Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 100 záznamů.  začátekpředchozí60 - 69dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Agrotechnické požadavky na zakládání porostů vybraných jednoletých a víceletých energetických rostlin
BÍNA, Martin
Cílem bakalářské práce je ověřit vliv zvolených agrotechnických postupů při pěstování vybraných jednoletých a víceletých rostlin pro energetické využití. Vybranou jednoletou rostlinou byla kukuřice setá (Zea mays L.) a sledovanou víceletou rostlinou byla ozdobnice čínská (Miscanthus x giganteus). Literární přehled je zaměřen na agrotechnické požadavky, způsoby využití a ekonomické aspekty pěstování vybraných energetických rostlin. Na základě zvolených agrotechnických postupů pak byl posuzován produkční potenciál vybraných energetických rostlin. Účelem pěstování byla tvorba fytomasy jako suroviny pro bioplynovou stanici (BPS). Byly založeny polní pokusy pro jednotlivé druhy rostlin, na jejichž základě se pak posuzovaly zvolené agrotechnické postupy.
Pěstování obilnin v ekologickém zemědělství
VESELÝ, Tomáš
V této práci byly porovnávány rozdíly mezi ekologickým, přechodným a konvenčním systémem hospodaření. Byly porovnávány výnosy zrna, množství agrotechniky a ekonomiky v jednom zvoleném podniku Farma Otročín s.r.o. V letech 2007-2014.
Porovnání různých technologií pěstování ozimé řepky
Kamanová, Vendula
Cílem této práce bylo porovnání pěstebních technologií řepky ozimé v šesti zemědělských podnicích na dvanácti porostech v bramborářské výrobní oblasti. Porovnání bylo prováděno v pěstitelské sezoně 2012--2013. O každém porostu byla vedena evidence technologických zásahů. Na podzim bylo provedeno hodnocení kvality založení porostu a stavu rostlin před zimním obdobím. Na jaře proběhla inventarizace porostu po přezimování a před sklizní následoval sběr dat pro zhodnocení výnosotvorných prvků. Po sklizni byl vyhodnocen skutečný výnos a ten následně porovnán s odhadovaným výnosem. V laboratoři byly zjištěny kvalitativní parametry. K jednotlivým pracovním operacím a materiálním vstupům byly přiřazeny náklady. Řepka byla pěstována po různých předplodinách s použitím různých odrůd, ale s různým úspěchem. Pro danou lokalitu se ukázalo, že nejvhodnější předplodinou byl ječmen ozimý. Nejvyšší výnos vykázala hybridní odrůda PR45D03. Potvrdila se důležitost vyrovnaného hnojení řepky ozimé a včasných zásahů proti škodlivým činitelům. Z porovnání pěstitelských technologií a následné kalkulace nákladů a výnosů vyplynulo, že výše zisku nezávisí na výši výnosu semene.
Makrostrukturální změny antropogenně zhutnělých půd
Bartlová, Jaroslava
V letech 2008 -- 2011 byl sledován vliv různých agrotechnických opatření na makrostrukturální změny ornice a podorničí. Makrostruktura byla posuzována podle schopnosti půdních agregátů odolávat rozplavení. Byly založeny tři varianty zpracování půdy: orba do hloubky 0,22 m, hloubkové podrývání do 0,35 -- 0,40 m, a mělké zpracování půdy do hloubky 0,15 m. Pro sledování byly vybrány tři lokality v různých výrobních oblastech (lokalita Unčovice v řepařské výrobní oblasti, lokalita Hrušovany nad Jevišovkou v kukuřičné výrobní oblasti a lokalita Lesonice v bramborářské výrobní oblasti), s odlišnými půdními a klimatickými podmínkami. Na lokalitách byly pěstovány plodiny v rámci osevního postupu: řepka ozimá (Brassica napus L.), pšenice ozimá (Triticum aestivum L.), kukuřice na siláž či zrno (Zea mays) a pšenice ozimá či jarní (Triticum aestivum L.) a ječmen jarní (Hordeum vulgare). Nejlepší vodostálost půdních agregátů byla zjištěna na lokalitě Hrušovany nad Jevišovkou a nejhorší na lokalitě v Lesonicích, což odpovídá půdním podmínkám na této lokalitě. Na lokalitách Hrušovany nad Jevišovkou a Lesonice byl prokázán významný pozitivní vliv bezorebných variant. V Unčovicích byly zjištěny nejlepší hodnoty vodostálosti půdních agregátů u varianty orané, ale zjištěný rozdíl nebyl statisticky průkazný. Také byl zjištěn vliv termínu odběru vzorků na vodostálost půdních agregátů. Z dosažených výsledků byla navržena klasifikační stupnice kvality struktury podle procentického zastoupení vodostálosti půdních agregátů. Současně se projevil pozitivní vliv minimalizace a hloubkového podrývání půdy na výnosy sledovaných plodin, zejména u kukuřice a pšenice ozimé.
Pěstování lnu setého (\kur{Linum usitatissimum} L.) a jeho potravinářské a nepotravinářské využití
JAKŠOVÁ, Marie
V historii lidstva je len veden jako jedna z nejstarších kulturních plodin. Jeho blahodárné účinky a široké spektrum využití znali již staří Egypťané. V roce 650 př. Kr. Hippokrates lněné semínko používá v léčbě. Lněné semínko je modře kvetoucí plodina a pěstuje se především v chladnějších oblastech světa. Využitelnost lnu spočívá především v produkci stonku a semene. Cílem mé bakalářské práce bylo vypracovat literární rešerši na technologii pěstování lnu a jeho potravinářské a nepotravinářské využití. Ve své bakalářské práci se věnuji historii lnu, botanické charakteristice a morfologii rostliny, nárokům na prostředí, odrůdám, hubení škůdců a plevelů, ochraně proti chorobám, agrotechnice a hnojení. Dále se zde věnuji způsobu sklizně a technice rosení, posklizňové úpravě, kvalitě produktu a také potravinářskému a nepotravinářskému využití.
Pěstování cukrové řepy (Beta vulgaris var. altissima) a její využití
HAŠKOVCOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá pěstováním cukrové řepy a jejím potravinářským a nepotravinářským využitím. První částí bakalářské práce je obecná část, která pojednává o tom, odkud cukrovka pochází, její botanice, agrotechnice, hnojení, založení porostu, regulaci chorob a škůdců, regulaci zaplevelení, sklizni a jejím uskladnění. Dále jsou v této části uvedeny informace o chemicko-technologickém složení bulvy, odbytu bulev a jejím využití v potravinářství či nepotravinářství. V závěru bakalářské práce jsou pak shrnuty základní údaje o cukrové řepě.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 100 záznamů.   začátekpředchozí60 - 69dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.