|
|
Předložky času v psaném projevu českých neslyšících
Patočková, Linda ; Cícha Hronová, Anna (vedoucí práce) ; Richterová, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá psanou češtinou neslyšících, konkrétně užíváním předložek času. Teoretická část shrnuje poznatky o rysech psané češtiny neslyšících obecně, popisuje vyjadřování času v českém jazyce a v českém znakovém jazyce a popisuje systém předložek v českém jazyce se zaměřením na předložky s časovým významem. Druhá, praktická část bakalářské práce obsahuje výzkum zaměřený na užívání předložek času v psaném projevu neslyšících. Výzkum zahrnuje analýzu textů neslyšících autorů a testování úrovně užívání předložkových vazeb s časovým významem u neslyšících žáků a studentů škol pro sluchově postižené. Práce se opírá o českou i zahraniční odbornou literaturu týkající se daných témat.
|
|
|
Vstupní úroveň tlumočnických a jazykových dovedností tlumočníků znakového jazyka
Weiserová, Hana ; Hynková Dingová, Naďa (vedoucí práce) ; Petráňová, Romana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá popisem jazykových kompetencí v českém jazyce, v českém znakovém jazyce a tlumočnických dovedností tlumočníků znakového jazyka odpovídajících úrovni B2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SEER). Jejím cílem je na základě získaných informací navrhnout test určující úroveň jazykových kompetencí a tlumočnických dovedností a jeho následné vyzkoušení v praxi. To by mělo podpořit obecnou diskusi o způsobech testování tlumočníků znakového jazyka, o spolupráci profesních organizací a organizací neslyšících v naší zemi. V druhé kapitole je vymezena role tlumočníka a všeobecné, psychické a fyzické nároky na profesi tlumočníka. Samostatné kapitoly jsou vyhrazeny k popisu jazykových kompetencí na úrovni B2 podle SERR a popisu tlumočnických dovedností na základě zahraniční literatury a výsledků workshopů tlumočnických organizací. Praktická část obsahuje základní informace o charakteristice testu a důvody, proč a jakým způsobem jsou úlohy sestavovány, a dále popis průběhu a výsledky testování s dalšími doporučeními pro případné další testování. Klíčová slova: role tlumočníka, tlumočnické dovednosti, jazyková úroveň B2, společný evropský referenční rámec pro jazyky, český jazyk, český znakový jazyk, test tlumočnických a jazykových dovedností, hodnotící kritéria testu.
|
|
|
Vizuální percepce a fonologické formy lexémů českého znakového jazyka (frekvenční analýza vybraných parametrů znaků)
Klabanová, Lucie ; Richterová, Klára (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou omezení / constraints ve znakových jazycích, zejména pak omezeními ve vizuální percepci. Součástí práce je přehled obecných poznatků o omezeních ve znakových jazycích, představeny jsou výsledky výzkumů frekvenčních analýz vybraných parametrů znaku v některých zahraničních znakových jazycích. Uvedeny jsou také poznatky získané z výzkumů zaměřených na zjišťování vizuálních oblastí zájmu při sledování znakových jazyků. V rámci vlastního praktického výzkumu jsou z hlediska typologie znaku, tvaru rukou a míst artikulace analyzovány znaky tří sémantických okruhů českého znakového jazyka: barvy, kalendářní a časové jednotky, rodina. V praktické části práce je dále realizován experiment, v rámci něhož jsou detekovány vizuální oblasti zájmu při sledování české prstové abecedy v projevu v českém znakovém jazyce. Klíčová slova: český znakový jazyk, vizuální percepce, omezení, místo artikulace, tvar ruky, typ znaku
|
|
|
Sign Writing
Václavíková, Jitka ; Okrouhlíková, Lenka (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje způsob fungování notačního systému SignWriting a jeho aplikaci na český znakový jazyk. SignWriting je notační systém, který umožňuje graficky zaznamenat znakové jazyky. Znakové jazyky jsou vizuálně motorické a jsou z velké části simultánní, proto musí být jejich zaznamenání odlišné od mluvených, audio orálních jazyků. Obsahují složku manuální a složky nemanuální. SignWriting umožňuje všechny složky zaznamenat pomocí grafických (ikonických) symbolů. Úvodní kapitoly popisují vznik a postupné proměny systému SignWriting a věnují se jeho základním principům a způsobu tvoření jednotlivých symbolů. Dále práce představuje konkrétní symboly pro manuální komponenty znaku - místo artikulace, tvar ruky, pohyb a kontakt a nemanuální komponenty znaku - pohyby a pozice těla, mimiku a pohyby úst, dále pak symboly pro interpunkci. Poslední kapitola je věnována využití SignWritingu ve světě a v ČR.
|
|
| |
|
|
Osvojování českého znakového jazyka slyšícím nemluvícím chlapcem v pubescentním a adolescentním věku
Moudrá, Anna ; Majerová, Radka (vedoucí práce) ; Stehlíková, Olga (oponent)
Práce se pokouší odpovědět na otázku, zda se suspektní dysfázie, vyjevující se u nemluvícího adolescentního inteligentního chlapce s vývojovou anartrií se 100% porozuměním mluvenému jazyku na neschopnosti osvojit funkční psanou řeč, promítá také do osvojování znakového jazyka. Věnuje se diferenciaci diagnóz vývojová dysfázie a vývojová anartrie se suspektní dysfázií. Zabývá se vybranými systémy alternativní a augmentativní komunikace a výhodami a nevýhodami jejich užití u tohoto vývojového anartrika. Upozorňuje na komfortnost terapie, v které je vývojovému anartrikovi od jeho 13 do současných 19 let adekvátně nabízen český znakový jazyk (dále ČZJ) jako vyjadřovací prostředek ve vzdělávání i každodenní komunikaci (chlapec má částečně postiženou motoriku horních končetin, jemná motorika pravé ruky je však zachována do té míry, že jeho výpovědi jsou okolím interpretovatelné). ČZJ je osvojován jako druhý jazyk (dále L2), je však pro chlapce jediným jazykem ve směru produkce. V jádru práce jsou analyzovány videonahrávky tří typů výpovědí 18letého vývojového anartrika v ČZJ: jeho reprodukce výpovědí v ČZJ, produkovaných figurantem, dále reprodukce předčítaného textu do ČZJ a spontánní výpovědi v ČZJ. Ve výsledku analýzy jsou rozlišeny čtyři typy chyb, jichž se chlapec dopouští: motorické chyby způsobené...
|
|
|
Tázací výrazy v českém znakovém jazyce
Pospíšilová, Marie ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se soustředí na užívání tázacích výrazů v českém znakovém jazyce. Podává přehled tázacích výrazů, které byly vyexcerpovány ze slovníků českého znakového jazyka a z natočeného videomateriálu pořízeného v rámci provedeného výzkumu zaměřeného právě na užívání či neužívání vyexcerpovaných výrazů ze slovníků. Práce se zmiňuje také o tvoření tázacích vět v českém jazyce a některých cizích znakových jazycích. Součástí práce je DVD se zachycenými příklady tázacích vět v českém znakovém jazyce, které uvedli neslyšící respondenti, uživatelé českého znakového jazyka.
|
|
|
Minimální páry v českém znakovém jazyce
Silovská, Zuzana ; Richterová, Klára (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na výzkum minimálních párů v českém znakovém jazyce, v nichž pozice rozlišujícího segmentu může být obsazena jakýmkoli parametrem znaku (tvar ruky, místo artikulace, pohyb, orientace dlaně, orientace prstů, uspořádání rukou, kontakt). Hlavní část této práce představuje analýza jednoručních a dvouručních znaků, v kterých je ruka/ruce ve tvaru zavřené ruky A, resp. ve tvaru A, A0, A stříška, sA a tA. Analyzovaný materiál byl získán elicitací od českých neslyšících, rodilých mluvčích českého znakového jazyka, a excerpcí z několika slovníků českého znakového jazyka. Hlavní pozornost je zejména soustředěna na detailní popis manuální složky znaků a na naznačení možných významových vztahů mezi znaky figurujícími v minimálních párech. V závěru analytické části je podán přehled nalezených fonémů, možných variant fonémů a frekvenční zastoupení typů znaků a tvarů ruky/rukou, míst artikulace a míst kontaktů. Klíčová slova: fonologie, foném, alofon, minimální pár, český znakový jazyk, parametr znaku, manuální složka znaku
|
|
|
Vyjádření záporu v českém znakovém jazyce
Hendrychová, Lucie ; Okrouhlíková, Lenka (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce je prvotním materiálem pojednávajícím o vyjadřování negace v českém znakovém jazyce. Podává přehled o nejfrekventovanějších prostředcích záporu - manuálních i nemanuálních, které byly vyexcerpovány z přirozené komunikace českých neslyšících respondentů, uživatelů českého znakového jazyka. Práce se zmiňuje také o prostředcích negace v mluvených jazycích a některých cizích znakových jazycích.
|
|
|
Začlenění osob se sluchovým postižením do sociokulturního prostředí majoritní společnosti
URBÁNKOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce se zaměřuje na začlenění osob se sluchovým postižením do společnosti. Cílem této diplomové práce je analýza možností začlenění osob se sluchovým postižením do sociokulturního prostředí majoritní společnosti. Diplomová práce je prací výzkumnou a je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a praktickou.V první, teoretické části se zabývám stručným dělením sluchových vad, komunikací a osobností jedinců se sluchovým postižením, dále pak oblastem vzdělávání, zaměstnávání a kultury. V praktické části jsou využity metody a techniky kvalitativního výzkumu. V diplomové práci je použita metoda dotazování a technikou sběru dat je polořízený rozhovor s osobami se sluchovým postižením. Realizace výzkumu proběhla na území hlavního města Prahy. Výzkumný soubor je tvořen celkem 10 respondenty s různým typem sluchového postižení. V rámci výzkumu byla stanovena hlavní výzkumná otázka ?Jaké možnosti začlenění do sociokulturního prostředí majoritní společnosti mají osoby se sluchovým postižením?? a dále pak byly stanoveny vedlejší výzkumné otázky. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že možnosti vzdělávání osob se sluchovým postižením nejsou dostatečné a dále, že osoby se sluchovým postižením mají v důsledku své sluchové vady omezen přístup na trh práce. Mimo toho výzkum ukázal, že největší bariéry ve vztahu ke slyšící společnosti spočívají v komunikační a informační bariéře a dále v přetrvávajících předsudcích ve společnosti a že osoby se sluchovým postižením nemají dostatečný přístup ke kulturnímu vyžití rovnoměrně po celém území České republiky. Jedním z praktických využití výstupů práce je deskripce zjištění možností začlenění osob se sluchovým postižením do sociokulturního prostředí majoritní společnosti, což může posloužit nejen k větší míře informovanosti odborné i laické veřejnosti, ale i ke zjištění případných potřeb sociálních služeb pro tyto osoby.
|
host ::
RSS.