|
|
Vliv pastvy a seče na vegetaci suchých trávníků v NPP Kaňk u Kutné hory
Pechová, Tereza ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Čiháková, Kateřina (oponent)
Travinná společenstva jsou přirozenou součástí naší krajiny. Většinou však vznikla nebo byla udržována za přispění člověka. Jejich ponechání přirozenému vývoji tak znamená jejich zánik. Jako vhodný způsob obhospodařování se dnes často doporučuje pastva nebo kosení lokality. Tato práce vznikla jako odpověď na zavádění obhospodařovacího managementu v NPP Kaňk u Kutné Hory a jejím cílem je příprava na monitorování pastvy a seče, které budou na lokalitě probíhat od roku 2010.
|
|
|
Typologická klasifikace a kategorizace travních porostů ve zvoleném území a návrhy vhodné pratotechniky
KADLECOVÁ, Jana
Cílem této práce bylo vytvořit botanický snímek vybraných lokalit, kterými byly louky, pastviny a také neudržované travní porosty, zjistit plošnou pokryvnost třech hlavních agrobotanických druhů, tj. trav, jetelovin a bylin, zpracovat je příslušným statistickým programem, zjistit způsob a intenzitu využívání a hnojení jednotlivých porostů a navrhnout vhodné pratotechnické postupy. Ve vybraných lokalitách byla sledována a na základě botanických snímků popsána fytocenologická skladba jednotlivých porostů. Byly zdokumentovány pratotechnické postupy aplikované v jednotlivých lokalitách a posouzen jejich vliv na botanickou skladbu jednotlivých porostů. Hodnocení (botanické snímkování a výpočty) byly prováděny na lokalitách Vřeskovice, Čeletice, Městiště na území Plzeňského kraje, bývalý okres Klatovy. Pro každou lokalitu byly vybrány 3 plochy o rozměrech 5 x 6 metrů. V každé sledované lokalitě byla zjištěna plošná pokryvnost trav, jetelovin a bylin a vypočtena střední indikační hodnota vlhkosti. Střední indikační hodnota vlhkosti je parametr, kterého lze využít pro stanovení vhodných postupů obhospodařování a využívání pozemků s TTP. Data byla statisticky zpracována v programu Microsoft Excel. Analyzované porosty bych doporučila obhospodařovat následujícími způsoby: 1. Louka Vřeskovice za čističkou - přísev jílku vytrvalého a jetele lučního a plazivého. 2. Louka Mstice - totální obnova porostu nebo konzervativní pratotechnická opatření - hnojení hnojem v dávce 20 t/ha a přísev jetele lučního a plazivého a trav - kostřavy červené, lipnice luční a jílek vytrvalý. 3. Louka nad trafostanicí Vřeskovice - ponechat stávající údržbu nebo přísev jetelovin. 4. Pastvina Čeletice spásaná koňmi - ponechat stávající údržbu nebo přísev kostřavy červené, kostřavy rákosovité a bojínku lučního. 5. Louka Městiště využívaná kombinovaně pastvou skotu a sečením - ponechat stávající údržbu 6. Pastvina Vřeskovice spásaná skotem - ponechat stávající údržbu nebo přísev jetele lučního a jetele plazivého. 7. Pastvina Vřeskovice spásaná ovcemi - ponechat stávající údržbu, po potlačení nebezpečných plevelů pastvou postupně snížit počet pasených zvířat. 8. Louka ladem Vřeskovice za Petrovickým nesečená nepasená - návrh ošetření - mulčování 2x ročně 1-2 roky, pak pastva nebo rovnou pastva extenzivního plemene skotu (Galloway) nebo ovcí, či pravidelné sečení 2x ročně. 9. Louka Vřeskovice úhor příkop u statku - ponechání ladem přispívá ke zvýšení biodiverzity, případně 1-2x ročně posekat z estetických důvodů.
|
|
|
Změny fytocenóz v pahorkatinných lesích v závislosti na aplikaci historických forem obhospodařování
Nechanská, Denisa ; Boublík, Karel (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Cílem mé diplomové práce je analyzovat vliv historického obhospodařování na diverzitu cévnatých rostlin v pahorkatinných lesích na vrchu Vysoká stráň v CHKO Český kras. Diplomová práce je rozdělena na dvě části. První část shrnuje informace o vlivu historických způsobů obhospodařování na lesní diverzitu z různých vědeckých studií. Je zde zmíněn především vliv lesní pastvy, osečného hospodaření, hrabání stromové opadanky a vliv požárů. Druhá část zahrnuje případovou studii zabývající se vlivem historického obhospodařování na diverzitu lesního podrostu. Ve výzkumné oblasti bylo celkem vymezeno 32 ploch, na kterých byl proveden management ve třech variantách: kosení lesního podrostu, hrabání lesní opadanky a kombinace kosení a hrabání. Čtvrtá varianta sloužila jako kontrola. Změna lesní diverzity v závislosti na čase vyšla statisticky průkazná, ovšem změny v diverzitě v závislosti na způsobech historického obhospodařování statisticky neprůkazné. Během výzkumu došlo k výraznému snížení diverzity podrostu, a to i na kontrolních plochách. Hlavní gradient podrostové vegetace směřuje od mezofilních acidofytů až po druhy charakteristické pro vápnité substráty. Pomocí RDA analýzy jsem určila druhy, které měly nejvýraznější tendenci reagovat na aplikovaný management. Mezi druhy profitující z hrabání patří...
|
|
|
Vliv obhospodařování na diverzitu a uchycování rostlin v Krkonoších
Trejbalová, Lenka ; Krahulec, František (vedoucí práce) ; Březina, Stanislav (oponent)
Louky, jako nedílná součást Krkonoš, jsou závislé na pravidelném obhospodařování, bez toho dochází k jejich degradaci. Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit vliv různých typů obhospodařování (mulčování, kosení spolu s hnojením nebo nehnojením) na změnu pokryvnosti, množství biomasy a uchycování rostlin. Pokus probíhal v letech 1997-2011 na lokalitě Sněžné Domky v Krkonoších na třech vlhkostně a troficky odlišných stanovištích. Vliv obhospodařování na změnu pokryvnosti vegetace měl statisticky průkazný vliv. Mulčování nejvíce podporovalo druh Geranium sylvaticum, mulčování + hnojení zejména druhy Holcus mollis, Alopecurus pratensis a Crepis conyzifolia a mulčování + nehnojení druh Achillea millefolium. Kosení preferoval zejména druh Avenella flexuosa, kosení + hnojení vyhovovalo druhům Festuca rubra, Luzula luzuloides, Anthoxanthum odoratum, Agrostis capillaris, Veronica officinalis a Hieracium lachenalii. Kosení + nehnojení preferoval zejména druh Potentilla erecta. Vliv obhospodařování na množství biomasy vyšel statisticky neprůkazný (až na množství stařiny). Biomasa je spíše korelovaná s počasím a trofií stanoviště než typem obhospodařování. Vliv obhospodařování na uchycování rostlin druhů Camapanula rotundifolia, Luzula luzuloides, Leontodon autumnalis, Silene dioica a Silene vulgaris měl...
|
|
|
Vliv pastvy a seče na vegetaci suchých trávníků v NPP Kaňk u Kutné hory
Pechová, Tereza ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Čiháková, Kateřina (oponent)
Travinná společenstva jsou přirozenou součástí naší krajiny. Většinou však vznikla nebo byla udržována za přispění člověka. Jejich ponechání přirozenému vývoji tak znamená jejich zánik. Jako vhodný způsob obhospodařování se dnes často doporučuje pastva nebo kosení lokality. Tato práce vznikla jako odpověď na zavádění obhospodařovacího managementu v NPP Kaňk u Kutné Hory a jejím cílem je příprava na monitorování pastvy a seče, které budou na lokalitě probíhat od roku 2010.
|
|
|
Design samojízdné vřetenové sekačky
Mrověc, Jan ; Pelikán, František (oponent) ; Zvonek, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce dokumentuje analýzu a postup navrhování designu samojízdné vřetenové sekačky při respektování obecných předpokladů průmyslového designu. Práce je zaměřena na srovnání technologií současných výrobců zahradní techniky a vhodný výběr a následnou aplikaci technického a tvarového řešení na nový produkt.
|
|
|
Design automatické sekačky na trávu
Rytíř, Jan ; Chorý, Tomáš (oponent) ; Zvonek, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce komplexně řeší design automatické sekačky na trávu. Inovativní koncept respektuje všechny technické, ergonomické, estetické a ekologické požadavky na něj kladené. Popisu samotného tvůrčího designérského procesu, tedy vývoji designu od variantních studií až k finálnímu řešení, předchází rešeršní část představující vývojovou, technickou a designérskou analýzu tématu. Závěr práce se zabývá rozborem navrženého designérského řešení, jeho charakterem, přínosem společnosti a především konkrétní rolí průmyslového designu v návrhu automatické travní sekačky.
|
|
|
Stav a botanická skladba trávníků na zvolených fotbalových hřištích a možnosti jejich zlepšení.
BĚLÍK, Michal
Cílem mé bakalářské práce bylo posouzení stavu trávníku na vybraných fotbalových hřištích. Na jednotlivých hřištích, která byla vybrána k analýze, se stanovila skladba porostu a byla navrhnuta opatření k údržbě a zlepšení travního porostu vybraných hřišť. V literárním přehledu jsou zahrnuty poznatky o historii a významu travního porostu. Velmi důležitou roli zde hrají i jednotlivé travní druhy vhodné pro fotbalové trávníky. Je zde zahrnuta i péče o trávník, která spočívá ve správné závlaze, hnojení, seči, atd. V neposlední řadě zde hraje velmi výraznou úlohu požadavky na fotbalový trávník a kategorizační systém fotbalových hřišť. V literárním přehledu se také můžeme setkat se stručnou charakteristikou jednotlivých škůdců, chorob či plevelů, vyskytujících se v trávníku. K posouzení skladby travního porostu byly odebrány vzorky k rozboru travních druhů ze tří fotbalových hřišť a to fotbalového klubu Spartak Pelhřimov, sportovního klubu Ústrašín a sportovního klubu Střepina Žirov. Následně byla provedena analýza jednotlivých trávníků. Fotbalové kluby FK Spartak Pelhřimov a FC Střepina Žirov měly skladbu travního porostu nejvhodnější. U fotbalového hřiště týmu FC Ústrašín byl travní porost na jednotlivých místech v horším stavu, a proto byla doporučena jednotlivá opatření, která spočívala v lepším hnojení, závlaze, doséváním prázdných míst, atd.
|
|
|
Vývoj trvalých travních porostů po osetí orné půdy
CÁBOVÁ, Lenka
Ve východní části Šumavského a Novohradského podhůří v Jižních Čechách, okrese Český Krumlov byly sledovány tři nejmenované lokality. Orná půda byla zatravněna trvalou jetelotravní směskou složenou ze 7 druhů trav a 1 druhu jeteloviny. Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnotit vývoj trvalých travních porostů po osetí orné půdy. Bylo velmi zajímavé sledovat, jak se porosty zapojují, stabilizují a postupně obohacují o další druhy. Sledována byla průměrná pokryvnost bylinného patra, průměrný počet druhů bylinného patra a průměrná pícninářská hodnota. V době fytocenologického sledování byl porost na lokalitě 1 (L1) šestiletý, na lokalitách 2 (L2) a 3 (L3) tříletý. Fytocenologickým snímkováním byl podchycen jarní, letní i podzimní aspekt. Vyhodnocením výsledků bylo zjištěno, že nejstarší lokalita 1 má nejmenší pokryvnost trav a příliš vysokou pokryvnost jetelovin a bylin. Tato lokalita vykazuje také nejnižší průměrný počet druhů a pícninářskou hodnotu v porovnání s ostatními lokalitami. Všechny tři lokality prokázaly enormní prosazení smetanky lékařské v porostu. Pokryvnost vysetých druhů trav se snížila téměř na všech lokalitách, výjimku tvoří kostřava luční na lokalitě 2 a lipnice luční na lokalitě 1. Pokryvnost vysetého jetele lučního se zvýšila pouze na lokalitě 1. Totální vymizení jílku mnohokvětého z porostu byl zaznamenán u všech třech lokalit. Sledované lokality jsou zatím velmi mladé, lze očekávat další sukcesi a stabilizaci porostu přibližně za 10 let. Ze zjištěných výsledků je patrné, že druhové složení lokalit je ovlivněno nejen způsobem obhospodařování (kosením), stářím porostu od založení ale také sukcesí.
|
|
|
Vliv různých způsobů využívání travního porostu na porostové charakteristiky a vybrané půdní vlastnosti
JINDRÁKOVÁ, Monika
Diplomová práce byla zaměřena na hodnocení vlivu různých způsobů využívání travního porostu na jeho biologické charakteristiky a půdní vlastnosti. Trvalé travní porosty jsou složitá a pestrá společenstva jetelovin, trav a mnoha dalších dvouděložných bylin, které jsou důležitou složkou agroekosystému. Diplomová práce byla realizována v roce 2013 na experimentálním travním porostu na školním pozemku zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Na pokusných variantách byl hodnocen vliv obhospodařování kosením, mulčováním, ponechání ladem, dále byla hodnocena výška porostů, fenofáze při sklizni, typy výhonků, množství reziduální biomasy a vybrané půdní vlastnosti. Cílem diplomové práce bylo posouzení vlivu různých způsobů využívání travního porostu na jeho porostové charakteristiky a vybrané půdní vlastnosti a návrh vhodných způsobů obhospodařování travních porostů. Způsob obhospodařování travních porostů by měl být zvolen s ohledem na způsob využívání trvalých travních porostů. Dále je velmi důležité zohlednit nadmořskou výšku klimatické a půdní podmínky a typ porostu. V neposlední řadě musí být přihlédnuto k používané mechanizaci. Jako vhodný způsob obhospodařování hodnoceného porostu bylo doporučeno kosení 2krát ročně, nebo 3krát ročně s hnojením NPK.
|
host ::
RSS.