|
Ošetřovatelská péče a komunikace s pacientem na operačním sále
VELIMSKÁ, Dana
Téma bakalářské práce ošetřovatelská péče a komunikace s pacientem na operačním sále bylo zvoleno pro zmapování problematiky současné úrovně ošetřovatelské péče a komunikace s pacientem v prostředí, které je pro většinu z nich stresující a klade zvýšené nároky jak na ošetřovatelskou péči, tak i na komunikaci. V dnešní době je toto téma velmi aktuální, protože se do popředí dostává spoluúčast pacientů na jejich léčbě a zvyšuje se obecně jejich informovanost o typech léčby a zákroků, které jim jsou prováděny. Správná úroveň komunikace nepochybně ovlivňuje stav pacienta. Teoretická část práce se zabývá prostředím operačního sálu a ošetřovatelskou péčí, která je poskytována anesteziologickou sestrou. Dále se zabývá druhy komunikace a jejím významem pro pacienta. Praktická část obsahuje výsledky kvantitativního výzkumu u anesteziologických sester poskytujících ošetřovatelskou péči na operačním sále a zároveň s pacientem na operačním sále nejvíce komunikují. Dále výsledky kvalitativního výzkum u pacientů se zkušenostmi s pobytem na operačním sále. Bakalářská práce obsahuje mnoho informací o zvláštnostech ošetřovatelské péče na operačním sále. Odhaluje skryté rezervy v komunikaci s pacientem v tomto prostředí. Poukazuje na nejčastější problémy pacientů v komunikaci s operačním týmem. Mapuje úroveň vědomostí anesteziologických sester v oblasti ošetřovatelské péče a komunikace. K vypracování této práce bylo stanoveno několik cílů, hypotéz a výzkumných otázek. K cíli č. 1 zjistit ošetřovatelskou péči po o pacienta na operačním sále z pohledu sestry, byly vytvořeny tři hypotézy. Hypotéza 1 - sestry mají vypracovaný standard ošetřovatelské péče na operačním, je potvrzena. Hypotéza 2 - sestry mají čas k poskytování ošetřovatelské péče na operačním sále, je potvrzena. Hypotéza 3 - sestry mají dostatečné materiální a technické vybavení k poskytování ošetřovatelské péče na operačním sále, je potvrzena. Cílem č. 2 bylo zmapovat komunikaci na operačním sále mezi ošetřujícím týmem a pacientem, k cíli byly vytvořena dvě hypotézy. Hypotéza 1 - komunikace mezi ošetřovatelským týmem a pacientem je ovlivněna stresovým prostředím operačního sálu, je potvrzena. Hypotéza 2 - komunikace mezi ošetřovatelským týmem a pacientem je časově limitována provozem operačních sálů, byla potvrzena. K cíli 3 - zjistit komunikaci na operačním sále mezi ošetřujícím týmem a pacientem z pohledu pacienta, byly zadány 2 výzkumné otázky: Jak pacient v prostředí operačního sálu vnímá komunikaci s ošetřovatelským týmem? Jak se v prostředí operačních sálů komunikuje? Výzkumné otázky jsou zodpovězeny. Stanovené cíle práce jsou splněny. Výsledky výzkumné práce byly použity při zpracování ošetřovatelského standardu "Ošetřovatelská péče o pacienta na operačním sále pro anesteziologické sestry". Tento standard může posloužit sestrám jako stručná a přehledná pomůcka při ošetřovatelské péči a zajistit tak komfort a bezpečnost pacienta v podobě poskytování kvalitní ošetřovatelské péče na operačním sále.
|
|
SPECIFIKA FYZIOTERAPIE U PACIENTŮ PŘEKLÁDANÝCH PO ORTOPEDICKÝCH OPERACÍCH PŘÍMO NA tzv. LÁZEŇSKÉ LŮŽKO
JOHANUSOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá specifikami fyzioterapie u pacientů překládaných po ortopedických operacích na tzv. lázeňské lůžko. Mezi nejčastější ortopedické operace patří totální endoprotézy kolenního a kyčelního kloubu. Příčinou implantací kloubních náhrad je většinou artróza. Je to bolestivé a život znepříjemňující onemocněním, které velmi ovlivňuje kvalitu života pacienta. Aby pacient snížil riziko revizní operace kloubů, je nutná včasná a bezodkladně zahájená rehabilitace, která musí být intenzivní a odborně řízená. Dnešním osvědčeným trendem rehabilitační léčby je časná komplexní péče, která probíhá v lázních formou přímého překladu "z lůžka na lůžko", kdy je pacient z nemocničního lůžka přepraven přímo do lázeňského střediska. Do lázeňského zařízení se často dostávali pacienti se zpožděním, kteří už měli přidružené vertebrogenní a jiné potíže. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána anatomie kolenního a kyčelního kloubu, v další části jsou popsány kloubní náhrady včetně indikací a kontraindikací, dále jednotlivé typy kolenních a kyčelních náhrad a možné komplikace po operaci. Nejdůležitější témata teoretické části jsou popsána v posledních kapitolách, kde jsou rozebrány a podrobně popsány jednotlivé léčebné rehabilitační postupy vhodné pro pozitivní ovlivnění zdravotního stavu pacienta po operaci včetně lázeňské léčby a fyzikální terapie. V praktické části byla použita kvalitativní výzkumná strategie, technika osobní případové studie (kazuistika) s využitím sekundární analýzy dat. Tato strategie byla uskutečněna na 3 vybraných pacientech, kterým po ukončení hospitalizace navazovala ihned časná pooperační léčba tzv. přímý překlad z nemocničního lůžka do lázní. Výzkum byl realizován v Bertiných lázních Třeboň, kam byli pacienti přeloženi desátý den po zákroku. Všem pacientům na první terapii, byla odebrána anamnéza doplněná daty ze zdravotní dokumentace, vstupní kineziologický rozbor, který zahrnoval aspekční, palpační, goniometrické a antropometrické vyšetření v oblasti kolenního a kyčelního kloubu. Dále byl proveden svalový test a vyšetření zkrácených svalových skupin souvisejících s kolenním a kyčelním kloubem dle Jandy, vyšetření chůze, stereotypů a neurologické vyšetření. Po vyhodnocení vstupních dat proběhlo seznámení pacientů s krátkodobým terapeutickým postupem. Při poslední terapii byl odebrán výstupní kineziologický rozbor pro zhodnocení výsledků. V rámci rehabilitace v lázeňském zařízení pacienti navštěvovali každý den různé procedury, byla jim věnována zvýšená pozornost a péče ze strany lékařů, sester a fyzioterapeutů. Během každé terapie jsme se nejprve snažili zaměřit na odstranění aktuálních obtíže a teprve poté korigovat ostatní chyby. Po ukončení terapie pacienti udávali ústup bolesti a větší stabilitu končetiny i celého těla. Z vybraných dat u všech pacientů vyplývá i zlepšení svalové síly, ústup otoku, zvětšení rozsahu pohybu. Těchto výsledků se nám podařilo docílit díky komplexní rehabilitaci a pozitivního přístupu ze strany pacientů.
|
|
Práva a postavení pacientů v rámci zásahu zdravotnické záchranné služby
ZRŮSTOVÁ, Simona
Každého pacienta je nutné považovat za jedinečný subjekt a respektovat jeho práva. To vyžaduje individuální přístup zdravotnických záchranářů. Ti by měli klientovi poskytnout pocit bezpečí, jistotu pomoci a brát ohled na to, že pacient je vystaven stresu, který může změnit jeho chování. S tím se musí zdravotnický záchranář vyrovnat,nenechat se ovlivnit, umět předcházet konfliktům a chovat se podle pravidel zdravotnické etiky. Cíli této práce bylo zmapovat úroveň znalostí pacientů v oblasti svých práv a zjistit jejich názor na přístup a chování zdravotnických záchranářů při zásahu zdravotnické záchranné služby. Znalostmi zdravotnických záchranářů o právech pacientů a jejich dodržování se zabývá třetí stanovený cíl bakalářské práce. Byly stanoveny tři výzkumné otázky. Zda je právní informovanost pacientů týkající se zásahu zdravotnické záchranné služby dostatečná a jak pacienti hodnotí přístup a chování zdravotnických záchranářů při zásahu zdravotnické záchranné služby. Ke třetímu cíli byla stanovena výzkumná otázka: jaký je názor zdravotnických záchranářů na dodržování práv pacientů v přednemocniční neodkladné péči. V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřila na vysvětlení základních pojmů problematiky zdravotnické etiky, její historie a vývoje. Nejpodstatnější částí práce je etika urgentní medicíny a problematika práv pacientů v přednemocniční neodkladné péči. Práce dále pojednává o etických dilematech,které zdravotničtí záchranáři během svých výjezdů řeší a neméně důležitou oblastí jsou rozebraná jednotlivá práva pacientů včetně zákonných norem, které je upravují. Výzkumnou část tvoří rozhovory se dvěma skupinami respondentů: osmi zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje a osmi pacienty, kteří využili jejich služeb. Byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Rozhovory byly zaznamenány na diktafon a následně zpracovány do textu. Z výzkumu vyplynulo, že právní informovanost pacientů je nedostatečná. Na první pohled byli všichni pacienti s výjezdem zdravotnické záchranné služby spokojeni a neměli žádné námitky. Po cílených dotazech na dodržení jednotlivých pacientských práv jsem došla k závěru, že v některých případech nebylo dodrženo právo na soukromí a stud pacienta. Pacienti nebyli dostatečně informování o svém zdravotním stavu a výkonech, které zdravotničtí záchranáři prováděli. Žádný z dotazovaných zdravotnických záchranářů nedodržel právo pacienta znát jméno zdravotnického pracovníka, který ho ošetřuje. Sami zdravotničtí záchranáři se k problematice práv pacientů v přednemocniční neodkladné péči vyjádřili v tom smyslu, že se o jejich dodržování snaží, ale ne vždy to lze. O etickém kodexu Práv pacientů slyšeli, ale vyjmenování jeho obsahu jim činil problém. Jako nejčastější důvod pro nedodržování práv pacientů uváděli výjezdy k osobám pod vlivem alkoholu, drog nebo k pacientům s poruchami vědomí. Překvapivým výsledkem výzkumu bylo zjištění,že polovina dotazovaných zdravotnických záchranářů během své praxe použila vůči pacientovi násilí. Mezi skupiny pacientů, ke kterým jezdí respondenti výzkumu neradi, patří nejčastěji Romové, lidé bez domova a opakovaně volající pacienti. Bakalářská práce přispěje k lepší informovanosti zdravotnických záchranářů i laické veřejnosti o dodržování práv pacientů. Zdravotničtí záchranáři mohou využít postřehů pacientů a odstranit tak nedostatky, kterých se při svých výjezdech dopouštěli.
|
|
Problematika využití urostomických pomůcek z pohledu pacientů s urostomií a sester
FABINGEROVÁ, Dana
Tato diplomová práce se zabývá problematikou urostomických pomůcek z pohledu pacientů s urostomií a sester. Urostomie je umělé vyvedení močových cest na povrch těla. Je to jeden ze způsobů řešení derivace moči po odstranění močového měchýře. Nejčastější indikací pro tento operační zákrok je bezesporu zhoubný nádor močového měchýře. Vytvoření urostomie znamená pro pacienta zásadní zlom v životě a změnu na celý život. Pacient je nucen se naučit žít s urostomií nejen po fyzické stránce, ale velký význam má i psychická odezva. Správný výběr a správné využití urostomických pomůcek je pro pacienta s urostomií zcela zásadní a významně ovlivňuje kvalitu jeho života. Vzhledem k těmto okolnostem by měl mít pacient s urostomií neboli urostomik co největší možnosti využití urostomických pomůcek. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a na část empirickou. V teoretické části se nachází sedm kapitol. Empirická část diplomové práce obsahuje kvalitativní výzkumné šetření. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor s pacienty s urostomií a se stomickými sestrami. U každého souboru respondentů bylo vytvořeno několik kategorií a podkategorií, které byly dále blíže popsány. Pro lepší přehlednost byla získaná data znázorněna do schémat. Pro diplomovou práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit míru informovanosti urostomiků o urostomických pomůckách. Druhý cíl se zabýval možnostmi pacientů ve využívání urostomických pomůcek. Třetím cílem bylo na základě prvotních výsledků výzkumného šetření vytvořit edukační plán se zaměřením na urostomické pomůcky, ten bude určen urostomickým sestrám při práci s pacienty, a ověřit jej v praxi. V návaznosti na tyto cíle byly vytvořeny čtyři výzkumné otázky. Výzkumná otázka č. 1 zněla: Jaká je informovanost urostomiků o urostomických pomůckách? Výzkumná otázka č. 2 zněla: Jaké mají urostomici možnosti využití urostomických pomůcek? Výzkumná otázka č. 3 zněla: Jaké mají urostomické sestry znalosti urostomických pomůcek? Výzkumná otázka č. 4 zněla: Jak edukují urostomické sestry pacienty s urostomií? Z výsledků kvalitativního šetření vyplynulo, že informovanost urostomiků o urostomických pomůckách je nedostatečná a to i přes opačný názor stomasester. Nedostatečná informovanost urostomiků nesouvisí s jejich kontaktem se stomasestrou. Výsledky nepotvrdily, že by urostomici docházející na kontroly ke stomasestře byli lépe informováni než ti, kteří ke stomasestře nedocházejí. Dále se ukázalo, že možnosti urostomiků ve využití urostomických pomůcek jsou velmi omezené. Stomasestry nepředstavují pacientům urostomické pomůcky od všech firem na našem trhu a tím pádem jim nedávají ani možnost samostatného výběru pomůcek. A to i přesto, že stomasestry prokázaly velmi dobré znalosti v oblasti urostomických pomůcek. Výsledky tohoto šetření také potvrdily, že edukace, kterou provádějí stomasestry, je pro pacienty s urostomií přijatelná a srozumitelná. Důkazem je spokojenost urostomiků s touto edukací. Výstupem této diplomové práce je edukační plán určený stomasestrám pečujícím o urostomiky. Edukační plán byl vytvořen na základě výsledků výzkumného šetření a je zaměřen zejména na prezentaci všech dostupných urostomických pomůcek v rámci pooperační edukace.
|
|
Detekce mutací spojovaných se zvýšeným výskytem nádorů prsu a vaječníků pomocí moderních metod molekulární biologie
RÁJOVÁ, Kristýna
Karcinom prsu a vaječníků je jedno z nejčastějších maligních onemocnění žen v České republice a incidence nových diagnóz má tendence stoupat. Odhaduje se, že v 5 10 % případů těchto nádorů je příčinou patogenní mutace ve vysoce penetrantních tumorsupresorových genech BRCA1 nebo BRCA2. Hlavní funkcí těchto genů jsou opravy zlomů dvouvláknové DNA, kontrola buněčného dělení a spolupodílejí se i na regulaci transkripce a remodelaci chromatinu. Cílem této práce bylo shrnutí současných poznatků na dané téma, genové mutace, funkce genů BRCA1 a BRCA 2 a jejich souvislost s hereditárním karcinomem prsu a vaječníků, přehled možných metod detekce těchto mutací a zvláště také shrnutí českých studií o zabývajících se výskytem mutací BRCA1 a BRCA2 na území České republiky od počátku jejich testování v rámci preventivní i diagnostické péče. To poukázalo na silný efekt zakladatelských mutací. Mezi nejčastěji nalézanými mutacemi v České republice byly mutace c.5266dupC, c.181T>G a c.3700_3704del5 v genu BRCA1 a c.7913_7917del5 a c.8537_8538del2 v genu BRCA2. V experimentální části práce jsem se pokusila optimalizovat metodu PCR ARMS pro detekci bodové mutace c.5266dupC v genu BRCA1. Tato mutace patří mezi nejčastěji se vyskytující mutace nejen v České republice, ale i v Evropě. Cílem bylo optimalizovat metodu PCR ARMS v podmínkách laboratoře GENLABS s.r.o. V rámci optimalizace šlo především o výběr vhodného PCR mixu a úpravu teplotního profilu PCR, při kterém bude kvalita i kvantita výtěžku vizualizovaná pomocí gelové elektroforézy dostatečná pro prokázání přítomnosti či nepřítomnosti mutace u pacienta. V této části práce bylo cílem i praktické zvládnutí izolace DNA z periferní krve a bukálního stěru, příprava a provedení PCR reakce a detekce PCR produktů pomocí gelové elektroforézy. Nakonec se nám podařilo metodu optimalizovat pro dvě různé matrice, pro izolát DNA a periferní krev. Pro bukální stěr se metodu podařilo optimalizovat pouze částečně. Při postupném zvyšování teploty annealingu začínající na teplotě 55 °C, jsme nejlepších výsledků dosáhli při teplotě 65,5 ° za použití kitu gb Basic PCR Master Mix od firmy Generi Biotech. Tato optimalizace může v budoucnu umožnit použití metody pro cílenou detekci mutace c.5266dupC v genu BRCA1 v rámci rutinní praxe v laboratoři.
|
|
Zavedení ošetřovatelského standardu na Klinice anesteziologie a resuscitace
Štěpánková, Jitka ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Vaculíková, Barbora (oponent)
Kvalita je dnes často používaný pojem v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Poskytovat kvalitní služby je cílem každého zdravotnického zařízení. Záleží na každém z nich, jakou cestou se vydá a co vše je schopno udělat pro to, aby byli pacienti spokojeni. Na Klinice anesteziologie v IKEM poskytujeme pooperační péči pacientům po kardiochirurgických výkonech. V časném období pacienti mohou trpět akutní bolestí. Provází ji celá řada symptomů. Nedostatečná analgezie nedovoluje pacientům provádět dostatečnou dechovou rehabilitaci a brání časné mobilizaci pacienta po operaci. Někteří pacienti bolest berou tak, že k operaci patří. Nevyžadují analgezii a přesto bolest pociťují. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli zjistit, jakým způsobem pacient vnímá své pocity a prožitky v souvislosti s poskytováním léčebné péče na pooperačním oddělení. Jednoduchými organizačními opatřeními - intenzifikací a zefektivnění zpětné vazby, standardizací postupu a analgetické terapie lze zvýraznit komfort pacientů. A to bez zvýšení nákladů a bez zvýšení výskytu vedlejších nežádoucích účinků.
|
|
Protetické vybavení po amputaci horní končetiny
Šnytr, Jan ; Půlpán, Rudolf (vedoucí práce) ; Čichoň, Rostislav (oponent)
Název: Protetické vybavení po amputaci horní končetiny. Cíle: Cílem bakalářské práce je podat ucelený a názorný souhrn poznatků z oboru ortopedické protetiky, konkrétně problematiky amputací horních končetin a následného protetického vybavení. Stěžejní je popsat technologické postupy výroby, zásady, principy a druhy protéz horní končetiny a také péče o pacienta, aby mohla práce sloužit i jako výuková pomůcka vhodná pro různé obory. Metody: Pro vytvoření práce byl použit kvalitativní výzkum metodou sběru a sekundární analýzy dat z odborných článků, časopisů a publikací. K ověření informací byla použita metoda neformálního rozhovoru s expertem. Výsledky: Výsledky poskytují dostatečné podklady pro možné využití práce jako příručky a výukové pomůcky protetických postupů. Klíčová slova: protézy, protézy horní končetiny, protetické vybavení, amputace, amputace horní končetiny, rehabilitace
|
|
Kazuistika pacientky po polytraumatu po operaci bederni patere a s vertebrogenním algickým syndromem krční páteře
Kociánová, Anna ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Schořová, Jitka (oponent)
Název: Kazuistika pacientky po polytraumatu, po operaci bederní páteře a s vertebrogenním algickým syndromem krční páteře Cílem této bakalářské práce je seznámit se s problematikou jizev a péče o ně z hlediska teoretického i praktického a zpracovat kazuistiku pacienta, která nabízí konkrétní zkušenost z fyzioterapeutického procesu. Teoretická část pojednává o vzniku jizev, zmiňuje různé typy patologických jizev, popisuje aktivní jizvu a její vliv na pohybový aparát. Poté se zabývá otázkou vyšetření jizev, péče o ně a možnostmi terapie z pohledu medicíny a fyzioterapie. Praktická část nabízí kazuistiku pacientky po polytraumatu, po operaci bederní páteře a s vertebrogenním algickým syndromem krční páteře. Čerpá z poznatků uvedených v části teoretické i z vědomostí získaných během bakalářského studia fyzioterapie na FTVS UK. Bylo provedeno vstupní vyšetření a na základě stanovených cílů terapie byly aplikovány fyzioterapeutické postupy zaměřené na ovlivnění akutních a dlouhodobých obtíží. Nebyly použity žádné invazivní techniky. Po ukončení terapie byl zpracován výstupní kineziologický rozbor a zhodnocen efekt terapie. Klíčová slova: proces hojení, jizva, aktivní jizva, vyšetření a terapie jizvy, fyzioterapie.
|
|
Domácí hospicová péče z pohledu rodinných příslušníků nevyléčitelně nemocných
SVOBODOVÁ, Anna
Za cíl své diplomové práce jsem si stanovila identifikovat vnímání potřebnosti hospicové péče na Telčsku rodinnými příslušníky nevyléčitelně nemocných. Použila jsem dostupnou odbornou literaturu, platnou legislativu a internetové zdroje věnující se domácí hospicové péči. V první kapitole teoretické části se zabývám definicí hospicové péče, kde se snažím objasnit a vysvětlit pojmy obecná a specializovaná paliativní péče, které mají společný cíl, a to důstojné a klidné umírání. Ve druhé kapitole se věnuji rodině v kontextu paliativní péče, která hraje v péči o nemocného hlavní roli. Pokud se rodina rozhodne pečovat o nevyléčitelně nemocného doma, je důležité ji podpořit. Dále se v této kapitole věnuji potřebám rodinných příslušníků, zde jsou popisována tři klíčová témata potřeb rodin terminálně nemocných. Zabývám se také péčí o rodinu pacienta, která je součástí hospicové péče, protože zde není nemocný pouze pacient, ale celá jeho rodina. Z toho vyplývá, že každý člen rodiny potřebuje paliativní péči. V závěru této kapitoly se věnuji zármutku pozůstalých. Jde hlavně o to, aby nezůstávali ve svém zármutku osamoceni, aby je někdo v jejich zármutku doprovázel. Ve třetí kapitole pojednávám o roli a postavení nemocného. Ta se mění, pokud se člověk se závažným onemocněním stává postupně závislým na cizí pomoci a přestává být schopen udržet svoji profesní i rodinnou roli. Má to nemalý dopad na jeho psychiku a emoce. Dále se zde věnuji potřebám nevyléčitelně nemocných, které se v bezprostřední blízkosti smrti mění, jsou proměnlivé podle rodinné i sociální situace. Ke změně dochází i v průběhu adaptace na nepříznivou diagnózu a prognózu, na nástup a zvládání obtíží a komplikací. Popisuji zde čtyři okruhy potřeb, biologické, psychologické, sociální, spirituální. Ve čtvrté kapitole charakterizuji domácí hospicovou péči, která je popisována jako specializovaná paliativní péče, poskytovaná v domácím prostředí v kruhu rodiny a přátel. Dále se zde věnuji historii hospicové péče v České republice, která poukazuje na to, že v době před druhou světovou válkou bylo naprosto normální dopečovat svého umírajícího doma, toho trendu nastává v 90. letech. Uvádím také cíle domácí hospicové péče a vymezení činnosti. Součástí čtvrté kapitoly je složení multidisciplinárního týmu a financování domácí hospicové péče. V páté kapitole charakterizuji Home Care, které se pokoušejí o rozšíření služeb o domácí paliativní péči. Dále se zde též věnuji historii Home Care, cílům této péče, vymezení činnosti, personálnímu zajištění agentury a závěrem uvádím financování Home Care. V šesté kapitole představuji organizaci Sdílení, o.p.s., Telč, její poskytované služby a základní činnosti podle zákona č. 108/2006 Sb. Dále zde popisuji poslání a cíle této organizace , které usilují o pomoc a podporu vážně nemocným osobám, zdravotně postiženým a jejich blízkým při řešení jejich těžké životní situace. Hlavními cíli Sdílení je zachování co nejvyšší soběstačnosti a důstojnosti vážně nemocných a podpora rodinám, které najdou sílu a odvahu doma, v přirozeném prostředí, doprovodit nevyléčitelně nemocného člena rodiny do konce jeho života. V praktické části své diplomové práci analyzuji data, která jsem získala technikou kvalitativního výzkumu s použitím metody dotazování formou polostandardizovaného a zpravována metodou otevřeného kódování. Základní soubor tvoří vybraní rodinní příslušníci nevyléčitelně nemocných, kteří jsou rozdělení do dvou skupin. První skupina představuje 3 respondenty, kteří byli v péči domácího hospice Sdílení. Druhou skupinu představují 3 respondenti v péči domácího hospice Home Care. V praktické části práce popisuji nejprve vlastní proces sběru dat, zaznamenávám výsledky rozhovoru zpracovány metodou otevřeného kódování. Pro přehlednost byly zapsány do 3 tabulek a následné výsledky zaznamenány a porovnány v závěrečné tabulce.
|
|
Problémy sexuality body image u onkologických onemocnění
WODECKÁ, Miroslava
Abstrakt Předkládaná bakalářská práce má název Sexualita a body image u onkologicky nemocných. Péče o onkologicky nemocné je multidisciplinární nejen z hlediska medicínského a ošetřovatelského, ale také z hlediska společenského. Teprve nedávno se odborná komunita v oblasti zdraví zaměřila na psychosociální potřeby onkologických pacientů a také jejich rodin. Sexualita a body image provází člověka celý život a závažné onemocnění může mít negativní dopad na uvědomování si sebe sama nebo naše prožívání. V teoretické části je specifikováno onkologické onemocnění a jeho léčba, negativní dopad a vliv léčby na organismus a také psychický stav klienta. Jsou zde zahrnuty základní ošetřovatelské intervence, strategie řešení otázek sexuality a onkologicky nemocných a nezastupitelná edukační role sestry. V závěru teoretické části je věnována pozornost psychosociálním intervencím aplikovaných u onkologicky nemocných. Vlastní práce si klade za cíl zjistit připravenost sester provádět edukaci pacientů v oblasti sexuality a body image. K tomu cíli byly stanoveny dvě pracovní hypotézy. V první hypotéze jsme předpokládaly, že sestry nejsou dostatečně připravené provádět edukační činnost u pacientů s onkologickým onemocněním v oblasti sexuality a v druhé hypotéze, že hlavní překážkou zanedbávání edukace pacientů v dané oblasti je komunikační bariéra u zdravotnických pracovníků. Dalším cílem práce bylo zmapovat míru ovlivnění vnímání vlastního těla a sexuality v důsledku léčby a zjistit, zda onkologicky nemocní lidé mají dostatek informací o dopadu onemocnění a jeho léčby na jejich sexualitu a body image. Pro tento cíl byly stanoveny 3 výzkumné otázky. První výzkumná otázka se vztahovala ke vzniku pocitu zhoršené sebeúcty v důsledku nemoci. Druhá otázka se věnovala snížení sexuální přitažlivosti pacienta s onkologickým onemocněním a třetí otázka byla směřována na informovanost důsledků léčby v oblasti sexuality klienta. Na základě provedeného výzkumu byla potvrzena hypotéza H1: Sestry nejsou připraveny provádět edukaci u pacientů s onkologickými onemocněními v oblasti sexuality. H2 byla vyvrácena. Výsledky výzkumu ukázaly, že hlavní překážkou pro zanedbávání edukace pacientů dotýkající se oblasti sexuality není komunikace, ale neetičnost vůči nemocným klientům. Na základě stanovených výzkumných otázek byly vyvozeny další hypotézy H3, H4 a H5. H3: Důsledky léčby onkologických onemocnění vedou u pacientů k pocitu zhoršení sebeúcty, H4: Důsledky léčby onkologických onemocnění vedou k pocitu snížené sexuální přitažlivosti a H5: Pacientům s onkologickým onemocněním chybí informace o důsledcích léčby v oblasti sexuality. Klienti nejvíce postrádají informace jak komunikovat s partnerem o komplikacích. Výzkum byl proveden u zdravotníků pracujících na onkologických odděleních, gynekologickém oddělení a chirurgickém oddělení FN Plzeň a u klientů s onkologickým onemocněním. Pro získání potřebných informací u zdravotníků byla použita technika sběru dat dotazník. U pacientů byl použit kvalitativní výzkum, sběr dat byl realizován nestandardizovaným rozhovorem v domácím prostředí respondentů.
|
host ::
