|
|
Bazální stimulace a kinestetika a jejich integrace do péče o seniory se specifickými problémy
POLICHRONOVOVÁ, Lenka
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na integraci stimulační péče pomocí konceptu Bazální stimulace a konceptu Kinestetické mobilizace do denních aktivit seniorů s těžkými pohybovými, kognitivními nebo percepčními změnami. Záměrem práce je přiblížit nabídku percepčních podnětů v péči o seniory se specifickými problémy v praxi, ale také zmapovat zda stimulační péče je efektivní k aktivizaci seniorů v základní ošetřovatelské péči. V teoretické části popisuji stáří s involučními projevy, zaměřuji se okrajově na neurorehabilitaci, ošetřovatelství, abych poukázala na prolínání konceptů do péče, která je zaměřena ošetřovatelsky s terapeutickým cílem. Následně se zabývám oběma koncepty, jednotlivými stimulacemi a kinestetickými principy mobilizace. V praktické části byl použit kvalitativní výzkum. Sběr dat byl prováděn sekundární analýzou dokumentů a metodou pozorování. Pozorování probíhalo jako zúčastněné i nezúčastněné. K popisu integrace konceptů do péče byla použita pomocná metoda kasuistik. Hlavním kritériem byla při výběru rozmanitost vzorku. V souboru byli 4 muži a 2 ženy, ve věkovém rozmezí 53{--}95 let. Cílem práce č. 1 bylo vytvořit ucelený obraz o možnostech integrace a využití prvků z konceptu bazální stimulace a kinestetické mobilizace do péče o seniory se specifickými problémy. Cílem č. 2 bylo podpořit teorii, že propojení konceptu bazální stimulace a kinestetiky vede rozvíjení vnímání a zlepšení dovedností a schopností. Cíl č. 3 předpokládá, že koncepty bazální stimulace a kinestetiky přispívají k podpoře celkového vnímání a zlepšení kvality života seniorům s tělesným, senzorickým, mentálním postižením. Cílem č. 4 bylo zjistit, zda koncepty jsou vhodnou komunikačně vzdělávací formou v základní ošetřovatelské péči k dosažení vyšší úrovně sebeobsluhy a mobility. Dle mého názoru všechny cíle byly splněny. Zpracováním teoretické části vyplynula důležitost rehabilitačně-psychosociální edukační péče i ve vysokém věku. Vyhodnocením praktické části jsem dospěla k osobnímu názoru, že stimulační péče i ve vývojovém stádiu stáří má pozitivní dopad.
|
|
|
"Ucelená" rehabilitace u extrapyramidových onemocnění
KREMZOVÁ, Adéla
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na problematiku "ucelené" rehabilitace u extrapyramidových onemocnění. Pro široké spektrum extrapyramidových chorob a syndromů jsem se v této práci zaměřila hlavně na klienty s Parkinsonovou nemocí. V teoretické části nejprve definuji pojem extrapyramidová onemocnění, dále popisuji problematiku Parkinsonovy nemoci z hlediska zdravotně sociálního. Poslední kapitolu teoretické části věnuji "ucelené" rehabilitaci a návaznosti jejích jednotlivých složek. Zmiňuji se zde také o Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví. V praktické části jsem se zaměřila na zjišťování rozsahu, prostředků a výsledného efektu "ucelené" rehabilitace z pohledu klientů s Parkinsonovou nemocí. Bylo proto vhodné použít kvalitativního výzkumu. Pro výzkum jsem použila metodu dotazování, techniku polostandardizovaného rozhovoru. Dále sekundární analýzu dat a případové studie - kazuistiky. Klienti byli pro tento výzkum vybráni z řad nemocných Parkinsonovou nemocí, kteří jsou registrováni v Centru extrapyramidových poruch Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Za cíl práce jsem zvolila odpovědět na následující otázky: 1. Zda klienti někdy absolvovali některou ze složek "ucelené" rehabilitace popsaných v teoretické části této práce. 2. Jak byli spokojeni s provedením rehabilitace. 3. Zda jim schází některá z uvedených složek rehabilitace. V diskusi uvádím srovnání odpovědí klientů na výše uvedené dotazy. Z kazuistik vyplývá, že klienti absolvovali nejvíce léčebnou složku rehabilitace. Ve většině případů byli s provedením spokojeni. V rámci sociální rehabilitace však někteří pociťovali nedostatek informací ohledně sociální pomoci. Práce by mohla posloužit zájemcům o danou problematiku, zejména pro získání přehledu o návaznosti jednotlivých složek "ucelené" rehabilitace u Parkinsonovy nemoci. Dále pak nemocným a jejich rodinám a v neposlední řadě i pracovníkům v pomáhajících profesích pro studijní účely.
|
|
|
Aktivizace paraplegika,kvadruplegika
ŠÍMA, Vojtěch
Aktivizace paraplegického, kvadruplegického pacienta je důležitou součástí ošetřovatelské péče u takto postiženého pacienta. Dobrou a včasnou aktivizací docílíme lepší pacientovy spolupráce při rehabilitaci, při nácviku soběstačnosti, pacient s námi lépe komunikuje a spolupracuje. Aktivizace je různorodá, z té nemocniční jsou nejznámější knihy, televize, rádio, rozhovory, spolupráce s rodinou, internet. Další možnosti aktivizace jsou ve spinálních jednotkách, rehabilitačních centrech a např. v ambulantním centru Paraple, které poskytuje služby v další pomoci handicapovaným pacientům.
|
|
|
Odlišnosti v ošetřovatelské péči u pacientů po TEP(totální endoprotéze) a po CCEP(cervikokapitální endoprotéze)
BUKÁČKOVÁ, Kristýna
Současný stav V současné době je léčba totální a částečnou endoprotézou velmi častá a učinná, kdy navrátí pacienta zpět do předešlého života bez problémů s pohybem a bolestmi kloubů. Totální endoprotéza (TEP)je chirurgické řešení u pacientů s vadami a onemocněním kloubů, kdy se operativně nahrazují všechny kloubní plochy. Cervikokapitální endoprotéza (CCEP) je chirurgické řešení nejčastěji u pacientů po úrazech kloubů, kdy se operativně nahrazuje jen poškozená část kloubu, ale část, která zůstává původní, musí být plně funkční. Po operaci je velmi důležitá a zásadní znalost sester ošetřovatelké péče o pacienta. Zásadní rozdíl v ošetřovatelské péči je, že u totální endoprotézy se při otáčení pacienta na bok musí dávat mezi nohy abdukční klín, aby nedošlo k rotaci končetiny, zatímco u cervikokapitální endoprotézy se dávat klín pacientovi nemusí a smí se otáčet na bok. Pokud nebudou dodržovány zásady ošetřovatelské péče hrozí poškození pacienta. Cíl: Cíl I. Zjistit, zda sestry na ortopedickém a traumatologickém oddělení znají rozdíl v ošetřovatelské péči o pacienta po TEP a CCEP. Cíl II. Zjistit, zda sestry na ortopedickém a traumatologickém oddělení dodržují rozdíly v ošetřovatelské péči o pacienta po TEP a CCEP. Hypotéza: Hypotéza I. Sestry z ortopedického a traumatologického oddělení znají rozdíl v ošetřovatelské péči o pacienta po TEP a CCEP. Hypotéza II. Sestry z ortopedického a traumatologického oddělení dodržují rozdíly v ošetřovatelské péči o pacienta po TEP a CCEP. Metodika: Metoda dotazování, technika dotazníku, šetření bude doplněno technikou zúčastněného skrytého pozorování. Druh výzkumu: kvantitativní, kvalitativní Výzkumný vzorek: Sestry na ortopedickém, traumatologickém, chirurgickém oddělení, JIP nemocnice České Budějovice, Nové Město na Moravě, Prachatice. Doporučení pro praxi: Seznámit sestry na seminářích s výsledky šetření a tím zkvalitnit ošetřovatelskou péči u pacientů po TEP(totální endoprotéze) a CCEP(cervikokapitlní endoprotéze).
|
|
|
Sociální a psychologická situace v rodině s kombinovaně postiženým dítětem
MAŠKOVÁ, Hana
Práce se zabývá sociální a psychologickou situací v rodině s kombinovaně postiženým dítětem, narozením dítěte a reakcí rodičů, rodiny a okolí na vzniklou problematiku. Dále se zabývá problémy v rozhodování se v dalších možných krocích v péči o dítě, řešením vzniklých problémů a postavením se k dané problematice. Cílem je poukázat na rodiče, kterým se dítě s postižením narodilo a přiblížit jejich situaci od počátku až k jejímu vyrovnání se. Praktická část obsahuje průzkum, který byl zpracován z dotazníků vyplněných rodiči s dítětem s postižením. Zabývá se především rodiči, jejich situací a změnou života po narození dítěte, partnerským vztahem, okolím, pomocí a dalšími organizacemi, které navštěvují rodiče či jejich děti.
|
|
|
Uživatel s handicapem v domácím prostředí
PRŮCHOVÁ, Alice
Práce se zabývá přehledem vztahu ke zdravotně postiženým. V rámci mezinárodních i státních dokumentů. Uvádí výčet dávek sociální péče a poskytované sociální služby pro uživatele v domácím prostředí. Osvětluje pojmy týkající se handicapu a systému komplexní rehabilitace. Změřuje se na domácí péči a její vývoj směrem k ucelení poskytovaných služeb v domácím prostředí. Vyzdvihuje kvality péče poskytované v domácím prostředí. Na příkladu závěrečné kasuistiky jsou shrnuty všechny uvedené poznatky a témata práce. Cílem práce bylo uvést a zpřehlednit tématiku postiženého uživatele v domácím prostředí a uvést praktický příklad naplňování péče.
|
|
|
Pracovní rehabilitace a její zabezpečení úřady práce v Ústeckém kraji
JEŽKOVÁ, Jana
Tématem této diplomové práce byla pracovní rehabilitace. Jedním z cílů bylo na základě studia sekundárních zdrojů a kvalitativních rozhovorů zmapovat, jakým způsobem je pracovní rehabilitace zabezpečována úřady práce Ústeckého kraje. V České republice dosud není systém, který by umožnil komplexní řešení zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zákon o zaměstnanosti č.435/2004 Sb. zavádí institut pracovní rehabilitace a ten má umožnit přístup nebo návrat na trh práce osobám se zdravotním postižením. Jeho další úlohou je podporovat postupy, které dají možnost zaměstnavatelům zaměstnávat tyto osoby. Základním článkem, který realizuje politiku zaměstnanosti, jsou úřady práce, které jako orgány státní správy zajišťují služby zaměstnanosti v daném území. Jsou to samostatné subjekty, územně organizované v okresech. Jejich legislativní povinností je pracovní rehabilitaci zabezpečovat. Respondenty výzkumu byli pracovníci jednotlivých úřadů práce Ústeckého kraje, kteří se zabývají problematikou pracovní rehabilitace a fakticky ji vykonávají. Ústecký kraj patří mezi oblast České republiky, která drží primát mezi nejvyššími hodnotami v oblasti nezaměstnanosti. Nezaměstnanost jako důsledek fungování trhu práce je jedním z problémů současného světa. Trh práce je velice dynamický fenomén. Reaguje na technologický vývoj i ekonomickou situaci. V současnosti s absolutním úbytkem pracovních míst dochází i k úbytku volných pracovních míst, vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením, a tak se stále zvyšuje podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání. Zapojení zdravotně postižených na pracovní trh je ovlivněno řadou faktorů, které jsou mimo jiné ovlivněny i nedostatečným povědomím o jejich potřebách a schopnostech. Proto bylo dalším cílem, na podkladě šetření, analyzovat silné a slabé stránky současného stavu z hlediska stávající legislativy a praxe. Záměrem bylo vytvořit schéma postupů, které by dávaly možnost zohlednit potřeby a schopnosti účastníků rehabilitace, a tím zvýšily jejich možnost uplatnění na trhu práce. Domnívám se, že cíle byly naplněny a výstupem je navržení tří variant, které zohledňují různé možnosti zahájení procesu pracovní rehabilitace a umožňují efektivní využití jejích jednotlivých forem. Výsledky práce mohou využít nejen pracovníci úřadů práce v celé České republice, ale i široká odborná veřejnost, která se problematikou pracovní rehabilitace zabývá.
|
|
|
Postavení ergoterapie v systému rehabilitace
PULKERTOVÁ, Jindřiška
Rehabilitace je obecně chápána jako disciplína zabývající se výhradně řešením obtíží spjatých s pohybovým aparátem člověka. Pojem rehabilitace je však mnohem obsáhlejší, neboť jde o celospolečenský systém, v němž případná obnova pohybových funkcí může být pouze dílčím cílem na cestě opětovné socializace člověka. V rámci tohoto systému existuje celá řada profesí, které se na procesu rehabilitace jedince podílejí. Jednou z těchto profesí je i ergoterapie. Hlavním cílem této práce je představit obor ergoterapie a vystihnout jeho šíři a pozici v systému rehabilitace. Práce zodpovídá otázku co ergoterapie nabízí lidem vyžadujícím rehabilitaci a zda a jak intervence ergoterapeuta může ovlivnit rehabilitanta. Porovnává pozici oboru u nás a v Evropě a na základě získaných dat formuluje nové hypotézy k danému tématu, které mohou být podkladem následného zkoumání. Jako hlavní přístup pro naší práci byl zvolen kvalitativní výzkum. Zvolili jsme typ osobní případové studie a participantní pozorování. Vše bylo doplněno o techniku sekundární analýzy dat. V případových studiích a dle zkušeností z Londýnské nemocnice bylo zjištěno, že ergoterapie se zaobírá všemi složkami, které se podílejí na výkonu činností člověka. Hodnotí a terapeuticky působí na funkce senzomotorické, kognitivní i psychosociální. Ústředním cílem ergoterapie je umožnit osobám zapojit se do aktivit každodenního života. Poznatky ze stáže autorky v londýnské nemocnici na oddělení ergoterapie a předložené statistické údaje zmapovaly a ozřejmily pozici ergoterapie u nás a v Evropě. Patrný je rozdíl v kompetencích. V ČR jsou kompetence ergoterapeuta oproti Velké Británii omezené. Rozdíl je patrný i v počtu terapeutů, kterých je v ČR podstatně méně než je průměr států v EU. Ze zjištěných informací byly vytvořeny nové hypotézy čímž práce splnila oba vytčené cíle.
|
|
|
Komplexní rehabilitační péče dětí předškolního věku, které absolvují ozdravné pobyty
KREJČÍ, Andrea
Komplexní rehabilitační péče dětí předškolního věku, které absolvují ozdravné pobyty, je péčí, jejímž hlavním úkolem a cílem je podpořit zdraví dítěte jako celek nebo, je-li narušeno, vrátit jej k normě. Dětské ozdravovny jsou zdravotnická zařízení, která poskytují dlouhodobou preventivní péči svým dětským klientům a svými komplexními léčebnými a rehabilitačními metodami, v celém průběhu ozdravného pobytu, se snaží o dosažení optimalizace zdravotního stavu dítěte a o eliminaci možných dopadů. Ozdravné pobyty doporučuje dětský lékař. Obecně se ozdravné pobyty poskytují dětem ve věku 3 až 15 let. Ozdravné pobyty jsou hrazeny všemi zdravotními pojišťovnami. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou současné možnosti využití nabídky ozdravných pobytů v ČR a jak je využívána nabídka pobytů specificky v horských klimatických podmínkách. Dále bylo cílem práce zjistit, které faktory ovlivňují skutečnost, že některé děti využívají ozdravné pobyty opakovaně. Pro získání potřebných dat ke stanovení cíle byla využita metoda dotazování a jako technika sběru dat byl použit písemný dotazník. K výzkumu byli vybráni rodiče či jiní rodinní příslušníci dětí předškolního věku, kteří se alespoň jedenkrát zúčastnili ozdravného pobytu společně se svým dítětem/dětmi. Výzkum byl prováděn v Dětské ozdravovně Javorník na Šumavě a proběhl v průběhu měsíců ledna a února 2007. Hypotéza, týkající se toho, že možnost využití nabídky ozdravných pobytů dětí předškolního věku ovlivňují především sociálně ekonomické faktory se nepotvrdila. Bylo totiž zjištěno, že důležitou roli v této problematice, kromě socioekonomických faktorů, zaujímá i revizní lékař. Druhá hypotéza, týkající se toho, že opakované využití nabídky ozdravných pobytů nesouvisí přímo s léčebným efektem předchozích pobytů se též nepotvrdila, neboť důvody, které vedou doprovod k rozhodnutí poslat dítě/děti na ozdravný pobyt opět, souvisí přímo s tím, že právě absolvovaný pobyt pomohl jejich dítěti/dětem zlepšit jeho zdravotní stav.
|
|
|
Spokojenost zákazníka s rehabilitačními službami
Saiverová, Denisa ; Kořánová, Helena (vedoucí práce) ; Turzík, Vladislav (oponent)
Diplomová práce se zaobírá spokojeností zákazníků, v tomto případě pacientů, s rehabilitačními službami v rehabilitačním ústavu Kladruby. V teoretické části práce definuje podle ISO norem 9000 a příslušné literatury obecné předpoklady kvality služeb, nastiňuje možnosti zvyšování kvality služeb, vysvětluje pojem spokojenost zákazníků a možnosti jejího měření a zvyšování. Dotazníkovým šetřením zjišťuje spokojenost či nespokojenost pacientů s určitými oblastmi. Oblasti šetření jsou např. péče lékařů a sester, poskytování informací o povaze zdravotního stavu, práce fyzioterapeutů, kvalita stravy a pořádek a vybavenost na lůžkových odděleních. Získané výsledky porovnává se šetřením z bakalářské práce.
|
host ::
RSS.