Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 71 záznamů.  začátekpředchozí62 - 71  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza vývojových změn land-use podhůří Šumavy
KOTEK, Jiří
Svatotomášská a Trojmezská hornatina v podhůří Šumavy byly trvale osídleny již v průběhu 13. století. Přestože se jedná o příhraniční oblast se zhoršenými klimatickými podmínkami, zemědělství mělo výrazný podíl na přeměně tamní přírodní krajiny na kulturní. Politicko hospodářské změny v 50. letech 20. století, především nastolení tzv. železné opony, však výrazně ovlivnily nastolený trend. Odsun obyvatel, zboření vesnic a znepřístupnění oblasti po několik desítek let opět obnovily přirozené přírodní procesy a změny land use. Cílem práce je popsat tyto změny ve vybraných částech podhůří Šumavy ve vztahu k způsobu ochrany přírody prostřednictvím geografických informačních systémů (GIS). Z map stabilního katastru vyplývá, že jednotlivé složky land use v podhůří Šumavy tvořily v 1. pol. 19. stol. pestrou krajinnou mozaiku s poměrně vysokým zastoupením orné půdy. Její výměra se však postupně snižovala a v současné době se v území již nevyskytuje. Ve sledovaných lokalitách došlo k nárůstu především u lesů, změny v intenzitě obhospodařování se projevily v zastoupení sukcesních ploch. Bylo zjištěno, že z hlediska využití půdy měly sledované lokality velmi podobný vývoj.
Kulturní vývoj a specifika příhraničí (se zaměřením na oblast Sudet a kulturu sudetských Němců)
Gajewská, Barbara ; Riedlbauch, Václav (vedoucí práce) ; Malcová, Zuzana (oponent)
Tato práce mapuje kulturní vývoj Sudet a jejich krajinná a kulturní specifika. První část práce popisuje historický vývoj těchto oblastí se zaměřením na německé obyvatelstvo. Dále práce vymezuje samotný pojem Sudety a oblasti, které jsou do nich zahrnuty. Jsou zde popsána krajinná a kulturní specifika a jejich proměny po 2. světové válce a odsunu německého obyvatelstva. Druhá část této práce se zaměřuje na oblast jihočeského příhraničí, především na regiony Českokrumlovsko a Prachaticko, kde blíže charakterizuje krajinu a lokální kulturu a analyzuje jejich proměny po 2. světové válce až do současnosti. V závěru vymezuje rozdíly mezi poválečným vývojem jihočeské oblasti Sudet a ostatních území Sudet a navrhuje doporučení pro další vývoj oblastí.
Analýza historických prvků krajiny
KOTEK, Jiří
Odsun Němců po skončení druhé světové války a nastolení železné opony během 50. let 20. stol. zapříčinilo téměř úplné vylidnění pravého břehu Lipna. Obyvatelé příhraniční oblasti byli nuceně vystěhováni, vesnice zbořeny a louky a pastviny ležící několik desítek let ladem podléhají postupně přirozené sukcesy. Ačkoliv již převážná část vesnic zcela zanikla, lze je zpětně identifikovat pomocí rostlin, jejichž výskyt je úzce spjat s existencí sídelních enkláv (kulturní ovocné dřeviny, nelesní zeleň vysokého věku, okrasné dřeviny aj.). Cílem práce je popsat tyto historické prvky krajiny, lokalizovat jejich polohu a posoudit změny v čase.
Management kulturních hodnot v prostorovém plánování na příkladu správního území obce Teplá
Růžková, Jana ; Šulcová, Irena (vedoucí práce) ; Kouba, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá managementem kulturních hodnot v prostorovém plánování v prostředí České republiky. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. V první části je věnována pozornost problematice kulturních hodnot v území a pojetí prostorového plánování v ČR, které je zde chápáno jako spolupráce oborů územního plánování a regionální politiky. Praktická část se snaží aplikovat poznatky z teoretické části na příkladu správního území Teplá, která se nachází v Karlovarském kraji.
Funkce rozptýlené zeleně na zemědělském půdním fondu
ZÍKOVÁ, Veronika
Tématem mé bakalářské práce je funkce rozptýlené zeleně na zemědělském půdním fondu. Cílem mé práce je zpracování literárního přehledu na dané téma. Rozptýlenou zelení rozumíme liniové porosty podél cest a toků, větrolamy, solitéry, remízky, památné stromy a další nacházející se ve volné krajině. V období uplynulých 50-ti let došlo v našem zemědělství k zásadním změnám, do nichž patří i ztráta jejich nesčetných funkcí pro krajinu. Rozptýlená zeleň je jedním ze základních rysů české krajiny a dodává jí neopakovatelný ráz, a proto bychom se měli snažit o její návrat. V současné době je rozptýlená zeleň významný tvůrčí nástroj, který může přispět ke zmírnění negativních jevů a devastaci kulturní krajiny.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 71 záznamů.   začátekpředchozí62 - 71  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.