|
|
Vývoj osobnosti všeobecné sestry - srovnání současnosti a doby nedávno minulé
Kvasničáková, Jana ; Štefančíková, Mariana (vedoucí práce) ; Gigalová, Veronika (oponent)
Autor: Jana Kvasničáková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Vývoj osobnosti všeobecné sestry - srovnání současnosti a doby nedávno minulé Vedoucí práce: PhDr. Mariana Štefančíková, Ph.D. Počet stran: 159 Počet příloh: 8 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: ošetřovatelství, vzdělávání sester, zdravotní sestra, profese, teorie motivace, kvalitativní výzkum Tato bakalářská práce se zabývá sesterskou profesí v naší zemi od historie po současnost. V teoretické části je zaměřena na vývoj ošetřovatelství, sesterské profese a vzdělávání zdravotních sester, sleduje nároky tohoto povolání, zahrnuje teorii motivace a demotivace. Je zde popsána osobnost zdravotní sestry, její role a kompetence. Empirická část je provedena pomocí kvalitativního výzkumu, ve kterém jsou dotazovány dvě skupiny sester. První skupina jsou sestry starší, pracující již za dob socialismu, druhou skupinou jsou mladší sestry, které nastoupily do svého zaměstnání kolem r. 2005. Každá tato skupina je složena ze čtyř respondentek. Šetření mapuje názory na sesterské povolání, jeho vývoj, změny a dopad náročnosti této profese na osobní a rodinný život.
|
|
|
Pohled kvalifikovaných sester na studentky oboru všeobecná sestra v kontextu odborné klinické praxe
Kovaříčková, Jolana ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Di Cara, Veronika (oponent)
Východiska - uvedení do problému: Nezastupitelnou úlohu v přípravě studentů na budoucí povolání mají všeobecné sestry, které provází budoucí kolegy při nauce ošetřovatelských postupů a při osvojování si role všeobecné sestry. Formulace cílů a výzkumných otázek: Základním výzkumným cílem (ZVO) je pohled a očekávání kvalifikovaných sester na studenty ošetřovatelství v rámci klinické odborné praxe. Na podkladě ZVO jsou stanoveny dílčí výzkumné cíle a otázky, které: mapují využívané strategie sester, pomocí nichž zapojují studenty do denního provozu klinického oddělení; identifikují způsoby a oblasti, kterými sestry hodnotí studenty; analyzují názor sester na samostatnost studentů oboru všeobecná sestra; hodnotí reakce sester na inovace, které jsou součástí výuky studentů a jsou vnášeny do klinické praxe; analyzují kompetence a charakteristiky, které sestry předpokládají pro jejich ideál "dobré sestry". Popis pužitých metod: Výzkum byl proveden na základě kvalitativního přístupu. Sběr dat byl realizován metodou focus group. Výzkumný vzorek vznikl na základě kombinace účelového a prostého náhodného výběru pomocí metody sněhové koule. Pomocí obsahové analýzy metodou otevřeného kódování vznikly základní kategorie a subkategorie. Hlavní výsledky: Kategorie zabývající se výukovými strategiemi,...
|
|
|
Odběr krve včera a dnes
STOLARIKOVÁ, Pavlína
Odběr krve je dnes zcela běžným výkonem, zejména u sester. Sestry se s odběry krve setkávají téměř každý den své služby. Jedná se o výkon důležitý především pro lékaře, kteří na základě laboratorních výsledků mohou diagnostikovat patologické stavy a následně indikovat vhodnou léčbu. Tato bakalářská práce s názvem Odběr krve včera a dnes je zpracována jako práce teoretická. Dle názvu práce je zřejmé, že je zaměřena zejména na odběr krve a ostatní problematiku s ním spojenou. Cílem této práce je zanalyzovat pomocí dostupných zdrojů vývoj a s ním spojené změny týkající se výkonu odběru krve. Konkrétně je cílem analyzovat, jak se změnil samotný postup a používané pomůcky k odběru krve. Práce je zpracována pomocí analýzy dostupných primárních a sekundárních zdrojů historických i současných dat. Odběr krve souvisí samozřejmě s krví, jejíž fyziologie je v práci popsána. S postupem odběru krve souvisí i laboratorní vyšetření, které je v této práci také zmíněno. Cílem je zanalyzovat zdroje popisující vývoj odběru krve a k němu používaných pomůcek. V práci je zmíněna i tématika transfuzního lékařství a vzdělávání sester, jež úzce souvisí s výkonem odběru krve v rámci kompetencí sestry, jejichž podoba se v průběhu let změnila. Práce byla zpracována pomocí dostupných českých i zahraničních literárních zdrojů, databází a článků z odborných periodik. Byl vypracován ucelený teoretický podklad, který lze použít v praxi zejména jako studijní a informační materiál pro odbornou i laickou společnost. Na základě analýzy zdrojů bylo zjištěno, že odběr krve se změnil jak v průběhu vývoje samotného ošetřovatelství a lékařství, tak díky mnoha průmyslovým, technickým a politickým vlivům.
|
|
|
Faktory ovlivňující přístup ošetřujících v péči orientované na pacienta
WALDSBERGEROVÁ, Marcela
Předkládaná diplomová práce je členěna na část teoretickou a část empirickou. Úvodní část teoretické diplomové práce poskytuje krátké nahlédnutí do historického exkurzu péče zaměřené na pacienta a zabývá se současnými tendencemi oboru Ošetřovatelství. Teoretická část práce je dále členěna do tří klíčových oblastí, které determinují ošetřovatelskou péči. První jsou objektivní faktory, tj. systém péče o zdraví. Druhou oblastí poukazujeme na faktory spojené s přímým poskytováním ošetřovatelské péče. Třetí oblast je soustředěna na roli pacienta a jeho okolí. Empirická část přináší názory všeobecných sester na faktory, které dle jejich zkušeností ovlivňují přístup ošetřujících v péči orientované na pacienta. Cíl práce: Cílem práce bylo zmapovat faktory ovlivňující péči orientovanou na pacienta ze strany ošetřujících i managementu z různých zdravotnických zařízení.Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořilo 11 respondentek, všeobecných sester, ve věkovém rozmezí od 24 do 58 roků. Respondentky se lišily pracovním zařazením, stupněm vzdělání, specializací i místem zaměstnání. Jednalo se o 6 všeobecných sester (směnných sester), 4 staniční a 1 vrchní sestru. Určující pro velikost výzkumného souboru byla ochota ke spolupráci a saturace odpovědí. Způsob dosažení cíle: Pro dosažení cíle práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu, k jehož výběru vedlo fenomenologické zaměření práce. Sběr dat se uskutečnil technikou polostrukturovaných rozhovorů. Takto získané poznatky byly dále kategorizovány a konfrontovány s literaturou tak, aby odpověděly na výzkumné otázky. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplývá, že ošetřovatelská péče je složitý fenomén. Jedním z mnoha důvodů jsou nová medicínsko-právní východiska, která jsou odklonem od paternalistického pojetí péče k právu pacienta na sebeurčení. Avšak princip solidarity, na kterém je systém péče o zdraví v ČR založen, určitý paternalismus naopak podmiňuje, což v některých případech negativně ovlivňuje vzájemný vztah pacienta a ošetřujícího personálu. Sestry se shodovaly v chápání pojmu PCC, avšak jeho koncept znala pouze jedna respondentka. Možnost PCC realizovat je ztěžována širší škálou faktorů. Největší překážku viděly respondentky v nedostatku personálu a z toho plynoucího časového stresu. Neméně důležitým omezením se jevila i nadměrná administrativa, nenávaznost péče, ale i rutinní přístup některých ošetřujících. Hodnocení vzájemné spolupráce mezi sestrami u lůžka a sestrami ve vedoucích funkcích se lišily. Sestry, které pracují u lůžka, uváděly určitý problém ve spolupráci se svými nadřízenými a v nedostatečném ocenění jejich práce. U sester v managerské funkci jsou zjevné systémové překážky a nekoncepčnost. V otázce spolupráce s rodinou pacienta byla patrná rozdílnost názorů na míru spolupráce i nejistota, jak ji uskutečnit. Z výzkumného šetření dále vyplývá, že neustálé změny v koncepci vzdělávání sester nepřispívají k příznivému vyřešení dané problematiky. Samotná práce sestry se v nynější době často posouvá z aspektu povolání do role pouhého zaměstnání, jak uváděla část respondentek. Závěr: Zjištěné problémy v systému zdravotní péče naznačují, že je to širší škála faktorů, které ovlivňují přístup ošetřujících k pacientovi. Multidimenzionální koncepce péče zaměřené na pacienta a příklady z našeho systému zdravotní péče ilustrují, jak mohou klinické, strukturální a interpersonální faktory společně ovlivňovat přístup ošetřujících. Koncept PCC má umožnit jakémukoli poskytovateli péče určovat způsoby, jak tuto péči lépe integrovat a jak motivovat ošetřující k její realizaci.
|
|
|
Vývoj ošetřovatelské péče o nemocné s duševní poruchou: srovnání Česko - Finsko.
FILIPOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce je zaměřená na historii ošetřovatelské péče o duševně nemocné v Česku a Finsku. Je psána chronologicky od starověku po dnešní dobu. V celé práci je shrnut vývoj ošetřovatelství o duševně nemocné, systém péče a vzdělávání sester pro psychiatrii v Česku a Finsku. Cílem je zmapování vývoje ošetřovatelské péče o nemocné s duševní poruchou. Práce se zabývá systémem péče o duševní zdraví a o vzdělávání ošetřovatelského personálu v těchto zemích. Bakalářská práce je teoretická. Pro zpracování bylo nezbytné navštívit Archiv hlavního města Prahy a Národní archiv pro získání historických pramenů. Dalšími důležitými zdroji použitými v této práci byly odborná literatura, literatura zabývající se danou problematikou v současnosti a historické knihy. O duševních nemocech si dříve lidé mysleli, že za ně mohou přírodní jevy. Ve starověku byly zřizovány chrámy pro duševně nemocné. V této době měl velký význam řecký lékař a filozof Hippokrates. Středověk považoval duševní chorobu za posednutí zlými duchy, proto léčba spočívala hlavně v izolaci. V novověku se začaly stavět první ústavy pro choromyslné. Ve dvacátém století psychiatrii ovlivnil Sigmund Freud svou teorií o vzniku duševních chorob. Zlomem této doby bylo také používání šokové léčby a objevení psychofarmak. Psychiatrie se zabývá vývojem a upevňováním mentálního zdraví a jeho prevencí. Česká republika má v oblasti psychiatrie systém vzájemně propojených služeb, jako je psychiatrická ambulance, klinicko-psychologická ambulance, lůžkové zařízení a komunitní péče. Psychiatrie u nás je nedostatečně financována, péče je neuspokojivá a rozvoj opožděn oproti jiným zemím Evropské unie. Strategie reformy psychiatrické péče u nás má za cíl zvýšení kvality života osob s duševním onemocněním. Současným stavem je přetíženost ambulantních psychiatrů a materiálně i technicky zastaralé vybavení psychiatrických nemocnic. Naše psychiatrická péče má spíše institucionální charakter, neboť se nepodařilo systémově rozvinout komunitní psychiatrii. Perspektivou je však poměrně hustá síť psychiatrických a klinicko-psychologických ambulancí, což by mohlo napomoci v přesouvání těžiště péče z lůžkového zařízení do přirozeného prostředí klienta. Reforma bude mít také snahu o vylepšení vzdělávání sester pro psychiatrii. Dle české legislativy není podmínkou specializovaná způsobilost pro práci sestry na psychiatrii. Sestry by měly mít nejlépe vysokoškolské vzdělání, které umožňuje získání potřebných vědomostí pro výkon povolání. Jsou stanoveny i kompetence. Finsko má systém zdravotní péče založený na daních. Důležitá jsou zdravotnická centra poskytující prevenci, lékařské prohlídky a screeningy. Specializovaná péče je poskytována v nemocničních zařízeních. Dříve převažovala spíše institucionální péče, dnes jsou však ambulantní a komunitní služby velice rozšířenou službou. Psychiatrické léčebny byly zrušeny a zůstala pouze psychiatrická oddělení všeobecných nemocnic. Vzdělávání sester ve Finsku probíhá na univerzitách aplikovaných věd. Role sestry je podpora zdraví, předcházení nemocem a rehabilitace. Sestra ve Finsku je nezávislá a odpovědná za rozhodnutí učiněná během dne, což také podporuje etický kodex sester, který je poslední kapitolou práce. Cílem práce je zmapování vývoje ošetřovatelské péče o nemocné s duševní poruchou. Jedním z velkých poznatků je výrazný vývoj psychiatrie, kdy v každé době bylo na psychiatrii pohlíženo z jiné perspektivy. Práce může sloužit jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů nebo pro odborné pracovníky, ale i pro zájemce o historii ošetřovatelské péče o pacienty s duševní nemocí.
|
|
|
Celoživotní vzdělávání sester pracujících na JIP
KÖHLEROVÁ, Andrea
V naší práci jsme se zabývali celoživotním vzděláním sester pracujících na JIP. Cílem bylo zjistit specifika celoživotního vzdělávání sester na tomto oddělení. Práce je rozdělena do dvou částí, a to část teoretickou a výzkumnou. V teoretické části jsme zmínili počátky ošetřovatelství, ale více jsme se zaměřili na vzdělání sester, které v současné době potřebují pro svoji práci a zároveň možnosti dalšího vzdělávání, díky kterému mohou získat potřebnou specializaci pro práci na jednotce intenzivní péče. Ke zpracování empirické části jsme zvolili metodiku kvantitativního šetření, technikou sběru dat byl dotazník. Pro výzkumnou část jsme zvolili tři základní hypotézy: sestry pracující na JIP mají potřebu celoživotního vzdělávání; sestry pracující na JIP mají potřebu dalšího vzdělávání; sestry pracující na JIP mají motivaci k dalšímu vzdělávání. Dotazníky byly rozdány sestrám pracujícím na jednotce intenzivní péče v jedné nemocnici v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Rozdala jsem celkem 100 dotazníků, ale pouze 66 se mi jich vrátilo vyplněných. Tyto dotazníky tvořily výzkumnou část. Díky tomuto výzkumu jsme zjistili, že většina sester si myslí, že celoživotní vzdělávání má smysl, mají potřebu se dále vzdělávat i po zrušení kreditního systému, mají podporu od zaměstnavatele, ale přece jim chybí dostatečná motivace k dalšímu vzdělávání. Většina sester by se dále vzdělávala například za cílem lepšího finančního ohodnocení nebo možnosti kariérního růstu.
|
|
|
Pohled studentů oboru Všeobecná sestra na praktickou výuku na vybraných odděleních.
CANDROVÁ, Eliška
Ošetřovatelská péče na začátku 21. století prošla a neustále prochází významnými změnami. Tyto změny souvisí se vstupem České republiky do Evropské unie, kdy dochází k transformaci zdravotnictví a zvyšují se nároky na profesionální přípravu všeobecných sester. Kvůli nezastupitelnému místu všeobecných sester ve zdravotnickém systému, je nezbytné jim vytvořit takové podmínky pro vzdělání, kterými budou naplňovat všechny požadavky profesní přípravy. Porozuměním postojů studentů v této oblasti může napomoci v plánování praktické výuky a může rovněž odhalit jak silné tak i slabé stránky odborné praktické výuky na vybraných odděleních. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jakým způsobem vnímají studenti oboru Všeobecná sestra odbornou praktickou výuku na vybraných odděleních, a které kategorie ve svých esejích nejčastěji uvádějí. V návaznosti na stanovené cíle byla stanovena hypotéza a tři výzkumné otázky. Pro empirickou část diplomové práce byla využita výzkumná metoda obsahová analýza dat, ve které byl uplatněn kvantitativní a kvalitativní přístup. V rámci kvantitativní obsahové analýzy dat byla zvolena technika frekvenční analýzy a pro dosažení hlubšího významu obsahové struktury textu byla zvolena kvalitativní obsahová analýza dat, kde byla využita technika valenční analýzy. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že odbornou praktickou výuku významným způsobem ovlivňuje ošetřovatelský personál, možnost naučit se odborné výkony, přínos odborné praktické výuky, sestra mentorka, pacienti/klienti, komunikace na pracovišti, možnost práce s dokumentací a účast na vizitách a počet studentů na praxi. Další faktory, které ovlivňují odbornou praktickou výuku studentů, jsou obavy a strach, stres a psychická náročnost práce všeobecné sestry, dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče, supervize a syndrom vyhoření. Diplomová práce může napomoci ke zkvalitnění a plánování praktické výuky v bakalářském studijním oboru Všeobecná sestra a jako cenná zpětná vazba studentům. Dále může být využita jako podklad pro zpracování odborného článku a pro potřeby dalších výzkumných šetření.
|
|
|
Vývoj osobnosti všeobecné sestry - srovnání současnosti a doby nedávno minulé
Kvasničáková, Jana ; Štefančíková, Mariana (vedoucí práce) ; Gigalová, Veronika (oponent)
Autor: Jana Kvasničáková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Vývoj osobnosti všeobecné sestry - srovnání současnosti a doby nedávno minulé Vedoucí práce: PhDr. Mariana Štefančíková, Ph.D. Počet stran: 159 Počet příloh: 8 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: ošetřovatelství, vzdělávání sester, zdravotní sestra, profese, teorie motivace, kvalitativní výzkum Tato bakalářská práce se zabývá sesterskou profesí v naší zemi od historie po současnost. V teoretické části je zaměřena na vývoj ošetřovatelství, sesterské profese a vzdělávání zdravotních sester, sleduje nároky tohoto povolání, zahrnuje teorii motivace a demotivace. Je zde popsána osobnost zdravotní sestry, její role a kompetence. Empirická část je provedena pomocí kvalitativního výzkumu, ve kterém jsou dotazovány dvě skupiny sester. První skupina jsou sestry starší, pracující již za dob socialismu, druhou skupinou jsou mladší sestry, které nastoupily do svého zaměstnání kolem r. 2005. Každá tato skupina je složena ze čtyř respondentek. Šetření mapuje názory na sesterské povolání, jeho vývoj, změny a dopad náročnosti této profese na osobní a rodinný život.
|
|
|
Pohled kvalifikovaných sester na studentky oboru všeobecná sestra v kontextu odborné klinické praxe
Kovaříčková, Jolana ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Di Cara, Veronika (oponent)
Východiska - uvedení do problému: Nezastupitelnou úlohu v přípravě studentů na budoucí povolání mají všeobecné sestry, které provází budoucí kolegy při nauce ošetřovatelských postupů a při osvojování si role všeobecné sestry. Formulace cílů a výzkumných otázek: Základním výzkumným cílem (ZVO) je pohled a očekávání kvalifikovaných sester na studenty ošetřovatelství v rámci klinické odborné praxe. Na podkladě ZVO jsou stanoveny dílčí výzkumné cíle a otázky, které: mapují využívané strategie sester, pomocí nichž zapojují studenty do denního provozu klinického oddělení; identifikují způsoby a oblasti, kterými sestry hodnotí studenty; analyzují názor sester na samostatnost studentů oboru všeobecná sestra; hodnotí reakce sester na inovace, které jsou součástí výuky studentů a jsou vnášeny do klinické praxe; analyzují kompetence a charakteristiky, které sestry předpokládají pro jejich ideál "dobré sestry". Popis pužitých metod: Výzkum byl proveden na základě kvalitativního přístupu. Sběr dat byl realizován metodou focus group. Výzkumný vzorek vznikl na základě kombinace účelového a prostého náhodného výběru pomocí metody sněhové koule. Pomocí obsahové analýzy metodou otevřeného kódování vznikly základní kategorie a subkategorie. Hlavní výsledky: Kategorie zabývající se výukovými strategiemi,...
|
|
|
Informační technologie ve vzdělávání sester
ŠKVOROVÁ, Denisa
Diplomová práce na téma Informační technologie ve vzdělávání sester se v teoretické části věnuje vymezení historie vzdělávání sester a stanovuje rozdíly se vzděláním současnosti, také poukazuje na legislativní normy spojené se vzděláváním sester. Dále pak popisuje vzdělávací proces a vymezuje pojmy spojené s online vzděláváním a e-learningem. V rámci výzkumné části práce byly stanoveny dva cíle a dvě hypotézy. Prvním cílem bylo zjistit využití online vzdělávání u všeobecných sester. Druhým cílem pak bylo zjistit využití e-learningu studenty denní i kombinované formy. Pro naplněný těchto cílů byly proto stanoveny dvě hypotézy, a to H1: Sestry s vysokoškolským vzděláním využívají online výuku více, než sestry bez vysokoškolského vzdělání a také H2: Studenti z kombinované formy studia využívají e-learning více, než studenti prezenční formy studia. Hypotézy byly stanoveny pro testování chí kvadrát testem a jsou v práci uvedeny včetně alternativní a nulové hypotézy. Data pro kvantitativní výzkum této diplomové práce byla získána prostřednictvím dvou nestandardizovaných dotazníků. První dotazník byl zaměřen na využití e-learningu u studentů denní i kombinované formy studia a druhý byl sestaven za účelem zjištění využití online vzdělávání u sester. Oba sestavené dotazníky byly strukturované a obsahovaly otevřené i uzavřené otázky. Dotazníkové šetření bylo anonymní. Respondenti byli osloveni v rámci celé České republiky. Jednalo se o záměrný výběr. První dotazník obsahoval 29 otázek a návratnost činila 387 dotazníků, z toho 4 dotazníky byly vyřazeny z důvodu neúplného či nesprávného vyplnění. Druhý dotazník obsahoval 31 otázek, návratnost činila 246 dotazníků, z toho 6 dotazníků bylo vyřazeno z důvodu neúplného či nesprávného vyplnění. Kvantitativní výzkumné šetření probíhalo v období od března do dubna 2017. Oba dotazníky byly distribuovány pouze v elektronické podobě prostřednictvím sociálních sítí v sesterských a zdravotnických skupinách a spolcích. Výzkumné šetření potvrdilo hypotézu, že studenti využívají e-learning pro vzdělávání, a konkrétně studenti z kombinované formy studia jej využívají více než z prezenčního studia. Sestry online výuku příliš nevyužívají, avšak vysokoškolsky vzdělané sestry ji využívají více než středoškolsky vzdělané. Mezi bariéry vzdělávání řadí obě skupiny respondentů nejčastěji stejné položky, a to nedostatek času, nedostatek motivace a nedostatek kurzů, které by respondenty zajímaly. U přínosnosti e-learningu a online vzdělávání oproti klasickým formám vzdělávání se obě skupiny shodují na kladných hodnotách souhlasu s přínosem. V oblasti pozitivních stránek těchto forem vzdělávání se opět obě skupiny shodují na nízké finanční náročnosti obou forem, výhody dostupnosti z domova a možnosti výběru tématu dle sebe. Skupiny se shodují i u limitů zkoumaných forem vzdělávání zmiňují zejména zaměření kurzů na teorii a nemožnost vyzkoušení poznatků v praxi.
|
host ::
RSS.