|
| |
|
|
Využití polovodičové spektrometrie gama v experimentální reaktorové fyzice
KUČERA, Jan
V této bakalářské práci byla pomocí softwaru fy Canberra vytvořena databáze pro účinnostní kalibraci s korekcí na pravé sumace gama-spektrometrického zařízení. Tvorba databáze spočívá v konstrukci modelu stínění pro polovodičový detektor a modelů měřených radioaktivních vzorků různých geometrií. Vytvořený model byl testován na změřených spektrech záření gama a vybraná vypočtená kalibrační křivka byla porovnána s výsledky vypočtenými v Centru výzkumu Řež pomocí metody MCNP. V rámci této práce byly též získány teoretické poznatky o technických parametrech a využití experimentálních reaktorů v CV Řež a o experimentálním zařízení a principech spektrometrie záření gama na reaktoru LR-0.
|
|
|
Zhodnocení rizik spojených s únikem radioaktivního jódu z oddělení nukleární medicíny při požáru
RAMBOUSKOVÁ, Lucie
Nukleární medicína je lékařský obor, který slouží k diagnostice a léčbě pomocí radioaktivních izotopů. Nukleární medicína patří mezi minimálně zatěžující neinvazivní vyšetřovací metody. Na rozdíl od diagnostické radiologie, která zobrazuje strukturu orgánů, nukleární medicína umožňuje získávat informace nejen anatomické, ale hlavně o orgánových funkcích či metabolismu. V mnoha případech jde o unikátní diagnostická vyšetření, která umožňují zjistit nemoc či její rozsah dříve, a tím zvýšit možnost úspěšné léčby. Při práci s otevřenými zářiči na oddělení nukleární medicíny lze předpokládat, že může dojít, při očekávaném způsobu používání zdrojů záření pouze k mimořádné události 1. stupně (rozlití nebo rozstříknutí radiofarmaka, znečištění pacienta) a zcela výjimečně k mimořádné události 2. stupně (ztráta nebo odcizení zdroje záření). Mimořádnou událostí 3. stupně je radiační havárie s velice minimální pravděpodobností vzniku. Cílem bakalářské práce je zmapovat distribuci a uložení radioaktivního jódu na oddělení nukleární medicíny daných nemocnic v ČR, zjistit úroveň znalostí u zdravotnického personálu a příslušníků HZS a jejich využití v praxi při úniku radioaktivního jódu a vyhodnotit míru rizik spojenou s únikem radioaktivního jódu při požáru. Hypotéza předpokládá, že zdravotnický personál a příslušníci HZS vědí, jak postupovat v případech úniku radioaktivního jódu z oddělení nukleární medicíny, a že míra rizika spojená s únikem radioaktivního jódu při požáru je zanedbatelná. Výzkum je zpracován kvalitativní formou výzkumu - dotazník a metoda řízeného rozhovoru. V rozhovoru bude použit polootevřený a uzavřený typ otázek. Výzkumný soubor tvoří pracovníci oddělení nukleární medicíny a příslušníci HZS. Bakalářská práce bude použita pro podrobnější studium dané problematiky. Dále může být použita v přednáškách a seminářích zdravotnických pracovníků a příslušníku HZS.
|
|
|
Biodozimetrie pro osoby exponované zářením alfa: závislost na nádorovém onemocnění (exp. práce).
KŘÍŽOVÁ, Marcela
V této diplomové práci se zabývám hodnocením vlivu familiárního výskytu nádorového onemocnění na přítomnost a počet mikrojader v krevních preparátech u konkrétních skupin osob. Použita byla jedna z metod biodozimetrie, test na přítomnost, počet a druh mikrojader. Samotné dávky a souvislost počtu mikrojader s dávkou jsem nezjišťovala, ale zabývala jsem se vlivem vedlejšího potenciálně ovlivňujícího faktoru na přítomnost a počet mikrojder, kterým je familiární výskyt nádoru. Jelikož pod toto téma spadá i velké množství informací o ionizujícím záření, jeho zdrojích, radioaktivitě, radiobiologicky významných veličinách, mechanismech účinků, molekulárních a buněčných změnách a i samotných biodozimetrických metodách, je jim věnována pozornost v teoretické části této diplomové práce. V praktické části je provedeno hodnocení počtu a druhu mikrojader u stanovených skupin osob, které jsou vystaveny zejména záření ?. Jedná se o zaměstnance Lázní Jáchymov, bývalé horníky z již uzavřených uranových dolů Příbram a současné horníky z uranových dolů GEAM o. z. Dolní Rožínka. Tyto vybrané osoby jsou rozděleny podle svých pracovišť vždy do dvou skupin, tj. skupina osob bez výskytu nádorového onemocnění v rodině a skupina osob, u kterých se v rodině rakovina objevila. U všech těchto osob byly za použití flourecenčního mikroskopu stanoveny počty dvoujaderných buněk bez mikrojader i s mikrojádry a druhy mikrojader. Následovalo vyjádření a porovnání procentuálních podílů dvoujaderných buněk s mikrojádry s celkovým počtem všech dvoujaderných buněk u a vyjádření a porovnání podílů mikrojader bez centromer s počtem mikrojder obou druhů (s centromerami a bez centromer) u všech osob a skupin. Z výsledků získaných ze statistického hodnocení bylo zjištěno, že rozdíly mezi procentuálními podíly mikrojader dvou hlavních srovnávaných skupin osob neprokázaly vyšší genomickou nestabilitu (statisticky významný rozdíl) u osob s familiárním výskytem nádorového onemocnění než u osob bez nádorového onemocnění v rodině. Ale na základě porovnání podílů mikrojader bez centromery byl statisticky významný rozdíl mezi těmito skupinami prokázán.
|
|
| |
|
|
Systém bezpečného ukládání radioaktivního odpadu
NEUMANNOVÁ, Kateřina
Dnešní moderní svět 21.století si již těžko dokážeme představit bez využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Setkáváme se s nimi v jaderné energetice, průmyslu, zdravotnictví a řadě jiných oborů. Stejně jako při jiných lidských činnostech i zde vznikají odpady {--} radioaktivní odpady, které mohou být člověku i celému životnímu prostředí nebezpečné. Proto je třeba s nimi nakládat podle přísných, přesně daných pravidel. I v České republice vznikají tyto radioaktivní odpady a proto je třeba věnovat jim zvýšenou pozornost. Proto bych chtěla do této problematiky co nejvíce proniknout a popsat ve své bakalářské práci tak, aby každému čtenáři byly podány základní informace nakládání s radioaktivními odpady ve srozumitelné formě. Domnívám se, že každý člověk v této zemi, bez ohledu na jeho vzdělání, by měl mít alespoň základní přehled o problematice radioaktivních odpadů. Byla bych ráda, kdyby tato bakalářská práce posloužila jako vzdělávací materiál pro zájemce o tuto problematiku. Pokud zde najdou čtenáři i nové zajímavé informace, bude mít má práce ještě větší význam.
|
|
|
Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci se zdroji ionizujícího záření ve zdravotnictví
Pěnková, Jana ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Soušková, Milena (oponent)
Cílem této diplomové práce je provést analýzu systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na oddělení nukleární medicíny v nemocnici Kolín a zhodnotit soulad tohoto systému s požadavky kladenými právní úpravou. Práce je tvořena čtyřmi kapitolami. První z nich představuje obecný úvod do problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a popisuje základní aspekty této oblasti. Druhá kapitola objasňuje některé základní pojmy v oblasti ionizujícího záření a radioaktivity a zaměřuje se zejména na radiační ochranu, která velmi úzce souvisí s bezpečností a ochranou zdraví při práci. Třetí kapitola vymezuje legislativní a institucionální rámec pro problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zdroji ionizujícího záření. Tato část je výchozím bodem pro kapitolu čtvrté, která se potom věnuje samotné analýze systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na oddělení nukleární medicíny v kolínské nemocnici a porovnává tento systém s požadavky právní úpravy a zhodnocuje jejich soulad.
|
|
|
Studie o problematice radioaktivity a záření a jejich chápání laickou veřejností
DVOŘÁKOVÁ, Romana
Záření, radiace, radioaktivita, tato slova v mnohých z nás vzbuzují pocit nejistoty, neznáma a někdy i obav. Málokdo z nás je skutečně správně a dostatečně informován o této problematice, kterou sice považujeme za velice důležitou, ale také složitou a těžce pochopitelnou. Podle mého názoru většina veřejnosti, která profesionálně nepřichází do styku s informacemi z oblasti týkající se jakéhokoli využívání ionizujícího záření a radioaktivity, má nedostatečné znalosti, z čehož pramení jejich obava a strach ze záření. V bakalářské práci byla pro výzkum stanovena hypotéza, zda se laická veřejnost obává nejvíce lékařských zdrojů záření. K získání celkového obrazu problematiky a k eliminaci nejednoznačných výsledků jsem dále stanovila několik podhypotéz. K dosažení cílů a ověření hypotéz byla zvolena kvantitativní forma výzkumu. Použitá technika sběru dat byla. dotazníková anketa. Pro účely dotazníkového šetření byla zvolena jako statistický soubor laická veřejnost, a to pacienti Mulačovy nemocnice s.r.o v Plzni. Cílem práce bylo zjistit úroveň obav spojených s různými druhy využívání radioaktivity a ionizujícího záření, dále přinést objektivní a ucelený pohled na stav informovanosti laické veřejnosti v této oblasti, a na základě získaných statisticky zpracovaných údajů navrhnout nejúčinnější způsob předávání informací k rozšíření celkového povědomí. Bakalářskou práci bych ráda poskytla jako informační zdroj pro širokou veřejnost, dále bych výsledky této práce nabídla organizacím, které se touto problematikou zabývají a v neposlední řadě jako výukový materiál pro studenty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
|
|
Radionuklidy v životním prostředí
LEVÝ, Leoš
Radionuklidy vyskytující se v životním prostředí na Zemi je možno rozdělit podle mechanismu jejich vzniku do tří hlavních skupin. Kosmogenní radionuklidy jsou takové, které vznikají kontinuálním působením kosmického záření na jádra stabilních prvků převážně v horních vrstvách atmosféry. Terestrální radionuklidy jsou takové, které pocházejí přímo z naší planety. Poslední skupinou jsou radionuklidy antropogenní, které se do životního prostředí dostávají kontrolovanou činností člověka (např.: výpustě u jaderných elektráren) nebo při různých nehodách či haváriích (havárie Černobylské jaderné elektrárny). U všech výše zmíněných druhů radionuklidů uvádím popis jejich výskytu a koncentrací v životním prostředí a jejich podíl na celkové efektivní dávce, kterou člověk za rok obdrží. Díky faktu, že radon může z celkové efektivní dávky tvořit až 50 % je mu věnována samostatná kapitola. Cílem této práce je vytvoření uceleného přehledu výskytu radionuklidů v životním prostředí. Předpoklad pro zpracování této práce byl, že informovanost obyvatel České republiky o této významné problematice je nedostatečná (nezájem ze strany lidí; přejímání neověřených, neúplných nebo zkreslených informací od hromadných sdělovacích prostředků nebo různých zájmových sdružení). Zpracovaná dotazníková akce, jejíž výsledky jsou součástí této práce, tento předpoklad potvrdila, a proto je možné tuto práci využít ke zlepšení informovanosti.
|
|
|
Sledování radioaktivity tritia v toku Vltavy s ohledem na odpadní vody Jaderné elektrárny Temelín.
ŠKOPEK, Petr
Hlavním úkolem této práce bylo měření aktivity tritia ve Vltavě a okolí Jaderné elektrárny Temelín (dále JETE) s těmito cíli: Možnost použití vyústění tlumicího objektu odpadních vod (dále VTOOV) jako kontrolní signální soustavy pro nestandardní události v JETE, dále sledování možných korelací mezi objemovou aktivitou tritia naměřenou ve VTOOV a aktivitou nad mezní hodnotou pro první jakostní třídu ve vybraných úsecích toku Vltavy, také porovnání naměřených hodnot s výsledky jiných autorů a konečně posouzení relevance jakosti vody dle objemové aktivity tritia k jakosti vody dle jiných příměsí, tj. stabilních izotopů některých kovů a rizikových prvků i obecných fyzikálních a chemických ukazatelů. Literární část práce se zabývá radioaktivitou v obecné rovině, aktivitou tritia ve světě a v České republice s přihlédnutím k provozu jaderných elektráren. Vlastní práce spočívala v odběru vzorků na předem určených místech, přípravě těchto vzorků k měření a v samotném měření aktivity tritia. Aktivita tritia byla stanovena scintilačním spektrometrem s kapalným scintilátorem. Dále byly stanoveny základní chemické a fyzikální vlastnosti vody, koncentrace vybraných prvků a také některých aniontů. Zjištěná data byla použita k zařazení vod v jednotlivých odběrových místech do jakostních tříd dle ČSN 75 7221. V žádném z případů v této práci nebyly naměřeny aktivity, které by překročily mezní hodnoty kapalných výpustí z JE Temelín závazně stanovené v rozhodnutí, které vydal Okresní úřad v Českých Budějovicích podle §8 zákona č.138/73 Sb., o vodách, při respektování požadavků SÚJB. Tato práce by mohla být přínosem pro možné využití VTOOV jako kontrolní signální soustavy pro nestandardní události v JETE a dále pro posouzení ovlivnění vod Vltavy odpadními vodami JETE.
|
host ::
RSS.