|
|
Problematika žen v poporodním období.
CHARVÁTOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce je teoreticko - výzkumná a je zaměřena na problematiku žen v poporodním období. Bakalářská práce shrnuje základní informace nejen o fyziologickém šestinedělí, ale i o možných komplikacích, které v průběhu tohoto období mohou nastat. Do celé problematiky byla zahrnuta oblast zdravotní, psychická a sociální. Praktická část dále prezentuje výsledky výzkumu zaměřeného na zjištění problémů, které prožívají ženy po porodu během hospitalizace na porodnickém oddělení, a také na problematiku informovanosti těchto žen.
|
|
|
Spolupráce sestry s rodinnými příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení
JÍLKOVÁ, Veronika
Zdravotníci, pacienti a rodinní příslušníci - tyto tři skupiny se setkávají často společně v krizové, či náročné situaci, kterou navíc prožívají odlišně. Proto při ní může docházet k nechtěnému úniku informací, následně k nesplněnému naplňování základních potřeb (a to nejen klientů, ale i odborníků). Sestry by měly být otevřeny ke komunikaci s rodinou, pravidelně jim nabízet výměnu informací. Přichází - li rodina s novými podněty, měli bychom umět najít cestu k jejich využití. Měli bychom vědět a umět rodině poradit, kde najít pomoc či podrobnější informace, případně ji jemně usměrňovat. Spolupráce zdravotníků s rodinou vytváří bezpečné prostředí, v němž se nemocný i rodina cítí podstatně lépe než v někdejším ovzduší autoritativního přístupu profesionálů ve zdravotnictví. Téma bakalářské práce je spolupráce sestry s rodinnými příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení. Cílem je zjistit jak sestry vnímají rodinné příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení. Odhalit s jakými problémy se sestry potýkají při jednání s rodinnými příslušníky hospitalizovaného klienta. Zjistit jestli jsou rodinní příslušníci spokojení s ošetřovatelským personálem na interně zaměřeném oddělení. Informace potřebné pro výzkum byly získány pomocí dotazníkového šetření u sester pracujících na interně zaměřeném oddělení a rodinných příslušníků hospitalizovaných klientů na interně zaměřeném oddělení Nemocnice České Budějovice a.s.. Hypotéza č.1 ,,Sestry na interně zaměřeném oddělení vnímají přítomnost rodinných příslušníků klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení kladně`` byla potvrzena. Hypotéza č. 2 ,,Sestry se při jednání s rodinnými příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení potýkají s nedostatečným porozuměním podaných informací`` potvrzena nebyla. Hypotéza č. 3 ,,Rodinní příslušníci jsou spokojeni se spoluprácí s ošetřovatelským personálem na interně zaměřeném oddělením`` byla potvrzena. Doufám, že mé zjištěné poznatky otevřou a obohatí prostor pro spolupráci sester s rodinnými příslušníky klientů. Umožní kvalitní výměnu informací mezi rodinou a sestrami a které povedou k zlepšení péče o nemocné.
|
|
|
KOMUNIKACE JAKO SOUČÁST OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE
FIALOVÁ, Hana
Moji bakalářskou práci jsem rozdělila na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části se zaměřuji na definici komunikace obecně a také na komunikaci v rámci ošetřovatelské péče. V praktické části práce jsou prezentovány výsledky sociologického výzkumu získané s použitím metody dotazování pomocí techniky dotazníku, který byl určen zdravotním sestrám v domovech pro seniory v Českých Budějovicích a ve Žďáře nad Sázavou. Dále jsou zde uvedeny výsledky rozhovorů s klienty těchto zařízení.
|
|
|
Úloha sestry v uspokojování potřeb výživy a hydratace u dlouhodobě ležících pacientů
VOTAVOVÁ, Šárka
Potřeba výživy a hydratace jsou nejzákladnější fyziologické potřeby. Pokud nejsou uspokojeny fyziologické potřeby, nemůže být člověk spokojený. Zdravý člověk se nají nebo napije dle potřeby. Ale dlouhodobě ležící pacient nebo starý člověk má sníženou potřebu výživy a hydratace. Proto jim musíme pravidelně nabízet jak potravu tak i tekutiny. Nemocný člověk se často stydí požádat druhou osobu o pomoc. Nepsaným pravidlem je, že kolem dlouhodobě ležícího nebo starého člověka neprojdeme, aniž bychom mu nenabídli skleničku tekutin. A zde zaujímá důležitou roli sestra. Byly stanoveny dva cíle: cíl 1: Zjistit úlohu sestry v uspokojování potřeby výživy u dlouhodobě ležících pacientů. a cíl 2: Zjistit úlohu sestry v uspokojování potřeby hydratace u dlouhodobě ležících nemocných. Dále byly stanoveny dvě hypotézy: H 1: Sestry se aktivně podílí na uspokojování potřeby výživy u dlouhodobě ležících pacientů. a H 2: Sestry se aktivně podílí na uspokojování potřeby hydratace u dlouhodobě ležících pacientů. Pro tuto práci jsme zvolili techniku strukturovaného dotazníku pro sestry a techniku ankety pro dlouhodobě ležící pacienty. Výzkumným souborem byly sestry na odděleních následné péče a v léčebnách dlouhodobě nemocných v Českých Budějovicích, Písku, Strakonicích a Horažďovicích. Anketa byla prováděna tamtéž s osmdesáti dlouhodobě ležícími pacienty. Bylo předpokládáno, že úloha sestry v uspokojování potřeby výživy a hydratace je nenahraditelná. A zjištěné údaje to jen potvrzují. Ze získaných výsledků je patrné, že se sestry aktivně podílejí na uspokojování potřeb výživy a hydratace u dlouhodobě ležících pacientů. Cíle a hypotézy potvrdily sestry i samotní pacienti. To ale neznamená, že by se poskytovaná péče v oblasti výživy a hydratace nedala ještě více zlepšit a zdokonalit. Domníváme se, že by bylo vhodné, aby si zdravotnická zařízení vyměňovala své zkušenosti i v daleko jednodušších věcech, jako je péče o výživu a hydrataci u dlouhodobě ležících pacientů. O výsledky této práce již požádaly hlavní sestry českobudějovické a písecké nemocnice.
|
|
|
Informovanost pacientek před a po operaci o provedeném výkonu
PRSKAVCOVÁ, Hana
V bakalářské práci s názvem Informovanost pacientek před a po operaci o provedeném výkonu, která byla zaměřena na informovanost žen před plánovaným a akutním císařským řezem v předoperační péči a informovanost žen po operaci, byla stanovena hypotéza 1. Ženy před plánovaným císařským řezem se subjektivně považují za dostatečně informované o daném zákroku. Hypotéza 2. Ženy před císařským řezem z akutní indikace se subjektivně nepovažují být dostatečně informovány o daném zákroku. Hypotéza 3. Ženy po císařském řezu se subjektivně považují za dostatečně informované v rámci pooperační péče. Druhá hypotéza se dle výsledků výzkumu nepotvrdila. K výzkumu byla použita technika sběru dat formou kvantitativního výzkumu, prostřednictvím dotazníku. Dotazník čítal 24 otázek a byl anonymní. Dotazníky byly určeny pro ženy po císařském řezu a byly rozdávány na oddělení šestinedělí Nemocnice České Budějovice, a.s. Celkem jich bylo rozdáno 114, vráceno bylo 111 vyplněných dotazníků, z toho ke konečnému zpracování bylo použito 103 dotazníků. Z výsledků je patrné, že ženy mají dostatek informací v předoperační péči před plánovaným i akutním císařským řezem, stejně tak v péči pooperační.
|
|
|
Potřeba celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků při zajišťování ošetřovatelské péče v domovech pro seniory
MARTINOVSKÁ, Jaroslava
Bakalářská práce se zabývala potřebou celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků při poskytování ošetřovatelské péče v domově pro seniory. V těchto domovech se zvyšují nároky na péči o klienty, což vyžaduje kontinuální vzdělávání v oboru. Významnou a nezastupitelnou roli v ošetřovatelské péči hraje sestra, na jejíž možnosti a názory na celoživotní vzdělávání byla práce zaměřena. Teoretická část byla zaměřena na charakteristiku oboru ošetřovatelství, vývoj ošetřovatelského vzdělávání, dále na charakteristiku stáří a potřeby ve stáří a na poskytování komplexní ošetřovatelské péče v domově a roli sestry při poskytování této péče. Cílem práce bylo zjistit názory a možnosti zdravotnických pracovníků k celoživotnímu vzdělávání při zajišťování ošetřovatelské péče o klienty domovů pro seniory. Byly stanoveny dvě hypotézy. H1: poskytovatelé ošetřovatelské péče v domovech pro seniory mají potřebu se celoživotně vzdělávat a H2: domovy pro seniory neposkytují možnost celoživotního vzdělávání. K dosažení cíle práce a ověření stanovených hypotéz byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku a polostandardizovaný rozhovor. Z šetření vyplynulo, že sestry mají potřebu se celoživotně vzdělávat a domov pro seniory tuto potřebu vítá a podporuje. To znamená, že H1 byla potvrzena a H2 nebyla nepotvrzena. V závěru práce byla navrhnuta doporučení sestrám a vedoucím pracovníkům, která z výzkumu vyplynula.
|
|
|
Spokojenost rodiček s ošetřovatelskou péčí na porodním sále
MAŠKOVÁ, Jitka
Ošetřovatelská péče má v péči o zdraví člověka nezastupitelné postavení. Charakteristickými znaky současného ošetřovatelství jsou individualizovaná péče a samostatná práce porodních asistentek zaměřená především na prevenci a podporu zdraví klientek. Uspokojování a neuspokojování potřeb klientek se odráží v jejich vědomí jako subjektivně pociťovaná spokojenost či nespokojenost s danou péčí. Proto je spokojenost klientek jedním z nejdůležitějších ukazatelů kvality poskytované ošetřovatelské péče. Snahou porodních asistentek je orientace na klientky. Nová koncepce zdravotnických služeb je vyhovět přání klientek a docílit tak jejich spokojenosti. Spokojenost klientek s ošetřovatelskou péčí je důležitou informací, která vypovídá o fungování jednotlivých oddělení ve zdravotnických zařízeních. {\clqq}Sdělení klientek jsou cenným ponaučením i důležitým motivujícím krokem pro zlepšování kvality péče``. Ošetřovatelství vidí klientku se všemi jejími negativními i pozitivními stránkami a proto klientčinu spokojenost chápeme jako jeden z prioritních cílů, který nesmí být opomíjen. Rodičky, které jsou spokojeny, mnohem více důvěřují lékařům a sestrám a také s nimi mnohem lépe spolupracují v průběhu porodu. Cílem této práce bylo zjistit, zda jsou rodičky spokojeny s ošetřovatelskou péčí na porodním sále. Byla stanovena hypotéza, která zní {\clqq}Rodičky jsou spokojeny s ošetřovatelskou péčí na porodním sále``. Hypotéza se měla potvrdit nebo vyvrátit na základě provedeného výzkumu. Byl zvolen kvantitativní výzkum s dotazníkovou formou. Dotazníky byly rozdány maminkám po fyziologickém porodu na oddělení šestinedělí v nemocnici v Českých Budějovicích, Táboře a Jindřichově Hradci. Pro výzkum byl použit soubor 145 správně vyplněných dotazníků. Výzkumem bylo zjištěno, že z celkového počtu dotazovaných maminek 145 (100 %), bylo 142 maminek (97,9 %) spokojeno s ošetřovatelskou péčí na porodním sále. Hypotéza tedy byla výzkumem potvrzena, rodičky jsou spokojeny s ošetřovatelskou péčí na porodním sále. Práce bude využita v rámci výuky na Jihočeské Univerzitě, publikována v odborných časopisech a na internetu. Naprostá většina rodiček byla spokojena s ošetřovatelskou péčí na porodním sále. To je velice potěšující výsledek této výzkumné práce. V minulém období bylo často rodičce přikazováno co má a co nemá dělat, a tím bylo omezováno možné pozitivní působení na průběh porodu. Dnešní moderní doba je již v mnohém jiná, více nakloněná změnám v ošetřovatelství a zdravotnictví vůbec. Otvírá se větší prostor pro spolupráci porodních asistentek s rodičkou. Tím se vytváří bezpečné prostředí, v němž se nejen rodičky ale i ošetřující personál cítí podstatně lépe.
|
|
|
Romské rodičky versus hospitalizace v nemocnici
BABKOVÁ, Lucie
Bakalářské práci se zabývám o problematice romských žen. Práci je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická a druhou tvoří výzkum. V první teoretické části jsem se zabývala romskou společností od historie až po současnost. Zahrnuje romskou rodinu, vzdělání, bydlení, vztah Romů ke svému zdraví, atd{\dots}Závěrem teoretické části jsem se krátce zmínila o transkulturním ošetřovatelství, které by nám {\clqq}zdravotníkům`` mělo napomoci v přístupu romskému etniku. Výzkumnou část jsem prováděla pomocí dotazníků s 29 uzavřenými otázkami. Dotazníky byly rozdány 100 romským ženám v Jihočeském kraji. Vyplněných dotazníků se mi vrátilo 70 a s tímto vzorkem jsem pracovala. Odpovědi na otázky v dotaznících mi měly potvrdit či vyvrátit stanovené hypotézy. První hypotéza - Romské ženy zaujímají negativní postoj k delší hospitalizaci. Druhá hypotéza - Romské ženy odcházejí ještě před propuštěním z nemocnice z důvodu přežívajícího tradičního modelu romské rodiny. Na základě odpovědí získaných z dotazníků lze konstatovat, že se 1. ani 2. stanovená hypotéza této práce nepotvrdila. Romské ženy nemají negativní vztah k hospitalizaci, ani ke zdravotnickému personálu. Pokud nějaké výhrady k hospitalizaci mají, pak jen ty, že jim v nemocnici něco chybí (TV, výběr stravy, nemožnost kouření a jiné) . Druhou hypotézu vyvrátila skutečnost, že Romské ženy většinou odcházely po porodu z nemocnice až po propuštění lékařem (63 %). Pokud ženy i krátkodobě nemocnici opustily, informovaly o této skutečnosti zdravotnický personál. Nejčastější příčinou vedoucí k opuštění nemocnice byla starost o děti, které žena zanechala doma. Toto bylo v úzké souvislosti s věkem a s počtem již porozených dětí. Starší rodičky, mající již více dětí, častěji opouštěly nemocnici bez vědomí zdravotnického personálu či na reverz, než rodičky mladšího věku, které měly za sebou méně porodů a tudíž méně dětí zanechaly doma. Z popření i této druhé stanovené hypotézy lze usuzovat na slábnutí vlivu tradičního modelu romské rodiny.
|
|
|
Chyby a omyly v poskytování ošetřovatelské péče
TOMANOVÁ, Dana
V této bakalářské práci se věnuji problematice chyb a omylů při poskytování ošetřovatelské péče. Cílem výzkumu bylo identifikovat nejčastější pochybení v práci sester, dále identifikovat nejčastěji udávaný faktor, který se stává příčinou pochybení sester v rámci ošetřovatelské péče a zjistit do jaké míry se laická veřejnost setkala s pochybením zdravotnických pracovníků. Pro získání potřebných dat jsme zvolily kvantitativní výzkum pomocí dotazníků. Stanovily jsme dva výzkumné soubory. Jedním byly sestry, které dálkově studují Zdravotně sociální fakultu v Českých Budějovicích a druhým výzkumným souborem byli respondenti široké veřejnosti z jihočeského kraje.
|
|
|
Motivace a sebevýchova u vedoucích pracovníků v ošetřovatelství
KLAPAČOVÁ, Kateřina
Shrnutí Při všech problémech dnešního zdravotnictví se někdy zapomíná na motivaci sester, které pracují ve vedoucí pozici. Domnívám se, že informace o motivačních faktorech a o chuti se dále vzdělávat u sester ve vedoucí pozici jsou velmi potřebné, neboť motivační program stabilizuje počet zaměstnanců, snižuje náklady nemocnice a zvyšuje kvalitu ošetřovatelské péče.
|
host ::
RSS.