|
|
Hygienické návyky dětí mladšího školního věku na malotřídních školách
GLÜCKSELIGOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce zkoumá hygienické návyky dětí mladšího školního věku na malotřídních školách. Zabývá se problémem, do jaké míry děti dodržují zásady zdravého životního stylu v běžném životě především v oblasti pohybové aktivity, spánku, organizace denního režimu a míry psychické zátěže. Teoretická část shrnuje poznatky o charakteristice období mladšího školního věku a jeho vývoji v kontextu tělesném, psychickém a sociálním. Další kapitoly se zaměřují na hygienické návyky, psychohygienu, spánek a jeho poruchy. Pozornost je také věnována pohybové aktivitě, výživě a jejich vztahem ke zdraví. Výzkumná část přináší aktuální výsledky z dotazníkového šetření, ke kterému byly použity: Standardizovaný dotazník Řehulka (1987), Časový snímek dne (Mužík, Bártová, 2010) a registrace pohybové aktivity pomocí krokoměru. Jedná se o kvalitativní a kvantitativní výzkum, kterému bylo podrobeno 78 dětí ze čtyř vybraných malotřídních škol. Výsledky ukazují, že nebyly zjištěny znepokojivé nedostatky v naplnění uvedených aspektů zdravého životního stylu.
|
|
|
Psychohygiena učitele střední odborné školy
Kačenková, Hana
V práci je řešena psychohygiena učitele na střední odborné škole. V teoretické části je obecně vymezena psychohygiena učitele, dále pak stres syndrom vyhoření a time management. Součástí je také popis zdravého životního stylu, který se pozitivně odráží na fyzické i psychické stránce učitele. Teoretická část práce je tvořena studiem odborné literatury, tvorbou výpisků a jejich následnou analýzou, syntézou a komparací. Cílem praktické části je zjistit postoje učitelů středních odborných škol k rozvoji vlastního duševního zdraví s ohledem na jejich identifikační údaje. Výzkumnou metodou je dotazníkové šetření, které proběhlo na dvou středních odborných školách a to konkrétně na Střední škole hotelové a služeb Kroměříž a Tauferově střední odborné škole veterinární Kroměříž. Data dotazníkového šetření jsou vyhodnocena pomocí popisné statistiky a následně pomocí grafického znázornění popsána a současně jsou potvrzeny nebo vyvráceny stanovené předpoklady. Příručka psychohygieny, se vztahuje na psychohygienu a její náležitosti. Je v ní stručně popsána každá část, vztahující se k psychohygieně. Obsahuje doporučení pro efektivní využívání prvků psychohygieny učitele střední odborné škole.
|
|
|
Etická dilemata pracovníků v sociálních službách při práci se seniory
HRUŠKOVÁ, Veronika
Tématem bakalářské práce jsou Etická dilemata pracovníků v sociálních službách při práci se seniory. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá sociálními službami, kde je sepsáno, co sociální služby jsou, komu jsou poskytovány a jaké zásady splňují. Dále kdo je pracovníkem v sociálních službách a jaké by měl mít předpoklady pro výkon a jaké zásady by měl dodržovat. Jsou zde uvedeny i zásady chování přístupu ke klientovi a jaké obtíže by se mohly vyskytnout při práci se seniory. Druhá kapitola je zaměřena na etiku a dilemata v sociální práci. Co je etika a morálka, jaké jsou etické principy a co je etický kodex. Dále také popisuje etická dilemata, jejich zvládání a možné důsledky, které mohou přinést. V neposlední řadě je tu zmínka o syndromu vyhoření, jelikož je podstatnou součástí každé náročné práce a je důležité o něm vědět, aby byla možnost se mu vyvarovat. Třetí poslední kapitola se zabývá psychohygienou, nebo-li duševní očistou, možností odpočinku a relaxace, která je nezbytně nutná, jakožto i odborná a pravidelná supervize na pracovišti, která je oporou před syndromem vyhoření. Cílem práce bylo zmapovat, jakým způsobem řeší pracovníci v sociálních službách etická dilemata vyskytující se při práci se seniory. Ke zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaný rozhovor. Hlavní výzkumná otázka zněla: ?Jak pracovníci v sociálních službách přistupují k etickým dilematům při práci se seniory a čím je ovlivněno jejich následné jednání?? Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky byly stanoveny tři dílčí výzkumné otázky a následné podotázky, na které respondenti odpovídali při rozhovorech. Výzkumný soubor tvořili čtyři pracovníci v sociálních službách v Domově pro seniory G-centrum Tábor, dvě ženy a dva muži. Respondenti byli vybráni pomocí záměrného (účelového) výběru. Výzkumným šetřením byla zjištěna nejčastější dilemata, se kterými se pracovníci potýkají a které musí řešit. Tato dilemata se netýkala pouze klientů, ale z velké části i jejich rodinných příslušníků, kteří jsou mnohdy zapleteni do vzniklých etických dilemat. Tím náročnější pak může být řešení problému. Respondenti uvádějí, že se snaží jednat profesionálně a tak, aby klientovi nijak neuškodili, a aby v nich klient mohl mít i nadále důvěru. Velkým pomocníkem je pro ně praxe a dlouhodobé zkušenosti. Samozřejmě se při řešení přiklání i ke zdravému rozumu a dobré intuici, která je většinou nezklame. Jsou si vědomi, že při rozhodování je ovlivňuje hned několik faktorů. Od fyzických jako je např. únava a vyčerpanost, tak po psychické jako je stres, náladovost a další. I přesto se ale snaží, aby jejich úsudek nebyl ovlivněn, situace se vyřešila a klient byl spokojený. Čas na načerpání síly a odpočinek vyhledávají u sobě zvolené aktivity, která je dokáže nabít a oprostit se od stresových situací z práce. Ať už je to jízda na kole, procházky do přírody, chvilka klidu s dobrou knihou či chvíle strávené s vnoučaty. Důležité je umět si odpočinout. Respondenti se shodli, že času na duševní očistu mají vcelku dostatek. Jediné, co pokládají za nehodnotné je supervize na pracovišti. I přesto, že je supervize nástrojem duševní hygieny, pracovníci si k ní nenašli pozitivní cestu. Tato věc je zřejmě neúplně dořešenou v tomto zařízení. Tato bakalářská práce by mohla posloužit jako informační materiál pro studenty na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity, tak pro vedení Domova pro seniory G-centrum Tábor a nicméně i pro širokou veřejnost.
|
|
|
Význam supervize pro zdravotnické pracovníky v lůžkových zařízeních
CIKLEROVÁ, Monika
Abstrakt V teoretické části této práce je popsána oblast zdravotnictví s důrazem na práci nelékařských zdravotnických pracovníků v kontextu s platnou legislativou. Teorie dále přibližuje aspekty práce zdravotníků v kontextu s etickými zásadami a zátěží v rovině emocionální, psychické, fyzické i sociální, kterou sebou povolání zdravotníka přináší. Zamýšlí se nad možnými projevy vyčerpání a únavy v těchto rovinách a plynule navazuje popisem projevů syndromu vyhoření. Tento soubor příznaků je často vnímán v kontextu s prací v takzvaných pomáhajících profesích, kam patří též zdravotničtí pracovníci. V rozvinutém a neošetřeném stádiu může takový syndrom vést až k profesionálnímu selhávání ve smyslu nevratného poškození pracovníka a též jeho pacienta nebo klienta. Ve zdravotnictví, jakkoli je to oblast s enormní zátěží pro pracovníky, s příčinou především permanentním stykem s utrpením, bolestí a bezmocí, je supervize zatím metodou, která není příliš rozšířená a používaná. Výzkumem v Oblastní nemocnici Příbram, a.s., se snaží nalézt a pojmenovat možné bariéry rozvoje supervize a přispět k většímu zájmu pracovníků o její zavedení. Na základě stanovených výzkumných otázek nachází hlavní bariéry především v malé informovanosti a zkušenosti vedoucích pracovníků v možnostech a funkci supervize. Překážky identifikuje též v obavě z finanční a časové náročnosti supervize a v zahlcení zdravotníků nutností učit se a neustále vstřebávat i aplikovat velké množství odborných metod a informací. Tím pádem zbývá malý prostor, který dovolí nelékařským zdravotnickým pracovníkům zabývat se projevy vlastního deficitu a péčí o sebe. V oblasti specifikace podmínek, které by supervize ve zdravotnickém zařízení musela splňovat, nachází práce pouze jednu odpověď, a sice, že případný supervizor by se měl velmi dobře orientovat ve zdravotnickém prostředí, případně mít vlastní zdravotnickou praxi a zkušenost, aby byl pro supervidované zdravotníky autentický a věrohodný. Práce dále zjišťuje, že vedení zdravotnického zařízení případnou supervizi u svých zaměstnanců sice podporuje, zatím však nijak nezaznamenalo zájem o její zavedení. Výsledky dotazníkového šetření mezi nelékařskými zdravotnickými pracovníky vybraných oddělení této nemocnice, které bylo součástí výzkumu v této práci, však ukazují, že více než 50% dotazovaných považuje supervizi ve zdravotnictví za potřebnou. Konkrétní oblasti potřebné podpory u nelékařských zdravotnických pracovníků pak výzkum nalezl v nejčastěji se opakujících vyjádřených pocitech. Jednalo se zejména o pocit nedostatečného uznání a ocenění vlastní práce a dále pocit, že vlastní práce již nepřináší pracovníkovi radost. Ve velké míře byly dotazovanými také popisovány problémy v oblasti somatické, zejména časté bolesti hlavy, obtíže spojené se zažíváním a dýcháním a poruchy spánku, které s vyčerpáním mohou souviset. Výzkumná práce nachází dobré podmínky pro zavedení supervize ve zkoumaném zdravotnickém zařízení. Je však třeba nejprve zajistit dobré a dostatečné informace jak pro vedoucí pracovníky, tak i pro nelékařské zdravotnické pracovníky samotné. Klíčové je zde přijetí myšlenky, že investice do spokojených a ?nevyhořelých? zaměstnanců je deviza stejně důležitá, jako špičkové vybavení a dobře zvládnuté postupy práce odpovídající nejnovějším poznatkům lékařské vědy. Tato práce nabízí některé poznatky o pocitech nelékařských zdravotnických pracovníků s cílem podpořit zavádění supervize v lůžkových zdravotnických zařízeních pro tuto profesní skupinu. Je určená jak pracovníkům samotným, tak i managementu zdravotnických zařízení. Jako studijní materiál může posloužit studentům zdravotnických, sociálních i psychologických oborů. Jejím cílem je propagovat myšlenku, že dobře léčit a pomáhat může jen člověk, který je sám zdravý, jistý ve svých schopnostech a nasycený ve svých potřebách.
|
|
|
Psychohygiena a prevence vyhoření v pomáhajících profesích
HALO, Dagmar
Práce se zabývá otázkou psychohygieny a prevence vyhoření v rámci výkonu pomáhající profese. Teoretická část vymezuje okruh témat zasahujících do této problematiky, kterými jsou charakteristika pomáhající profese, stresu, psychohygieny, dále technik zvládání zátěže a syndromu vyhoření. Praktická část se věnuje realizaci psychohygienického programu, který se uskutečnil ve spolupráci zaměstnankyň Centra sociálních služeb Empatie v Českých Budějovicích. Cílem programu bylo pomoci účastnicím osvojit si teoretické i praktické dovednosti psychohygieny. Detailně se věnuje jeho průběhu a závěrečným výstupům.
|
|
|
Psychologická příprava plavců pravidelně se účastnících mistrovských soutěží
SOKOL, Cyril
Práce se zabývá problematikou psychologické přípravy dorostenců z Jihlavského plaveckého klubu pravidelně se účastnící mistrovských soutěží v plavání. V teoretické části popisuje psychické procesy ve sportu, rysy osobnosti, sportovní trénink, optimalizaci psychofyziologických podmínek výkonnosti a psychologickou přípravu sportovce. Ve výzkumné části byl zjištěn výchozí stav psychologické připravenosti skupiny a následně připraven intervenční program, který byl následně vyhodnocen. Účastníci výzkumu se psychologické přípravě nevěnovali, nebo o ní neměli žádné informace. Někteří trpí předstartovní nervozitou a je u nich patrná vysoká aktivační úroveň spolu s fyziologickými projevy, což může mít vliv na výsledky při závodě. Intervenční program byl navrhnut tak, aby tyto projevy kompenzoval, aby byl závodník optimálně vyladěn, koncentrován a motivován. Zlepšila se znalost psychologické přípravy a zvýšila se její důležitost.
|
|
|
Vliv zaměstnání na osobnost jedince, na rodinu a jiné interakční vztahy
KŮSOVÁ, Petra
Práce jako celek pojednává o tématu vlivu zaměstnání na osobnost jedince, na rodinu a jiné interakční vztahy. V teoretické části se zabývám pohledem na osobnost z hlediska psychologického a sociologického. Sociologický pohled je specifikován na genderové aspekty, jednotlivé role a na problematiku nezávislosti obou pohlaví s přihlédnutím k prolínání těchto prvků. Dále se věnuji problému slučitelnosti profesní a rodinné role a disharmonickým jevům, které s tímto problémem souvisí. Závěrečná kapitola teoretické části je určena návodu, jak eliminovat, harmonizovat či zvládat disharmonické jevy a situace, které se vyskytují u jednotlivých rolí, a které provází snahu o sladění profesní a rodinné role. Praktická část analyzuje jednotlivé profese, konkrétně státní správu, administrativní, zdravotnickou, pedagogickou a dělnickou profesi. Zároveň zjišťuje míru vlivu profese či zaměstnání na osobnost jedince, rodinu a jiné interakční vztahy a opatření, kterými zaměstnavatel podporuje zvládat slučování profesní a rodinné role.
|
|
|
Využití muzikoterapeutických metod v práci s dětmi mladšího školního věku ve volném čase
HUB, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá popisem muzikoterapeutických metod využitelných v práci s dětmi mladšího školního věku ve volném čase. První kapitola se zaměřuje na historii muzikoterapie. Další kapitola popisuje pojem muzikoterapie, následuje její definování. Zaměřuji se i na klasifikaci muzikoterapie podle různých kritérií. Třetí kapitola se věnuje možnostmi aplikace muzikoterapie v oblasti pedagogiky volného času. Předposlední kapitola popisuje strukturu muzikoterapeutické lekce, hudební prostředky a dále se zmiňuje o třech aktivních metodách. Jednotlivé metody jsou doplněny o praktické příklady muzikoterapeutických aktivit. Pátá, poslední kapitola je věnovaná receptivním muzikoterapeutickým metodám, které jsou taktéž doplněny o praktické aktivity.
|
|
|
Psychohygiena zaměstnanců pomáhajících profesí v zařízeních poskytujících sociální služby regionu Pelhřimov
ŠUHÁJKOVÁ, Pavla
Psychohygiena (duševní hygiena) je obor, který se zabývá rozvojem a podporou duševního zdraví, prevencí duševních poruch a nemocí. Je to systém vědecky propracovaných pravidel a rad sloužící k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševního zdraví. Pomáhající profese jsou bezesporu všeobecně považovány za velmi náročné. Na pracovníky jsou kladeny vysoké nároky, vždy musí být připraveni pomáhat druhým s jejich problémy a těžkými životními situacemi, proto je pro udržení duševní rovnováhy těchto pracovníků dodržování zásad psychohygieny velice důležité. Cílem diplomové práce je zjistit, jak pomáhající pracovníci subjektivně hodnotí svou pracovní zátěž, zda vědí, jakým způsobem čelit této zátěži, a zjistit konkrétně, jakými prostředky psychohygieny se se zátěží plynoucí z jejich povolání vyrovnávají. Před samotným výzkumem byly stanoveny 3 hypotézy: H1: Pracovníci pomáhajících profesí v zařízeních poskytujících sociální služby v pelhřimovském regionu si uvědomují míru svého pracovního zatížení, H2: Pracovníci pomáhajících profesí jsou seznámeni s možnostmi, jak se vyrovnat s pracovní zátěží, H 3: Pracovníci pomáhajících profesí eliminují svou pracovní zátěž pomocí aktivních i pasivních prostředků psychohygieny. Pro zpracování výzkumné části diplomové práce byl použit kvantitativní výzkum, metodou sběru dat bylo dotazování, technikou byl zvolen dotazník. Výzkum byl realizován ve všech 16 zařízeních poskytujících sociální služby v regionu Pelhřimov. Výzkumný vzorek tvořilo celkem 224 zaměstnanců v pomáhajících profesích z těchto zařízení. Výzkum potvrdil všechny předpokládané hypotézy. Výsledky výzkumu mohou být k dispozici vedoucím pracovníkům zařízení poskytujících sociální služby jako podnět k aktivnímu přístupu k řešení dané problematiky. Dále by práce mohla posloužit jako zdroj důležitých informací k tématice duševní hygieny jak samotným pracovníkům pomáhajících profesí, tak i všem těm, kteří mají o tuto problematiku hlubší zájem.
|
|
|
Výchova ke zdraví a strategie výuky duševní hygieny ve vzdělávacím procesu.
KORCOVÁ, Petra
Ve své bakalářské práci se zabývám obsahem a formou edukace duševní hygieny, která je určena pro žáky staršího školního věku. Široké téma duševní hygieny je zde představeno jako součást zdravého životního stylu a předmětu výchovy ke zdraví. Teoretická část je zaměřena na kompilaci literárních pramenů, vztahujících se k tématu. Dále obsahuje popis českého, školního prostředí současnosti. Praktická část obsahuje použité metody a informace o tom, jak vypadá režim dne zkoumaného souboru žáků staršího školního věku, jejich potřeby a přání. Výsledkem práce je metodický materiál pro učitele a žáky, který má pomoci nejen rozšířit znalosti o duševní hygieně, ale i nabídnout praktické dovednosti podporující cennou hodnotu zdraví a zdravý životní styl.
|
host ::
RSS.