|
|
Význam nutriční podpory při léčbě ran
PUCHNAROVÁ, Jana
Bakalářská práce je zaměřená na význam nutriční podpory při léčbě ran. Význam nutrice je dnes znám ve všech medicínských odvětvích. V důsledku nesprávné výživy dochází u pacientů ke špatnému hojení ran, a proto by sestra při ošetřování těchto pacientů měla znát důležitost správně vyvážené stravy a správnou péči o hojící se ránu. Díky správné výživě je člověk odolný proti infekci, dochází k lepšímu hojení rány a zlepšuje se léčebný výsledek. Teoretická část bakalářské práce se zabývá významem nutriční podpory, malnutricí, nutričním týmem, perorální podporou, enterální a parenterální výživou. Dále se zaobírá ránami akutními a chronickými, fázemi hojení, faktory ovlivňující hojení a ošetřovatelskou péčí o ránu. V rámci výzkumného šetření byly stanoveny dva cíle. První cíl si kladl za úkol zjistit, zda sestry znají význam nutriční podpory u pacientů při léčbě ran. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry aktivně přistupují k řešení problematiky nutriční podpory při léčbě ran. V empirické části bakalářské práce byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření a metoda sběru dat pomocí nestandardizovaného dotazníku. Výzkumný soubor se skládal ze směnných sester a staničních sester pracujících na interních, chirurgických odděleních a odděleních následné péče v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s, a Nemocnici České Budějovice a.s. Na dotazník složený z 31 otázek odpovědělo 126 sester. Jeho zpracování statistického šetření bylo provedeno pomocí Microsoft Office Excel 2007. Dotazník s otázkami je uveden v příloze 2. Na podkladě cílů byly stanoveny tři hypotézy. H1: Sestry znají význam nutriční podpory při léčbě ran. H 2: Nutriční podpora je podávána pacientům dle výsledku nutričního screeningu. H 3: Záznam nutriční podpory je prováděn staniční sestrou.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče ve stravování u dlouhodobě dialyzovaných pacientů
ŠRÁMEK, Kamil
Hemodialýza je metoda odstraňování odpadních látek, jako je např. draslík, močovina, a nadbytečné vody z krve při selhání ledvin. Hemodialýza je jednou ze tří terapií náhrady funkce ledvin. Dalšími terapiemi jsou transplantace ledvin a peritoneální dialýza. Hemodialýza může být prováděná buď v hemodialyzačním středisku, nebo v nemocnici, domácí hemodialýza není příliš častá. Stravování u dialyzovaných pacientů se výrazně odlišuje od diety před dialyzačním obdobím. Dobře vyvážená dieta je základem všeho. Pacient nesmí být malnutriční, ale ani nesmí mít v potravě nadbytek některých složek. Dieta pro nemocné v dialyzačním programu musí splňovat dva základní požadavky. Musí zajistit dostatek energie a látek potřebných pro organismus hlavně aminokyseliny, potřebné pro tvorbu bílkovin, vápník, vitamíny, železo. Pacient musí omezit některé látky, které při hromadění v organismu působí škodlivě, například je nutné omezit tekutiny, nadbytek bílkovin, ze kterých vzniká močovina, nadbytek fosforu, který urychluje vápenatění cév, nadbytek draslíku, který při vysoké hladině v krvi může způsobit poruchy srdečního rytmu. Kvalitativní výzkumné šetření bylo provedeno formou rozhovoru. Rozhovor obsahoval celkem dvacet polostrukturovaných otázek a byl předem připravený. Každý rozhovor byl anonymní a respondent měl vždy možnost rozhovor odmítnout. Se souhlasem respondenta a staniční sestry byl rozhovor zaznamenán na diktafon a posléze upraven do elektronické podoby, která se stala podkladem pro výzkumné šetření. Z výzkumného šetření vznikly kategorie. Kvalitativní výzkumný soubor probíhal v nemocnicích Prachatice, České Budějovice a Třebíč. Výzkumný vzorek byl tvořen pěti respondenty v Nemocnici Prachatice a. s. Další výzkumný vzorek byl tvořen pěti respondenty v Nemocnici Třebíč, příspěvková organizace a dvěma respondenty v Nemocnici České Budějovice a. s. Všichni respondenti byli pacienti, kteří pravidelně docházejí do hemodialyzačního střediska ve zmíněných městech. Rozhovory s respondenty byly vedeny od února do dubna 2014. V Nemocnici České Budějovice a. s. bylo provedeno výzkumné šetření za souhlasu náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Mgr. Kyselové. V Nemocnici Prachatice a. s. výzkumné šetření proběhlo za souhlasu hlavní sestry Janouškové a v Nemocnici Třebíč, příspěvková organizace, byl proveden výzkum za souhlasu náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Mgr. Andělové. Výsledky z výzkumného šetření poskytnou zmapování stravy v nemocničním zařízení u dlouhodobě dialyzovaných pacientů. Přínosem výzkumného šetření bude vypracování informativního letáku na téma Důležitost stravování pro dialyzované pacienty.
|
|
|
Specifika podávání výživy pacientům v akutním a septickém stavu
HOLOUBKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce popisuje specifika ve výživě pacientů v akutním a septickém stavu. Jejím záměrem je prohloubit povědomí a informovanost sester nebo zdravotnických záchranářů, kteří tyto pacienty ošetřují, o problematice malnutrice a specifických možnostech výživy. V teoretické části je popsána malnutrice - nevyvážená výživa, jako rizikový faktor, který komplikuje průběh onemocnění, prodlužuje dobu hospitalizace a zvyšuje mortalitu. Nastíněna je i spolupráce s odborníky na výživu, výživová doporučení a způsoby, jak živit pacienty v akutním stadiu onemocnění. Podrobněji je zde rozpracována enterální a parenterální výživa. Závěr teoretické části je věnován syndromu systémové zánětlivé odpovědi organismu, sepsi a multiorgánové dysfunkci jako komplikacím, jimiž je pacient v akutním stavu ohrožen, doplněný je o výživové doporučení pro pacienty v septickém stavu. Praktická část této práce obsahuje výsledky kvantitativního výzkumného šetření, které bylo založeno na získání dat pomocí anonymního dotazníku, jenž byl určen sestrám nebo zdravotnickým záchranářům anesteziologicko-resuscitačních oddělení a jednotek intenzivní péče. Na základě studia problematiky výživy pacientů v akutním a septickém stavu, specifických možností jejího podávání a vyhodnocených výsledků výzkumného šetření byl jako výstup z práce vytvořen standard ošetřovatelské péče zaměřený na asistenci při zavádění centrálního žilního katétru a následnou péči o pacienta. Bakalářskou práci je též možno použít jako studijní materiál pro výuku ošetřovatelského personálu, jenž pacienty v akutním či septickém stavu ošetřuje.
|
|
|
Riziko malnutrice u osob se schizofrenním onemocněním
GIERTLOVÁ, Petra
Schizofrenie je závažné onemocnění a většina nemocných potřebuje celoživotní léčbu. U pacientů se schizofrenií je vyšší prevalence rizikových faktorů pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, dyslipidemie, nadváhy, obezity. Většina schizofreniků má nevhodné stravovací návyky, nedostatek pohybové aktivity, trpí nikotinismem. Taktéž dlouhodobé užívání antipsychotických léků se podílí na přírůstku tělesné hmotnosti. Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části jsem čerpala z odborné literatury, popisuji malnutrici, schizofrenii a její typy, léčbu a rizika spojená s tímto onemocněním. Praktická část je zaměřená na výzkum, jehož cílem bylo zjistit výskyt malnutrice u osob se schizofrenním onemocněním, vliv antipsychotické medikace a zmapovat informovanost ošetřujícího personálu v Domově se zvláštním režimem Libníč. Výzkum byl proveden kvalitativní metodou, formou nestandardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořily čtyři všeobecné sestry z Domova. Dále byla provedena analýza zdravotnické dokumentace, kterou bylo zjištěno, že u převážné většiny schizofreniků se kromě jejich základního onemocnění vyskytují další onemocnění, zejména obezita, hypertenze, diabetes 2. typu, hyperlipidemie. Výsledky výzkumu dále prokázaly, že ošetřující personál má znalosti o možných rizikových faktorech pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění u schizofrenických klientů v důsledku nevhodných stravovacích návyků či vlivem antipsychotické medikace. Rozhovorem s všeobecnými sestrami vyplynulo, že malnutrici považují pouze za stav podvýživy. Nutriční péči si shodně spojují s prací nutričního terapeuta a jeho péči o výživu klientů, nutriční podporu sestry znají, ale mají nízkou úroveň znalostí v produktech modulární dietetiky. Touto prací bych chtěla poukázat na to, že schizofreničtí pacienti jsou ohroženi zvýšenou mortalitou a morbiditou nejen v důsledku základního onemocnění, ale také antipsychotickou léčbou a nevhodným životním stylem, proto by péče o výživu a nutriční podpora měla být důležitou součástí léčby u psychiatrických onemocnění.
|
|
|
Potravinový problém rozvojových zemí
Čermáková, Kateřina ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Nováková, Jana (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnout základní informace týkající se vzniku a dopadů potravinového problému v rozvojových zemích, zanalyzovat současný stav podvýživy v jednotlivých rozvojových regionech a zhodnotit možná řešení pro tento globální problém. V práci je kladen důraz na existující provázanost jednotlivých oblastí lidského života a činnosti, které podvýživu a hlad determinují. Pro efektivní řešení problému je zde poukázáno na potřebu, navržené nástroje a opatření implementovat pouze za současného respektování těchto úzkých vazeb.
|
|
|
Specifika výživy u onkologicky nemocných
KRAUSOVÁ, Lada
U pacientů s nádorovým onemocněním je problém výživy velmi složitý. Až u poloviny z nich se objevuje nechutenství hraničící přímo s odporem k jídlu, častý je rychlý pocit plnosti po prvých soustech. Některé druhy léčby samy vedou přechodně ke zvracení, průjmům nebo potížím s polykáním. Špatný stav výživy, tzv. malnutrice, znamená pro nemocného se zhoubným nádorem velmi často celkově horší prognózu, sníženou toleranci k protinádorové léčbě a častější výskyt komplikací. Plně vyjádřený klinický obraz malnutrice je znám pod označením kachexie, který je charakterizován nápadnou vyhublostí, ztrátou svalstva i podkožního tuku. Uvádí se, že 30% až 90% onkologických pacientů trpí malnutricí. V neposlední řadě pokračující váhová ztráta snižuje pacientovu kvalitu života. Výživa by neměla vést k pouhému prodloužení přežití bez odpovídající kvality života. Cílem práce bylo zjistit používání nutričních záznamů na onkologických odděleních ve vybraných nemocnicích v ČR; zjistit, zda sestry znají příčiny malnutrice u onkologicky nemocných a zjistit znalost sester o zásadách výživy u onkologicky nemocných. Byly stanoveny hypotézy - na vybraných onkologických odděleních v ČR se používají nutriční záznamy, sestry pracující na onkologických odděleních znají příčiny malnutrice, sestry pracující na jiných odděleních než onkologických neznají příčiny malnutrice a sestry pracující na onkologických odděleních znají zásady výživy u onkologicky nemocných. Byl použit kvantitativní výzkum. Metoda dotazování, technika sběru dat dotazníkem. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že na onkologických odděleních, ale i na neonkologických odděleních se používají nutriční záznamy a již se zavedla funkce nutričního terapeuta a vybudovaly se nutriční týmy. První hypotéza byla potvrzena. Jelikož sestry znají příčiny podvýživy u onkologicky nemocných, druhá hypotéza byla potvrzena. Neznalost příčin podvýživy jsem předpokládala u sester pracujících na jiných odděleních než onkologických. Třetí hypotéza byla výzkumem vyvrácena. Sestry znají zásady správné výživy u onkologicky nemocných. Čtvrtá hypotéza byla potvrzena. Pro praxi bych doporučila nutnost kladení důrazu na dostatečnou znalost problematiky podvýživy u nemocných s malnutricí a kachexií na onkologických i neonkologických odděleních ze strany sestry, zavedení a dodržování standardů ošetřovatelské péče vztahující se k problematice výživy u pacientů s onkologickým onemocněním, provádění edukace nemocných o specifikách výživy vzhledem k onemocnění a druhu léčby a multidisciplinární přístup a spolupráci (nutriční tým).
|
|
|
Rizika při ošetřování seniorů na oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice a.s.
FALUŠIOVÁ, Helena
Abstrakt V práci je zkoumán průběh ošetřovatelské péče u seniorů se zaměřením na malnutrici, pády, imobilizační syndrom a rozvoj dekubitů. Pro kvantitativní část výzkumu byl zvolen cíl 1: Zjistit, zda sestry znají preventivní mechanizmy k předcházení rizikům při ošetřování seniorů a cíl 2: Zjistit, zda sestry dodržují preventivní mechanizmy k předcházení rizikům při ošetřování seniorů. Byly stanoveny tyto hypotézy: Hypotéza 1: Sestry znají preventivní opatření k předcházení rizikům při ošetřování seniorů a Hypotéza 2: Sestry dodržují preventivní opatření k předcházení rizikům při ošetřování seniorů. K potvrzení hypotéz byla použita metoda anonymního dotazníku pro sestry, která byla doplněna metodou zúčastněného pozorování sester při poskytování ošetřovatelské péče. Po vyhodnocení výsledků kvantitativní části výzkumného šetření jsme dospěli k závěru, že sestry sice znají preventivní opatření, ale ne vždy jsou dodržovány standardizované postupy. Domníváme se, že cíl 1 i cíl 2 byl splněn. Hypotéza 1 byla potvrzena. Hypotéza 2 nebyla potvrzena. Další částí práce bylo kvalitativní šetření, které bylo provedeno metodou rozhovorů se seniory. Pro kvalitativní část šetření byl zvolen cíl 3: Zjistit názor seniorů na možnosti, jak odvrátit některá rizika při jejich hospitalizaci. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Otázka 1: Jak se dívají senioři na práci sester na oddělení následné péče při využívání možností, jak předejít malnutrici? Otázka 2: Jaký mají senioři názor na ošetřovatelskou péči zaměřenou na prevenci pádů při jejich hospitalizaci na oddělení následné péče? Otázka 3: Jaké mají senioři názory na ošetřovatelskou péči zaměřenou na prevenci imobilizačního syndromu a rozvoje dekubitů? Otázka 4: Jak sestry zvládají dle seniorů péči o jejich psychickou pohodu důležitou pro jejich rekonvalescenci? Cíl 3 byl splněn. Výzkumné šetření ukázalo, v jakých oblastech ošetřovatelské péče by senioři uvítali změny, kde a jak by sestry měly zlepšit svůj přístup. Práce měla pomoct najít slabá místa při poskytování ošetřovatelské péče seniorům, zmapovat, zda jsou sestry při své práci aktivní, mají lidský přístup a poskytují kvalitní péči. Domníváme se, že výsledky bakalářské práce mohou sloužit jako edukační materiál pro sestry, pracující nejen na lůžkách následné péče, ale také na odděleních akutních lůžek, poněvadž senioři se vyskytují ve všech klinických oborech. Aby sestry mohly rizikům při ošetřování seniorů účelně předcházet, musí hlavně o nich vědět a věnovat jim dostatečnou pozornost.
|
|
|
Nutriční screening jako indikátor kvality ošetřovatelské péče
LENKOVÁ, Klára
Správná výživa je nezbytná pro každého člověka, ať už zdravého, či nemocného. Výživa je ale podle docenta Kohouta ve zdravotnických i sociálních zařízeních v České Republice jednou z oblastí, která bývá nejvíce zanedbávána. Ve všech nemocnicích by měla být zavedena standardizovaná nutriční péče, která představuje komplexní a kvalifikované řešení výživy klientů/pacientů. Standardizovaná nutriční péče zahrnuje systematické posuzování výživového stavu klienta/pacienta a vyhledávání klientů/pacientů v nutričním riziku. Dále zahrnuje odpovídající úpravu stravy podle potřeb a schopností klienta/pacienta a včasné zajištění odpovídající nutriční podpory pro klienty/pacienty, kteří byli identifikováni jako nutričně rizikoví. V neposlední řadě standardizovaná nutriční péče zahrnuje také sledování a dokumentování efektu nutriční léčby, protože bez řádně vedené dokumentace nelze sledovat efekt jednotlivých opatření Cílem práce je zmapovat proces identifikace, vyhodnocení a provádění činností k zajištění nutriční péče ve vybraných zdravotnických zařízeních z pohledu vrcholového managamentu ošetřovatelství. Dalším cílem je zmapovat, jak významný je to indikátor kvality a jaké vidí problémy k vytvoření a udržení standardní situace. Sběr dat byl realizován metodou dotazování technikou dotazníků. Výzkumný soubor tvořili nemocnice v České republice, kde jsme se obraceli na představitele vrcholového managementu ošetřovatelství. H1 {\clqq}Nemocnice používají vypracované kontrolní mechanismy na zjišťování stavu výživy pro dodržování vytvořených standardů nutriční péče`` byla potvrzena. H2 {\clqq}Nutriční screening provádí sestra všem klientům/pacientům při příjmu`` byla potvrzena. H3 {\clqq}Nutriční screening se v průběhu hospitalizace opakuje pouze u rizikových klientů/pacientů`` byla potvrzena. H4 {\clqq}V rámci spolupráce sester s nutričním terapeutem v poskytování standardizované nutriční péče sestry vypracovávají nutriční screening`` byla potvrzena a H5 {\clqq}Výsledky nutričního screeningu používají sestry jako podklad pro saturaci potřeb výživy`` byla rovněž potvrzena. Druhým cílem bylo zmapovat jak významný je to indikátor kvality a jaké vidí problémy k vytvoření a udržení standardní situace. Provádění nutriční screeningu se stalo dle výzkumného šetření druhým, nejvýznamnějším indikátorem kvality. Co se týče problémů, které vidí respondenti ve vztahu k vytvoření a udržení standardní situace, lze z výsledků výzkumného šetření říci, že největším problémem k vytvoření a udržení standardní situace je nedostatek personálu, ekonomická náročnost a přístup personálu, jejich neochota a nezájem. Naší snahou bylo zmapovat proces identifikace, vyhodnocení a provádění činností k zajištění nutriční péče ve vybraných zdravotnických zařízeních z pohledu vrcholového managamentu ošetřovatelství a na základě výsledků pak navrhnout řešení, jak by bylo možné stávající situaci v oblasti výživy klientů/pacientů vylepšit.
|
|
|
Vliv sledování nutričního screeningu a spolupráce s nutričním terapeutem na stav výživy pacientů v Nemocnici Znojmo, p.o.
OUJEZDSKÁ, Radka
Příjem potravy patří mezi základní biologickou potřebu. Podvýživa vyskytující se v nemocnicích je podmíněna nejen nízkým počtem nutričních terapeutů, ale i malým zájmem o stav výživy pacientů ze strany lékařů i sester. Počet pacientů přijímaných do nemocnice s poruchou výživy dosahuje 20-80% v závislosti na onemocnění, se kterým je pacient přijímán. To má za následek prodloužení doby hospitalizace v závislosti na zvýšené náchylnosti k infekcím, zhoršený účinek podávaných léků, prodlouženou dobou hojení a v té souvislosti i vyššího rizika vzniku dekubitů. Chybějící energii i živiny lze pacientům nahradit podáváním nutričních doplňků vedoucích ke zlepšení výživy. K aktivnímu vyhledávání pacientů s poruchou výživy slouží nutriční screening. Cílem této práce bylo zjistit rozsah nutričního screeningu prováděného sestrami u hospitalizovaných, a zda má podávání nutričních doplňků vliv na zkrácení doby hospitalizace u žen a mužů nad 70 let v Nemocnici Znojmo, příspěvkové organizaci. Výzkumným souborem byly zdravotní sestry pracující v Nemocnici Znojmo, p.o. na oddělení chirurgickém, interním, neurologickém, lůžkovém oddělení vnitřních oborů a oddělení dlouhodobě nemocných. Stanovená hypotéza potvrdila, že rozsah nutričního screeningu prováděného sestrami u hospitalizovaných v Nemocnici Znojmo, p.o. není dostatečný. Tento závěr potvrdilo nejen srovnání nutričního screeningu prováděného v Nemocnici Znojmo, kde se u přijímaných pacientů sleduje standardně pouze BMI a jejich váhový úbytek, s nutričním screeningem používaného FTN v Praze, který vychází z Nottinghamského screeningového dotazníku ( příloha č. 2 ), ale i absence standardu k provádění nutričního screeningu a nedostatečného složení nutričního týmu. Skutečnost, že hodnocení dalších parametrů nutričního screeningu v Nemocnici Znojmo závisí pouze na interním nařízení daného oddělení, znamená prostor pro možné rozšíření sledování stavu výživy u hospitalizovaných pacientů, které může znamenat zlepšení stavu výživy u pacientů na určitých odděleních. Hypotézy o nedostatečném vlivu podávání nutričních doplňků na zkrácení doby hospitalizace u žen a mužů nad 70 let se nepotvrdily. Mimo oddělení dlouhodobě nemocných došlo v období let 2004 až 2008 na každém ze sledovaných oddělení ke zkrácení doby hospitalizace i v případě, že sledování nutričního screeningu bylo omezené. Otázkou zůstává, jakých výsledků lze dosáhnout při organizaci podávání nutriční podpory, výběru správných produktů a mezioborové spolupráci.
|
|
|
Rizika v ošetřovatelském procesu s malnutricí a obezitou
HORČIČKOVÁ, Marie
Péči o výživu nemocných se v poslední době věnuje více pozornosti, než tomu bylo v minulých letech. Nemocní s malnutricí a obezitou představují velký ošetřovatelský problém v interních i chirurgických oborech. V této bakalářské práci jsme se zaměřili na ošetřovatelský proces u klientů s malnutricí a obezitou. Šetření bylo kvantitativní, ke sběru dat bylo využito anonymních dotazníků, které byly určeny všeobecným sestrám. Bylo prováděno na interních a chirurgických odděleních a na odděleních následné péče v nemocnicích Písek a Tábor. Bylo rozdáno 120 dotazníků, v každé nemocnici 60. Na jednotlivá oddělení jich bylo rozděleno 20. Návratnost byla 98 dotazníků, z toho 3 byly vyřazeny pro neúplnost. K šetření bylo použito 95 (100 %) dotazníků. V této práci bylo stanoveno sedm cílů. Cíle byly zaměřeny na provádění ošetřovatelského procesu u klientů s malnutricí a obezitou, na nejčastější ošetřovatelské problémy těchto nemocných a na informovanost zdravotníků v problematice malnutrice a obezity. Stanoveno bylo sedm hypotéz, ke každému cíli jedna. Z šetření vyplývá, že s klienty trpícími malnutricí či obezitou se setkávají sestry na všech výše uvedených odděleních. Většina sester považuje péči o tyto nemocné za náročnější. Je potěšující, že součástí každé ošetřovatelské dokumentace je nutriční screening, který se provádí při příjmu každého klienta. Dále z šetření vyplynulo, že pro klienty s malnutricí a obezitou zatím nebyl vypracován platný ošetřovatelský standard, kterým by se zlepšil ošetřovatelský proces o tyto nemocné. U klientů s malnutricí jsou nejčastějším ošetřovatelským problémem dekubity a u klientů s obezitou, opruzeniny. Informace o problematice malnutrice a obezity všeobecné sestry nejčastěji získávají na odborných seminářích a konferencích. Ošetřovatelský proces u nemocných trpících malnutricí či obezitou je náročný a je třeba k těmto klientům přistupovat citlivě a ohleduplně. Výsledky této práce budou využity k seznámení zdravotníků s touto problematikou.
|
host ::
RSS.