|
Dodržování národních akreditačních standardů týkající se práv pacientů ve vybraném zdravotnickém zařízení
POLÍVKOVÁ, Eva
Téma této bakalářské je "Dodržování národních akreditačních standardů týkající se práv pacientů ve vybraném zdravotnickém zařízení". Hlavním výzkumným cílem bylo zmapovat dodržování práv hospitalizovaných pacientů na základě akreditačních standardů. Byly stanoveny čtyři hypotézy. První hypotéza "Každý pacient je při přijetí do nemocnice seznámen se svými právy". Druhá hypotéza "Pacienti jsou informováni o všech skutečnostech týkajících se jejich zdravotního stavu". Třetí hypotéza "Informovanost pacienta sestrou v rámci edukace je dostatečná". Čtvrtá hypotéza "Sestry mají dostatečné znalosti v oblasti imobilizace a omezení pacienta". K dosažení cílů jsme použili kvantitativní výzkumné šetření. Pro výzkumné šetření byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku. Ke sběru dat byly použity dva rozlišné dotazníky. Dotazníky pro pacienty a dotazníky pro sestry byly rozdány v Nemocnici České Budějovice, a. s. Výsledná data jsou zpracována do tabulek a grafů pomocí statistického programu SPSS 15.0 a Microsoft Office Excel. Získané výsledky ukazují, že první hypotéza se nepotvrdila, protože každý pacient nebyl při přijetí seznámen se svými právy. Druhá hypotéza se potvrdila, pacienti mají dostatek informací o své zdravotním stavu. Třetí hypotéza se nepotvrdila, protože získané výsledky nenaplňují účel akreditačního standardu. Sestry provádí edukaci nedostatečně a pokud ji provádí, nezaznamenávají ji do dokumentace. I přesto pacienti hodnotili edukaci sestrou příznivě. Čtvrtá hypotéza se potvrdila. Sestry prokázaly dostatek znalostí při používání omezovacích prostředků. Bakalářské práce bude poskytnuta náměstkyni pro ošetřovatelskou péči v Nemocnici České Budějovice. Výsledky mohou posloužit jako vodítko v realizaci nápravných řešení a k přípravě na akreditační šetření. Ráda bych, aby tato bakalářská práce posloužila nejen zdravotnickým pracovníkům, ale i široké veřejnosti, v níž by mohly získat cenné informace v oblasti svých práv.
|
|
Informovaný souhlas v nemocnici - teorie a praxe
SÝKOROVÁ, Marta
Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V první části je popsán současný stav problematiky informovaného souhlasu v obecných souvislostech a s ním související témata. K získání dat byl použit kvalitativní výzkum, metoda dotazování, technika sběru dat polořízený rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo 11 pacientů/ek a dva lékaři. Cílem práce bylo zjistit a popsat rozdíly mezi teorií a praxí informovaného souhlasu v nemocnici a zjistit, je-li patrný nějaký posun v chybách a omylech informovaného souhlasu, které uvádí Haškovcová (2007). Výsledky výzkumu ukázaly, že pojem informovaný souhlas není u dotazovaných pacientů/ek známý. Žádný z dotázaných pacientů/ek neměl od informovaného souhlasu před nástupem do hospitalizace žádná očekávání. V otázce vnímání přínosu informovaného souhlasu z odpovědí respondentů/ek jednoznačně vyplývá, že informovaný souhlas je vnímán především jako právní ochrana lékařů před případnými stížnostmi, popř. žalobami ze strany pacientů při výkonu svého povolání tím, že je pacient seznámen s komplikacemi, které mohou v rámci daného výkonu nastat. Tento přínos je vnímán jak pacienty/kami, tak lékaři. Lékaři vidí jeho přínos také jako ochranu pacienta. Další výhodu vidí dotázaní lékaři v písemném informovaném souhlasu. Šest z dotazovaných pacientů uvedlo, že jim byl předložen zdravotní sestrou/bratrem k podpisu informovaný souhlas bez předchozího náležitého poučení. Dále z odpovědí lékařů vyplývá, že načasování poučení závisí na povaze operace, zda je plánovaná či akutní. Přesto jsem se setkala u některých pacientů/ek s odpovědí, že nebyli/y poučeni/y ani u plánovaného výkonu s dostatečným časovým odstupem od udělení informovaného souhlasu. Nejčastěji uváděnou formou byla kombinace písemného a ústního poučení, tzn., že je pacient poučen ústně s tím, že je mu předáno písemné poučení, které popisuje detailnější popis konkrétního zákroku. V otázce množství podaných informací nebyli jednotní ani dotázaní/é pacienti/ky ani lékaři ? někteří/é upřednostňují podání pouze základních informací, někteří chtějí znát všechny informace. Jeden z dotazovaných lékařů upřednostňoval adekvátní informovaný souhlas a detailní informovaný souhlas viděl spíše jako problematický, druhý lékař upřednostňoval uvedení všech detailů, byť v písemné podobě, a to především z důvodu právní ochrany. Z hlediska kvality poskytovaných informací je z výpovědí pacientů/ek patrné, že je pro ně nejdůležitější skutečnost, že je daný výkon v jejich prospěch a doba hospitalizace. Všichni/y pacienti/ky se shodli/y na skutečnosti, že je velice dobré, že jsou informováni/y o zákroku, který jim bude proveden. V otázce spolurozhodování však již jednotní nebyli ? zde jeden pacient a jedna pacientka uvedli, že si myslí, že by ani náležitě poučený pacient neměl spolurozhodovat o léčbě. Postoj k spolurozhodování pacientů vyjádřil pouze jeden z dotazovaných lékařů, který uvedl, že se snaží pacienta/ku přesvědčit,že jím navrhované řešení je nejoptimálnější. Pro pacienty/ky je již samozřejmostí v případě, že je něco zajímá, kladení otázek lékařům. Dále však z výpovědí vyplynulo, že ne vždy dostanou na svou otázku odpověď, se kterou by byli spokojeni/y. V případě, že pacienti/ky uvedli/y, že nekladou lékařům/kám otázky, byly jako důvody uváděny dostatek informací, nedostatek personálu a pocit z neochoty lékařů. V případě, že pacienti/ky nezískali/y dostatek informací od zdravotnického personálu hledali/y jiné zdroje informací. Tato práce poukazuje na širší psychosociální souvislosti informovaného souhlasu, její výsledky tak mohou sloužit ve vzdělávání pracovníků v pomáhajících profesích.
|
|
Zobrazovací metody při vyšetřování skoliotických deformit dětské páteře
HLADÍKOVÁ, Ilona
Dlouhodobý vliv statické zátěže a nedostatek pohybové aktivity vede u dětí ke vzniku vadného držení těla, což je v dnešní době čím dál tím častější jev. Ortopedické deformity vzniklé v dětském věku se zpravidla projeví pozdními následky v dospělosti. Je prospěšné a důležité tyto deformity včas rozpoznat a podchytit, aby se co nejvíce zabránilo progresi onemocnění. V tom má radiologie nezastupitelnou roli. V bakalářské práci s názvem "Zobrazovací metody při vyšetřování skoliotických deformit dětské páteře" přibližuji problematiku poškození dětských páteří, převážně dětských skolióz, a jejich vyšetřování pomocí zobrazovacích metod. V úvodu mé práce jsem připomněla anatomii a fyziologii páteře. Poté jsem popsala dělení a typy skolióz. Rychlý rozvoj zobrazovacích metod a vznik nových v posledních desetiletích přinesl změny také do zobrazování páteří. Popsala jsem princip jednotlivých metod, jež se při vyšetření páteře uplatňují. Velký pokrok pro celou radiologii a změny v pracovních postupech radiologických asistentů přinesla digitalizace. Proto se o ní ve své práci zmiňuji a porovnávám ji s konvenční analogovou radiologií. Vyšetřování dětí má svá specifika a dětské radiologii jsem věnovala samostatnou kapitolu. V kapitole radiační ochrana jsem popsala základní principy ochrany před škodlivým ionizujícím zářením, zmínila jsem platnou legislativu, základní jednotky a veličiny v radiační ochraně. Cílem mé práce je přiblížit vyšetření dětských skoliotických páteří, porovnat četnost jednotlivých vyšetřovacích metod vedoucích k diagnostice. Jako druhý cíl jsem si stanovila porovnat radiační zátěž při vyšetření dětské páteře na analogovém přístroji oproti vyšetření na přístroji digitálním. U prvního cíle je vycházeno z hypotézy, že i v dnešní době navzdory rozvoji nových vyšetřovacích metod, jakými jsou CT, MR, UZ, zůstává skiagrafické vyšetření dětské páteře tím prioritním. U cíle druhého jsem vycházela z hypotézy, že díky digitalizaci se radiační zátěž pacienta při vyšetření snížila. Kvantitativní výzkum jsem prováděla ve FN Motol. Počty vyšetřených dětských páteří ukázaly, že naprostá většina dětí s deformitami páteře byla vyšetřena skiagraficky. Hypotéza číslo jedna se tímto potvrdila. Pro splnění druhého cíle jsem vyselektovala skupinu 30-ti děti s diagnózou idiopatická skolióza, kterým byl v roce 2008 na přístroji Chiralux 2 (6a) proveden analogový snímek páteře. Stejným způsobem jsem vybrala skupinu 30-ti dětí vyšetřených v první polovině roku 2013 na stejném pracovišti digitální radiografií na přístroji Siemens Ysio 2 Fluorospot Compact. To bylo možné, jelikož v průběhu roku 2009 proběhla na dětském radiodiagnostickém oddělení FN Motol přímá digitalizace. Parametry použité při vyšetřeních jsem zprůměrovala a dále matematicky zpracovala. Hypotéza číslo dvě byla též splněna, jelikož výpočty ukázaly, že při vyšetření páteře digitální radiografií je radiační zátěž dítěte o 31,3 % nižší. Do mé práce jsem ještě navíc zahrnula výpočet dávky záření, kterou obdrží mléčná žláza při skiagrafickém vyšetření páteře v AP i PA projekci. Ukázalo se, že hodnoty jsou výrazně rozdílné. Toto zjištění má z hlediska radiační ochrany poměrně velký význam, jelikož ICRP ve svém doporučení zvýšila hodnoty tkáňového váhového faktoru u mléčné žlázy. Vyšetřování dětí zobrazovacími metodami s použitím ionizující záření představuje pro dítě radiační zátěž. Radiologický asistent může svou kvalifikovanou prací a zkušenostmi přispět k tomu, aby tato zátěž byla co možná nejnižší.
|
|
Vietnamský pacient v českém zdravotnictví
DOLÁK, František
Vietnamská minorita žije na území České republiky již několik desetiletí. Je nenápadná, flexibilní a má svou uzavřenou komunitu. Je však zřejmé, že pro Vietnamce není snadné začlenit se do společnosti jiné země. Je tomu tak z hlediska rozličné kultury a rovněž jazykové bariéry. To vše také platí i v prostředí jako je zdravotnické zařízení, které navíc může na daného jedince působit stresově. V současné době žije na našem území několik desítek tisíc Vietnamců. Vzniká tak vysoká pravděpodobnost, že se občan vietnamské národnosti může stát klientem v některém z českých zdravotnických zařízeních. Cílem této práce bylo zpracovat zvláštnosti ošetřovatelské péče, které si příslušníci vietnamské menšiny přejí respektovat. Před začátkem výzkumu jsme si stanovili 4 výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Využívají příslušníci vietnamské menšiny v České republice zdravotnickou péči? Výzkumná otázka 2: Jaká specifika mají příslušníci vietnamské menšiny v souvislosti s hospitalizací? Výzkumná otázka 3: Jak vnímají příslušníci vietnamské menšiny situaci, kdy onemocní člen jejich rodiny? Výzkumná otázka 4: Co očekávají příslušníci vietnamské menšiny od všeobecné sestry? Tyto otázky jsme zodpověděli ve výzkumné části práce pomocí kvalitativní formy výzkumu metodou rozhovoru. Rozhovor obsahuje celkem 138 otázek a jako výchozí materiál pro jeho tvorbu posloužily koncepční modely M. Gordonové, M. Leiningerové a model J. Gigerové a R. Davidhizerové. Obsahoval rovněž modelovou situaci, která respondenty vedla k představení si sebe sama v roli pacienta/klienta v nemocnici. Rozhovor byl zcela anonymní a probíhal v českém jazyce. Na základě získaných dat byly vytvořeny kazuistiky, ze kterých pak byly vytvořeny kategorizační tabulky a grafy s nejdůležitějšími údaji výzkumu. Z výsledků bylo zjištěno, že příslušníci vietnamské menšiny očekávají, téměř to samé, co očekává většina pacientů/klientů využívající české zdravotnictví. Avšak jsou oblasti jako je rodina či stravování ve kterých mají svá specifika. Jestliže je sestry budou znát, jsou schopné poskytovat multikulturní/transkulturní péči.
|
|
Porovnání výsledků základního koagulačního vyšetření provedeného ve třech různých laboratořích ze stejného vzorku krve
FÁLOVÁ, Alena
Základní koagulační vyšetření se provádí v každé hematologické laboratoři. Tato vyšetření by se měla provádět všem pacientům, kteří mají podstoupit operační zákrok a pacientům léčeným antikoagulanty. Koagulační vyšetření umožňují zjistit, zda se jedná o poruchu vnější či vnitřní cesty koagulační kaskády. Konečná diagnóza se stanoví speciálními testy. K základním koagulačním vyšetřením patří protrombinový čas, aktivovaný parciální tromboplastinový čas a fibrinogen. Principem koagulačních metod je určení času potřebného k detekci fibrinového vlákna od přidání reagencie ke vzorku testované plazmy. Testy používané v hemostáze lze rozdělit na globální, skupinové a specifické. Na vyšetření se používají zkumavky s antikoagulačním činidlem, v případě hemostázy se jedná o citrát sodný. Při každém vyšetření je nutné dodržet správný poměr krve a citrátu ve zkumavce, neboť při jeho nedodržení nelze vyšetření provést. Velmi důležitá je také preanalytická část, jež obsahuje soubor postupů a činností, kterými projde vzorek od odběru po jeho zpracování, díky čemuž lze získat reprodukovatelné výsledky. V současné době se koagulační vyšetření provádějí v laboratořích na multifunkčních analyzátorech. K tomuto vyšetření se standartně používá venózní krev. U novějších, přenosných koagulometrů, na kterých se měří protrombinový čas u pacientů léčených antikoagulanty, však stačí pouze odběr krve z prstu. Tato práce je zaměřena na porovnání měření jednoho vzorku na třech různých koagulometrech, ve třech různých laboratořích. Pro každý analyzátor byly použity různé, výrobcem doporučené tromboplastiny s různým ISI (International sensitivity index - mezinárodní index citlivosti). Reagencie na aktivovaný parciální tromboplastinový čas byly ze stejných důvodů taktéž od různých výrobců. Bylo změřeno 50 náhodně vybraných vzorků, neboť ne každá žádanka má uvedený údaj s diagnózou pacienta. Každý vzorek jsem změřila týž den, do 4 hodin po odběru, aby byly dodrženy zásady správné laboratorní praxe. Vzorky byly svozovou službou svezeny do laboratoře Synlab czech s.r.o., kde byly také primárně změřeny na koagulometru Sysmex CA 1500. Další měření jsem provedla v laboratoři Stafila s. r.o. na koagulometru ACL Elite PRO a poslední měření v laboratoři Medipont s.r.o. na koagulometru START 4. Všechna měření byla statisticky vyhodnocena. Byly vypočteny průměrné hodnoty a směrodatné odchylky, které ukazují, že se výsledky od sebe příliš neliší. Dosažená hladina významnosti u INR (international normalised ratio ? mezinárodní normalizovaný poměr) a aktivovaného parciálního tromboplastinového času byla zhodnocena jako statisticky významná, což znamená, že se jednotlivé výsledky z daných koagulometrů liší. I když jsou odchylky mezi různými přístroji statisticky významné, nemají větší klinický význam. Pouze u protrombinového času v sekundách z měření vyplývá, že se výsledky z koagulometrů od sebe neliší. Totéž platí pří hodnocení koagulometrů mezi sebou. Lze konstatovat, že změřené výsledky jsou na různých přístrojích statisticky rozdílné, nicméně nemají větší klinický význam. Z daných zjištění plyne, že doporučení pro lékaře je, aby pro vyšetřování protrombinového času a aktivovaného parciálního tromboplastinového času využívali stále stejnou laboratoř. ?
|
|
Léčba astma bronchiale
Čudová, Martina ; Tilšer, Ivan (vedoucí práce) ; Pourová, Jana (oponent)
Téma: Léčba astma bronchiale Autor: Martina Čudová Astma bronchiale je celoživotní chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Chronický zánět je spojen s průduškovou hyperreaktivitou a společně vedou k reverzibilní a variabilní obstrukci dýchacích cest. V poslední době dochází celosvětově k nárůstu počtu onemocnění, především u dětí a mladistvých, kde se astma stává nejčastějším chronickým onemocněním. Astma není vyléčitelné, ale díky včasné diagnóze a správně nastavené léčbě, může být pacient zcela bez obtíží. Naopak neléčené astma vede k ireverzibilním funkčním změnám, které zhoršují výkonnost pacienta, a tím i kvalitu jeho života. Součástí léčby je preventivní opatření, jehož cílem je zamezit kontaktu pacienta se spouštěčem. Farmakoterapie se dělí na léčbu záchvatu, kdy jsou užívány úlevové léky, zejména inhalační β2-sympatomimetika s rychlým nástupem účinku, a na dlouhodobou protizánětlivou léčbu, kde jsou lékem první volby inhalační kortikosteroidy. Z novějších látek se uplatňují antileukotrieny a monoklonální protilátka proti IgE (omalizumab).
|
|
Ošetřování pacientů se zlomeninou jamky kyčelního kloubu
Talpasová, Beáta ; Malkus, Tomáš (vedoucí práce) ; Kupečková, Ivana (oponent) ; Filková, Zuzana (oponent)
Autor: Beáta Talpasová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové, Oddělení ošetřovatelství Název práce: Ošetřování pacientů se zlomeninou jamky kyčelního kloubu Vedoucí práce: MUDr. Tomáš Malkus, Bc. Daniela Šauerová Počet stran: 89 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2007 Klíčová slova: Acetabulum, zlomenina acetabula, extenze skeletální, extenze náplasťová, ošetřovatelská péče Bakalářská práce pojednává o způsobu ošetřování pacientů se zlomeninou jamky kyčelního kloubu na Ortopedické klinice IPVZ a l.LF UK ve FN Na Bulovce. Popisuje anatomii acetabula, patogenezi a klasifikaci zlomenin, způsoby ošetření, ošetřovatelské postupy u pacienta s touto diagnózou, hygienu, naložení extenze, prevenci komplikací z dlouhodobého pobytu na lůžku, psychiku nemocného, předoperační a pooperační péči. Těžiště práce tvoří průzkumné šetření porovnání způsobu a náročnosti ošetřování o tyto pacienty ve dvaadvaceti zdravotnických zařízeních v České republice. Většina respondentek byly sestry se specializaci ve funkci vrchní, nebo staniční sestry s dlouholetou praxí.
|
|
Genetické změny adnexálních nádorů kůže
Grossmann, Petr ; Kazakov, Dmitry (vedoucí práce) ; Daniš, Dušan (oponent) ; Halbhuber, Zbyněk (oponent) ; Feit, Josef (oponent)
1. Gen CYLD 1.6. Závěr Celkově náš tým objevil dohromady 19 nových germinálních mutací (22% všech známých), přičemž se autor podílel na objevu 7. Zvláště zajímavým nálezem byl objev nové intronové mutace genu CYLD a charakterizace molekulárních procesů vedoucích k inaktivaci tohoto genu. Autor dále potvrdil přítomnost LOH jako nejčastějšího druhého inaktivačního zásahu. Zároveň nalezl skupinu pacientů s fenotypem BSS/MFT, kteří nenesou mutaci genu CYLD, což by mohlo naznačovat i možnou přítomnost jiného mutovaného genu v patogenezi BSS/MFT. V neposlední řadě pak byla provedena genotypově-fenotypová korelační analýza s negativním výsledkem. 2. MMR ("mismatch repair") geny hMLH1, hMSH2, hMSH6 2.8 Závěr V této studii pacienta s fenotypickými projevy MTS syndromu byly analyzovány MMR geny způsobující tento syndrom na potenciální přítomnost kauzální mutace. U pacientů s MTS je drtivá většina mutací nalézána v genech MSH2 a MLH1. Gen MSH6 je alterován velmi vzácně. Dosud byly popsány pouze 3 případy. V této práci byla u 3 pacientů z jedné rodiny nalezena kauzální germinální mutace v genu MSH6, čímž se podařilo významně rozšířit skupinu pacientů se syndromem MTS nesoucí alteraci tohoto genu. 3. Gen PRKAR1A 3.6 Závěr V této práci byl studován pacient s Carneyho komplexem za jehož vznikem, minimálně v 70% případů,...
|
|
Informovaný souhlas ve zdravotnictví
Roiková, Kateřina ; Šimek, Jiří (vedoucí práce)
Informovaný souhlas je jedním z důležitých institutů medicínského práva a lékařské etiky. Jakýkoliv medicínský zákrok smí být proveden jen se svobodným souhlasem pacienta a pacient musí být lékařem vhodným způsobem informován o všech okolnostech zákroku, který by měl následně na základě stanovené diagnózy podstoupit. Pacient má právo svůj souhlas kdykoliv odvolat.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o pacienty s arteriovenózní fistulí na standardním oddělení
NIEDERMEIEROVÁ, Michaela
Teoretická východiska: Tato bakalářská práce stručně popisuje důvod založení tohoto cévního přístupu, popisuje princip hemodialýzy a cévních přístupů obecně. Dále popisuje předoperační přípravu k našití fistule a rozebírá hemodialyzační proces včetně úlohy sestry v průběhu tohoto výkonu. V neposlední řadě je nastíněn život pacienta, který musí pravidelně docházet na dialýzu, a popsáno je i to, jak má správně pečovat o arteriovenózní fistuli v domácím prostředí. Při selhání ledvinných funkcí je tato cévní spojka jediným napojením nemocného na dialýzu, a proto vyžaduje specifickou ošetřovatelskou péči. Také sám pacient musí dodržovat zásady správné péče, aby funkčnost fistule byla zachována co nejdéle. Cíle práce: V empirické části bylo cílem zjistit, zda sestry znají specifika ošetřovatelské péče o pacienta s arteriovenózní fistulí. K tomuto cíli byla stanovena výzkumná otázka: Jaká specifika ošetřovatelské péče o pacienta s arteriovenózní fistulí sestry znají? Metodika: V empirické části této práce byla pro výzkum zvolena metoda kvalitativního šetření za pomoci polostrukturovaného rozhovoru. Respondenty tvořily všeobecné sestry z chirurgických a interních oddělení ve vybrané nemocnici Jihočeského kraje. Sběr dat se uskutečnil po domluvě s hlavní sestrou nemocnice a staničními sestrami v průběhu března tohoto roku. Před zahájením empirického šetření byl respondentkám vysvětlen důvod a záměr rozhovorů, které se uskutečnily na základě dobrovolného rozhodnutí a byly elektronicky zaznamenávány. Otázky v rozhovoru byly předem připravené. Získané údaje byly následně zpracovány do kategorizačních skupin, které byly dále analyzovány. Rozhovor byl rozdělen do 5 oblastí: identifikační otázky, předoperační příprava, pooperační péče, ošetřovatelská péče o fistule, informovanost pacientů. Výzkumná část bakalářské práce byla také konzultována se staniční sestrou hemodialyzačního střediska z vybrané nemocnice Jihočeského kraje. Výsledky: Výsledky empirického šetření vypovídají o tom, jaká specifika ošetřovatelské péče o pacienta s arteriovenózní fistulí sestry znají. Po analýze výzkumného šetření jsme zjistili, že sestry znají základní ošetřovatelskou péči o tento cévní přístup. Sestry vědí, že tento cévní přístup se užívá pouze k účelům hemodialýzy. Neměří na končetině s fistulí tlak, neodebírají krev ani na ní nezavádějí permanentní žilní katétr. Vědí, že o pokožku v okolí fistule je třeba dbát šetrně a každý den. Na končetině s fistulí nejčastěji sledují známky infekce a ischémie. V případě potřeby zajištění informací pacientovi v péči o arteriovenózní fistuli jsou sestry schopné doplnit chybějící informace, případně zajistí konzultaci s odborníkem. Zkoumání odhalilo i slabá místa. Sestry si nejsou jisté, jak dlouho fistule zraje, nijak zvlášť nepřipravují pacienty k hemodialýze a nevědí, kdy přesně odstranit pacientovi obvaz po dialýze. V případě krvácení z fistule nevědí, zda použít tlakový obvaz.
|
host ::
