|
|
Indikátory prodeje a hodnocení výkonu zaměstnanců v Hypermarketech Albert
VAŇKOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce je zaměřena na téma indikátory prodeje a hodnocení výkonu zaměstnanců v Hypermarketech Albert. Práce se zabývá prodejními jednotkami obchodního řetězce AHOLD a.s. Zvolená společnost vlastní 35 000 prodejen, dalších 3 000 provozuje se svými partnery a zaměstnává 13 400 zaměstnanců. V této práci jsou uvedeny i možné návrhy na optimalizaci současných systémů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Návrh implementace poloautomatického zakládání incidentů v rámci provozního monitoringu České pojišťovny a.s.
Sabolová, Anna ; Mildeová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hochmeisterová, Gabriela (oponent)
Tématem a hlavním cílem diplomové práce je návrh poloautomatického zakládání incidentů v rámci provozního monitoringu České pojišťovny , a to na základě propojení dvou samostatně fungujících aplikací, využívaných v současné době DoC (Dohledovým centrem) ČPOJ. Účelem zavedení nového řešení je úspora času, potřebného pro založení incidentu do SD (Service Desku) a jeho předání konkrétnímu řešiteli, což má v konečném důsledku dopad na celkové snížení času řešení incidentu. Návrh poloautomatického zakládání incidentů je v diplomové práci zpracován v návaznosti na provedenou analýzu aktuálního stavu eskalace incidentů, čehož součástí je i měření délky trvání zakládání incidentů za konkrétní období. Zpracováním návrhu bylo následně uskutečněno jeho testování v neprodukčním prostředí ČPOJ a provedeno měření časů založení incidentů. Na základě výsledků získaných empirickou metodou měření, bylo navrhnuté a otestované řešení doporučeno k nasazení do produkčního prostředí z hlediska konkrétních přínosů pro provozní monitoring ČPOJ.
|
|
|
Problematika monitorace tělesné teploty ve zdravotnických zařízeních na JIP a ARO
TŮMOVÁ, Pavlína
Monitorování fyziologických funkcí je na JIP či ARO jedním z nejdůležitějších ošetřovatelských výkonů. Mezi fyziologické funkce monitorované v intenzivní péči patří sledování tělesné teploty, jejíž správně naměřené výsledky jsou nezastupitelnou částí ke stanovení diagnózy a následné prognózy. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak se sestry orientují v problematice monitorace tělesné teploty. Výzkumné šetření bylo provedeno kvantitativní metodou. Výzkumný soubor byl tvořen všeobecnými sestrami pracujícími na JIP a ARO v šesti zdravotnických zařízeních Západočeského kraje. Po schválení výzkumného šetření hlavními sestrami nebo náměstkyněmi pro ošetřovatelskou péči bylo rozdáno celkem 150 dotazníků. Celkové množství řádně vyplněných dotazníků pro zpracování bylo 120 a tento údaj byl uváděn jako 100 %. Z dotazníků pro sestry vyplynulo, že měření tělesné teploty vnímají jako automatickou, rutinní součást své práce, při níž je důležitým předpokladem technická vybavenost každé sestry a znalost manipulace s jednotlivými pomůckami. Prvním cílem bylo zmapovat, zda sestry chápou důležitost správné monitorace tělesné teploty na ARO a JIP. Sestry udávaly správné hodnoty tělesné teploty a nejsou jim lhostejné jakékoliv výkyvy. Druhým cílem bylo zmapovat měřicí techniky, které sestry používají, což bylo splněno a výsledek se odráží v teoretické části, kde jsou všechny měřicí metody popsané. Třetím cílem bylo zjistit dostupnost vhodných pomůcek k monitoraci tělesné teploty. Čtvrtým cílem bylo zjistit, zda mají sestry vypracovaný standard k monitoraci tělesné teploty. Pátým cílem bylo zjistit, zda umějí sestry správně používat dostupné pomůcky k monitoraci tělesné teploty. Tyto cíle byly naplněny. Posledním šestým cílem bylo zjistit, zda mají sestry podporu managementu v nákupu nových pomůcek. Bylo zjištěno, že sestry potřebují k návštěvě přednášek na téma monitorace tělesné teploty motivaci a pokud budou přednášky zajímavě připravené i pro sestry, budou pro ně přínosem.
|
|
|
Nakládání s radiačními odpady na oddělení nukleární medicíny
VENCLÍK, Zdeněk
Nakládání s radiačními odpady na oddělení nukleární medicíny je složitým procesem, kdy je třeba, aby byla dodržena celá řada zákonných předpisů, které jsou postaveny na základě fyzikálních a chemických vlastností jednotlivých radionuklidových zářičů. V současné době mezi tyto předpisy patří zejména zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění a jeho prováděcí vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně (ruší vyhlášku č. 184/1997 Sb.) ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Tato legislativa upravuje nakládání s radioaktivními odpady jako celku a prostřednictvím příloh se zabývá již konkrétními radionuklidy. Je tedy nutné, aby byla dodržena, ať už se jedná o radioaktivní odpady vzniklé při samotné výrobě radionuklidů nebo při jejich aplikaci ve smyslu diagnostiky a terapie. Všechny výrobní i aplikační procesy mají za následek vznik určitých materiálů, kontaminovaných radionuklidovými zářiči, avšak bez možnosti jejich dalšího využití. Takto kontaminované a dále již nepoužitelné materiály se nazývají radioaktivní odpady. Radioaktivní odpady vzniklé provozem nukleární medicín se v zásadě dělí na pevné, kapalné a plynné. Pevné radioaktivní odpady se shromažďují v lednicích a olověných trezorech v závislosti na tom, zda se jedná o odpad infekční nebo neinfekční. Kapalné odpady se ve většině případů řeší procesem ředění, kdy dochází k poklesu jejich objemové aktivity pod stanovené limity a k následnému vypouštění do kanalizace. A odpady plynného skupenství tvoří zanedbatelnou složku radioaktivních odpadů vznikajících na odděleních nukleární medicíny, tudíž nakládání s nimi není ve většině případů podrobněji řešeno. Ať už se jedná o odpady kteréhokoli skupenství, proces jejich likvidace má společný cíl, kterým je snížení aktivity těchto odpadů pod stanovené limity (uvolňovací úrovně), kdy odpad může být bez větších rizik expozice přemístěn či uvolněn a zlikvidován tak jako jiné, neradioaktivní odpady.
|
|
|
Ichtyofauna vybraných toků Šumavy
ŠRÁMEK, Jiří
Předkládaná práce je zaměřena na sumarizaci výsledků ichtyomonitoringu pěti šumavských toků na podzim roku 2010. V rámci zpracování se vyhodnocoval stav rybích společenstev a to především jejich druhové složení, diverzita, dominance, ekvitabilita a další parametry. Byly hodnoceny také fyzikálně chemické vlastnosti daných lokalit jako teplota vody a vzduchu, vodivost či zákal. V neposlední řadě byly vyhodnoceny i vlastnosti toků a to především morfologická charakteristika, typy dnového substrátu a jeho členitosti atd. Vyhodnocení všech získaných dat ukázalo, že rybí společenstva zkoumaných šumavských toků jsou vyrovnaná, nejsou zatížena invazními druhy ryb a hodnocené ukazatele korelovaly se stavem toků, geografickou polohou a přírodními poměry. Bylo uloveno 9 druhů ryb v celkovém počtu 963 ks. Abundance se pohybovala na všech lokalitách v rozmezí 201,6 až 409,7 ks ryb na kilometr toku, diverzita společenstev vykazovala hodnoty 0,372093 až 2,166085 pro index Shannon a Wienera a 0,301804 až 0,866948 pro index dle Simpsona, ekvitabilita pak 0,372093 až 0,783906. Nejvíce dominantním druhem byl pstruh obecný, druhým nejčetnějším druhem byla vranka obecná.
|
|
|
Aktuální problematika zoonóz v ČR a rizika s nimi související
SOUMAROVÁ, Michaela
Volně žijící i domácí zvířata mohou být zdrojem závažných virových, bakteriálních, mykotických a parazitárních infekcí člověka, tzv. zoonóz. Zoonózy jsou infekce, přirozeně přenosné přímo nebo nepřímo mezi zvířaty a lidmi. V současnosti jich je známo více než 200. Na území České republiky patří k nejčastějším zoonózám kampylobakterióza, salmonelóza, listerióza, lymeská borrelióza, klíšťová meningoencefalitida, tularémie, ornitóza, toxoplasmóza a leptospiróza. Některé zoonózy již byly z našeho území eradikovány (brucelóza, vzteklina). Hlavní rizikovou skupinou jsou imunosuprimovaní jedinci. Změny klimatických podmínek nebo cestování do exotických zemí vedou k výskytu chorob, dříve neznámých v našich podmínkách. Aktuální problém představuje zvyšující se rezistence mikroorganismů vůči antibiotikům. Pro účely hodnocení výskytu zoonóz, zdroje a určení míry jejich rizik slouží monitoring. Ten v ČR zajišťují orgány veterinární správy.
|
|
|
Návrh ekologického monitoringu revitalizované nivy Hučiny (NP Šumava)
SLÁMA, Miroslav
Cílem práce bylo vypracovat návrh dlouhodobého monitoringu vegetace a určujících ekologických faktorů, který by zdokumentoval efekt plánované revitalizace nivy potoka Hučiny. Pro sledování dynamiky společenstev byl navržen systém trvalých ploch a tyto plochy byly založeny. Pro sledování pokryvnosti mechového a bylinného patra byla navržena metoda odhadu pokryvnosti či grafické metody. Pro sledování vývoje pokryvnosti dřevin byla navržena metoda bazální pokryvnosti. Mapování společenstev je vhodné provádět formou přímého mapování. Z vodních charakteristik je nejdůležitější sledovat hladinu podzemní vody, konduktivitu a pH vody. Jako doplňková měření jsou navrženy metodiky pro měření celkového obsahu NH4+, PO43-, NO32-, SO42-, Mg2+, Ca2+, celkového Fe, K+, Na+, huminových kyselin a celkového obsahu organického uhlíku (TOC). Pro výzkum půdních charakteristik byly navrženy metody měření momentní vlhkosti půdy (Wmom), maximální kapilární vodní kapacity (MKK), retenční vodní kapacity (RVK24), objemové hmotnosti, pórovitosti půdy a obsahu organických látek. V této práci byla prakticky využita metoda přímého mapování a proběhlo měření výčetní tloušťky stromů.
|
|
| |
host ::
RSS.