|
Konzumace vlákniny v seniorském věku
ŠÁLEK, Jan
Tématem této bakalářské práce je Konzumace vlákniny v seniorském věku. V dřívějších letech byla vláknina brána jako látka zbytečně zatěžující lidský organismus. Postupem času bylo zjištěno, že má poměrně velký vliv na zdraví člověka především tím, že slouží jako prebiotikum pro synbiotické bakterie osidlující trávicí trakt. Stále převládá dělení vlákniny na rozpustnou a nerozpustnou, přestože některé druhy vlákniny nelze zcela s určitostí zařadit ani do jedné skupiny, protože mají vlastnosti obou. Denní doporučená dávka je 30 g. Ke zpracování praktické části byl zvolen kvalitativní výzkum. Prvním cílem práce bylo zjistit, kolik vlákniny senioři konzumují. Druhým cílem bylo porovnat konzumaci vlákniny u seniorů žijících samostatně a seniorů žijících v domovech pro ně určených. Výzkumný soubor u první výzkumné otázky tvoří 20 seniorů z Jihomoravského kraje starších 65 let. V druhé výzkumné otázce tvoří výzkumný soubor 5 domovů pro seniory z celé České republiky. Všichni respondenti dostali záznamový arch na jeden týden a pokyny jak jej vyplňovat. Získané jídelníčky byly následně propočítány v programu "Nutriservis Profesional". Výsledky ukazují vyšší konzumaci vlákniny než je průměr v České republice, ale stále chybí téměř polovina do naplnění doporučené denní dávky. Zároveň bylo sledováno i BMI a jeho vliv na konzumaci vlákniny. Žádný významný vliv shledán nebyl, jelikož nadváhu kromě jednoho respondenta měli všichni dotazovaní. U vyhodnocených jídelníčku z domovů pro seniory je znát finanční limit, tudíž žádné celozrnné produkty, téměř žádná zelenina a malé množství ovoce. I přes tyto omezení je průměrná konzumace vlákniny téměř stejná jako u seniorů žijících samostatně. V závěru je navrženo jak i přes nízké finanční prostředky navýšit příjem vlákniny a zamezit nebo alespoň snížit problémy spojené s její nízkou konzumací. Doporučení u respondentů jsou individuální pod každým vyhodnocením.
|
|
Vliv opatření GAEC II na snížení odnosu sedimentů ve zvolených povodích
HUMPÁL, David
Tato diplomová práce se zabývá tematikou sedimentů (nerozpuštěných látek) a možnostmi snižovaní odnosu sedimentů v zemědělské krajině, především prostřednictvím GAEC 2. Hlavním cílem práce je posoudit vliv GAEC 2 na snížení odnosu sedimentů a navrhnout v zájmové krajině doplňující protierozní opatření. Pro zpracování této práce bylo vybráno výzkumné povodí Jenínského potoka, na jehož půdních blocích se vyskytují trvalé travní porosty (neuplatňuje se GAEC 2) a povodí Budského potoka, na jehož půdních blocích se dodržuje standard GAEC 2. Pro získání požadovaných údajů bylo pracováno s datovými řadami koncentrací nerozpuštěných látek a průtoků. Datové řady byly získány z monitoringu odběrných profilů J1, J2 (mikropovodí Jenínského potoka) a odběrného profilu B1 (povodí Budského potoka) v hydrologických letech 2011, 2012. Získané výsledky byly mezi sebou porovnány a byly určeny příčiny dosažených hodnot, včetně vlivu GAEC 2. Na základě podrobného průzkumu zájmových povodí byly navrženy vhodné opatření ke snížení odnosu sedimentů.
|
|
Vztah mezi zbarvením u koní a výskytem melanomu
Hovorková, Kristýna ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Majzlík, Ivan (oponent)
Literární přehled je rozdělen na dvě hlavní části, kdy první se zabývá zbarvením koní a jeho genetickou podstatou a druhá část se zábývá melanomárními útvary u koní a jejich rozdělením. V podkapitole o zbarvení koní je uveden vznik základních zbarvení, o kterém rozhodují tři lokusy COLOR, EXTENSION a AGOUTI. Lokus COLOR (CREAM) rozhoduje o tom, zda se vytvoří pigment či nikoliv. O typu vytvořeného pigmentu rozhoduje lokus EXTENSION, na jeho distribuci má vliv AGOUTI.
V další podkapitole je uvedeno rozdělení bílých zbarvení u koní. S lokusem GREY souvisí proces vybělování, kdy dochází ke ztrátě pigmentu a barvy srsti.Tento proces a mutace, která ho způsobuje, bývá dáván do spojitosti s výskytem dermálního melanomu u stárnoucích vybělujících koní.
S procesem vybělování, které je intenzivnější s narůstajícím věkem, také souvisí výskyt nepigmentovaných skvrn, které se nazývají vtiligo. Ty se opět vyskytují u vybělujících koní, na shodných místech jako dermální melanom, tedy v perianální oblasti, pod ocasem, kolem vulvy, na pyscích, kolem očí a penisu.
Jednotlivé melanomární útvary se rozdělují podle toho zda se vyskytují u vybělujících koní nebo jakkoliv jinak zbarvených koní, dále podle toho zda-li mají maligní nebo benigní potenciál. Dalším členěním melanomů u vybělujících koní je to, zda se jedná o samostatné, menší útvary nebo rozsáhlé, spojené léze, kdy se tento stav nazývá dermální melanomatóza.
Závěrem jsou uvedeny možnosti léčby melanomů, kdy se jako nejúčinnější jeví chirurgické odstranění měnších útvarů. Proběhly studie kdy byly zkoumány protirakovinové účinku léku Cimetidine, výsledky však zatím nejsou dostatečně průkazné. Jako prevence výskytu kožních melanomů u vybělujících koní, je vhodné zavést potřebná opatření a jedince, kteří jsou postiženi, nezařazovat do dalšího chovu.
|
|
Funkční potraviny ve výživě člověka
ZEVLOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá funkčními potravinami a jejich rolí ve výživě člověka. Je zde popsána historie funkčních potravin, jejich charakteristika, složky, vyhodnocení jednotlivých druhů a vliv na zdraví konzumenta. Na téma funkčních potravin se vede plno výzkumů, ale zatím nemají žádnou legislativně ustálenou definici. Ani v ČR ani v EU. Používají se pouze některá označení, které mají v různých zemích malé odchylky. Funkční potraviny mohou vznikat odlišnými způsoby. Jedná se o odstranění některé škodlivé látky, o modifikaci, ale nejčastěji používanou metodou je přidávání některé látky do potravin. Tyto látky mohou být různého původu. Mezi nejčastěji používané patří probiotika a prebiotika, antioxidanty, antikarcinogeny, vláknina a mnoho dalších. Jako druhy funkčních potravin jsou zde zmíněny obiloviny a výrobky z nich, dále maso a masné výrobky, ovoce a zelenina, rostlinné tuky, potraviny ze stévie a velmi důležité probiotické potraviny. Dále se práce zaměřuje na chování těchto potravin v prevenci civilizačních onemocnění, konkrétně diabetem, obezitou, hypertenzí, nealkoholickým mastným onemocněním jater a Alzheimerovou chorobu. Následně se tato část zabývá významem funkčních potravin pro jednotlivé skupiny obyvatelstva. Pozornost je věnována dětem, seniorům, těhotným ženám a sportovcům.
|
|
Význam probiotik a prebiotik ve výživě člověka
ŠEVČÍKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá probiotiky, prebiotiky a složením střevní mikroflóry. Význam střevní mikroflóry byl dlouhou dobu velmi podceňován. S rozvojem vědy docházelo k poznatkům o jejích pozitivních přínosech a složení. Bakterie tvořící střevní mikroflóru jsou dvojí. Ty ?dobré?, které napomáhají v boji proti mnoha onemocněním, a ty ?špatné? které různá onemocnění způsobují. Zdraví prospěšné bakterie, které se zároveň používají k výrobě probiotických potravin a doplňků stravy, jsou zejména z rodů Lactobacillus, Bifodobacterium, Enterococcus a Streptococcus. Probiotika a prebiotika jsou důležitou součástí nového vědního oboru ?Funčkní potraviny?. Probiotika jsou živé mikroorganismy, které při podání v dostatečném množství, poskytují zdravotní přínos pro hostitele. Svojí funkcí napomáhají udržovat rovnováhu trávicího traktu. Nerovnováha je spojena s průjmem, infekcí močových cest, bolestí svalů a únavou. Probiotika mají také vliv na imunitní systém. Když nefunguje správně, mohou se objevit alergické reakce, autoimunitní onemocnění (např. ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc a revmatoidní artritida) a infekce (např. infekční průjem, Helicobacter pylori, kožní infekce a vaginální infekce). Dále se probiotika a prebiotika podílejí na prevenci proti obezitě, snižují hladinu cholesterolu v krvi, snižují hladinu krevního cukru a tím napomáhají v boji proti diabetu 2. typu, pomáhají předcházet vzniku rakoviny tlustého střeva. Dále ustavují či obnovují vyvážení mikroflóry tlustého střeva, zvyšují odolnost proti osídlení tlustého střeva mikroorganismy, které vyvolávají průjmy, zmírňují nesnášenlivost (intoleranci) vůči mléčnému sacharidu laktose u osob postižených touto poruchou, zvyšují vstřebávání vápníku, syntézu některých vitaminů a některá probiotika vytvářejí bakteriociny, což jsou bílkoviny a peptidy potlačující choroboplodné bakterie. Prebiotika jsou naopak nestravitelné složky potravy, které příznivě ovlivňují zdraví hostitele a selektivně stimulují růst a / nebo aktivitu jednoho nebo omezeného počtu bakterií v tračníku. Nejčastěji jsou jako prebiotika používány oligosacharidy, které se přirozeně vyskytují v mnoha druzích zeleniny a ovoce.
|
|
Přirozená obnova horských smrčin: 10 let po kůrovci
Jonášová, Magda
Rozsáhlá plocha horských smrčin na Šumavě v oblasti Modravska byla v 90. letech minulého století napadena lýkožroutem smrkovým (Ips typographus (L.)). V bezzásahových porostech začíná být zřejmá přímá obnova smrkového lesa bez stádia s významným podílem pionýrských dřevin. Na holinách po zásazích proti kůrovci se krátce po vykácení dočasně objevily větrem šířené pionýrské druhy, po deseti letech ale tvořily pouze nepatrnou část celkového zmlazení. Věková i výšková struktura smrkového zmlazení byla na holinách ve srovnání s bezzásahovými porosty zredukována. Ve srovnání se samotným vlivem kůrovce měla těžba navíc negativní vliv na vegetaci bylinného i mechového patra.
|
|
Vliv biotických a abiotických faktorů na společenstva vodních brouků
KOLÁŘ, Vojtěch
Potápníci (Dytiscidae) jsou důležitými obyvateli vodních nádrží, kde v případě absence ryb patří spolu se svými larválními stádii mezi vrcholové predátory. Moje práce spočívala v literární rešerši biotických a abiotických faktorů, které ovlivňují výskyt dravého vodního hmyzu v nádržích s důrazem na možná ovlivnění rybničním hospodařením. Dále jsem prováděl terénní odchyty do mrtvochytných pastí, umístěných na dvou rybničních soustavách na Jindřichohradecku. Na každém rybníku bylo umístěno 5 pastí v litorálu a 5 pastí na rozmezí litorál / volná voda. Odchyty proběhly v roce 2011 a v roce 2012. Na rybnících s rybí obsádkou vodní brouci obvykle téměř chyběli, i když v jednom případě dobře zachovalého a nezničeného litorálního porostu byla abundance i počet chycených druhů relativně vysoký a podobný rybníkům bez rybí obsádky. Moje průzkumy tak potvrdily velký význam litorálních porostů pro potápníky. Z toho vyplývá, že intenzivní chov ryb významně snižuje diverzitu vodního hmyzu na dané lokalitě. Při odchytech byl nalezen také vzácný druh Colymbetes striatus, který byl dosud znám v České republice jen z několika málo lokalit.
|
|
Vliv systému pastvy a zatížení pastvin na porostovou skladbu a půdní prostředí
ŠTAFKOVÁ, Kateřina
Cílem této práce je vliv způsobu a frekvence spásání a zatížení pastevního porostu na jeho skladbu a půdní prostředí. Základem je literární rešerše, která obsahuje stručný nástin produkční a mimoprodukční funkce trvalých travních porostů, dále systémy pastvy, včetně vlivů jednotlivých hospodářských zvířat na utváření porostů a ekologické podmínky ovlivňující skladbu trvalých travních porostů. Pokusná část byla prováděna v Karlovarském kraji u obce Fojtov. Pokus zahrnuje botanické snímky ze třech různých pastvin pro skot, koně a ovce. Na těchto pastvinách byla provedena tři sledování, 27.4. 2012, 15.6. 2012 a 13.9. 2012. Na pastvě skotu byla sledování prováděna na třech odlišných porostových typech, u ovcí na dvou i s ohledem ke svažitosti pastvy a u koní na jednom. Získaná data byla použita pro výpočet indexů druhové diverzity (Simpsonův a Hillův) a pro výpočet vodního a výživného režimu stanoviště. Součástí praktické části bylo také vypočítání celkového zatížení pastvin za pastevní období a vypočítání zatížení v jednotlivých pastevních cyklech.
|
|
Vliv vodního stresu na vybrané druhy trav a porostovou skladbu travních porostů.
PAVELOVÁ, Lenka
Cílem této diplomové práce bylo posouzení vlivu vodního stresu na regenerační a růstové schopnosti trav vystavených vodnímu deficitu a na porostovou skladbu vybraných trvalých travních porostů. Hodnocení bylo prováděno na základě založených nádobových pokusů, pro který byly vybrány druhy a odrůdy trav s odlišnými nároky na vodní režim. Cílem pokusu bylo posouzení regeneračních a růstových schopností vybraných druhů trav vystavených vodnímu deficitu a schopnost regenerace rostlin po poškození suchem ve fázi tvorby odnoží. Součástí pokusu také bylo posouzení vodního režimu na uspořádání porostové skladby trvalých travních porostů ve vybraných lokalitách. Travní porosty tvoří v České republice jednu ze základních složek krmivové základny pro výživu hospodářských zvířat, především skotu a jsou významným krajinotvorným prvkem. Jsou základem pícninářství, které je významným odvětvím zemědělské výroby a jehož úkolem v praxi je zajistit dostatečnou výrobu kvalitní, biologicky hodnotné a zdravé objemné píce.
|
|
Vliv pratotechnických postupů na uplatnění Plantago lanceolata L. v trvalých travních porostech.
WORTNER, Pavel
Diplomová práce se zabývá problematikou travních porostů, jejich rozdělením, obhospodařováním, ošetřením a výživou. Dále pak botanickým složením travních porostů a nejvýznamnějšími druhy plevelných rostlin, uplatněním leguminóz a fixací N rostlinami. V další části pak popisem a uplatněním dvouděložných bylin a jejich hospodářským významem. Dále pak stanovením vodního a výživného režimu na sledovaných lokalitách a výživou a hnojením porostů dvouděložných bylin a konzervací a skladování píce. Stěžejním úkolem této práce je problematika jitrocele kopinatého (Plantago lanceolata L.) jeho ekologie a zapojení v různých porostových typech. Samostatná kapitola se věnuje popisu biologie, opylení, fenologie a agrotechniky jitrocele. Poslední kapitola popisuje léčivé látky a využití jitrocele ve farmacii. Ve druhé části práce jsou pro dokreslení poznatků o výskytu Plantago lanceolata doplněny výsledky vlastního pozorování (tabulky a grafy) znázorňující zapojení P. lanceolata v různých typech travních porostů a to ve dvouletém sledovacím období.
|
host ::
