|
| |
|
|
Metodika diagnostiky virů rodu Vitivirus v rostlinách révy vinné v ČR: Metodika pro útvary státní správy
Komínek, Petr
Metodika popisuje postup detekce dvou významných virů rodu Vitivirus napadajících révu vinnou. Jde o tyto dva viry: A virus révy vinné - Grapevine virus A - GVA a B virus révy vinné - Grapevine virus B - GVB. Tyto dva viry způsobují u révy vinné poruchy růstu, které se projevují nejvíce na srůstu podnože a naštěpované odrůdy. Tím dochází ke snižování toku živin a asimilátů mezi podzemní a nadzemní částí rostliny, snižování životaschopnosti keře a tím i k snižování výnosů. Extrémním případem je inkompatibilita podnože a naštěpované části, kdy naštěpovaná část přiroste jen málo a nadzemní část rostliny během tří let zcela odumírá. Příznaky virové infekce se na listech napadených rostlin většinou neprojevují. Přítomnost těchto virů v rostlinách révy vinné lze testovat snadno dostupnými metodami ELISA nebo RT-PCR. Test ELISA je levnější, ale méně citlivý. Ve většině případů však pro stanovení přítomnosti jmenovaných virů postačuje. Test RT-PCR je dražší, většinou však také citlivější. Používáme ho také pro potvrzení sporných výsledků testu ELISA.
Plný text:  PDF
|
|
|
Informovanost studentů SZŠ Písek o onemocnění HIV/AIDS
NOVOTNÁ, Jana
Onemocnění HIV/AIDS staví mnohé vládní, národní i mezinárodní organizace do nelehké situace. Přes celosvětové snahy, směřující k prevenci i léčbě tohoto onemocnění, se každým rokem zvyšuje počet HIV pozitivních i osob, které umírají na následky AIDS. Za klíčovou roli ke snižování tohoto trendu se považuje informační osvěta, a to zejména u mladistvých, kteří platí za jednu z nejohroženějších skupin pro přenos HIV/AIDS. Zdravotničtí profesionálové by měli disponovat dostatkem kvalitních informací o problematice HIV/AIDS, neboť to mohou být právě oni, kteří budou jedním z článků vedoucího ke snížení incidence této infekční choroby. Tato bakalářská práce, nesoucí název ?Informovanost studentů SZŠ Písek o onemocnění HIV/AIDS?, obsahuje dvě části. První z nich je část teoretická, která pojednává o obecné problematice onemocnění HIV/AIDS, o jeho charakteristice, historii, epidemiologii, přenosu, klinickém obrazu, diagnostice a léčbě. Mimoto se zabývá prevencemi možných způsobů přenosu HIV, včetně prevence přenosu HIV ve zdravotnických zařízeních. V této části není opomenuta ani role peer výchovy a sestry, jako možných prostředníků k předávání informací o prevenci přenosu HIV/AIDS. Ve druhé části jsou shrnuty výsledky kvantitativního výzkumu, který byl proveden za účasti studentů Střední zdravotnické školy v Písku na dotazníkovém šetření. Dotazník, určený studentům jmenované školy, byl komponován tak, aby ověřil znalosti budoucích zdravotnických profesionálů o onemocnění HIV/AIDS a zároveň zjišťoval, zda se studenti, jako mladiství, chovají rizikově pro přenos HIV. V dotazníku, který obsahoval 22 otázek, se mohli studenti subjektivně vyjádřit i ke kvalitě a množství poskytnutých informací o HIV/AIDS v rámci vyučování na jejich škole. Výsledky výzkumu byly zpracovány a vyjádřeny pomocí grafů, které se v empirické části této práce vyskytují sloupcové i výsečové. Po zhodnocení výsledků z dotazníkového šetření, byly potvrzeny tyto hypotézy: H1 Studenti znají metody prevence nákazy HIV. H2 Studenti vyšších ročníků mají širší znalosti o principech onemocnění HIV/AIDS než studenti nižších ročníků. Naproti tomu byla vyvrácena hypotéza číslo 3, která zněla: Studenti všech ročníků SZŠ Písek v porovnání s dřívějším výzkumem mají více informací o HIV/AIDS než studenti nezdravotnického oboru jiné střední odborné školy. Pro tento účel byly využity výsledky bakalářské práce Lucie Stříteské, která v roce 2008 zkoumala úroveň znalostí o problematice HIV/AIDS u studentů středního odborného učiliště ve Valašském Meziříčí. Výsledky této bakalářské práce může využít Střední zdravotnická škola Písek, respektive její vedení a vyučující k tomu, aby se informovali o úrovni znalostí studentů v problematice HIV/AIDS a v oblastech, ve kterých znalosti studentů nevykazují dobrou úroveň, zvýšili během studia informační osvětu.
|
|
|
Odhad rizik u preventivních a následných krizových opatření při výskytu ptačí chřipky v České republice
NOVOTNÁ, Lucie
Téma mé bakalářské práce je: {\clqq}Odhad rizik u preventivních a následných krizových opatření při výskytu ptačí chřipky v České republice.`` Lidstvo se už od počátku své existence potýká s řadou nemocí. V poslední době nabrala na významu právě ptačí chřipka. Historie ptačí chřipky je zřejmě velmi stará, byla chřipkou, která postihovala široké spektrum ptačích druhů, avšak zvedla zájem veřejnosti až v případě onemocnění člověka v Hongkongu v roce 1997. Od této doby měla na svědomí stovky lidských životů. V bakalářské práci jsem se snažila odhadnout možná rizika u preventivních a následných krizových opatření při výskytu ptačí chřipky v České republice. Byla použita {\clqq}slovní`` odhadu rizik a zvolena tři možná rizika při výskytu ptačí chřipky v České republice - riziko vzniku onemocnění člověka ptačí chřipkou; riziko vzniku onemocnění u drůbeže ptačí chřipkou a riziko vzniku pandemického viru. Při odhadu rizik byla zohledněna zejména činnost při likvidaci a prevenci ptačí chřipky složkami integrovaného záchranného systému, činnosti chovatelů nebo veřejnosti. Jako nejméně rizikové z pohledu šíření nákazy se zdají být činnosti integrovaného záchranného systému vzhledem k jejich odbornosti a proškolenosti. Význam veřejnosti v možnosti šíření ptačí chřipky se zdá být malý, ale dostatečná informovanost je zcela jistě na místě. Bylo zjištěno, že největší význam při možnosti šíření ptačí chřipky na ptáky nebo na člověka, má chovatel a ostatní pracovníci v chovu, zvláště při nedostatečné desinfekci a opomíjenými povinnostmi, které jsou dány právními předpisy.
|
|
|
Analýza zájmu zdravotnických pracovníků o očkován proti chřipce v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov.
ZEMANOVÁ, Irena
Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu zájmu zdravotnických pracovníků Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov o očkování proti chřipce. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části byly komplexním způsobem zpracovány dostupné poznatky o historii chřipky, epidemiologii onemocnění a prevenci s důrazem na očkování. Ke zpracování této části byly použity monografické publikace, vědecké články odborných časopisů a elektronické zdroje. V empirické části byly analyzovány názory a postoje pracovníků ve zdravotnictví k očkování proti chřipce. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí pracovníci Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov. V diplomové práci jsem si stanovila dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat zájem zdravotnických pracovníků o očkování proti chřipce. Druhým cílem bylo zjistit hlavní důvod nezájmu o očkování. Tato část byla zpracována pomocí kvantitativního výzkumu. Pomocí grafů jsem statisticky vyhodnotila data získaná dotazníkovým šetřením. V závěru této části bylo diskutováno nad zjištěnými výsledky a byla navržena opatření. Hlavním návrhem na řešení zjištěných nedostatků, je školit zdravotníky a informovat je o potenciálních zdravotních důsledcích chřipkového onemocnění pro jejich pacienty i pro ně samé.
|
|
|
Chřipka a její původce - virus mnoha tváří
KUČEROVÁ, Olga
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou chřipky a ostatních respiračních infekcí. Chřipka je nejčastější infekční onemocnění, které každoročně postihne 10 % světové populace a v době pandemie dokonce 40 {--} 50 %. Často je však zaměňována s běžnými respiračními nákazami, které mají ve většině případů mírný průběh. Následující práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje historii chřipky a zmiňuje proběhlé chřipkové pandemie. Dále obsahuje epidemiologickou charakteristiku chřipky, zabývá se očkováním proti této nemoci a najdeme zde i vysvětlení pojmů, jako je epidemie, pandemie či mezipandemické období. V práci jsou objasněny hlavní rozdíly mezi chřipkou a ostatními respiračními nákazami. Poslední kapitolu teoretické části tvoří stručné informace o ptačí chřipce. V praktické části byl stanoven následující cíl a hypotézy. Cílem práce bylo zjistit informovanost obyvatel Jihomoravského kraje o rozdílech mezi chřipkou a ostatními respiračními nákazami. Stanovila jsem dvě hypotézy. První hypotéza předpokládá, že se populace zajímá o problematiku respiračních infekcí a chřipky. Druhá hypotéza zní: Populace nemá pravdivé informace o rozdílech mezi chřipkou a ostatními respiračními onemocněními. Ke zpracování práce jsem použila kvantitativní výzkum, který byl prováděn metodou dotazování pomocí dotazníků. Je to nejpoužívanější prostředek sběru dat, protože umožňuje v poměrně krátkém časovém úseku poskytnout velké množství empirických údajů. Dotazník obsahoval 18 otázek. Bylo rozdáno 130 dotazníků, ale do výzkumu bylo zařazeno celkem 109 vyplněných dotazníků. Všechny výsledky byly zpracovány do podoby grafů. Po vyhodnocení dotazníků byly obě moje hypotézy potvrzeny. První hypotézou se mi potvrdilo, že se lidé zajímají o danou problematiku. Z výsledků vyplynulo, že ženy mají větší zájem, než muži. Druhá hypotéza byla také potvrzena. Výzkum prokázal neznalost populace o rozdílech mezi chřipkou a ostatními respiračními nákazami.
|
|
| |
|
|
Epidemiologická problematika herpetických infekcí
BERÁNKOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo charakterizovat jednotlivé viry, popř. určit jejich epidemiologický význam a možnosti prevence. Práce se zabývá přehledem a charakteristikou herpetických virů. Zpracována je obecná charakteristika včetně možných preventivních opatření, některá z nich jsou podrobněji rozebrána- např. očkování proti varicelle. Poté je v empirické části uveden přehled hlášených herpetických onemocnění v Jihočeském kraji v letech 2002-2006, který je porovnán s výskytem v jiném kraji, a to v Karlovarském. Toto srovnání umožňuje vytvořit si představu a porovnat výskyt herpetických virů ve dvou odlišných krajích České republiky. Rozdíly v počtu hlášených onemocnění mezi Jihočeským a Karlovarským krajem jsou v práci podrobněji rozebrány. Zároveň uvádím, z jakého důvodu může být v Karlovarském kraji menší hlášenost než v kraji Jihočeském. Závěrem je celkové zhodnocení a návrh možných opatření pro zlepšení úrovně hlášení herpetických infekcí. Práce poskytuje komplexní přehled herpetických virů a tvoří kvalitní základ pro pochopení této problematiky. Může také sloužit jako podklad pro další případné bakalářské a diplomové práce nebo pro rozšíření výuky.
|
|
|
Identifikace vláknitého viru infikující jetel luční (\kur{Trifolium pratense})
BEČKOVÁ, Martina
Vzorky jetele lučního, vyznačující se zakrslostí rostliny, byly prozkoumány pomocí transmisní elektronové mikroskopie. Nejčastěji se ve vzorcích vyskytovaly vláknité částice dlouhé 300 až 800 nm. Byla izolována nukleová kyselina, přepsána a amplifikována pomocí PCR s potexvirovými a potyvirovými specifickými primery 353G1, 353G2 (Petrzik, K., nepublikované údaje), P9502, P0502 (Revers et al., 1999) a Poty2/P4 (Gibbs and Mackenzie, 1997). Úspěšná amplifikace s potexvirovými specifickými primery, sekvenace a porovnání se sekvencemi v databázi GenBank odhalilo virus mozaiky jetele plazivého (WClMV, White clover mosaic virus). Amplifikací byl získán gen obalového proteinu toho viru a porovnán s kompletní sekvencí WClMV z GenBank. Virus byl identifikován jako kmen O.
|
|
| |
host ::
RSS.