|
|
Co je povolené a co je zakázané při ošetřování vyznavače islámu
NORKOVÁ, Jiřina
Pro diplomovou práci jsem zvolila téma: Co je povolené a co je zakázané při ošetřování vyznavače islámu. Vybrala jsem si ho, protože je tato problematika velice zajímavá a v dnešní době aktuální. Na území naší republiky totiž došlo v posledních letech k velkým změnám z hlediska skladby obyvatel. Navýšil se počet cizinců různých kultur, náboženského vyznání a zvyklostí, čímž se zvýšila potřeba multikulturního/transkulturního ošetřovatelství. Proto bylo nutné zjistit, zda jsme připraveni i na klienty vyznávající islám, jejichž počet na našem území také stále narůstá a nejedná se pouze o turisty či cizince, ale také o české konvertity. Pro náročnost a obsáhlost tématu byla teoretická část rozdělena do tří částí. Úvod byl zaměřen na základní informace o multikulturním ošetřovatelství. Zde byl kladen důraz na transkulturní model ošetřovatelské péče Gigerové a Davidhizarové, využitý jak pro speciální část teorie, tak ve výzkumné části pro tvorbu procesuálního standardu. Druhá část byla zaměřena na obecné informace o islámu, a to na historii vzniku náboženství, jeho historii na našem území a na základy islámu. Speciální a nejobsáhlejší část byla věnována specifikům péče o tyto klienty, jako bylo stravování, hygiena, rodinný život, problematika život zachraňujících výkonů či problematika smrti. Dále bylo provedeno ošetřovatelské zhodnocení na základě výše uvedeného modelu. Pro empirickou část byly stanoveny čtyři cíle, a to zjistit znalosti sester o dané problematice, zjistit podmínky nemocnic z hlediska poskytované péče o vyznavače islámu. Dále pak zjistit, zda je postoj zdravotníků ovlivněný předsudky vůči vyznavačům islámu a nakonec vytvořit standard péče o klienty vyznávající islám. Cíle vznikly na předpokladu, že sestry kraje jihomoravského mají větší znalosti než sestry kraje jihočeského a stejně tak, že jsou podmínky jejich nemocnic více přizpůsobeny k péči o vyznavače islámu. Dalším předpokladem bylo, že postoj sester k ošetřování vyznavače islámu je ovlivněn předsudky. A také, že vypracování standardu péče o vyznavače islámu, považují sestry za přínos pro poskytování komplexní ošetřovatelské péče těmto klientům. Výzkum byl realizován v kraji jihočeském a jihomoravském pomocí dotazníků určených sestrám. Na základě výsledků lze říci, že byly cíle práce splněny, první tři hypotézy se nepotvrdily a hypotéza týkající se přínosu standardu péče se potvrdila.
|
|
|
Management rizik ošetřovatelské péče
HANZLOVÁ, Eliška
Cílem naší práce bylo zmapovat proces identifikace, hodnocení a provádění činností k prevenci nebo k řízení ošetřovatelských bezpečnostních rizik v organizacích poskytujících akutní lůžkovou péči na území České republiky z pohledu vrcholného managementu ošetřovatelství. Naše práce se ubírala směrem kvantitativního výzkumu. Pro sběr dat jsme využily nestandardizovaný dotazník, vytvořený pouze pro účely této práce. Dotazník byl distribuován vrcholným představitelům ošetřovatelského managementu (hlavní sestry/náměstek pro ošetřovatelskou péči) výše specifikovaných zdravotnických zařízení. Výzkum jsme realizovaly v období od února do dubna 2008 a pro vyhodnocení výsledků jsme využily 110 dotazníků. Pro účely naší práce jsme si stanovily šest hypotéz. Hypotéza číslo 1, že nemocnice vytvářejí podmínky pro rozvoj bezpečné organizační kultury, se nám potvrdila. Jako velmi důležité v budoucnu více hovořit o tomto tématu, odnaučit se strachu z trestu za přiznání chyby a přijmout fakt, že chyby děláme všichni, proto musíme minimalizovat jejich výskyt i následky a hlavně se z nich učit. Hypotéza číslo 2 uvádějící, že nemocnice sledují rizikové faktory pro vznik mimořádných událostí, se nám také potvrdila. Negativním zjištěním bylo potvrzení třetí hypotézy říkající, že nemocnice odhalují konkrétní rizika ošetřovatelské péče až v návaznosti na realizaci následků rizika. Odhalení malého využívání proaktivní strategie nás vedlo k podrobnějšímu popisu metody FMEA. Hypotéza číslo 4, že nemocnice mají vytvořený postup pro případ vzniku mimořádné událostí, a hypotéza číslo 5, že ošetřovatelský personál povinně sleduje a hlásí minimálně 3 druhy mimořádných událostí, vyskytujících se v souvislosti s poskytováním ošetřovatelské péče, se nám také potvrdily. Hypotéza, číslo 6, která prezentovala, že nemocnice nezapojují pacienty/klienty do prevence pochybení zdravotnických pracovníků, byla výsledky také potvrzena, ale milým zjištěním bylo, že 47,3 % respondentů uvádělo, že se u nich tato možnost využívá. Naším návrhem je zapojit prevenci pochybení do ošetřovatelského procesu, ať již prostřednictvím konkrétních ošetřovatelských diagnóz, nebo plošnou edukací pacientů/klientů. Jako návrh možného obsahu edukace jsme přeložily a upravily dokument SPEAK UP do české verze s názvem 7P.
|
|
|
Kvalita ošetřovatelské péče z pohledu pacientů se stomií
VLČKOVÁ, Veronika
Člověk se stomií je zdravotně postižený občan, který má dočasně nebo trvale vyvedený dutý orgán na povrch těla. Nejčastěji se jedná o tlusté střevo, tenké střevo nebo močové cesty. Dochází tak k neovládatelnému vyprazdňování střevního obsahu nebo moči nepřirozenou cestou s nutností používání stomických pomůcek. V oblasti stomií je nejdůležitějším faktorem informovanost a to nejen samotného nemocného, ale i sester. Dostatečná edukace klienta a schopnost sestry pečovat o stomii je základem kvalitní ošetřovatelské péče. Cílem práce bylo zjistit do jaké míry jsou stomici informováni o způsobu ošetřování stomií a jak jsou spokojeni s kvalitou poskytované ošetřovatelské péče. Práce je členěna na současný stav dané problematiky a metodické postupy. Současný stav zahrnuje především předoperační, pooperační, domácí a ambulantní péči, edukaci klientů, význam stomasetry a sdružení stomiků, typy stomických pomůcek, specifika výživy stomiků, sociální problematiku stomií atd.Pro výzkumnou část práce bylo stanoveno šest hypotéz, týkajících se kvality ošetřovatelské péče, problematiky ošetřování stomií a spolupráce se stomasestrou a klubem stomiků. Bylo zjištěno, že 81% dotázaných je spokojeno s kvalitou poskytované ošetřovatelské péče, 98% dotázaných je seznámeno s problematikou ošetřování stomií, 99% dotázaných bylo 6 měsíců po založení stomie schopno pečovat o stomii samostatně, 72% dotázaných je členem klubu stomiků a 90% dotázaných spolupracuje se stomasetrou. Na základě provedeného výzkumu byly všechny hypotézy potvrzeny a cíl práce splněn. V práci byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Výzkum probíhal v Nemocnici České Budějovice a.s. a v klubech stomiků ve městech Tábor a Příbram. Technikou sběru dat byl anonymní dotazník určený klientům se stomií. Byl osloven soubor 100 respondentů. Výzkum proběhl na základě osobního kontaktu a spolupráce se stomiky, tudíž návratnost dotazníků činila 100%. 2 dotazníky byly z důvodu neúplnosti vyřazeny. Výsledky jsou uvedeny v procentech a graficky znázorněny.
|
|
|
Spokojenost pacientů jako indikátor kvality ošetřovatelské péče
PERLÍKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá spokojeností pacientů jako indikátora kvality ošetřovatelské péče. Teoretická část práce je rozčleněna do pěti kapitol a zaměřuje se na teoretická východiska ošetřovatelství, kvalitu péče, spokojenost pacientů, charakteristiku zkoumaného pracoviště a práva pacientů. Ve výzkumné části se zabýváme spokojeností pacientů s ošetřovatelskou péčí na interních oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. Bylo provedeno kvantitativní šetření, ke sběru dat byla použita metoda dotazování, technika dotazníku. Výzkumný soubor tvořilo 160 hospitalizovaných pacientů. Prostřednictvím šetření byly ověřovány následující pracovní hypotézy. H 1: dotazovaní pacienti jsou spokojeni s celkovou poskytovanou péčí, H 2: dotazovaní pacienti jsou spokojeni s ošetřujícím personálem, H 3: dotazovaní pacienti hodnotí zdravotnickou péči kladně, H 4: dotazovaní pacienti hodnotí pobyt v nemocnici kladně. Na základě vyhodnocených dotazníků můžeme konstatovat, že všechny čtyři hypotézy se potvrdily. Cíl práce, zjistit spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí poskytovanou na interních oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s., byl splněn. Důležité je sledovat zkušenosti pacientů s ošetřovatelskou péčí a průběžně se zajímat o jejich spokojenost, jelikož se jedná o nenahraditelný zdroj informací, vypovídající o kvalitě ošetřovatelské péče z pohledu pacientů - uživatelů péče. Domníváme se, že informace z této práce mohou čerpat všichni zdravotničtí pracovníci i ostatní personál, který se podílí na zdravotnické péči a uspokojování potřeb pacientů. Práci je možné použít také k získání informací pro širokou veřejnost. Tuto práci lze též použít jako výukový materiál pro studenty, kteří se tímto tématem chtějí zabývat. Jelikož současný zdravotnický trend je hlavně spokojený pacient, měla by být spokojenosti pacientů věnována stále větší pozornost.
|
|
|
Očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence
KÁLALOVÁ, Andrea
Bakalářská práce na téma {\clqq}Očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence`` má výzkumný charakter. Práce je rozdělena do dvou částí, na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozčleněna do sedmi hlavních kapitol. První kapitola je věnována psychomotorickému vývoji novorozence. Druhá kapitola je věnována ošetřovatelské péči o novorozence na porodním sále.Ve třetí a čtvrté kapitole se věnuji ošetřovatelské péči na novorozeneckém oddělení a potřebám novorozence. Pátá a šestá kapitola je věnována kojení a umělé výživě. Poslední kapitola je věnována propuštění a domácí péči. Praktická část se věnuje výzkumu. Cílem práce bylo zmapovat očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence. Zároveň zjistit míru spokojenosti matek po porodu s ošetřovatelskou péčí o novorozence. Pro potvrzení či vyloučení hypotéz jsem použila metodu dotazníku, který měl 16 otázek. Celkem bylo rozdáno 115 dotazníků, ze kterých se vrátilo 105 dotazníků. Návratnost byla 91%. Výsledky byly zpracovány do grafické podoby. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořily matky od 3. dne po porodu hospitalizované v systému rooming-in a konečný soubor tvořilo 100 matek. V první hypotéze jsem předpokládala, že matky očekávají získání základních informací v poskytování základních potřeb v péči o novorozence a to především po stránce praktické. Po zpracování získaných dat bylo zjištěno, že matky dávají přednost individuálnímu teoretickému pohovoru s praktickými ukázkami, první hypotéza tedy potvrzena nebyla. U druhé hypotézy jsem předpokládala, že matky jsou spokojeny s poskytovanou ošetřovatelskou péčí v oblasti péče o novorozence. Druhá hypotéza byla potvrzena, matky jsou spokojeny s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. S výsledky svého výzkumu bych ráda seznámila dětské sestřičky na novorozeneckém oddělení.
|
|
|
Využití ošetřovatelského modelu V. Hendersonové v péči o dětského klienta
ZEUNEROVÁ, Jana
Současná ošetřovatelská péče o dítě vychází z holistického přístupu, který je zaměřen na uspokojování potřeb. Ve většině zdravotnických zařízeních sestry používají dokumentaci podle M. Gordonové. Pro zjišťování potřeb a následné uspokojení potřeb dítěte je mnohem lepší použití ošetřovatelského modelu V. Hendersonové. Tento model patří do kategorie modelů potřeb a humanistických modelů. Potřeby dítěte jsou v tomto modelu rozděleny do 14 základních oblastí. Tato bakalářská práce se věnovala použití dokumentace podle ošetřovatelského modelu V. Hendersonové na oddělení kojenců a batolat FN Plzeň. Při zpracování dat byla použita na 1. část výzkumu metoda kvazi experimentu, technika pozorování. Výzkumný soubor této části výzkumu tvořily hospitalizované děti na oddělení kojenců a batolat. 2. část výzkumu byla kvantitativní s použitím metody dotazování technikou dotazníku. V této části výzkumu výzkumný soubor tvořily dětské sestry pracující na oddělení kojenců a batolat FN Plzeň.
|
|
|
Dodržování Charty práv dětských pacientů v nemocnici
ROKOSOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se týká dodržování Charty práv dětí v nemocnici Pelhřimov, zpracovává tedy téma týkající se problematiky hospitalizovaného dítěte, jeho tělesných, psychických a sociálních potřeb a jejich dodržování jak z pohledu dítěte samotného, tak i jeho rodičů.Teoretická část bakalářské práce se věnuje jednotlivým bodům Charty práv dětí v nemocnici, zmiňuje historii práv dětí vůbec a základní informace o dětském oddělení Nemocnice Pelhřimov. V praktické části jsme si stanovili tři cíle: zjistit, v jakém rozsahu jsou doprovázející osoby dítěte seznámeny s Chartou práv dětí v nemocnici, zda je na všech stanicích dětského oddělení Nemocnice Pelhřimov zřetelně vyvěšena a zda jsou zde tato práva dodržována.Na základě těchto cílů jsme vytvořili pět hypotéz. Doprovázející osoby hospitalizovaných dětí jsou při přijetí do nemocnice seznámeny s Chartou práv dětí v nemocnici. O seznámení doprovázejících osob s Chartou práv dětských pacientů v nemocnici je učiněn záznam v ošetřovatelské dokumentaci. Na všech stanicích dětského oddělení pelhřimovské nemocnice je Charta zřetelně vyvěšena. Dle doprovázejících osob je Charta práv hospitalizovaných dětí naplňována ve všech bodech. Dle sester je Charta práv hospitalizovaných dětí naplňována ve všech bodech. Zvolili jsme kvantitativní metodu výzkumu, formou dotazováním a technikou sběru dat byl dotazník. Během výzkumu byly stanovené cíle splněny. Hypotézy se potvrdily. Výsledky bakalářské práce budou dány k dispozici vedení nemocnice Pelhřimov k využití při akreditačním řízení.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o klienta ante finem
JANSOVÁ, Markéta
Téma smrti a umírání je společností stále tabuizováno. Je to téma nepříjemné a nemoderní, protože naše doba si žádá lidi plné života a elánu. Je-li někdo nevyléčitelně nemocný, společnost se na něj velice často dívá jakoby skrz prsty. Mnozí lékaři, ač znají nepříznivou prognózu onemocnění, se snaží nemocného za každou cenu léčit až do poslední chvíle a smrt přijímají jako osobní prohru. Neutěšené podmínky umíraní v dnešní společnosti si uvědomovala anglická lékařka Cicely Saunders, která se snažila o zkvalitnění péče umírajícím a v roce 1967 založila v Londýně první moderní hospic {--} hospic sv. Kryštofa. Na filosofii prvního hospice navázal v roce 1995 první český hospic Anežky České. Cílem bakalářské práce bylo posoudit možnosti poskytování ošetřovatelské péče ošetřujícím zdravotnickým personálem v nemocnici a v hospici o klienta ante finem. Byly stanoveny hypotézy: H1: Ošetřující zdravotnický personál poskytuje ošetřovatelskou péči klientovi ante finem dle standardu obou typů zařízení. H2: Přístup péče o klienta ante finem je podmíněn emoční vyrovnaností ošetřujícího zdravotnického personálu. H3: Ošetřující zdravotnický personál v nemocničním zařízení si neuvědomuje, že umění doprovázet je součástí ošetřovatelského procesu. Výzkumný soubor tvořil ošetřovatelský zdravotnický personál z interního oddělení a z oddělení následné péče z nemocnice v Českých Budějovicích, v Jihlavě a v Třebíči; a v hospici v Prachaticích, v Červeném Kostelci a v Brně. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku. Celkem bylo rozdáno 170 dotazníků, konečný počet dotazníků pro zpracování dat tvořil 136 dotazníků. Z vyhodnocených výsledků vyplynulo, že možnosti poskytování péče klientovi v terminálním stádiu v nemocniční péči jsou převážně ovlivněny nedostatkem času, dále si ošetřovatelský zdravotnický personál zcela neuvědomuje možnosti paliativní péče, kdežto v hospici jsou podmínky pro paliativní péči vytvořeny na kvalitní úrovni. Výsledky práce budou poskytnuty jedné z uvedených nemocnic a dvěma hospicům a mohou posloužit k zamyšlení nad možným rozšířením poskytování paliativní péče v daných zařízeních.
|
|
|
Péče o dutinu ústní nemocného během hospitalizace v nemocnici
CINCIALOVÁ, Kateřina
Pod pojmem hygiena dutiny ústní (orální hygiena) je myšleno soubor opatření, která mají zamezit vzniku onemocnění parodontu a tvrdých zubních tkání a jeho další progresi. Přesto patří tyto onemocnění mezi nejběžnější a nejrozšířenější lidské nemoci, kterým ovšem lze předejít vhodnou péčí a správným výběrem pomůcek. Mezi nejčastější tyto onemocnění se řadí zubní kaz, záněty dásní, zvýšená tvorba zubního kamene. Každý z nás by měl hygienu dutiny ústní provádět denně, dle svých návyků. A správným výběrem pomůcek předcházet vzniku nežádoucích onemocnění. V nemocničním zařízení během hospitalizace pacienta často dochází ke změnám frekvence a návyků v souvislosti s onemocněním. U nemocných s poruchou soběstačnosti z jakéhokoliv důvodu by se měla o péči o dutinu ústní postarat sestra. Sestra by si také měla zjistit, jaké má pacient návyky a zda-li používá nějaké speciální pomůcky a měla by péči, na kterou je pacient zvyklý, zajistit. Prioritou každé sestry by mělo být poskytovaní kvalitní ošetřovatelské péče, se kterou by byli pacienti spokojeni, a byly by saturovány jejich potřeby. V bakalářské práci byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit názory pacientů na péči o dutinu ústní při hospitalizaci v nemocnici. Druhým cílem bylo zjistit, jaké možnosti v péči o dutinu ústní pacientovi poskytuje dané oddělení. Porovnat názory soběstačných a nesoběstačných pacientů, bylo třetím cílem. Čtvrtým cílem bylo zjistit úlohu sestry v péči o dutinu ústní u soběstačných a nesoběstačných pacientů. Na základě výsledků jsme si potvrdily hypotézu č. 1, ve které jsme předpokládaly, že pacienti pociťují změnu v péči o dutinu ústní během hospitalizace v nemocnici. Můžeme konstatovat, že také hypotéza č. 2 byla potvrzena a to, že pacienti mají nedostatečné možnosti v péči o dutinu ústní během hospitalizace v nemocnici. Také byla potvrzena hypotéza č. 3, že sestry znají možnosti péče a prostředky o péči o dutinu ústní a hypotéza č. 4, že sestry nezjišťují návyky týkající se péče o dutinu ústní. Výzkumná část bakalářské práce byla zpracována pomocí rozdaných dotazníků a strukturovaného rozhovoru. Výzkumnými vzorky byly sestry a pacienti na daných odděleních (neurologickém, interním, chirurgickém a ortopedickém) Nemocnice České Budějovice a.s. a Nemocnice Tábor a.s. Výsledky tohoto výzkumu bychom mohli použít jako zpětnou vazbu pro managament nemocnice k využití na zlepšení hygienické péče o dutinu ústní. Je nutné zajistit opatření ke zlepšení v této oblasti. Sestry by se měly aktivněji zjišťovat návyky a pomůcky, které pacienti používají k péči o dutinu ústní. Také je důležité, aby sestry aktivně nabízely pomoc pacientům, kteří ji potřebují a snažily se zajistit takovou péči, na jakou jsou zvyklí. Největší odměnou pro sestry by měla být především spokojenost pacienta.
|
|
|
Duševní hygiena u sester ve vedoucích funkcích
ŠŤASTNÁ, Olga
Duševní hygiena nebo-li psychohygiena nám pomáhá chránit a upevňovat si své duševní zdraví. Poskytuje nám návod, jak nejlépe zvládat obtížné situace, jak si upevňovat zdravý životní styl a životní podmínky, abychom si udržovali duševní rovnováhu. Učí nás, jak předcházet psychicky náročným situacím nebo jak je zvládat, pokud už nastaly. Přínos spočívá v prevenci somatických a psychických onemocněních, protože vyrovnaný člověk působí kladně na své okolí, neprožívá citová vypětí a dokáže koncentrovat práci i odpočinek. Sestra manažerka dodává energii, sílu a motivaci celému svému týmu i oddělení, prostě všem lidem kolem sebe. Je tedy nutné, aby sama měla dost vnitřní energie a motivace. K tomu nám pomáhají zásady duševní hygieny, které je dobré znát a řídit si jimi. Je zjištěno, že nejdůležitějším faktorem našeho zdraví je životní styl. Tím rozumíme stravování, ovzduší, pohyb, odpočinek, relaxace, organizace práce, pracovní prostředí a škodliviny jako je alkohol a cigarety, kterých bychom se měli vyvarovat nebo je alespoň minimalizovat. Změna životního stylu je jedna z cest k záchraně našeho zdravotnictví i kvality našeho života.
|
host ::
RSS.