|
|
Manipulace s osobami s mentální retardací během mimořádných událostí
SKŘIČEK, Jakub
V nejrůznějších oblastech života je osobám s mentální retardací věnována zvýšená pozornost a nadstandartní péče, jejíž plnění vyplývá ze samotné podstaty tohoto postižení. Oblast ochrany obyvatelstva se zaměřením na přítomnost této specifické skupiny osob na místě zásahu u mimořádné události by neměla být výjimkou. Pracovníci složek, které jsou součástí integrovaného záchranného systému, by měli být připraveni na přítomnost osob s mentální retardací v situacích, které nastávají při mimořádných událostech. Vzhledem k vysokému počtu osob s mentální retardací na území České republiky, který překračuje hranici 3 % populace, je na místě věnovat se problematice zásahu u mimořádných událostí s přítomností osob s tímto specifickým postižením. Tato diplomová práce zpracovává téma manipulace s osobami s mentální retardací během mimořádných událostí, jelikož tato problematika není doposud nikde podrobněji popsána takovým způsobem, aby připravila budoucí i stávající pracovníky složek integrovaného záchranného systému na situace, během kterých sehrává jejich připravenost značnou roli a každé zaváhání může mít vážné následky. Neznalost postupů a mechanizmů manipulace s osobami, které trpí mentální retardací, snižuje schopnost zasahujících pracovníků zvládnout danou situaci a schopnost předvídat a předcházet komplikacím, které mohou směřovat k ohrožení zdraví, života a majetku nejen osob s tímto postižením, ale také všech dalších zúčastněných. Teoretická část diplomové práce je rozdělena do tří kapitol, které se zabývají tématy, která slouží jako teoretický podklad pro zpracování praktické části, jm. integrovaný záchranný systém, mimořádné události a mentální retardace. Kapitola zaměřená na integrovaný záchranný systém popisuje základní a ostatní složky integrovaného záchranného systému a jeho koordinaci na taktické, operační a strategické úrovni. Následující kapitola pak zachycuje mimořádné události, jejich rozdělení, doporučené chování osob v případě vzniku mimořádné události a obecné zásady pro případ ohrožení vlivem mimořádné události. Třetí a zároveň závěrečná kapitola teoretické části se zabývá mentální retardací a poskytuje vhled do této problematiky se zaměřením na typy mentální retardace a podrobnější diagnostický popis lehké, středně těžké, těžké a hluboké mentální retardace, nejčastější příčiny vzniku mentální retardace, osobní rizikové faktory osob postižených mentální retardací, problémové chování u lidí s mentální retardací a jejich psychické poruchy včetně popisu vhodného způsobu manipulace s osobami s mentální retardací. Praktická část diplomové práce je založena na kvalitativním výzkumu, který probíhal metodou hloubkových strukturovaných rozhovorů s odbornými pracovníky zařízení, které poskytuje ambulantní sociální služby včetně denního pobytu osob s mentální retardací. V rámci následující kapitoly došlo k reflektování a komentování získaných dat, z nichž byla v rámci závěru formulována výsledná doporučení. Cílem diplomové práce bylo vytvoření obecných doporučení pro manipulaci s osobami s mentální retardací během mimořádných událostí na základě vyhodnocení vědomostí o zacházení s lidmi s mentální retardací u odborně způsobilých pracovníků, kteří jsou v pravidelném kontaktu s touto specifickou skupinou osob. Tato doporučení by měla poskytnout oporu pracovníkům složek integrovaného záchranného systému při zásazích s přítomností osob s mentální retardací. Výsledná doporučení jsou obsažena v poslední závěrečné kapitole diplomové práce. Jedná se celkem o 25 doporučení pro manipulaci s osobami s mentální retardací během mimořádných událostí.
|
|
|
Připravenost zdravotnické záchranné služby kraje na řešení mimořádných událostí srovnávací studie
MACHOVSKÝ, Lukáš
Tato diplomová práce je rozdělena na dvě základní části - teoretickou a praktickou. Jejím cílem je zjistit připravenost vybrané zdravotnické záchranné služby kraje na mimořádné události, zjistit funkčnost zpětné vazby po zásahu u mimořádné události a porovnat nasazení množství sil a prostředků u vybraných mimořádných událostí. Jednotlivé cíle jsou pak doplněny hypotézami. Teoretická část je psána jako úvod do problematiky. První kapitola se zmiňuje o integrovaném záchranném systému a jeho jednotlivých stupních poplachu. Druhá kapitola je již zaměřena na mimořádnou událost, její definici a možný postup zasahujících zdravotnických týmů při mimořádné události, včetně třídění raněných. Další kapitoly jsou věnovány krizovému řízení ve zdravotnictví se zaměřením na krizové plánování a tvorbu jednotlivých plánů. Poslední dvě kapitoly teoretické části jsou věnovány Zdravotnické záchranné službě Středočeského kraje a materiálně-technické vybavení důležité pro úspěšné zvládnutí mimořádné události. Pro splnění prvního cíle (zjistit připravenost vybrané zdravotnické záchranné služby kraje na mimořádné události) jsem prováděl dotazníkové šetření, které jsem rozdělil na dvě části: První zjišťovala připravenost ZZS Středočeského kraje jako celku prostřednictvím dotazníkového šetření probíhajícího u vedoucích pracovníků. Tento dotazník jsem pro možnost porovnání s Jihomoravským a Jihočeským krajem převzal od Mgr. Zuzany Němečkové po jejím předchozím telefonickém souhlasu. Druhá část je založena na dotazníkovém šetření probíhajícím mezi zdravotnickým personálem ZZS Středočeského kraje. Dotazník byl sestaven dle dotazníku Mgr. Zuzany Táchové po předchozí telefonické domluvě, pro možnou porovnatelnost s jejími výsledky uskutečněnými v Nemocnici České Budějovice, a.s. Zjištěné výsledky jednotlivých dotazníkových šetření jsou podrobně rozebírány v diskusi. Nicméně co se týče připravenosti ZZS Středočeského kraje nevybočuje žádným směrem ve srovnání s připraveností zdravotnických zařízení Jihočeského a Jihomoravského kraje. Překvapující výsledky byly u dotazníkového šetření probíhajícího mezi zdravotnickým personálem ZZS Středočeského kraje. Ze statistického zpracování vyplynul fakt, že zdravotnický personál pracující u Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje delší dobu dosáhl horších výsledků než zdravotnický personál s kratší délkou praxe u Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Pro splnění 2. a 3. cíle, které se týkaly zjištění funkčnosti zpětné vazby po zásahu u mimořádné události a porovnání nasazení množství sil a prostředků u vybraných mimořádných událostí jsem si vybral dvě mimořádné události, které proběhly ve Středočeském kraji. Ty jsem následně porovnal s Doporučeným postupem č. 18 odborné Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof České lékařské společnosti J. E. Purkyně Hromadné postižení zdraví postup řešení zdravotnickou záchrannou službou v terénu. Výsledek je opět rozebírán podrobněji v diskusi, nicméně závěrem lze konstatovat důležitost zpracovávání závěrečné zprávy o zásahu.
|
|
|
Emergency preparedness of the Integrated Rescue System and its bodies for sudden accidents associated with a large number of injuries and victims in Slovakia
PAVKOVIČOVÁ, Andrea
Hlavnou témou diplomovej práce bola pripravenosť zložiek IZS na mimoriadne udalosti s veľkým počtom ranených a obetí v SR. Práca je rozdelená na dve hlavné časti, a to časť teoretickú a empirickú. V teoretickej časti prináša práca priblíženie zložiek IZS v SR, ktoré môžu zasahovať pri mimoriadnej udalosti. Základné záchranné zložky v rámci dôležitosti sú opísané podrobnejšie, ostatné záchranné zložky a útvary Policajného zboru sú spomenuté v skratke. Ďalej práca obsahuje rozdelenie mimoriadnych udalostí a zmienku o medicíne katastrof. V poslednom bode je teoretická časť zameraná na problematiku triedenia ranených od histórie, cez kategórie a typy triedenia, metódy triedenia START a JumpSTART, triediacu kartu a organizáciu činností na mieste mimoriadnej udalosti spojenej s problematikou triage. Empirickú časť tvorí výskum zameraný na zistenie teoretických vedomostí vybraných zložiek IZS na problematiku triage. Hlavnými cieľmi práce bolo zistiť teoretickú pripravenosť vybraných zložiek IZS - Hasičského a záchranného zboru a záchrannej zdravotnej služby na mimoriadne udalosti v SR, potvrdiť potrebu stáleho vzdelávania a organizovania taktických cvičení zameraných na hromadné nešťastia a vytvoriť návrh rovnakého postupu triedenia ranených pri mimoriadnych udalostiach s veľkým počtom ranených a obetí. Boli stanovené dve hypotézy, ktoré sa zameriavajú na teoretickú pripravenosť vybraných zložiek spojenú s triedením postihnutých pri mimoriadnej udalosti. Prvý predpoklad bol, že rozsah teoretických vedomostí o riešení mimoriadnych udalostí zameraný na postupy triedenia pacientov bude vyšší u zdravotníckych záchranárov ako u príslušníkov Hasičského a záchranného zboru a druhý predpoklad, že systém triedenia pacientov START ovládajú zložky IZS lepšie ako systém JumpSTART. Kapitola zároveň popisuje základnú štatistickú metódu, ktorá umožnila potvrdenie alebo vyvrátenie stanovených hypotéz dvojvýberový t-test. Metodika popisuje spôsob zberu dát pomocou dotazníka, popisuje bližšie použité štatistické metódy a obohacuje ich o stanovenie elementárnych empirických parametrov a ich komparáciu. Zistené rozdiely znalostí boli vyjadrené v percentách. Dáta pre potvrdenie hypotéz boli zhromaždené od zdravotníckych záchranárov a príslušníkov Hasičského a záchranného zboru. Potvrdená hypotéza bola len jedna. Empirické šetrenie ukázalo, že teoretické vedomosti o problematike triage sú na oveľa vyššej úrovni u zdravotníckych záchranárov ako u príslušníkov Hasičského a záchranného zboru. Ďalším objavom bolo, že vybrané zložky nevykazujú rozdiel vo vedomostiach o triedení dospelých a detí, ak sú posudzované spoločne. Pri porovnávaní jednotlivo by opäť vznikol veľmi veľký rozdiel. Výsledky identifikovali slabiny vo vedomostiach hlavne u príslušníkov Hasičského a záchranného zboru, a preto bol vytvorený návrh presného postupu triage pri mimoriadnych udalostiach. Bude slúžiť ako pomôcka hlavne pre príslušníkov Hasičského a záchranného zboru a tiež ako študijný materiál pre absolventov vysokoškolského štúdia urgentná zdravotná starostlivosť. Pre potreby záchrannej zdravotnej služby bola navrhnutá záchranárska taška s pomôckami na primárnu triage. Potvrdila sa aj potreba stáleho vzdelávania v danej problematike a to hlavne u príslušníkov Hasičského a záchranného zboru, ktorí sú o danú problematiku ochudobnení a organizovania taktických cvičení hlavne u zdravotníckych záchranárov s možnosťou spolupráce s príslušníkmi Hasičského a záchranného zboru. Záverom vzhľadom na tieto zistenia je odporučenie vyvinúť snahu o napravenie nedostatkov v teoretickej pripravenosti pomocou organizovania sústavného vzdelávania v danej problematike, pripravovať podobné dotazníky na overovanie vedomostí po odborných seminároch. Zabezpečiť nácvik praktických zručností a overovanie si vedomostí možnosťou väčšej účasti na cvičeniach týkajúcich sa riešenia hromadných nešťastí spoločne s ostatnými záchrannými zložkami.
|
|
|
Připravenost lůžkových zdravotnických zařízení Jihočeského kraje a jejich zdravotnického personálu na řešení mimořádných událostí
RYTÍŘOVÁ, Zuzana
V teoretické části své diplomové práce jsem se zaměřila zejména na roli zdravotnictví v rámci krizového managementu. V jednotlivých kapitolách jsem se snažila poskytnout jednoduchý a ucelený přehled o roli zdravotnictví v integrovaném záchranném systému, věnovala jsem se také funkci ministerstva zdravotnictví, hierarchii a posloupnosti zdravotnictví při řešení mimořádných událostí, platné legislativě a koncepci krizové připravenosti ve zdravotnictví. V části diplomové práce jsem zmínila rovněž důležitost ověřování odborné a praktické připravenosti složek integrovaného záchranného systému prováděním cvičení a popisu jejich jednotlivých druhů. Nemohla jsem samozřejmě vynechat krizové plánování a stručný popis vybraných typů plánů využívaných při mimořádných událostech. Cílem mé práce bylo zmapovat připravenost lůžkových zdravotnických zařízení Jihočeského kraje na možný vznik mimořádných událostí v rámci zařízení či mimo něj a informovanost zdravotnického personálu o možných rizicích a o případném řešení mimořádné události v rámci zařízení. Také jsem chtěla zjistit, zda všechna zdravotnická zařízení mají své oddělení krizového řízení a mají zpracován a aktualizován evakuační plán, plán krizové připravenosti a další dokumenty týkající se dané problematiky. Také jsem se zabývala otázkou, zda ve zdravotnických zařízeních Jihočeského kraje probíhá praktický nácvik krizové připravenosti. Zvolenou metodou v praktické části mé diplomové práce je kvantitativní výzkum. Technika tohoto výzkumu spočívá v dotazníkovém šetření s uzavřenými, polouzavřenými a otevřenými otázkami. Dotazník určený pro zdravotnický personál obsahuje 23 otázek. První tři otázky jsou zaměřeny na charakteristiku respondentů, zbývajících dvacet otázek má za úkol zjistit povědomí o problematice krizové připravenosti. Za každou správnou odpověď na vědomostní otázku získá respondent jeden bod. Tato část dotazníku je sepsána jako multiple-choice test a lze z něho získat 43 bodů. Otázky byly tvořeny pomocí vnitřních krizových plánů, které jsou platné v Nemocnici České Budějovice. Dotazník určený pro zdravotnická zařízení jsem po předchozí dohodě převzala od Mgr. Jolany Němečkové, která ve své diplomové práci zjišťovala krizovou připravenost zdravotnických zařízení Jihomoravského kraje. Rovněž způsob analýzy dotazníků jsem ponechala, aby bylo možné provést následné porovnání výsledků v Jihomoravském a Jihočeském kraji. Dotazník obsahuje 28 otázek. Za dichotomické otázky bylo možné získat jeden bod, za otázky výběrové body dva. Maximální počet činil 22 bodů. Z výsledků dotazníkového šetření pro zdravotnický personál je patrné, že připravenost zdravotnického personálu Nemocnice České Budějovice je na velmi dobré úrovni. Průměr získaných bodů činil 37 ze 43, což odpovídalo klasifikaci 2. Při hodnocení vztahu mezi připraveností a nejvyšším dosaženým vzděláním nebo připraveností a délkou praxe byla potvrzena pozitivní korelace. To znamená, že čím vyšší bylo dosaženo vzdělání a čím delší byla praxe, tím lepší byla znalost dané problematiky. Výsledky z dotazníkového šetření určeného pro vedení lůžkových zdravotnických zařízení již tak pozitivně nedopadly. Průměr získaných bodů činil 12,3, což odpovídá téměř klasifikaci 4 neboli špatné připravenosti. Ve srovnání se zdravotnickými zařízeními Jihomoravského kraje je tato připravenost v Jihočeském kraji o stupeň horší. Pro účely diplomové práce jsem si stanovila čtyři hypotézy, které byly po následném statistickém vyhodnocení potvrzeny či vyvráceny. Hypotézy číslo 1 a 2 nebylo možné potvrdit. Hypotézy číslo 3 a 4 byly potvrzeny.
|
|
|
Připravenost žáků a učitelů, základních a středních škol, v zónách havarijního plánování, na území města Pardubic při vzniku mimořádné události v ohrožujícím podniku.
KRATOCHVÍL, Zdeněk
Po roce 1989 byla na školách zrušena ?branná výchova?. Tento předmět měl však ve výchově obyvatelstva své důležité místo a k jeho nahrazení došlo až zavedením výuky ochrany obyvatelstva na základních a středních školách v roce 2003. Rozsah výuky k ochraně obyvatelstva byl stanoven na 6 hodin ročně a nebylo specifikováno, v jakém předmětu bude tato výuka probíhat. Od roku 2003 se povedlo prosadit několik koncepčních materiálů v oblasti výuky jak žáků, tak učitelů. Garantem výuky v této oblasti se stává Generální ředitelství hasičského záchranného sboru České republiky, které vydává velké množství vzdělávacích dokumentů. Touto problematikou se brzy začíná zabývat i civilní sektor, kde se postupně vydávají další příručky a učebnice zaměřeny na tématiku ochrany obyvatelstva. V roce 2012 se povedlo prosadit zavedení povinného předmětu ?Ochrana člověka za mimořádných událostí? na vysoké školy pedagogické. Tyto postupné kroky by měly směřovat ke zkvalitnění výuky a výchovy žáků základních a středních škol v oblasti ochrany obyvatelstva a jeho připravenosti na zvládání mimořádných událostí, jako jsou povodně a úniky nebezpečných látek z ohrožujících podniků. Tato práce se soustředí na míru připravenosti žáků a učitelů základních a středních škol, které se nacházející v oblastech ohrožených úniky nebezpečných látek, případně výbuchy a explozemi. První část teoretické práce se nejprve soustředí na historii ochrany obyvatelstva ve světě a následně na území České republiky. Historie významně ovlivňuje oblast ochrany obyvatelstva, a proto jí byl věnován nezanedbatelný prostor v teoretické části. V další části byla analyzována současná legislativa a vliv zákonů na ochranu obyvatelstva. Tato analýza aktuálního stavu se zaměřuje na zákony, které jsou v dnešní době pro ochranu obyvatelstva nejdůležitějšími. Další část poukazuje na to, které státní, ale i nestátní organizace mají největší zodpovědnost za vzdělávání žáků základních a středních škol k ochraně obyvatelstva, neboli kdo je zodpovědný za dostatečnou úroveň míry připravenosti obyvatelstva ve zkoumané problematice. Poslední část teoretické práce se pak zabývá analýzou prostředí, ve kterém proběhl sociologický průzkum. Jsou zde uvedeny bližší informace o školách, kde tento průzkum proběhl pomocí dotazníkového šetření. Hlavním smyslem této kapitoly je poukázat na charakter jednotlivých škol. Následně analyzovat území, na kterém se školy nacházejí, jakou mají kapacitu tříd a jací žáci se na školách vyskytují, zda nejsou hendikepováni, či se tam nenacházejí jinak než česky mluvící žáci a v jakém časovém pásmu výuka probíhá. Na většině těchto škol pak probíhají i mimoškolní aktivity, jako jsou různé kroužky a další zájmové činnosti. Na základě praktických zkušeností bylo stanoveno, že míra připravenosti žáků a učitelů na činnosti spojené se vznikem mimořádné události v ohrožujícím podniku, je na nízké až nevyhovující úrovni. Následně byl proveden sociologický průzkum, v kterém respondenti zodpověděli 10 testových otázek. V praktické části byl tento dotazníkový průzkum vyhodnocen a to jak pomocí statistických metod tak i důkladnou analýzou jednotlivých zodpovězených otázek. Z důvodu zjednodušení vyhodnocení statistických metod byly zvoleny negující hypotézy k tomuto tvrzení, neboli že míra připravenosti zkoumaných subjektů bude na dostačující úrovni. Následným vyhodnocením sociologického průzkumu pomocí statistických metod bylo zjištěno, že míra znalostí žáků i učitelů na všech typech škol je vyhovující. Žáci a učitelé zpravidla dosahovali dobrých výsledků v testované oblasti. Tento výsledek byl pozitivní. Výsledky této práce budou poskytnuty Hasičskému záchrannému sboru Pardubického kraje k zefektivnění činností spojených se vzděláváním na zkoumaných školách.
|
|
|
Znalosti nelékařských zdravotnických pracovníků Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje v oblasti krizové připravenosti
CMOREJ, Patrik Christian
V diplomové práci jsme čtenáře seznámili se základními teoretickými východisky z prostředí zdravotnické záchranné služby a krizové připravenosti. Především jsme v této části zpracovali základní přehled organizační struktury Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje s její dílčí charakteristikou. Následně jsme nastínili systém vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje zaměřeným na oblast krizového řízení. Kompetence v krizovém řízení nelékařských zdravotnických pracovníků v prostředí zdravotnické záchranné služby byly předmětem samostatné podkapitoly. Na tyto kapitoly jsme navázali problematikou vzniku oboru medicíny katastrof. Zde jsme definovali úkoly a cíle medicíny katastrof. Pro lepší pochopení dané problematiky je součástí kapitoly základní terminologie používaná v medicíně katastrof. V kontextu se studovanou problematikou jsou v práci uvedené základní informace z prostředí katastrof, včetně jejich dělení. V kapitole traumatologické plánování jsme se věnovali traumatologickému plánu kraje, traumatologickému plánu zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje a traumatologickému plánu lůžkového zdravotnického zařízení. Hlavním cílem diplomové práce je analýza znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje v oblasti krizové připravenosti. Dílčími cíli diplomové práce jsou analýza znalostí zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje v oblasti krizové připravenosti a analýza znalostí všeobecných sester se specializovanou způsobilostí v anesteziologicko - resuscitační péči Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje v oblasti krizové připravenosti. Metodika práce spočívala v kvantitativní analýze statistických dat, které jsme získali vyplněním dotazníku náhodně vybranými respondenty z řad nelékařských zdravotnických pracovníků Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje. Obsah dotazníku jsme připravili v kontextu se studovanou problematikou. Respondenti vybírali z předem definovaných odpovědí v celkovém počtu 20 otázek. Získané údaje jsme podstoupili statistické analýze s vyžitím formulace statistického šetření, škálování, měřením v deskriptivní statistice, elementárnímu statistickému zpracování, neparametrickému testování, teorii odhadů a parametrickému testování. Z výsledků praktické části diplomové práce je patrné, že znalosti zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby v oblasti krizové připravenosti Ústeckého kraje mají blíže k normálnímu rozdělení četnosti N (mi a sigma). Taktéž znalosti všeobecných sester se specializovanou způsobilostí v anesteziologicko resuscitační péči Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje v oblasti krizové připravenosti mají blíže k normálnímu rozdělení četností N (mi a sigma).
|
|
|
Sociální pracovník v případech krizové intervence při mimořádných událostech
LAJPERTOVÁ, Nikola
Práce se zabývá rolí sociálního pracovníka v případech obětí mimořádných událostí. Středem zájmu je v práci sociální pracovník jako zaměstnanec nestátní neziskové organizace se zaměřením na poskytování krizové intervence, která je jednou ze základních metod při odstraňování psychických následků po mimořádné události. Práce je rozdělena do 7 kapitol sestávajících z popisu zkoumané oblasti ? popsání mimořádné události a oblasti krizového řízení, neb tvoří pole, na kterém se sociální pracovník musí orientovat. Pozornost je věnována psychickému stavu člověka a také popisu metody krizové intervence, na kterou je práce zaměřena. Následně jsou uvedeny dva případy, které mají sloužit k naplnění stanoveného cíle ? role sociálního pracovníka v případech pomoci obětem mimořádných událostí, za pomoci krizové intervence a dílčích cílů. Následuje shrnutí a závěr.
|
|
|
Úloha a postavení jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí při zajišťování připravenosti na mimořádné události ve vybraných správních obvodech obcí s rozšířenou působností
ZUNT, Josef
Denně na území České republiky vzniká mnoho mimořádných událostí, u kterých musí zasahovat jednotky hasičského záchranného sboru, které patří mezi základní složky integrovaného záchranného systému. Mezi základní složky patří i jednotky požární ochrany, včetně jednotky sboru dobrovolných hasičů obce. Službu v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce (dále jen "JSDH obce") vykonávají členové, dle ustanovení zpravidla na základě jmenování. Vlastní výkon služby se zpravidla neomezuje jen na činnost při provádění likvidačních a záchranných prací. Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce neslouží jen hašení požárů, ale v celé oblasti odstraňování mimořádných událostí ( dopravní nehody, odstraňování následků přírodních živlů voda, vítr). Pro tyto účely jsou členové jednotky sboru dobrovolných hasičů obce připravováni, cvičeni a osvojují si návyky, které pak využijí při pomoci občanům.
|
|
|
Neodkladná a následná opatření v případě úniku amoniaku - zpětná analýza minulých případů
CHOCOVÁ, Lenka
Pro svou závěrečnou práci jsem si vybrala poměrně závažné téma, které je v naší společnosti velmi aktuální. Nebezpečná chemická látka amoniak se v současné době velmi hojně využívá. Amoniak se používá jako chladící médium v různých provozovnách. Vytvořila jsem seznam všech provozoven v Jihočeském kraji, které s amoniakem pracují včetně zimních stadionů. Charakterizovala jsem vlastnosti amoniaku a jaká vznikají poškození lidského organismu a životního prostředí. Uvedla jsem výčet havárií, kdy došlo úniku amoniaku a u jedné havárie jsem provedla analýzu pomocí softwarového programu TerEx. Pro svůj výzkum jsem si zvolila objekt zimního stadionu v Českých Budějovicích. Cílem bylo zjistit množství amoniaku a pomocí softwarového programu TerEx nasimulovat havárii, kdyby k úniku amoniaku ze zimního stadionu opravu došlo. Dále jsem vypsala všechny činnosti jednotlivých složek Integrovaného záchranného systému, které by u této mimořádné události zasahovaly a jaká neodkladná a následná opatření by byla použita. Po vyhodnocení výsledků jsem dospěla k závěru, že únik amoniaku ze zimního stadionu by měl vážný dopad na obyvatele Českých Budějovic. Na závěr jsem proto uvedla, co znamená pojem evakuace a individuální ochrana pro obyvatele kolem zimního stadionu.
|
|
|
Preventivní výchova mládeže v oblasti ochrany obyvatelstva na základních a středních školách
HERZÁN, Michal
Bakalářská práce Preventivní výchova mládeže v oblasti ochrany obyvatelstva na základních a středních školách se zabývá historií dané problematiky, vzdělávacím programem a problematikou ochrany za mimořádných událostí v současné době. V praktické části práce je provedeno dotazníkové šetření u žáků základní školy, studentů středních škol a učitelů na základních školách a středních školách zkoumající současný stav vědomostí žáků, studentů i učitelů základních a středních škol preventivní výchovy mládeže v oblasti ochrany obyvatelstva za mimořádných událostí. Cílem práce je zhodnotit dostupnost informací, využívání vydaných příruček a učebnic k předmětu ochrana člověka za mimořádných událostí, historie vzdělávání žáků v oblasti ochrany obyvatelstva a porovnat průnik informací směrem k učitelům, posoudit, zda jsou v dostatečné míře předávány žákům. Hypotéza předpokládá, že vzdělávání žáků základních a středních škol v oblasti ochrany obyvatelstva je dostatečné, a že žáci základních a středních škol jsou schopni získané poznatky prakticky využít. V bakalářské práci se využívá metodika porovnání, předávání informací směrem od HZSČR k učitelům, resp. žákům na základních a středních školách v oblasti ochrany obyvatelstva, sběr údajů z pěti základních a pěti středních škol v regionu, vždy od 50 žáků a 5 učitelů a vyhodnocení dotazníku na základě odpovědí.
|
host ::
RSS.