|
|
Flétnisté pedagogové na AMU v Praze
Olšaníková, Nikola ; PIVODA, Radomír (vedoucí práce) ; MESANY, Mario (oponent)
Práce je přehledem informací o významných českých flétnistech, kteří pedagogicky působili na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze (dále také „HAMU“) nebo na ní působí i dnes. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se obecně zabývá Akademií múzických umění v Praze (dále také „AMU“ nebo „Akademie“), zvláště jejím vznikem a historickým vývojem. Druhá kapitola s názvem Pedagogové flétnisté na AMU v Praze je stěžejní kapitolou této práce. Najdeme zde výčet jmen pedagogů s jejich životopisy a u nynějších pedagogů doplnění o jejich spojitosti s HAMU jakožto bývalou studentskou či nyní pracovně-pedagogickou institucí. Tato kapitola také představuje jejich významné žáky, kteří se uplatnili na významnějších pozicích předních českých
či zahraničních orchestrů nebo se proslavili jako sólisté.
|
|
|
Flétna v komorních a koncertantních skladbách Jiřího Temla
Jarkovská, Jana ; KOUTNÍK, Štěpán (vedoucí práce) ; Kunt, Václav (oponent)
Tato disertační práce se zabývá flétnovou tvorbou skladatele Jiřího Temla. Přináší její kompletní seznam od prvních opusů až do roku 2016 včetně informací o premiérách a nahrávkách těchto skladeb. Úvodní kapitola poskytuje rovněž vhled do Temlova životopisu propojeného s přehledem celkového díla tohoto skladatele.
Stěžejní část je věnována mimohudební inspiraci J. Temla a jejímu vlivu na interpretační uchopení Temlových děl. Jiří Teml má ve velké oblibě nehudební oblasti umění, které se velmi silně promítají do jeho tvorby. Řada jeho skladeb (Commedia dell’arte, Pantomima, Hommage à Michelangelo, Kafka...) nese divadelní či výtvarné názvy a skladatel sám přiznává, že určitý mimohudební obsah je pro něj v tvorbě zásadně důležitý. Autorka si klade otázku, zda a jakým způsobem může tento fakt ovlivnit interpretační přístup k Temlovým skladbám. Metodologickým východiskem práce jsou především osobní rozhovory autorky se skladatelem Jiřím Temlem a její vlastní umělecká praxe.
|
|
|
Flétna v díle současných západočeských hudebních skladatelů
Brogelová, Aneta ; PIVODA, Radomír (vedoucí práce) ; , (oponent)
Diplomová práce „Flétna v díle západočeských soudobých skladatelů“ pojednává o životě, inspiraci a kompozičních metodách mladé generace soudobých plzeňských autorů. Součástí práce je rozbor vybraných flétnových skladeb. Tato práce si klade za cíl přiblížit a zdokumentovat současnou tvorbu pro flétnu potencionálním interpretům a zájemcům o soudobou hudbu.
|
|
| |
|
|
Jarmil Burghauser - skladatel (Vybraná komorní díla pro dechové nástroje)
Slivoňová, Lucie ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
Jarmil Burghauser je dnes znám především jako vydavatel souborného kritického vydání díla Antonína Dvořáka. Vedle toho připravil i některé edice děl Smetanových, Fibichových a Janáčkových, a mnohé skladby těchto autorů také instrumentoval. O jeho skladatelské činnosti se však příliš neví, ačkoliv prameny ukazují, že byl velmi plodným skladatelem. Úkolem této práce bude představit část skladatelského odkazu Jarmila Burghausera prostřednictvím analýz vybraných děl komorní hudby pro dechové nástroje a zařadit jej do kontextu české tvorby 20. století.
|
|
|
Pražské jaro jako flétnová soutěž
Olšaníková, Nikola ; PIVODA, Radomír (vedoucí práce) ; VÁLEK, Jiří (oponent)
Práce je stručným přehledem informací o Pražském jaru, ve které je shrnuto vše, co se týče Mezinárodní hudební soutěže od výčtu všech ročníků týkající se oboru flétna, přes jednotlivé skladby, členy poroty, či významné české i slovenské účastníky, po podrobnosti o vítězích. Jsou zde nastíněny také stručné informace o Mezinárodním hudebním festivalu či informace o historicko-politické situaci v tehdejším Československu.
V první kapitole je zahrnuta problematika samotného pojmu Pražského jara - Pražské jaro jako společensko-politický proces, Pražské jaro jako mezinárodní hudební festival a Pražské jaro jako mezinárodní hudební soutěž, z nichž každý je blíže upřesněn.
Druhá, stěžejní kapitola práce, obsahuje podrobné informace o Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro v oboru flétna. Jsou zde rozepsány všechny ročníky soutěže, ve kterých se flétna objevuje, každý ročník rozebrán dopodrobna, co se týče výběru a počtu skladeb, počtu soutěžících, účasti českých flétnistů či významných členů poroty s jejich životopisy.
|
|
|
Flétnista Vojtěch Lindaur
Benetková, Marie ; PIVODA, Radomír (vedoucí práce) ; VÁLEK, Jiří (oponent)
Diplomová práce „Flétnista Vojtěch Lindaur“ popisuje životní osudy Vojtěcha Lindaura, významné hudební osobnosti západních Čech druhé poloviny 20. století. Zachycuje jeho uměleckou dráhu, počátky studia hry na flétnu, působení v Divadle J. K. Tyla v Plzni i v Plzeňském rozhlasovém orchestru. Zaměřuje se na flétnistovu pedagogickou praxi, aktivity v oblasti komorní hry a nahrávací činnost. Vzpomínky flétnistových kolegů přibližují lidský portrét Vojtěcha Lindaura. Součástí práce je seznam skladeb flétnistou interpretovaných při koncertních večerech západočeské pobočky Svazu českých skladatelů a koncertních umělců, soupis operních premiér provedených během Lindaurovy rozsáhlé praxe orchestrálního hráče a rejstřík flétnistových nahrávek pořízených v plzeňském rozhlase.
|
|
|
Český flétnista Jiří Válek
Zeráková, Jana ; Jarkovská, Jana (vedoucí práce) ; PIVODA, Radomír (oponent)
Cílem této práce bylo vytvořit pokud možno detailní a ucelený portrét osobnosti významného českého flétnisty prof. Jiřího Válka.
Práce se zabývá jeho životem, studiem a uměleckou činností. Věnuje se jeho působení v předních hudebních tělesech, jako je např. České noneto či Česká filharmonie. V práci se nachází poznatky též o Válkově pedagogickém působení na konzervatoři, ale zejména na Akademii múzických umění, jeho nejúspěšnějších žácích a o porotcování na hudebních soutěžích. Část práce je věnována jeho aktivní činnosti v oblasti skladatelské a jazzu.
|
|
|
Sólo pre flautu v tvorbe českých a slove nských autorov po roku 1989
Bandúrová, Zuzana ; PIVODA, Radomír (vedoucí práce) ; HAVLÍK, Jaromír (oponent)
Práca "Sólo pre flautu v tvorbe českých a slovenských autorov po roku 1989" katalogizuje skladby pre flautu sólo, flautu a klavír (čembalo), flautu a elektroniku, flautu a sláčikový kvartet a flautu so sprievodom orchestra, ktoré boli napísané po "zamatovej" revolúcií. Obsahuje všetky dostupné informácie a zároveň interpretační rozbor k skladbám, ktoré som mala možnosť interpretovať, alebo ich považujem za kľúčové diela. Prílohou práce sú dva rozhovory s profesormi Vladimírom Bokesom a Marekom Kopelentom, ktoré majú za úlohu priblížiť obdobie a tvorivú atmosféru po roku 1989.
|
|
|
Flétnová tvorba členů skupiny Les six
Kozáková, Adéla ; PIVODA, Radomír (vedoucí práce) ; HLAVÁČ, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na flétnový repertoár skladatelů tzv. Pařížské šestky (G. Auric, D. Milhaud, L. Durey, A. Honegger, F. Poulenc a G. Tailleferre). V úvodní části se zaměřujeme na základní vymezení uměleckého a kulturního kontextu, ve kterém se toto seskupení ustavilo, jak co se týče hudebních (spolupráce s E. Satiem a dalšími), tak literárních (J. Cocteau) vlivů. Následně věnujeme jednotlivé kapitoly každému členovi Pařížské šestky, podáváme stručnou informaci o jeho životě a tvorbě a samostatné analýze podrobujeme jeho kompozice pro flétnu.
|
host ::
RSS.