|
|
Etická výchova na základní škole
VELÍKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá popisem zavádění doplňujícího vzdělávacího oboru Etická výchova na základní školy. Teoretická část se zaměřuje na výklad základních pojmů, dále charakterizuje předmět Etická výchova, jeho obsah, cíle a metody. Uvádí potřebné vzdělání učitelů, přibližuje důvody zavádění tohoto předmětu do školního vzdělávání, popisuje vybrané koncepce. V závěru se zaměřuje na přiblížení aktuálního stavu výuky etické výchovy na základní škole. Praktická část je zacílena na výzkum zavádění etické výchovy a aktuální stav výuky tohoto předmětu ve školách. Práce poskytuje komentář výsledků výzkumného dotazníkového šetření mezi učiteli etické výchovy a vyhodnocuje získaná data.
|
|
|
Komplexní výchova v rodině a škole v prevenci dětské úrazovosti
KALOUSKOVÁ, Ivana
Cílem této práce bylo zmapovat znalosti oslovené skupiny respondentů (žáci, rodiče, pedagogové) v oblasti první pomoci, zmapování znalostí o prevenci dětské úrazovosti a zjistit frekvenci úrazů u dětí na základních školách v jihočeském kraji. Výzkumné šetření prokázalo, že úrazem jsou častěji postiženy chlapci oproti dívkám. K úrazu nejčastěji dochází při sportu, v domácnosti a ve škole. Při hodnocení úrazu, dle druhu poranění, spadá nejvíce úrazů do skupiny zlomenin, pohmožděnin, vykloubenin. Dle výsledků práce bylo zjištěno, že např. vzdělání rodičů se neodráží na vzniku úrazu. Nejvíce úrazů bylo potvrzeno u rodičů s vyšším odborným vzděláním, naopak nejméně úrazů u rodičů se základním vzděláním. Školní úrazy byly potvrzeny častěji na obecní škole v porovnání se školami ve městě. Výsledky této práce by mohly být základem při vytváření projektu či programu v prevenci úrazů. Dále lze z této práce vycházet při zpětné vazbě se základními školami, a tak předcházet nejčastějším úrazům, který byly statistický vyhodnoceny.
|
|
|
Dítě s Downovým syndromem
VEISOVÁ, Michaela
Předkládaná bakalářská práce nese název: ?Dítě s Downovým syndromem?. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. První část je věnována problematice Downova syndromu, jeho charakteristice, typům tohoto postižení, výskytu a tělesným specifikům u dětí s Downovým syndromem. Pozornost je zaměřena i na problematiku vzdělávání a integraci takto postižených dětí. Empirická část přináší výsledky kvalitativního šetření. Použitou metodou je rozhovor a pozorování. Jde o případové studie dvou dětí s Downovým syndromem integrovaných do běžné základní školy. Rozhovory byly vedeny s těmi, jež se účastní výchovně-vzdělávacího procesu. Cílem bylo zjistit, jak vypadá život těchto dětí, jak probíhá integrace v běžné základní škole, jak důležité je dát i těmto dětem prostor, kde se mohou vyjádřit po svém a realizovat se. K naplnění cílů byly použity otázky, které se týkaly diagnózy, role zdravotníků, úlohy rodiny v procesu samotného vyrovnání se s diagnózou, vztah matky k dítěti. Velmi důležitá pak byla otázka integrace do běžné základní školy, začlenění do kolektivu a způsob, jak je možno tyto děti vzdělávat. Poznatky, které z práce vzešly, by mohly sloužit jako zdroj informací pro ty, kteří se touto problematikou zabývají.
|
|
|
Diagnostika vybraných prekonceptů k technickému a přírodovědnému vzdělávání žáků 4. třídy ZŠ
MLÝNKOVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývá problematikou vybraných prekonceptů z technické výchovy a přírodovědného vzdělávání. V teoretické části byla přiblížena témata související s problematikou vzdělávání, konstruktivismem, prekonceptů, technickou výchovou a přírodovědným vzděláváním na základní škole. V praktické části byla zjišťována míra zastrukturování prekonceptů pomocí dotazníků, jejichž obsahem jsou nedokončené věty a posuzovací škály a kognitivní mapy. Výzkumným vzorkem byli žáci čtvrtých tříd ze základních škol v Libáni a v Jičíně. Zmíněnými metodami, dotazníkovou metodou a kognitivními mapami, byly pro kvantitativní a kvalitativní oblast z technické výchovy a přírodovědného vzdělávání zjištěny, vyhodnoceny a zpracovány údaje o prekonceptech a jejich zastrukturování.
|
|
|
Systém organizace a řízení primární prevence sociálně patologickch jevů na ZŠ
VARECHOVÁ, Pavla
Cílem této práce bylo zmapovat situaci v oblasti této problematiky na základních školách v Českých Budějovicích a podat návrhy na možné zlepšení spolupráce mezi organizacemi, které do systému prevence sociálně patologických jevů vstupují. Primární prevence sociálně patologických jevů je řešena především v Metodickém pokynu MŠMT k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních č.j.:20 006/2007-51. Abych dosáhla uvedených cílů, provedla jsem kvalitativní výzkum s dvěma cílovými skupinami. Výzkumu se zúčastnilo 13 základních škol s 1. a 2. stupněm výuky v Českých Budějovicích, Pedagogicko-psychologická poradnu v Českých Budějovicích, krajská školská koordinátorka prevence na Krajském úřadu v ČB, protidrogový koordinátor města České Budějovice a soukromé poradenské zařízení v Českých Budějovicích. Při realizaci výzkumu jsem použila metodu dotazování, techniku polořízeného rozhovoru. Výsledky ukázaly současný stav systému prevence v Českých Budějovicích. Velkým pozitivem stávajícího systému prevence je především postupné osamostatňování základních škol při realizaci prevence. Mezi nedostatky stávajícího systému primární prevence sociálně patologických jevů patří nedostatečné personálního zajištění systému (v rámci MŠMT, v Pedagogicko-psychologické poradně, na školách), nenávaznost služeb primární prevence a nedostatek financí v této oblasti. Na základě získaných výsledků jsem navrhla možnosti, jak současnou situaci řešit. Jednou z možností je aktivní vzdělávání všech pedagogů v problematice prevence sociálně patologických jevů. Další možností je zřízení centra primární prevence v Jihočeském kraji, které by poskytovalo komplexní pomoc všem subjektům v rámci systému primární prevence. Bakalářská práce slouží jako zdroj informací o současném systému primární prevence sociálně patologických jevů v Českých Budějovicích. Myšlenka centra primární prevence může být použita jako možné řešení současného systému primární prevence sociálně patologických jevů pro Jihočeský kraj.
|
|
|
Výuka rozšířené hudební výchovy na základní škole
ŠTRUPLOVÁ BARTOŠKOVÁ, Magdalena
Diplomová práce s názvem ?Výuka rozšířené hudební výchovy na základní škole? se zabývá původní myšlenkou autora prof. Ladislava Daniela od jejího založení až po vývoj, kterým prošla za uplynulých 45 let svého trvání v České republice. Na základě této metody byl proveden výzkum, který se konkrétně zaměří na 2. základní školu v Jindřichově Hradci, kde výuka rozšířené hudební výchovy probíhá. Smyslem této práce je zjistit, jak se tato škola vypořádala s rozšířeným vyučováním (důvod jejího založení, problémové situace ve vyučování, kam výuka hudební výchovy směřuje) a zda je způsob výuky s metodou prof. Daniela srovnatelný.
|
|
|
Znalosti přírodnin u žáků 1. stupně ZŠ
KOVÁŘÍKOVÁ, Marie
Diplomová práce zjišťuje prostřednictvím didaktického testu znalost vybraných přírodnin u žáků 5. ročníku 1. stupně ZŠ. Zmiňuje se o způsobu výuky prvouky a přírodovědy učitelů 1. stupně ZŠ. Zaměřuje se také na analýzu učebnic nakladatelství PRODOS. Diplomová práce byla řešena v rámci projektu GA JU č. 065/2010/S.
|
|
|
Výuka matematiky na ZŠ s interaktivní tabulí - slovní úlohy
ŠIPONOVÁ, Eliška
Cílem předkládané práce je pokus vytvořit materiál pro výuku slovních úloh na základních školách. Tvorba tohoto dokumentu se odvíjela od teoretických poznatků. Teoretická část mapuje vývoj matematiky od starověku až po současnost. Základní informace potřebné pro vytvoření interaktivní učebnice se opírají o teoretické poznatky o interaktivních tabulích a slovních úlohách, které byli v poslední době publikovány. Výukový materiál byl vytvořen v programu Activstudiu 3 pro interaktivní tabule typu ActivBoard a prakticky vyzkoušen u žáků osmých tříd na Základní škole Plešivec v Českém Krumlově. Cílem této práce bylo zjistit jaký postoj zaujímají žáci k tomuto typu výuky, zda pomocí tohoto programu lépe pochopí řešení slovních úloh a poskytnout vyučujícím materiál pro práci s interaktivní tabulí, protože vytvořit podklady a materiál na tuto výuku je časově náročné.
|
|
|
Systém prevence sociálně patologických jevů a jeho realizace v základních školách
ONDRÁČKOVÁ, Kateřina
Naše diplomová práce, jejíž název zní: Systém prevence sociálně patologických jevů a jeho realizace v základních školách se zabývá rozborem možností, přístupů a podmínek realizace primární prevence na základních školách. Cílem naší práce je popsání fungování systémů primární prevence na krajské a školní úrovni, tzn. provedeme srovnání přístupů k této problematice na vybraných školách v Jihočeském a Pardubickém kraji. Analyzujeme programy výše uvedených krajů na koncepční úrovni a budeme sledovat realizaci preventivních programů na konkrétních školách (např. základních či speciálních). Dále budeme zkoumat reálnou pomoc školám při vytváření školních preventivních programů a jejich působení na samotné žáky. Zajímat se budeme mimo jiné také o využití nabízených možností spolupráce školami a jejich využití dotačních programů krajských úřadů. Práce se skládá ze dvou částí, a to teoretické a praktické. V teoretické části se nejdříve budeme věnovat charakteristice a vymezení základních pojmů, tzn. charakterizujeme nejčastější sociálně patologické jevy, které nejvíce ohrožují mlá-dež. Poté se zmíníme o systému prevence jak na školní, tak na krajské úrovni. Praktická část bude zaměřena na rozbor aktivit škol na poli prevence, a to především na metodi-ku prevence, podporu tvorby preventivních programů a jejich dopady na děti. V závěru práce shrneme předpoklady a hypotézy, jež zmiňujeme v úvodu. Ve vybraných školách provedeme sociologický výzkum formou dotazníků, které na konci naší práce vyhodnotíme.
|
|
|
Informovanost dětí na II. stupni základní školy o možnostech řešení jejich problémů s výskytem sociálně patologických jevů (Moravské Budějovice)
BŘEZINOVÁ, Kristýna
Pojem sociálně patologické jevy chápeme jako nejzávažnější poruchy v chování dětí a mládeže. Společností jsou označovány za negativní a svým nositelům způsobují osobní problémy či problémy v rodině, ve škole i v širším sociálním prostředí. Jedná se o takové poruchy chování, které se projevují především jako narušení sociálních, ale také trestně právních norem. Hlavním cílem práce bylo zjistit informovanost dětí na II. stupni základních škol v mikroregionu Moravskobudějovicka o možnostech řešení jejich problémů s výskytem sociálně patologických jevů, tedy zda vědí, na koho se mohou v případě řešení svých problémů s výskytem sociálně patologických jevů obrátit. Dílčím cílem 1 bylo zjistit, kdo se podílí na informovanosti dětí II. stupně základních škol o možnostech řešení jejich problémů s výskytem sociálně patologických jevů. Dílčím cílem 2 bylo popsat sociálně patologické jevy u dětí na II. stupni základních škol. Pro zmapování problematiky bylo použito kvantitativního výzkumu. Byla zvolena metoda dotazování, technika dotazníku a metoda analýza dokumentů, technika sekundární analýza dat adekvátních dokumentů na orgánu sociálně právní ochrany dětí. Dotazníky byly rozdány dětem na II. stupni zkoumaných tříd vybraných základních škol, jejich třídním učitelům a výchovným poradcům vybraných základních škol mikroregionu Moravskobudějovicka. V souvislosti se stanovenými dílčími cíli práce byly zformulovány dvě hypotézy. Předpokládaná hypotéza 1, domnívám se, že základní informace podávají především třídní učitelé, metodici prevence a výchovní poradci, byla potvrzena. Z dotazníkového šetření vyplývá, že daný vzorek dětí byl nejčastěji poučen učiteli. Předpokládaná hypotéza 2, sociálně patologický jev je chápán jako obtížně řešitelný sociální problém v daném mikroregionu, nebyla potvrzena. Z výzkumu je patrné, že pedagogové vybraných základních škol se úspěšně zabývají problematikou sociálně patologických jevů. Lze tedy vyvodit závěr, že snaha škol v oblasti řešení a výskytu těchto jevů je ve zkoumaném období na dobré úrovni.
|
host ::
RSS.