|
|
Podpora využití regionálních potravin ve školním stravování pomocí produktové mapy
MELOUN, Martin
Smyslem této práce je navrhnout soubor opatření, které zkrátí distribuční cesty mezi producenty regionálních potravin a školními jídelnami v okresu Jindřichův Hradec a zároveň podpoří vyšší uplatnění regionální, čerstvé, sezónní a ekologické produkce ve školních jídelnách prostřednictvím webového portálu Regionální agrární komory Jihočeského kraje "Produktová mapa" (interaktivní mapa regionálních dodavatelů potravin a školních jídelen na www.produktova-mapa.cz). Kratší distribuční cesty představují nižší emisní zatížení pro životního prostředí, kvalitní potraviny mají příznivý vliv na zdravotní stav dětí a mládeže a jejich stravovací návyky, spotřeba regionálních produktů přímo v regionu napomáhá k ekonomické soběstačnosti regionů. Studium dokumentů, dotazníkové šetření u pracovníků školních jídelen a producentů regionálních potravin, rozhovory a konzultace se zainteresovanými osobami byly podklady pro SWOT analýzu potenciálu "Produktové mapy" a vytvoření seznamu regionálních producentů potravin, kteří jsou, anebo by mohli být dodavateli do školních jídelen. Z analýzy vyplývá, že "Produktová mapa" je vhodným nástrojem ke zkrácení distribučních cest mezi producenty a školními jídelnami v rámci Jihočeského kraje. Silné stránky a příležitosti již v současnosti převyšují slabé stránky a hrozby. Hlavními příležitostmi vyplývající z výsledků jsou, že 92 % dotázaných školních jídelen nabízí minimálně jednou týdně jídlo regionálního původu, 70 % dotázaných regionálních producentů má zájem dodávat do školních jídelen, ale i fakt, že ve školních jídelnách se denně stravuje 1 650 000 žáků. Při použití doporučených strategií a kroků lze slabé stránky ve velké míře potlačit a omezit i hrozby, které nepředstavují zásadní riziko celého projektu. Prostředkem k tomu je vytvořený seznam vhodných regionálních dodavatelů potravin do školních jídelen z okresu Jindřichův Hradec. Zároveň "Produktovou mapu" mohou použít jako vzor při uplatňování regionální produkce i další kraje České republiky.
|
|
|
Analýza postoje žáků a rodičů ke školnímu stravování u pilotních škol programu Skutečně zdravá škola
TVRDOŇOVÁ, Nikola
Tématem této bakalářské práce je analýza postoje žáků a rodičů ke školnímu stravování u pilotních škol programu Skutečně zdravá škola. Cílem této práce je analyzovat postoje žáků a rodičů ke školnímu stravování na pilotních školách zapojených do programu. Dále posoudit úspěšnost programu a celkové hodnocení zlepšení kvality stravování. Teoretická část je věnována kvalitě a rozsahu stravování, regionálním potravinám, spotřebnímu koši a především programu Skutečně zdravá škola. Tato část také podrobněji informuje o programu Skutečně zdravá škola. V praktické části jsou analyzovány jednotlivé postoje žáků a rodičů. Nedílnou součástí práce byl také výzkum. Výzkum byl prováděn na pilotních školách, které byly zapojeny do programu Skutečně zdravá škola. V této části jsou také prezentovány výsledky realizovaného dotazníkového šetření a vše je pro přehlednost doplněno o grafy. Z dotazníkovém šetření postoje rodičů ke školnímu stravování vyplývá, že pokud jejich dítě nenavštěvuje školní jídelnu, má obědy zajištěné jinak. V otázce, zda jsou spokojeni s kvalitou stravování ve školní jídelně, většina rodičů odpověděla, že spíše ano. Stejný názor má většina rodičů i na skladbu nabízených jídel. Většina rodičů si myslí, že nabízená jídla ve školní jídelně respektují zásady správné výživy. Závěr práce nabízí výsledky postoje žáků a rodičů ke školnímu stravování, posouzení úspěšnosti programu a celkové hodnocení zlepšení kvality stravování.
|
|
|
Prosazování místní potravinářské produkce ve školím stravování
HÁLOVÁ, Jiřina
V teoretické části popisuji místní produkci, přímé a nepřímé distribuční cesty, trendy ve školním stravování, historii, legislativu, zpracování biopotravin, jejich označování, získávání certifikátů a jednotlivé výhody a nevýhody prodeje. Praktická část práce se zaměřena na vyhodnocení výsledků realizovaného dotazníkového šetření ve vybraných školních stravovacích zařízeních v Jihočeském kraji. V rámci dotazníkového šetření byla vyhodnocována spotřeba potravin, postupy zpracování potravin (čerstvé, mražené, polotovary), podíl sezónních a nesezónních potravin a podíl druhů masa. Analýza je součástí projektu UMBESA, který se snaží prosadit a zvýšit regionální, biopotraviny a čerstvé sezónní potraviny ve stravovacích zařízeních.
|
|
|
Mléčná výživa ve školských zařízeních v ČR a EU
KLUIBER, Petr
Mléko a mléčná výživa jsou důležitou součástí racionální výživy dětí. Mléko obsahuje snadno vstřebatelné bílkoviny potřebné pro růst, vývoj a obnovu tkání. Mléčný tuk je, mimo jiné, bohatým zdrojem vitaminů a sacharidy pohotovým zdrojem energie. Mléko dále obsahuje množství minerálních látek, ze kterých je největší význam přikládán vápníku. Vzhledem k rizikům, plynoucím z nedostatečného příjmu vápníku, se tento fakt zohledňuje ve školním stravování. Vlivu školního stravování na zdravotní stav a další vývoj dětí je kladen veliký význam ve všech zemích EU. Regulace školního stravování se však v jednotlivých zemích liší. Od nezávazných vládních doporučení, která řeší například velikost porcí nebo nabízená jídla přes úplné zákazy některých produktů až po celostátní systém norem, jaký je např. v ČR, kde každá školní jídelna je povinna dodržovat normy tzv. "spotřebního koše". Vedle školního stravování existují projekty podporující spotřebu mléka a mléčných výrobků. Nejvýznamnější z nich je program Školní mléko, v ČR realizován od roku 1996 prostřednictvím společnosti Laktea, která ve spolupráci se školami obnovila dodávání mléka a mléčných výrobků dětem. V roce 1999 získalo Školní mléko státní podporu a po vstupu do EU a získání unijní podpory se pak začal naplno rozvíjet. Vzhledem k rostoucímu zájmu, kdy na počátku bylo zapojeno 426 škol, oproti dnešnímu počtu 3000 subjektů, lze říci, že projekt je úspěšný a žádoucí. Akce Školní mléko je obdobně realizována i v dalších zemích EU, přičemž si jednotlivé členské státy mohou samy zvolit, na které výrobky ze seznamu EU budou čerpat dotace a mají možnost si podle vlastních potřeb tento program přizpůsobit. Mimo to, mají státy možnost podporovat Školní mléko i z dalších prostředků, mohou poskytovat mléko buď za plnou cenu, dotované nebo zdarma. Rovněž mají právo upravit obsah některých složek mléka nebo mléčných výrobků, například snížit obsah tuku.
|
|
|
Vývoj a perspektivy školního stravování v ČR
Podroužková, Lucie
Tato bakalářská práce je zaměřena na školní stravování, výživu dětí a související problematiku. Seznamuje čitatele s historií školního stravování, informuje o právních předpisech pro školní stravování a srovnává situaci v České republice se způsoby stravování dětí v zahraničních školách. Část práce se zabývá výživou dětí různých věkových skupin. Práce přibližuje aktuální stav stravovacích návyků školních dětí a upozorňuje na zdravotní problémy související se špatnými stravovacími návyky. Dále představuje dostupné programy zdravého stravování, které jsou schopny špatné stravovací návyky a postoje k výživě upravit a které se jeví jako východisko pro snížení vzrůstající nadváhy a obezity a dalších zdravotních problémů.
|
|
|
Faktory ovlivňující spokojenost strávníků ve veřejném stravovacím zařízení
FROUZOVÁ, Ilona
Diplomová práce je zaměřena na zjištění spokojenosti strávníků, žáků a studentů tří jihočeských školních stravovacích zařízení. Formou dotazníkového šetření byly zjišťovány názory na spokojenost s pestrostí nabídky jídel, kvalitou jídla, atmosférou jídelny a chováním personálu a na celkovou spokojenost s jídelnou. Spokojenost strávníků v různých jídelnách se liší v jednotlivých aspektech i v celkovém pohledu a vyvíjí se v čase. Nejvíce byli respondenti v první i druhé vlně ankety spokojeni s přístupem zaměstnanců a s pestrostí nabídky jídel. V porovnání s první vlnou se pestrost nabídky zatím nezměnila (nepatrně poklesla), přístup zaměstnanců zůstal stejně uspokojivý. Pozitivně se změnila kvalita jídel, atmosféra jídelny a vzrostla i celková spojenost s jídelnou.
|
|
| |
|
|
Úloha dětské sestry ve školním stravování
MÁGROVÁ, Milena
Postoje ke stravování a výživové zvyklosti se formují od raného dětství, pod vlivem životního stylu rodiny společně a postupně s působením školy a společenství, ve kterém dítě vyrůstá. Zdravý životní styl by měl systematicky oslovovat všechny děti v průběhu celé školní docházky přiměřené jejich věku a potřebám. Komplexní propojení teoretického a praktického působení na žáky při výuce ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, Výchovy ke zdraví s možností propojení se školní jídelnou. Pokud bude snažení školních jídelen podpořeno působením učitelů, kteří vhodně využijí forem a metod výuky, aby zpřístupnili svým žákům nejen odborný pohled na problematiku výživy, ale oslovili žáky natolik, aby byli ochotni korigovat své dosavadní návyky z rodinného prostředí a dále je měnit ve prospěch svého zdraví. Pak budeme na dobré cestě společné spolupráce všech zúčastněných - rodičů, zdravotníků, učitelů a školních jídelen vedoucí ke společnému cíli a to je ZDRAVÍ. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit úlohu dětské sestry ve školním prostředí, konkrétně školním stravování. Výzkumné šetření mělo analyzovat stravovací normy pro žáky ZŠ a zjistit zkušenosti a spokojenost rodičů se školním stravováním a zmapovat postoje dětí na nižším a vyšším stupni ke stravování ve školní jídelně. V diplomové práci bylo použito kvantitativní a kvalitativní výzkumné šetření. Sběr dat probíhal prostřednictvím dotazníkového šetření určené rodičům a dětem od 3. až do 9. třídy a Focus group dětí 1. a 2. třídy ZŠ v Jindřichově Hradci. Dotazníky byly zpracovány a statisticky vyhodnoceny programem SPSS. Využili jsme Pearsonova chi kvadrát testu, dvou-výběrového t -testu pro výstupy grafů a tabulek. Focus group bylo provedeno ve třídách a ve školní jídelně mezi dětmi během přestávky a oběda za přítomnosti učitele a zástupkyně ředitele školy. Výzkumný soubor byl tvořen rodiči dětí navštěvující ZŠ v Jindřichově Hradci a žáky 1. až 9. třídy téže školy. Školní stravování, které je velmi diskutovaným tématem jak odbornou, tak laickou veřejností v celé České republice a naše výsledky výzkumného šetření jsou zřejmě výjimkou. analýzy stravovacích norem vyplynulo, že spolupodílení se rodičů na vytváření jídelníčku se mohou podílet jen částečně, protože se i částečně spolupodílejí na financování školního oběda. Z pozorování dětí 1. a 2 třídy jsme zjistili, že děti v tomto období jsou ovlivňovány sociálním prostředím, ve kterém se během dne vyskytují. Přebírají zvyklosti, dovednosti, ale i zlozvyky od rodičů, učitelů a vzorů a jsou v tomto věku snadno ovlivnitelní, proto je nezbytné začít včas s výchovou ke zdraví a prevencí. Zjistili jsme, že děti byli téměř všechna se školním stravováním spokojeny. Další skupinou se stali žáci 3. až 9 třídy, kteří se vyjadřovali a hodnotili stravu ve školní jídelně, kde jak podle celorepublikových výzkumů se náš vzorek od ostatních lišil. Spokojenost dětí se školním stravováním se výrazně nelišila, jak jsme předpokládali, dle věku dětí na nižším a vyšším stupni ZŠ. Výzkumné šetření spokojenosti rodičů dětí se školním stravováním ukázalo, že rodiče dětí na nižším stupni jsou spokojenější, než rodiče dětí na vyšším stupni a spokojenost rodičů se liší. Výzkum poukazuje na propojení školního a zdravotnického systému, kde by v této komunitě měla místo právě dětská sestra, která ve školní zdravotní službě fungovala až do privatizace primární zdravotní péče a jinde v zahraničí úspěšně působí dodnes. Je nezbytné, aby komunitní sestry péči realizovaly, vedly, koordinovaly, a aby jejich péče byla ve všech oblastech vnímána jako legitimní a zásadní. Výsledky výzkumného šetření byly předem vyžádány zástupkyní ředitele školy v Jindřichově Hradci pro případnou korekci stravování dětí ve školní jídelně a dále mohou být prezentovány na seminářích nebo konferencích, které jsou zaměřené na výživu a na zdravý životní styl dětí.
|
|
| |
|
|
Analýza efektivního využívání místní produkce, tvorba sítí a prosazení na trhu.
MELOUN, Martin
Práce je zaměřena na vytvoření seznamu nejvýznamnějších dodavatelů surovin z okresu Jindřichův Hradec, kteří jsou, anebo by mohli být dodavateli do školních jídelen v tomto regionu a následné podpoření uplatnění regionálních, sezónních a ekologických potravin ve školských stravovacích zařízeních v Jihočeském kraji, zejména v okrese Jindřichův Hradec. Dále na možnosti využití programů podporujících vytvoření sítě dodavatelsko-odběratelských vztahů včetně vyhodnocení faktorů ovlivňujících vznik vztahů, jejich udržitelnost a efektivnost. Z informací od oslovených vedoucích školních jídelen vyplynulo, že k vyššímu odběru místních potravin jim chybí často informace o místních dodavatelích. Tento požadavek by mohl plnit program "Produktová mapa" (seznamy místních dodavatelů a školních jídelen) z projektu "Chutná Hezky.Jihočesky" za podmínky, že v ní bude zaregistrováno dostatečné množství místních dodavatelů. Z výsledků vyplynulo, že dosud registraci provedli pouze 3 dodavatelé z 52 zařazených do sestaveného seznamu, což představuje 6 %. Podpořením zaregistrování do tohoto projektu by došlo k naplnění požadavku vedoucích školních jídelen k snadno přístupnému a ucelenému přehledu místních dodavatelů i cíle projektu "Chutná Hezky.Jihočesky", kterým je vyšší uplatnění zejména čerstvých a sezónních potravin z místní produkce v jihočeských školních jídelnách.
|
host ::
RSS.