názory rodičů osob s mentálním postižením a pracovníků CSS Empatie a jejich porovnání.
|
|
| |
|
|
Zdravotně sociální problematika ventilovaných pacientů v domácím prostředí
FENEŠOVÁ, Lucia
V poslední době zaznamenala umělá plicní ventilace výrazný posun zavedením domácí umělé plicní ventilaci. Domácí plicní ventilace je určena pacientům, kteří trpí těžkou progresivní nemocí. Většinou jde o ireverzibilní stav, který jim brání ve vědomém dýchání. Pro tyto pacienty je velkým přínosem. Umožňuje jim žít několik let téměř normálním životem v jejich přirozeném prostředí. Cílem bylo zjistit nejčastější zdravotní a sociální problémy nemocných ventilovaných v domácím prostředí, dále zjistit výhody domácího ošetřování a případná rizika u ventilovaných nemocných a nakonec vypracovat ošetřovatelský standard péče o ventilované pacienty v domácím prostředí. Výzkumné kvalitativní šetření bylo prováděno formou 2 polostrukturovaných rozhovorů. Jeden rozhovor byl veden s 5 vybranými sestrami pracující v agentuře domácí péči a ve stejné agentuře domácí péče byl proveden i druhý rozhovor vedený s 5 vybranými nemocnými na umělé plicní ventilaci, kteří jsou v péči této agentury. Z výsledků rozhovorů, bylo zjištěno, že nejčastější zdravotní problém u ventilovaných nemocných jak pro nemocné tak pro sestry je ucpání tracheostomické kanyly. Dále bylo zjištěno, že ventilovaný nemocný narozdíl od názoru sestřiček se necítí být sociálně izolováni. V rozhovorech s nemocnými bylo zjištěno, že výhodou domácího ošetřování je, že jsou doma a rizikem, že v domácím prostředí veškerá péče o ně závisí v podstatě na jednom člověku a je časově velmi náročná. Cíle práce byly splněny. Výsledky získané šetřením budou poskytnuty domácí zdravotní péči Eva Šafránková, kde bylo šetření prováděno. Vypracovaný ošetřovatelský standard může být použitý jako další možný zdroj informací pro ventilované pacienty a k zlepšení péče o ventilované pacienty v domácím prostředí. Doporučením je, aby se sestry více vzdělávaly v oblasti umělé plicní ventilaci. Vhodným řešením by bylo uspořádání školení na toto téma. Přínosem by byla exkurze na pracovišti, kde se umělá plicní ventilace provádí. Dále doporučením bude uspořádání dalšího výzkumného šetření problematiky výhod domácí umělé plicní ventilace před umělou plicní ventilaci v zdravotnickém zařízení.
|
|
|
Věková struktura obyvatelstva Jihočeského kraje a koncepce péče o staré občany
BARTKOVÁ, Veronika
Předkládaná práce se zabývá věkovou strukturou obyvatelstva Jihočeského kraje v letech 1991 až 2007, s hlavním zaměřením na obyvatele starší 65 let. V úvodu se věnuje cílům a hypotézám práce, rešerši literatury a metodice zpracování. Další kapitoly se zabývají analýzou věkové struktury obyvatel a analýzou současných kapacit v zařízeních sociální péče pro staré občany, konkrétně v domovech pro seniory. Dále jsou identifikovány oblasti s vyšší mírou staršího obyvatelstva. Stěžejní částí celé práce je vlastní projekce vývoje počtu obyvatel Jihočeského kraje a jeho okresů do roku 2057, se zaměřením na obyvatele starší 65 let. Poslední kapitola se věnuje prognóze možné potřeby kapacit zařízení sociální péče pro staré občany v střednědobém horizontu. Práce je doplněna o kartografické výstupy, tabulky a grafy.
|
|
|
Modely diakonské služby ve vybraných náboženských společenstvích v ČR
KOCIÁN, Aleš
Starost o duchovní stav a sociální zázemí členů jakéhokoliv náboženského seskupení, v kterémkoliv místě světa, by měla být naprosto přirozenou a automatickou záležitostí. Skutečnost, že se tato činnost liší nejen mezi církvemi a náboženskými skupinami, ale že se někdy může lišit i uvnitř samotných společenství, je věc naprosto pochopitelná. V této práci jsou shromážděny postřehy z diakonské / pastorační praxe v některých vybraných náboženských společenstvích v České republice. Závěrečné dvě kapitoly shrnují sebrané výsledky a snaží se naznačit, jakým způsobem by bylo možné je převést do stávající praxe.
|
|
|
Problémy osamělých matek z azylových domů
BERANOVSKÁ, Ilona
Diplomová práce se zabývá osamělými matkami, které žijí se svými dětmi v azylových domech. V teoretické části práce jsou vymezeny základní pojmy, jako jsou osamělá matka, systém azylového bydlení a popsány důvody, pro které matky nejčastěji vyhledají služby azylových domů. Cílem diplomové práce bylo zaměřit se na problematiku osamělých matek v azylových domech a zjistit, jaké služby azylový dům matkám nabízí. Při analýze tohoto výzkumného problému byly sledovány i další aspekty, a to z jakého sociálního prostředí přichází klientky do azylového domu, co je nejčastějším důvodem, že vyhledají služby azylového domu, co jim v azylovém domě vadí, zda mají problém se přizpůsobit chodu azylového domu a co je nejvíce limituje v návratu do samostatného života. Pro empirickou část diplomové práce byl zvolen kvalitativní přístup a metoda polořízeného rozhovoru. V závěru práce byly na základě zpracovaných dat, stanoveny opatření, které mohou být využity v praxi.
|
host ::
RSS.