|
|
Regulační poplatky v systému českého zdravotnictví
KYTLEROVÁ, Ivana
Velká část práce byla věnována regulačním poplatkům jako jednomu z regulačních mechanismů zdravotních systémů. Podstatné místo v práci zaujímá rozpracování tématu nárůstu nákladů na fungování zdravotních systémů v současném světě a jejich možností řešení. Práce se také zabývá rozsáhlým a často diskutovaným tématem spravedlnosti ve vztazích mezi lékařem a pacientem. Téma bylo zpracováno v souvislosti s historickými okolnostmi a filozofickým rozměrem vnímání spravedlnosti ve zdravotnictví. Dále jsou rozpracovány ideje a ideologické základy spravedlnosti, které se promítají do politických ideologií. Krátce byly charakterizovány zdravotnické systémy, systém zdravotního pojištění v České republice a jeho právní úprava. Cílem práce bylo zmapovat názor některých řadových občanů na vnímání spravedlnosti v českém zdravotnictví a na zavedení regulačních poplatků. Dílčími cíli bylo zjistit, jak se politická orientace odráží v názoru na spravedlnost vybíraných regulačních poplatků a dále pak zmapovat jak výše příjmu respondentů ovlivňuje názor na to, že regulační poplatky jsou příjmem zdravotnického zařízení. Stanoveny byly dvě hypotézy. Hypotéza 1 : Vysokoškoláci jsou lépe orientováni v systému regulačních poplatků. Hypotéza 2 : Více jak 80 % respondentů považuje za nespravedlivé, že regulační poplatky jsou příjmem lékaře, zdravotnického zařízení, lékárny. Ke zpracování byla použita metoda dotazování, sběr dat byl uskutečněn pomocí techniky dotazníku. K vyhodnocení informací byly použity statistické metody vhodné pro analýzu kategoriálních dat. Bylo rozdáno 300 dotazníků, návratnost byla 74 %, výzkumný soubor nakonec tvořilo 182 respondentů z města Votice. Další použitou metodou ke zpracování byla sekundární analýza dat. Výsledky dotazníkového šetření přinesly řadu zajímavých skutečností týkajících se postoje respondentů k otázce spravedlnosti a stavu českého zdravotnictví. Dále bylo potvrzeno, že respondenti s vysokoškolským vzděláním jsou lépe orientováni v systému regulačních poplatků. Respondenti ve více než 65 % považují za nespravedlivé, že zisk z jejich výběru je příjmem zdravotnického zařízení. Jedna z hypotéz byla potvrzena a druhá vyvrácena. Získané informace mohou být použity jako návod k veřejné diskuzi.
|
|
|
Spolupráce sester a lékařů v intenzivní péči
HALAMOVÁ, Veronika
Jako téma bakalářské práce jsme zvolili problematiku spolupráce sester a lékařů na jednotce intenzivní péče. Práce ve zdravotnictví není práce pro jednotlivce. Jedná se o týmovou spolupráci, kde kaţdý člen týmu má svoje povinnosti, ale také práva a pravomoci. Sestry chtějí, aby byli v péči o klienty rovnocennými partnery, coţ se zatím na mnoha místech nedaří. Pro většinu lékařů je sestra stále ještě pomocnice, která pouze vykonává lékařské ordinace a její vlastní práce je povaţována za podřadnou a nedůleţitou. Toto téma jsem si vybrala také z osobních důvodů, protoţe na pracovišti, kde pracuji, se bohuţel setkávám se stejným postojem lékařů, o kterém jsem se zmiňovala výše. Pro sběr dat byla zvolena technika dotazníku. Byly vypracovány dotazníky jednak pro sestry a také pro lékaře, aby měly moţnost se vyjádřit obě strany. Dotazník pro sestry obsahoval 25 poloţek. Pro lékaře byl vytvořen podobný dotazník, který obsahoval 19 poloţek. Dotazníky byly pro obě skupiny respondentů dobrovolné a anonymní. Výzkum probíhal v Nemocnici Na Homolce na jednotkách intenzivní péče s chirurgickým zaměřením. Byly zvoleny 3 hypotézy. První z nich byla, ţe lékaři a sestry na JIP spolupracují. K této hypotéze se vztahovalo více otázek z dotazníku. Jednalo se o různé oblasti spolupráce a hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza se vztahovala ke vzdělání sester. Předpokládala jsem, ţe sestry s vysokoškolským vzděláním jsou z pohledu lékařů vnímány jako rovnocenní partneři. Tato hypotéza byla zamítnuta. Zjistila jsem, ţe pro lékaře není rozhodujícím kritériem pro spolupráci výše vzdělání, ale praktické dovednosti sestry. Třetí hypotéza se týkala kompetencí sester. Předpokládala jsem, ţe sestry na JIP provádějí výkony v rámci svých kompetencí. Tato hypotéza byla zamítnuta, protoţe 85,85 % sester souhlasí s tím, ţe lékaři vyţadují výkony, které nejsou plně v sesterských kompetencích. Druhým cílem bylo zjistit oblasti, ve kterých mohou vznikat problémy. Z šetření vyplynulo, ţe jde v podstatě o problémy ve slušném chování a to u obou skupin ? jak u sester, tak u lékařů.
|
|
|
Pojištění profesní odpovědnosti
Hřeben, Tomáš ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Zetek, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pojištěním profesní odpovědnosti v České republice se zaměřením na advokáty a soukromé lékaře -- provozovatele nestátních zdravotnických zařízení. Soustředí se na aktuální možnosti sjednání profesního pojištění na českém pojistném trhu, zabývá se porovnáním rozdílů individuálních nabídek pojištění profesní odpovědnosti s hromadnými smlouvami sjednávanými profesními komorami. Po stručné základní charakteristice obecného pojištění odpovědnosti za škody se v další kapitole práce věnuje povšechnému seznámení s tématem problematiky právní úpravy odpovědnosti a náhrady škody. Následující kapitoly se podrobně věnují jednotlivým specifikám profesní odpovědnosti nejprve v obecné rovině, poté se zaměřením na pojistný produkt určený advokátům a nakonec pojištění profesní odpovědnosti optimalizované pro potřeby soukromých lékařů.
|
|
| |
|
|
Postoj lékařů ke kompetencím sester dle zákona.
SLADKÁ, Iveta
V České republice jsou činnosti jednotlivých skupin pracovníků zdravotnického týmu dány různými vyhláškami a zákony. Kompetence všeobecné sestry jsou dány vyhláškou 424/2004 Sb., která stanovuje činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle a pět hypotéz. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda mají lékaři povědomí o existenci a o obsahu vyhlášky 424/2004 Sb. K tomu byla stanovena hypotéza H1 Lékaři vědí o existenci a obsahu vyhlášky 424/2004 Sb. Druhým cílem bylo zjistit názor lékařů na uvedené kompetence. K tomuto cíly byly stanoveny hypotézy. H2 Lékaři nejsou seznámeni s významem kvalifikačního studia, které je podepřeno získáním kompetencí určených ve vyhlášce 424/2004 Sb. H3: Činnosti, které požadují lékaři po sestrách, přesahují jejich kompetence určené vyhláškou 424/2004 Sb. H4: Činnosti, určené lékařem přesahující kompetence sester, neumožňují sestrám poskytovat ošetřovatelskou péči zaměřenou na saturaci a uspokojování potřeb pacienta. Třetí cíl byl zaměřen na zjištění názoru lékařů na uplatnění vyhlášky v praxi. K tomu byla stanovena hypotéza, že lékaři nepociťují potřebu ke změně kompetencí sester. Pro zpracování empirické části diplomové práce byla zvolena kvantitativní metoda výzkumného šetření. Pro sběr dat byla použita výzkumná technika dotazníkového šetření s náhodným výběrem respondentů. Výzkumný soubor tvořily náhodně vybrané sestry, lékařky a lékaři z nemocnic v Českých Budějovicích, v Jindřichově Hradci, v Českém Krumlově, ve Strakonicích, v Táboře, v Plzni, v Praze, v Benešově a v Ústí nad Labem. První výzkumný soubor tvořilo 66 lékařek a lékařů. Druhý výzkumný soubor tvořilo 190 (100 %) sester pracujících v nemocničních zařízeních. Všechny tři cíle práce byly splněny. V prvním případě jsme zjistili, že lékařky/ři existenci a obsah vyhlášky 424/2004 Sb. spíše neznají. V rámci druhého cíle jsme zjistili, že lékařky/ři vědí, že sestra pro svou profesi potřebuje kvalifikační přípravu a vědí, kde ji získává. Dále jsme statisticky zjistili, že kompetence, které lékařky/ři delegují na sestru, nepřesahují rámec její profese, jelikož odpověděla méně než polovina respondentů, že na sestru kompetence nad rámec její profese přenáší. Také jsme vyvrátili hypotézu, že tyto úkony nad rámec její profese neumožňují sestře poskytovat ošetřovatelskou péči zaměřenou na saturaci a uspokojování potřeb pacienta. Třetí cíl se taktéž splnil. A k němu stanovená hypotéza, že lékaři nepociťují potřebu ke změně kompetencí sester, se potvrdila. O výsledky našeho šetření již projevily zájem hlavní sestry z některých nemocnic, se kterými jsme v rámci výzkumného šetření spolupracovali. Myslíme si, že by se pomocí námi zjištěných dat dalo snížit přenášení lékařských kompetencí na sestry. Na základě těchto výsledků bychom chtěli vytvořit seznam nejčastějších kompetencí, které sestry vykonávají nad rámec svého vzdělání a poskytnout ho vrchním a staničním sestrám, které budou informovat nejen sestry ale i lékaře. Myslíme si, že si tak sestry lépe uvědomí, které kompetence mohou v rámci svého vzdělávání vykonávat a snadněji odmítnou lékařce/ři tento úkon odmítnout. A lékařky/ři si možná pak snáze uvědomění rizika spojená s delegováním jejich kompetencí na sestry.
|
|
|
Nejčastější konflikty v nemocnici z pohledu sestry ve spolupráci s lékařem
SCHAFFELHOFEROVÁ, Lucie
Udržet dobré a nekonfliktní vztahy mezi sestrou a lékařem, nemusí být při jejich dnešní značné zátěži jednoduchý úkol. Přestože sestry a lékaři mají společný cíl, kterým je co nejkvalitnější péče o pacienta, nastávají situace, kdy mezi nimi dochází ke střetům a konfliktním situacím. Dobré vztahy mezi sestrou a lékařem jsou zárukou harmonické spolupráce v celém zdravotnickém týmu, proto je potřeba konfliktům předcházet a již vzniklé umět využít ve prospěch celého týmu. Cílem naší práce bylo zjistit jaké jsou nejčastější konflikty v nemocnici z pohledu sestry ve spolupráci s lékařem a jaký vliv mají tyto konflikty na práci sestry. Ke zpracování diplomové práce byla v první časti zvolena metoda kvalitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl realizován pomocí rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo osm sester pracujících v lůžkových částech nemocničních zařízení. Na základě kvalitativního šetření jsme stanovily čtyři hypotézy, které jsme se pokusily v kvantitativním šetření verifikovat. V druhé kvantitativní části bylo pro sběr dat použito dotazníkového šetření a výzkumný vzorek tvořily též sestry z lůžkových oddělení. Sběr dat byl realizován od března do května 2009. K vyhodnocení výsledků bylo využito 175 dotazníků. Hypotézu č. 1 - Nejčastější konflikty mezi sestrou a lékařem z pohledu sestry pramení z chybné komunikace, jsme na základě výsledků šetření potvrdily. Hypotézu č. 2 - Konflikty mezi sestrou a lékařem vyplývají ze zvyšování kompetencí sester, jsme též potvrdily stejně jako hypotézu č. 3 - Konflikty mezi sestrou a lékařem vycházejí ze vzájemného nepochopení rolí. Hypotéza č. 4 - Konflikty mezi sestrou a lékařem mají negativní vliv na práci sestry, byla též potvrzena. Výsledky navíc ukázaly, že druhou nejčastěji zvolenou příčinou konfliktních situací jsou osobnostní charakteristiky lékaře, což jsme do svých hypotéz nezahrnuly. Závěrem práce jsme shrnuly doporučení pro efektivní řešení konfliktních situací. Práce by měla být podkladem pro další případný výzkum v této oblasti, ale i pro management zdravotnických zařízení, který by prostřednictvím svých pracovníků mohl tuto oblast do určité míry ovlivnit.
|
|
|
Komunitní péče versus sestry v primární pediatrické péči
VAŇKOVÁ, Soňa
Mezi poskytovatele primární zdravotní péče v dětské populaci patří pediatričtí lékaři ve spolupráci s dětskými sestrami. Sestry zaujímají klíčovou úlohu v rámci primární péče a jejich pozice se bude dále upevňovat v rámci zvyšujících se nároků na zdraví. Výzkum probíhal jako kombinace kvantitativního a kvalitativního šetření. Byl vytvořen dotazník pro sestry i pro rodiče a připraven rozhovor pro sestry. Výzkumný soubor tvořilo 102 sester v primárních pediatrických ordinací a 112 rodičů. 5 sester se zúčastnilo rozhovoru. V diplomové práci bylo stanoveno šest cílů. Prvním cílem bylo zjistit, zda sestry v primárních pediatrických ordinacích pracují pomocí ošetřovatelského procesu. Na první cíl byla postavena hypotéza: Sestry v primárních pediatrických ordinacích nepracují formou ošetřovatelského procesu, která se na základě získaných odpovědí potvrdila. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry mají vlastní sesterskou dokumentaci. Byla stanovena druhá hypotéza: Sestry v primárních pediatrických ordinacích nemají vlastní sesterskou dokumentaci, tato hypotéza se také potvrdila. Třetím cílem práce bylo zjistit, zda sestry v primární pediatrické péči provádějí návštěvní službu v rodinách. Pro tento cíl byla stanovena hypotéza: Sestry v primární pediatrické péči provádějí návštěvní službu v rodinách, která se na základě výzkumného šetření potvrdila. Čtvrtým cílem bylo zjistit, zda sestry sledují děti v rodinách se špatnou socioekonomickou situací. Stanovily jsme hypotézu: Sestry sledují děti v rodinách se špatnou socioekonomickou situací, která se taktéž potvrdila. V pátém výzkumném cíli jsme zjišťovaly, zda sestry mají informace o komunitní péči. Byla stanovena pátá hypotéza: Sestry v primární pediatrické péči nemají informace o komunitní péči, ta se na základě získaných odpovědí nepotvrdila. Šestým cílem bylo zjistit rozsah povědomí rodičů o komunitní péči. Stanovily jsme šestou a sedmou hypotézu: Rodiče nemají povědomí o komunitní péči, která se nám nepotvrdila a Rodičům postačuje péče poskytovaná pediatry a dětskými sestrami, která byla potvrzena. V rámci kvalitativního výzkumného šetření a na základě čtyř výzkumných otázek je možné stanovit dvě hypotézy. První hypotéza zní: Dětské sestry pracující v primární pediatrické péči se domnívají, že práce v komunitní péči je nutná a potřebná z hlediska zajištění dětí z rodin se sníženým socioekonomickým statusem. Druhá hypotéza zní: Dětské sestry z primárních pediatrických praxí se domnívají, že je nutná spolupráce s ostatními sestrami pracujícími v terénu a je nezbytné se soustředit na výchovu ke zdraví. Sestry by si měly uvědomit jaké postavení mají ve zdravotnických systémech, nejsou jen pouhé poskytovatelky péče a vykonavatelkami příkazů lékaře. Mají své další role, které by se měly naučit využívat, např. manažerky, výzkumnice, obhájkyně práv, poradkyně, edukátorky aj.
|
|
|
Analýza migrace českých lékařů za prací
Svoboda, Jakub ; Gráf, Václav (vedoucí práce) ; Loužek, Marek (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je analýza migrace českých lékařů za prací. Práce je rozdělena na několik částí. Pomocí základních ukazatelů je ujasněno postavení českého zdravotnictví v rámci zemí OECD. Poté se práce věnuje tomu, co říká teorie o migraci vysoce kvalifikované pracovní síly, za kterou jsou lékaři považováni. Na základě průzkumu mezi lékaři a studenty medicíny je zkoumán jejich migrační potenciál, včetně cílových zemí, motivací a migračních bariér. Nakonec je práce zaměřena na situaci v českém zdravotnictví ke konci roku 2010. Z analýzy celé situace vyplývá, že meziroční nárůst počtu českých lékarů odcházejících za prací do zahraničí nebude pravděpodobně nijak dramatický. Hromadný exodus českých lékařů do zahraničí tedy v současné době nehrozí.
|
|
|
Komerční komunikace v českém farmaceutickém průmyslu
Kadlecová, Barbora ; Mikeš, Jiří (vedoucí práce) ; Hrubá, Kamila (oponent)
Diplomová práce s názvem Komerční komunikace v českém farmaceutickém průmyslu pojednává o možnostech použití nástrojů marketingové komunikace (reklama, PR, podpora prodeje, osobní prodej, apod.) ve farmaceutickém průmyslu. Specifickým rysem farmaceutického marketingu je oddělená komunikace na odbornou (lékaři) a širokou (pacienti) veřejnost, která pro oslovení dané cílové skupiny vyžaduje použití odlišných reklamních sdělení a mnohdy i jiné komunikační kanály. Regulace farmaceutického trhu daná zákonem o reklamě, zákonem o rozhlasovém a televizním vysílání a ustanovením Státního ústavu pro kontrolu léčiv nařizuje velmi přísná pravidla pro možnosti oslovování těchto dvou cílových skupin, které jsou v diplomové práci popsány jak z hlediska teoretického (ustanovení daná zákonem), tak z hlediska praktického, založeného na popisu komunikace na širokou i odbornou veřejnost konkrétní farmaceutické firmy.
|
|
|
Spolupráce sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu
KADLECOVÁ, Ivana
Spolupráce sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu Diplomová práce byla zaměřena na spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu. Ošetřovatelství a ošetřovatelský management má nezastupitelné postavení v péči o zdraví člověka. Svět medicíny, ošetřovatelství a zdravotnictví je mimořádně složitým organizačním celkem, který není zcela jistě reprezentován pouze lékaři a sestrami, nicméně právě oni a ony jsou stále dominantními postavami na této scéně. Prvním cílem diplomové práce bylo zmapovat spolupráci sester a lékařů v rámci ošetřovatelského procesu v péči o nemocného z pohledu ošetřovatelského managementu. Druhým cílem práce bylo identifikovat problémové oblasti ve spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu a třetím cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem ošetřovatelský management řeší problémové situace ve spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu. K cílům práce byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. V jakých oblastech spolupracují sestry a lékaři v rámci ošetřovatelského procesu při poskytování péče nemocným z pohledu ošetřovatelského managementu? 2. Jakým způsobem sestry hodnotí a vnímají spolupráci s lékaři z pohledu ošetřovatelského managementu? 3. Které problémové oblasti existují ve spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu ? 4. Jakým způsobem řeší ošetřovatelský management problémové situace ve spolupráci sester a lékařů? Výzkum byl proveden v nemocničním zařízení, kde mi byly poskytnuty informace, za splnění podmínky anonymity oslovených respondentek. Respondentkami byly dvě vrchní a čtyři staniční sestry z chirurgických a tentýž počet z interních oborů. Provedený výzkum je výzkumem kvalitativním. S respondentkami byly vedeny nestandardizované rozhovory podle struktury kategorizovaných otázek. Následně byly provedeny přepisy rozhovorů a kategorizace dat v tabulkách podle rámcové analýzy Ritchieho a Spencera. Z šetření vyplynuly odpovědi na výzkumné otázky. Sestry a lékaři spolupracují v rámci ošetřovatelského procesu při poskytování péče nemocným z pohledu ošetřovatelského managementu v chirurgických a interních oborech nejvíce ve fázi řešení problémů. Sestry hodnotí spolupráci s lékaři na základě vzájemného respektu, ale vnímají stále převládající dominantní postavení lékařů. Ve spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu existují problémové oblasti. Ošetřovatelský management řeší problémové situace ve spolupráci sester a lékařů nejčastěji hledáním společného řešení. Výsledky práce bude možné poskytnout zdravotnickému zařízením, ve kterém byl výzkum realizován. Navrhovaly bychom možnost zamyšlení se nad zlepšením vzájemné spolupráce již při studiu lékařů i sester, zavést různá opatření ke zlepšení spolupráce sester a lékařů pořádáním společných seminářů nebo kulturních akcí. Zvýšit povědomí lékařů o ošetřovatelském procesu, kompetencích sester a realizovat další výzkumy, týkající se tohoto tématu.
|
host ::
RSS.