|
|
Možnosti využití kompetencí sestry pro komunitní péči v oblasti péče o zdraví v ČR
LUPÍŠKOVÁ, Šárka
Filozofie komunitní péče vychází z přesvědčení, že jedním z poslání kultivované společnosti je napomoci lidem, kteří kvůli nemoci nejsou schopni sami plně uspokojovat a naplňovat své běžné životní potřeby. Komunitní péče znamená poskytovat intervence a podporu na správné úrovni a ve správné podobě tak, aby klient dosáhl co největší úrovně nezávislosti, samostatnosti, soběstačnosti a kontroly nad svým životem. V současné době probíhají změny v systému zdravotní péče. Cílem komunitní péče je poskytovat péči v domácím prostředí a umožnit co nejdelší možné setrvání v komunitě. Hlavním úkolem komunitní péče je poskytování fyzických, psychologických, paliativních a duchovních služeb. Rodiny jsou hlavním článkem péče a základním kmenem spolupráce celého týmu komunitní péče. Komunitní tým je tvořen zdravotnickými a sociálními pracovníky, dobrovolníky z komunity, nemocnými nebo postiženými. Sestry jsou důležitými členy multidisciplinárního týmu. Účastní se hodnocení komunity a pomáhají zajišťovat komplexní péči o obyvatele. Výzkumné šetření probíhalo kombinací kvantitativního a kvalitativního šetření. Byly vytvořeny dotazníky pro sestry a pro laickou veřejnost a dále byl připraven rozhovor pro sestry. Výzkumný soubor tvořilo 153 respondentů z laické veřejnosti a 121 sester pracujících v různém typu zdravotnického zařízení v celé České republice. Rozhovoru se zúčastnilo 9 sester. V diplomové práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, kde by mohly sestry pro komunitní péči uplatnit své kompetence dle daných legislativních rámců. Druhým cílem bylo zjistit, jaký pohled má laická veřejnost na práci sestry v komunitní péči. Na základě stanovených cílů jsem si postavila čtyři hypotézy. První hypotéza zní: Laická veřejnost má zájem o působení sester v oblasti komunitní péče. Druhá hypotéza zní: Sestry ve věku 36-45 mají zájem pracovat jako komunitní sestra. Třetí hypotéza zní: Zájem sester o práci komunitní sestry závisí na jejich dosaženém vzdělání. Čtvrtá hypotéza zní: Sestry pracující ve zdravotnictví 21-30 let, mají zájem o působení komunitní sestry v agenturách domácí péče. V rámci kvalitativního výzkumného šetření a na základě pěti výzkumných otázek je možné stanovit dvě hypotézy. První hypotéza zní: Sestry neznají pojem komunitní sestra. Druhá hypotéza zní: Sestry nemají zájem pracovat jako komunitní sestra. Komunitní ošetřovatelství má dlouhou historii. Základy komunitního ošetřovatelství najdeme ve Velké Británii. V České republice se nejedná o žádný nový objev, ale můžeme tvrdit, že dosud není v České republice žádný systém komunitního ošetřovatelství vytvořen.
|
|
|
Postoj lékařů ke kompetencím sester dle zákona.
SLADKÁ, Iveta
V České republice jsou činnosti jednotlivých skupin pracovníků zdravotnického týmu dány různými vyhláškami a zákony. Kompetence všeobecné sestry jsou dány vyhláškou 424/2004 Sb., která stanovuje činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle a pět hypotéz. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda mají lékaři povědomí o existenci a o obsahu vyhlášky 424/2004 Sb. K tomu byla stanovena hypotéza H1 Lékaři vědí o existenci a obsahu vyhlášky 424/2004 Sb. Druhým cílem bylo zjistit názor lékařů na uvedené kompetence. K tomuto cíly byly stanoveny hypotézy. H2 Lékaři nejsou seznámeni s významem kvalifikačního studia, které je podepřeno získáním kompetencí určených ve vyhlášce 424/2004 Sb. H3: Činnosti, které požadují lékaři po sestrách, přesahují jejich kompetence určené vyhláškou 424/2004 Sb. H4: Činnosti, určené lékařem přesahující kompetence sester, neumožňují sestrám poskytovat ošetřovatelskou péči zaměřenou na saturaci a uspokojování potřeb pacienta. Třetí cíl byl zaměřen na zjištění názoru lékařů na uplatnění vyhlášky v praxi. K tomu byla stanovena hypotéza, že lékaři nepociťují potřebu ke změně kompetencí sester. Pro zpracování empirické části diplomové práce byla zvolena kvantitativní metoda výzkumného šetření. Pro sběr dat byla použita výzkumná technika dotazníkového šetření s náhodným výběrem respondentů. Výzkumný soubor tvořily náhodně vybrané sestry, lékařky a lékaři z nemocnic v Českých Budějovicích, v Jindřichově Hradci, v Českém Krumlově, ve Strakonicích, v Táboře, v Plzni, v Praze, v Benešově a v Ústí nad Labem. První výzkumný soubor tvořilo 66 lékařek a lékařů. Druhý výzkumný soubor tvořilo 190 (100 %) sester pracujících v nemocničních zařízeních. Všechny tři cíle práce byly splněny. V prvním případě jsme zjistili, že lékařky/ři existenci a obsah vyhlášky 424/2004 Sb. spíše neznají. V rámci druhého cíle jsme zjistili, že lékařky/ři vědí, že sestra pro svou profesi potřebuje kvalifikační přípravu a vědí, kde ji získává. Dále jsme statisticky zjistili, že kompetence, které lékařky/ři delegují na sestru, nepřesahují rámec její profese, jelikož odpověděla méně než polovina respondentů, že na sestru kompetence nad rámec její profese přenáší. Také jsme vyvrátili hypotézu, že tyto úkony nad rámec její profese neumožňují sestře poskytovat ošetřovatelskou péči zaměřenou na saturaci a uspokojování potřeb pacienta. Třetí cíl se taktéž splnil. A k němu stanovená hypotéza, že lékaři nepociťují potřebu ke změně kompetencí sester, se potvrdila. O výsledky našeho šetření již projevily zájem hlavní sestry z některých nemocnic, se kterými jsme v rámci výzkumného šetření spolupracovali. Myslíme si, že by se pomocí námi zjištěných dat dalo snížit přenášení lékařských kompetencí na sestry. Na základě těchto výsledků bychom chtěli vytvořit seznam nejčastějších kompetencí, které sestry vykonávají nad rámec svého vzdělání a poskytnout ho vrchním a staničním sestrám, které budou informovat nejen sestry ale i lékaře. Myslíme si, že si tak sestry lépe uvědomí, které kompetence mohou v rámci svého vzdělávání vykonávat a snadněji odmítnou lékařce/ři tento úkon odmítnout. A lékařky/ři si možná pak snáze uvědomění rizika spojená s delegováním jejich kompetencí na sestry.
|
|
|
Nejčastější konflikty v nemocnici z pohledu sestry ve spolupráci s lékařem
SCHAFFELHOFEROVÁ, Lucie
Udržet dobré a nekonfliktní vztahy mezi sestrou a lékařem, nemusí být při jejich dnešní značné zátěži jednoduchý úkol. Přestože sestry a lékaři mají společný cíl, kterým je co nejkvalitnější péče o pacienta, nastávají situace, kdy mezi nimi dochází ke střetům a konfliktním situacím. Dobré vztahy mezi sestrou a lékařem jsou zárukou harmonické spolupráce v celém zdravotnickém týmu, proto je potřeba konfliktům předcházet a již vzniklé umět využít ve prospěch celého týmu. Cílem naší práce bylo zjistit jaké jsou nejčastější konflikty v nemocnici z pohledu sestry ve spolupráci s lékařem a jaký vliv mají tyto konflikty na práci sestry. Ke zpracování diplomové práce byla v první časti zvolena metoda kvalitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl realizován pomocí rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo osm sester pracujících v lůžkových částech nemocničních zařízení. Na základě kvalitativního šetření jsme stanovily čtyři hypotézy, které jsme se pokusily v kvantitativním šetření verifikovat. V druhé kvantitativní části bylo pro sběr dat použito dotazníkového šetření a výzkumný vzorek tvořily též sestry z lůžkových oddělení. Sběr dat byl realizován od března do května 2009. K vyhodnocení výsledků bylo využito 175 dotazníků. Hypotézu č. 1 - Nejčastější konflikty mezi sestrou a lékařem z pohledu sestry pramení z chybné komunikace, jsme na základě výsledků šetření potvrdily. Hypotézu č. 2 - Konflikty mezi sestrou a lékařem vyplývají ze zvyšování kompetencí sester, jsme též potvrdily stejně jako hypotézu č. 3 - Konflikty mezi sestrou a lékařem vycházejí ze vzájemného nepochopení rolí. Hypotéza č. 4 - Konflikty mezi sestrou a lékařem mají negativní vliv na práci sestry, byla též potvrzena. Výsledky navíc ukázaly, že druhou nejčastěji zvolenou příčinou konfliktních situací jsou osobnostní charakteristiky lékaře, což jsme do svých hypotéz nezahrnuly. Závěrem práce jsme shrnuly doporučení pro efektivní řešení konfliktních situací. Práce by měla být podkladem pro další případný výzkum v této oblasti, ale i pro management zdravotnických zařízení, který by prostřednictvím svých pracovníků mohl tuto oblast do určité míry ovlivnit.
|
|
|
Aplikace vyhlášky č. 424/2004 Sb. v návaznosti na práci sestry ve zdravotnických zařízeních
JÍLKOVÁ, Milena
Tato diplomová práce je věnována tématu Aplikace vyhlášky č. 424/2004 Sb. v návaznosti na práci sestry ve zdravotnických zařízeních. Byly stanoveny 2 cíle. Prvním cílem je zjistit dodržování vyhlášky č. 424/2004 Sb. na odděleních (chirurgie, interna) v nemocnicích v Jihočeském kraji a druhým cílem je zjistit znalost sester o vlastních kompetencích. Teoretická část je věnována historii, vzdělávání sester, registraci, vyhlášce č. 424/2004 Sb. a zákonu č. 96/2004 Sb. Praktická část obsahuje výsledky výzkumu, 25 grafů názorně ukazuje odpovědi všeobecných sester na otázky z dotazníku. V diskuzi jsou komentovány zjištěné výsledky. Na základě výsledků mohu konstatovat, že sestry z chirurgického oddělení v 61% (52) a sestry z interního oddělení v 58% (49) označily správnou odpověď, o čem vyhláška č. 424/2004 Sb. je, ale neprokazují znalosti o vlastních kompetencích, vyplývající z této vyhlášky. Velmi často jsou sestry z chirurgie 46% (39) a sestry z interny v 31% (26) lékaři pověřovány úkoly, které nespadají do jejich kompetencí.
|
|
|
Výuka anglického jazyka ve Španělsku
HOLCOVÁ, Aneta
Cílem diplomové práce je popsat pojetí výuky anglického jazyka na španělské státní střední škole. V teoretické části je představen španělský školský systém se zvláštním zaměřením na středoškolský stupeň vzdělávání, výuku anglického jazyka a jeho cílové kompetence. Praktická část shromažďuje a hodnotí výsledky výzkumu vyučování anglického jazyka na dvou odlišných státních středních školách, které jsem získala metodou vlastního zúčastněného pozorování a vedením rozhovorů se španělskými vyučujícími. Výzkum se především soustředí na metody a techniky vyučování, hodnocení žáků a na přístup žáků k výuce anglického jazyka. Výsledky výzkumu obohacuji o vlastní kritickou analýzu.
|
|
|
Vzdělávání zaměstnanců v organizaci
Tučková, Jana ; Stříteský, Marek (vedoucí práce) ; Zikeš, Dalibor (oponent)
Diplomová práce Analýza vzdělávání zaměstnanců je v teoretické části zaměřena na popsáná základních poznatků o procesu učení a kompetenčního přístupu. V praktické části je kladena za cíl analýza vzdělávání zaměstnanců obchodních partnerů společnosti Opel Southeast Europe LLC poskytovaného společností Raytheon Training International GmbH. Na základě provedené anylýzy byly odhaleny nedostatky a navržena zlepšení.
|
|
| |
|
|
Implementace podnikového modelu kompetencí
Riegerová, Kamila ; Dvořáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kleibl, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na implementaci podnikového modelu kompetencí v maloobchodním řetězci, jehož jediným vlastníkem je německá mateřská společnost. V teoretické části jsou na základě studia literatury definovány základní pojmy, které jsou nutné k pochopení dalšího textu. Praktická část nejprve vysvětluje kulturní rozdíly mezi Čechy a Němci a těchto závěrů využívá při tvorbě samotného modelu pro Českou republiku. K dalšímu postupu jsou využity metody polostrukturovaného rozhovoru a pilotního ověřování. V jednotlivých kapitolách jsou popsány kroky, na jejichž základě je původní německý model přizpůsoben podmínkám České republiky. Dále jsou definována rizika, která mohou během fází projektu nastat a možná řešení k jejich eliminaci. Práce je zakončena doporučeními pro využití modelu v budoucnu.
|
|
|
Assessment centrum a jeho uplatnění ve firemní praxi
Špatenková, Jana ; Bedrnová, Eva (vedoucí práce) ; Cipro, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce je shrnutí teoretických poznatků a následná analýza Assessment centre -- moderního metodického postupu používaného při výběru zaměstnanců z většího počtu uchazečů. Cílem také bylo na základě výsledků navrhnout sjednocený postup při výběru zaměstnanců. Analýza zabývající se připraveností Assessment centre, jeho vlastním průběhem, posouzením kompetentnosti a odbornosti členů komise, náplní pracovní pozice, požadavky na nové pracovníky, kritérii výběru a analýzou spokojenosti účastníků s průběhem Assessment centre byla uskutečněna na dvou pracovištích Pojišťovny "XY", která přistupují k Assessment centre na pozici operátora zcela odlišně. Jako metodologický základ analýzy AC byla použita výzkumná metoda pozorování, a to pozorování volné i částečně standardizované. Spokojenost účastníků s průběhem AC byla zjišťována prostřednictvím dotazníkového šetření, písemného dotazování kandidátů.
|
|
| |
host ::
RSS.