|
|
Role zdravotnických asistentů a sester v ošetřovatelském procesu.
VODIČKOVÁ, Petra
V této diplomové práci je řešena problematika role zdravotnického asistenta v ošetřovatelském procesu. Stanoveny byly celkem čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jakým způsobem umožňují všeobecné sestry zapojení zdravotnických asistentů do ošetřovatelského procesu. Dalším, druhým cílem bylo zjistit, jaké mají zdravotničtí asistenti možnosti podílet se na ošetřovatelském procesu. Třetím cílem bylo zjistit, jaké problémy vidí manažeři v zapojení zdravotnických asistentů do systému ošetřovatelské péče. Poslední, čtvrtý cíl, zjišťoval, zda systém zařazení všeobecných sester a zdravotnických asistentů v ošetřovatelském týmu přispívá ke zkvalitnění péče o pacienta.Všechny tyto cíle byly splněny. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá ošetřovatelským procesem jako metodou práce sestry, kvalifikačním vzděláním všeobecných sester a zdravotnických asistentů a možnostmi jejich uplatnění v ošetřovatelské praxi. Praktickou část tvoří kvantitativně ? kvalitativní výzkumné šetření. Pro kvalitativní výzkum byla použita metoda individuálně vedených, předem připravených polostrukturovaných rozhovorů s představiteli uvedených profesí. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, a to: 1. Jaké povědomí mají zdravotničtí asistenti, všeobecné sestry a manažeři ve funkci vrchních sester o ošetřovatelském procesu? 2. Mají zdravotničtí asistenti možnost využít svých znalostí o ošetřovatelském procesu podle zákona 96/2004 Sb.? 3. Je spolupráce zdravotnických asistentů a všeobecných sester vnímaná jako pozitivní prvek pro zkvalitnění ošetřovatelské péče? 4. Jaké zkušenosti mají manažeři ve funkci vrchních sester se zapojením zdravotnických asistentů v ošetřovatelském týmu? Výzkumný soubor tvořilo šest zdravotnických asistentů, šest všeobecných sester a osm sester manažerek z menších lůžkových zařízení v Plzeňském a Středočeském kraji. Kvalitativní výzkum byl realizován prostřednictvím dotazníkového šetření. Osloveni byli studenti posledních ročníků studijního oboru Zdravotnický asistent a studijního programu Všeobecná sestra. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byly stanoveny následující hypotézy: 1. Studenti oboru Zdravotnický asistent jsou orientováni v kompetencích zdravotnických asistentů a všeobecných sester podle zákona č. 96/2004 Sb. 2. Studenti studijního programu Všeobecná sestra jsou orientováni v kompetencích zdravotnických asistentů a všeobecných sester podle zákona č. 96/2004 Sb. 3. Studenti oboru Zdravotnický asistent vnímají určené kompetence pro jednotlivé obory jako nástroj pro kvalitní profesionální péči. 4. Studenti studijního programu Všeobecná sestra vnímají určené kompetence pro jednotlivé obory jako nástroj pro kvalitní profesionální péči. Distribuováno bylo celkem 200 dotazníků, následně vyhodnoceno 142 správně vyplněných dotazníků. Výstupem této práce je ověření současného stavu uvedené problematiky. Výsledky budou poskytnuty manažerkám ošetřovatelské péče ve zkoumaných zdravotnických zařízeních, kde by mohly napomoci ke zlepšení managementu ošetřovatelských činností. Výsledky bude možné rovněž využít k vytváření informačních a edukačních setkání pro objasnění pravidel spolupráce zdravotnických asistentů a všeobecných sester. Dále by mohly být výsledky této práce nabídnuty Ministerstvu zdravotnictví České republiky, konkrétně Pracovní komisi k transformaci nelékařských zdravotnických povolání v České republice, jejímž hlavním pracovním cílem je novelizace zákona č. 96/2004 Sb.
|
|
|
Zapojení Armády České republiky do Integrovaného záchranného systému
SNÍŽEK, Libor
Dnešní doba si stále častěji a ve větším rozsahu žádá nasazení Armády České republiky, jakož i členů Integrovaného záchranného systému. Obě tyto složky jsou společnosti velkou podporou a nezřídka dochází k jejich kooperaci. Hlavní cíl této práce se proto upínal právě ke kooperaci těchto jednotek. První část práce se potom konkrétně zabývá popisem a základními principy spolupráce, ale i vymezením odpovědnosti a kompetencí jednotlivých útvarů. Opomenuta nejsou ani obecná východiska této problematiky, jako např. definování pojmu krizový management, jeho vznik a souvislosti. Převážná část práce se však věnuje historickému vývoji Armády České republiky a s tím souvisejícím změnám ve struktuře, a také v principech spolupráce s IZS. Největší pozornost je potom věnována roku 2008, který je z hlediska této práce považován za nejzásadnější historický milník ve vývoji AČR. V tomto roce byly zrušeny záchranné prapory, čímž byla zásadně narušena spolupráce mezi AČR a IZS, resp. společností celkově. Druhá část práce se zabývá prokázáním, zda je uskutečněná restrukturalizace považována za pozitivní krok. Z tohoto důvodu bylo 100 respondentů převážně odborné veřejnosti dotázáno, zda považuje zrušení záchranných praporů za vhodné. Získané výsledky byly následně statisticky vyhodnoceny a společně s dalším výzkumem, který byl zaměřen na výdaje vynakládané na zásahy AČR před a po restrukturalizaci, z nich byly vyvozeny příslušné závěry a doporučení.
|
|
|
Rodina a její spolupráce s mateřskou školou
ŠVÁCHOVÁ, Marta
Téma bakalářské práce se zabývá spoluprací rodiny s předškolním zařízením. Celá práce je rozdělena do několika oddílů. Za úvodním slovem následuje teoretická část, praktická část a závěr. V přílohách jsou uvedeny vzory dotazníků. Teoretická část je zaměřena na studium odborné literatury v oblasti výchovy, rodiny, mateřské školy, společnosti a jejich vzájemné kooperace. V praktické části je provedena analýza dotazníkového šetření a jeho interpretace. Byly vytvořeny dva dotazníky {--} jeden pro učitele v mateřské škole a druhý pro rodiče. Cílem bakalářské práce je zjištění úrovně a nejčastějších forem spolupráce rodiny s mateřskou školou.
|
|
|
Služba Royal Rangers v ČR
SEBJÁN, Jan
Práce se zabývá službou dětské křesťanské organizace Royal Rangers v České republice. Mapuje vznik organizace v USA a rozšíření služby Royal Rangers do Evropy. Zaměřuje se i na církevní pozadí této organizace. V další části se práce zabývá službou Royal Rangers v ČR. Popisuje její strukturu a činnost v práci s dětmi a mládeží. Poukazuje na ekumenickou spolupráci církví, které se podílejí na službě Royal Rangers. V praktické části práce je popsána činnost několika vybraných Předních hlídek Royal Rangers v ČR.
|
|
|
Využití kulturních zařízení v rozvoji cestovního ruchu na příkladě vybraných muzeí v městě Třeboň
MACHOVÁ, Eliška
Třeboň je velmi známá nejen lázeňstvím, bohatým kulturním životem a mnoha památkami, ale také rybníkářstvím a rybniční soustavou, kterou tvoří nesčetně rybníků a dalších vodních ploch. Každoročně se zde koná mnoho výstav, festivalů, divadelních představení a mnoho dalších akcí. Dominantou Třeboně je státní zámek, ale pro návštěvníky nabízí město mnohem více atraktivit. Krajina okolo Třeboně vybízí k různým druhům sportovních aktivit a díky přítomnosti mnoha rybníků také k vodním sportům. Nelze také opomenout krásnou přírodu Třeboňska, která se stala chráněnou krajinnou oblastí. Díky těmto faktorům má Třeboň výborné předpoklady pro cestovní ruch a jeho další rozvoj. Diplomová práce má stanoveny tři cíle. První cíl má za úkol analyzovat nabídku a poptávku cestovního ruchu ve městě Třeboň. Druhým cílem je na základě šetření motivace, očekávání a image vybraných kulturních zařízení provést doplnění skladby produktů pro vybrané segmenty návštěvníků. V rámci třetího cíle dojde k navržení možností komunikace a kooperace kulturních zařízení a odvětví cestovního ruchu ve městě Třeboň. Diplomová práce začíná teoretickou částí, která slouží jako podklad pro pochopení důležitých pojmů a dalších souvislostí. Dále došlo k bližší charakteristice řešeného území. Nejvíce informací o Třeboňsku poskytla situační analýza, při které byly vymezeny nejdůležitější předpoklady potřebné pro cestovní ruch. Informace získané ze situační analýzy a z dotazníkového šetření byly následně použity pro zpracování SWOT analýzy. Závěr diplomové práce se věnuje návrhům nových produktů v Třeboni a návrhům pro zlepšení komunikace a spolupráce mezi kulturními zařízeními a organizacemi působícími v cestovním ruchu.
|
|
|
Vztah mezi členy pedagogického týmu jako determinanta volnočasových edukačních procesů
PYTLÍKOVÁ, Anna
Práce pojednává o vztazích mezi členy pedagogického týmu, kteří svým působením ovlivňují celý edukační proces. První kapitola se zaměřuje na tým z hlediska jeho charakteristiky, vývoje a stanovených cílů. Dále se věnuje spolupráci, vztahům a důvěře mezi členy pedagogického týmu. Druhá kapitola se zabývá pojmy skupinová dynamika, malá sociální skupina a především vývojovými fázemi skupiny. Třetí kapitola se soustřeďuje na vzájemnou interakci mezi malou sociální skupinou a vztahy mezi členy pedagogického týmu. Uvádí rizikové faktory, které negativně ovlivňují práci pedagogů a tím celý edukační proces. Tato kapitola zároveň objasňuje negativa vývojových fází týmu a jejich působení na skupinovou dynamiku malé skupiny.
|
|
|
Spolupráce sestry v péči o dítě s Downovým syndromem
SOUKUPOVÁ, Jiřina
Abstrakt Na rodinu nejčastěji pohlížíme jako na sociální skupinu, která je ve vzájemné interakci. Rodina je spjata řadou vztahů a současně i ovlivněna dítětem. Toto platí o každé rodině, tedy i o rodině s postiženým dítětem. Na světě žije přibližně pět milionů lidí, kteří jsou postiženi Downovým syndromem. Jde o nejrozšířenějším ze všech forem mentálních retardací. V České republice se narodí ročně přibližně sedmdesát dětí s Downovým syndromem. V diplomové práci jsem zpracovala téma {\clqq}Spolupráce sestry v péči o dítě s Downovým syndromem``. Diplomová práce má podat ucelené informace o specializované péči o dítě s Downovým syndromem, včetně informací o onemocněních a problémech dítěte, které v jeho vývoji a životě mohou nastat. Smyslem práce je i správné pochopení této problematiky, provázání s ošetřovatelskou péčí, léčebnými a diagnostickými postupy, ale i nalezení správného přístupu k rodině, její edukace a komunikace s rodiči. Výsledkem práce jsou informace o spolupráci sester a rodičů při ovlivňování zdraví a vývoje dítěte s Downovým syndromem. Cíle práce, zmapovat problematiku spolupráce sestry a rodičů vychovávajících dítě s Downovým syndromem a zmapovat vliv spolupráce sestry s rodiči na komplexní péči o dítě s Downovým syndromem, byly splněny. Kvantitativní výzkum byl proveden metodou dotazníku pro sestry v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost v Jihočeském a Plzeňském kraji. Hypotéza, že sestry edukují rodiče dětí s Downovým syndromem v oblasti ošetřovatelské péče, byla na základě vyhodnocených dotazníků zamítnuta. Pro kvalitativní výzkum byla položena otázka: {\clqq}Jaká je úloha sestry v komplexní ošetřovatelské péči o dítě s Downovým syndromem?`` Odpověď na otázku byla vyhodnocena na základě rozhovorů s rodiči vychovávajících dítě s Downovým syndromem. Úlohou sestry je role poskytovatelky péče, edukátorky, poradkyně a ochránce. Poznatky této diplomové práce by mohly sloužit jako zpětná vazba pro sebereflexi sester v pediatrických ordinacích a pro zkvalitnění spolupráce mezi rodiči a sestrami v komplexní péči o dítě s Downovým syndromem.
|
|
|
Spolupráce sestry pracující na dětském oddělení s anesteziologickou sestrou v péči o dětského pacienta v předoperačním, peroperačním a pooperačním období.
ŽÁKOVÁ, Lucie
Téma diplomové práce ,,Spolupráce sestry pracující na dětském oddělení s anesteziologickou sestrou v péči o dětského pacienta v předoperačním, peroperačním a pooperačním období`` jsem si vybrala z toho důvodu, že práce sester a příprava těchto dětí i jejich rodičů v tomto období mě velmi zajímá. Celé toto období a činnosti, které s tím souvisí, jsou pro všechny strany velmi náročné a zatěžující. A velmi záleží na spolupráci a komunikaci právě anesteziologické a dětské sestry, jak celé toto období dítě zvládne. Cílem této diplomové práce bylo zmapovat názory anesteziologických a dětských sester na celou problematiku jejich spolupráce a dále zjistit, zda spolupráce anesteziologické a dětské sestry má vliv na uspokojení potřeb dítěte v tomto období. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou část, která je zaměřena obecně na pediatrický obor a rozčlenění dětského věku, na obor anesteziologie a zvláštnosti v dětském věku, dále na dětskou chirurgii a ošetřovatelskou péči o dítě ve třech operačních obdobích. Praktická část je pak rozdělena na kvantitativní a kvalitativní část. Kvantitativní část je zaměřena na spolupráci anesteziologických sester a sester pracujících na dětském oddělení, tato data byla zjišťována pomocí dotazníku a kvalitativní část zjišťuje, zda spolupráce sester má vliv na potřeby u dětí v tomto období, tato data byla zjišťována pomocí pozorování dětí a rozhovorů se sestrami. Shrnutím výsledků bylo zjištěno, že hypotéza1 ,,Anesteziologické sestry a sestry pracující na dětském oddělení spolu spolupracují v předoperačním období`` {--} se potvrdila. Hypotéza 2 ,,Anesteziologické sestry a sestry pracující na dětském oddělení spolu spolupracují v pooperačním období`` {--} se potvrdila. Hypotéza 3 ,,Anesteziologické sestry mají zájem o zlepšení spolupráce se sestrami pracujícími na dětském oddělení`` - se potvrdila. Hypotéza 4 ,, Sestry pracující na dětském oddělení mají zájem o zlepšení spolupráce s anesteziologickými sestrami`` -se potvrdila. V kvalitativní části bylo zjištěno, že spolupráce sester má vliv na uspokojení potřeb dítěte v tomto období. Poznatky z této diplomové práce mohou být využity dětskými i anesteziologickými sestrami, nebo dalšími zájemci o danou problematiku, pro lepší přípravu dítěte na operační období, pro kvalitnější uspokojení potřeb dítěte v tomto období a celkově pro poskytování komplexnější péče v tomto období.
|
|
|
Stomické sestry a jejich podíl na práci se svépomocnými skupinami nemocných
ŠŤASTNÁ, Olga
Svépomocné skupiny, stomasestry a pacienti se stomií jsou v neustálém spojení a stále spolu pracují. Úkolem naší práce bylo zjistit, jaký má stomasestra podíl na práci ve svépomocných skupinách stomiků. Začátky s tímto onemocněním bývají složité, a proto v nemocnicích pracují tzv. stomasestry, což jsou specializované sestry, které jsou zaškolené v ošetřování stomií a vším, co s tímto problémem souvisí. Stomasestry navštěvují pacienty na odděleních a připravují je na život stomika. Seznamují je s možnostmi pomůcek, s jejich dodavateli, i komplikacemi, které mohou nastat. Učí je, jak reagovat, na koho se obrátit a kde si obstarat pomůcky. Také je informují o sdruženích stomiků a o svépomocných skupinách, protože slyšet vzájemně různé problémy, moc pomáhá každému pacientovi. Ve svépomocných skupinách platí principy rovnoprávnosti, vzájemné pomoci a výměny zkušeností. Velkou roli hrají stomasestry, které jsou v každodenním kontaktu se svými pacienty. Měly by umět poradit s mnoha psychologicko etickými problémy. Cílem práce bylo zjistit, zda si stomasestry uvědomují význam svépomocných skupin pro stomiky. Dále pak, zda sestry informují pacienty o svépomocných skupinách, zda spolu vzájemně spolupracují a jaký je podíl stomasestry v těchto skupinách. Také jsme chtěly zjistit, jaký význam přikládají pacienti se stomií svépomocným skupinám.
|
|
|
Spolupráce sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu
KADLECOVÁ, Ivana
Spolupráce sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu Diplomová práce byla zaměřena na spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu. Ošetřovatelství a ošetřovatelský management má nezastupitelné postavení v péči o zdraví člověka. Svět medicíny, ošetřovatelství a zdravotnictví je mimořádně složitým organizačním celkem, který není zcela jistě reprezentován pouze lékaři a sestrami, nicméně právě oni a ony jsou stále dominantními postavami na této scéně. Prvním cílem diplomové práce bylo zmapovat spolupráci sester a lékařů v rámci ošetřovatelského procesu v péči o nemocného z pohledu ošetřovatelského managementu. Druhým cílem práce bylo identifikovat problémové oblasti ve spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu a třetím cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem ošetřovatelský management řeší problémové situace ve spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu. K cílům práce byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. V jakých oblastech spolupracují sestry a lékaři v rámci ošetřovatelského procesu při poskytování péče nemocným z pohledu ošetřovatelského managementu? 2. Jakým způsobem sestry hodnotí a vnímají spolupráci s lékaři z pohledu ošetřovatelského managementu? 3. Které problémové oblasti existují ve spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu ? 4. Jakým způsobem řeší ošetřovatelský management problémové situace ve spolupráci sester a lékařů? Výzkum byl proveden v nemocničním zařízení, kde mi byly poskytnuty informace, za splnění podmínky anonymity oslovených respondentek. Respondentkami byly dvě vrchní a čtyři staniční sestry z chirurgických a tentýž počet z interních oborů. Provedený výzkum je výzkumem kvalitativním. S respondentkami byly vedeny nestandardizované rozhovory podle struktury kategorizovaných otázek. Následně byly provedeny přepisy rozhovorů a kategorizace dat v tabulkách podle rámcové analýzy Ritchieho a Spencera. Z šetření vyplynuly odpovědi na výzkumné otázky. Sestry a lékaři spolupracují v rámci ošetřovatelského procesu při poskytování péče nemocným z pohledu ošetřovatelského managementu v chirurgických a interních oborech nejvíce ve fázi řešení problémů. Sestry hodnotí spolupráci s lékaři na základě vzájemného respektu, ale vnímají stále převládající dominantní postavení lékařů. Ve spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu existují problémové oblasti. Ošetřovatelský management řeší problémové situace ve spolupráci sester a lékařů nejčastěji hledáním společného řešení. Výsledky práce bude možné poskytnout zdravotnickému zařízením, ve kterém byl výzkum realizován. Navrhovaly bychom možnost zamyšlení se nad zlepšením vzájemné spolupráce již při studiu lékařů i sester, zavést různá opatření ke zlepšení spolupráce sester a lékařů pořádáním společných seminářů nebo kulturních akcí. Zvýšit povědomí lékařů o ošetřovatelském procesu, kompetencích sester a realizovat další výzkumy, týkající se tohoto tématu.
|
host ::
RSS.