|
|
Možnosti využití vybraných druhů entomopatogenních hub v biologické ochraně rostlin proti modelovým druhům škůdců hospodářských plodin
KONOPICKÁ, Jana
Dizertační práce je zaměřená na problematiku entomopatogenních hub, které se mohou využívat v biologické ochraně rostlin. Dizertační práce je sestavena ze dvou hlavních částí: 1) podrobné literární rešerše a 2) pěti podkapitol experimentální části a výsledků, které obsahují originální publikace s výsledky vlastní výzkumné práce. První studie byla zaměřena na izolaci a identifikaci nových kmenů entomopatogenních hub z půdních vzorků z České republiky a Izraele a zkoumala se také účinnost proti roztoči Rhizoglyphus robini. Celkem bylo z půdních vzorků z obou zemí vyizolováno 5 rodů entomopatogenních hub (Metarhizium sp., Beauveria sp., Isaria sp., Lecanicilium sp. a Purpureocillium sp.). Nejfrekventovanější byl rod Metarhizium sp. a to zejména na lokalitách v České republice. Nejvyšší účinnost proti roztoči Rhizoglyphus robini byla zjištěna u kmenů Metarhizium anisopliae izolovaných z půdních vzorků z České republiky a u kmene Metarhizium indigoticum z Izraele. Mortalita po 4. dnech biotestu byla téměř 100 %. Druhá studie se zabývala účinností entomopatogenní houby Isaria fumosorosea CCM 8367 proti zavíječi zimostrázovému (Cydalima perspectalis). Houbová infekce byla pozorována většinou u kukel. Nicméně mortalita nepřesáhla 60 %, což naznačuje velmi nízkou citlivost zavíječe zimostrázového k houbě Isaria fumosorosea CCM 8367. Ve třetí podkapitole se řešila problematika závažného škůdce brambor mandelinky bramborové. Nejprve byly provedeny laboratorní experimenty, kde se vybral virulentní kmen Beauveria bassiana BBA 08 proti tomuto škůdci, který byl následně použit v dalších experimentech. Tento kmen byl testován proti dospělcům mandelinky bramborové v květináčových pokusech a polních podmínkách. Houba byla aplikována samostatně a v kombinaci s entomopatogenními hlísticemi. Ve všech experimentech houba snížila počty dospělců mandelinky bramborové, v terénní aplikaci až o 30 % v porovnání s kontrolou. Čtvrtá studie se věnovala záměrnému obohacení půdního výsevního substrátu entomopatogenní houbou Isaria fumosorosea CCM 8367 pro zvýšení supresivity. Výsledky ukázaly, že při 20 °C houba úspěšně kolonizovala půdní substrát a přetrvávala v něm více jak 6 měsíců i když se průměrná koncentrace mírně snížila z 5,89×104 na 2,76×104 spor na mililitr substrátu během experimentu. Poslední studie testovala efektivitu přenosu entomopatogenní houby Isaria fumosorosea CCM 8367 pomocí entomopatogenních hlístic druhu Steinernema feltiae a Heterorhabditis bacteriophora. Výsledky naší studie poprvé ukázaly, že šíření konidií i blastospor Isaria fumosorosea je významně posíleno přítomností entomopatogenních hlístic.
|
|
|
Monitoring výskytu a charakterizace entomopatogenních hub přirozeně asociovaných s populacemi lýkožrouta smrkového\kur{Ips tzpographus} L. (Coleoptera, Scolytidae) ve smrčinách NP a CHKO Šumava
PEJSAROVÁ, Hana
Využití entomopatogenních organismů je jednou z možností biologické ochrany rostlin, která se v dnešní době preferuje před ochranou chemickou. Na poli vědeckého výzkumu se zájem o tyto organismy v posledních letech výrazně zvýšil, zvláště z toho důvodu, že se s jejich použitím můžeme vyhnout zvyšování dávek chemických látek, na které si škodlivé organismy po určité době vypěstují rezistenci. V každém ekosystému se nacházejí škodliví činitelé a jejich přirození nepřátelé. Monitoringem v NP a CHKO Šumava jsme chtěli prokázat výskyt entomopatogenních druhů hub, tedy přirozených nepřátel hmyzu. Konkrétním škodlivým činitelem pro nás byl lýkožrout smrkový. Pomocí lokalizace výskytu entomopatogenních hub byly získány kmeny několika druhů (Beauveria spp., Isaria spp., Metarhizium spp., Lecanicillium spp.), se kterými byly prováděny pokusy, určující jejich entomopatogenní potenciál. Hodnocení kmenů bylo prováděno stanovením radiálního růstu a výtěžnosti spor kmenů těchto entomopatogenních hub. Kmeny byly po provedených testováních převedeny do formy alginátových pelet a uloženy do mykologické sbírky na katedře rostlinné výroby pro účely dalšího zkoumání. Z monitoringu a následných pokusů jsme získali cenné informace o běžném výskytu hub v prostředí a taktéž údaje o předpokladech pro využití pro integrovanou ochranu rostlin. Pro další výzkum byly použity nalezené kmeny houby Beauveria bassiana, která podle nálezů platila za nejvíce patogenní houbu vůči lýkožroutu smrkovému a její nejvíce produktivní kmeny ( NP 0030, NP 0052) byly doporučili právě pro použití v biologickém boji proti lýkožroutu smrkovému. Zbylé nalezené druhy entomopatogenních hub jsou předmětem dalšího zkoumání na katedře rostlinné výroby Jihočeské univerzity.
|
|
|
Využití entomopatogenních hub v biologické ochraně proti molici bavlníkové \kur{Bemisia tabaci}
ŘEHOŘOVÁ, Markéta
Práce se zaměřuje na zjišťování účinnosti vybraných druhů a kmenů entomopatogenních hub na synchronizovanou populaci molice bavlníkové (Bemisia tabaci) za optimálních i suboptimálních podmínek. V pokusech byly použity následující druhy entomopatogenních hub: Aschersonia aleyrodis, Lecanicillium lecanii (dříve Verticillium lecanii), Isaria fumosorosea (dříve Paecilomyces fumosoroseus) a Bauveria bassiana. U výše uvedených hub byla zjišťována mortalita v populaci po 7, 14 a 21 dnech. Pokusy byly prováděny za stejných podmínek (teplota, vlhkost) tak, aby jednotlivé výsledky mohly být navzájem porovnávány. U Isaria fumosorosea byl založen pokus i v suboptimálních podmínkách, díky čemuž bylo možné srovnat účinnost této významné houby jak v podmínkách optimálních (relativní vzdušná vlhkost 95-100 %, teplota 25{$\pm$}1°C), tak i suboptimálních (relativní vzdušná vlhkost pod 75 %, teplota 25{$\pm$}1°C). Větší pozornost byla také věnována A. aleyroides, jedné z nejvýznamnějších hub, jež je důležitým článkem v boji proti molicím (Aleyrodidae).
|
|
|
Využití makroorganismů a mikroorganismů v biologické ochraně rostlin proti molicím
ŽÁKOVÁ, Erika
Molice patří mezi významné skleníkové škůdce, kteří mohou způsobovat nemalé škody na pěstovaných plodinách. Jejich škodlivost spočívá v tom, že vysávají z rostlin šťávu a produkují medovici, na které se usazují a poté rostou saprotrofní černě, které snižují asimilační plochu listů. Nejzávažnější škodlivost molic je přisuzována přenosem rostlinných virů. Nejvýznamnějšími zástupci molic, které se běžně ve skleníku vyskytují, jsou molice skleníková Trialeurodes vaporariorum a molice bavlníková Bemisia tabaci. Pro regulaci populací molic ve skleníku se používá sezóně inokulativní strategie biologické ochrany rostlin, kdy je cílem okamžité překrytí tohoto škůdce správnou volbou přirozených nepřátel. V regulaci populace molic ve skleníku přispívá biologická ochrana rostlin, a to konkrétně využívání přirozených nepřátel na bázi makroorganismů a mikroorganismů. Mezi makroorganismy jsou řazeny parazitoidi a predátoři molic. Nejvýznamnějšími komerčně používanými parazitoidy molic jsou dravé vosičky Encarsia formosa, Eretmocerus eremicus a E. mundus. Predátory využívanými záměrně v biologické ochraně rostlin jsou dravá ploštice Macrolophus caliginosus, dravé slunéčko Delphastus catalinae a dravý roztoč Amlyseius swirskii. Parazitické vosičky jsou úzce specializované na oba druhy molic, zatímco predátoři jsou polyfágní druhy, které se mohou živit na více druhů škůdců. Proti molicím se v zahraničí využívají i biopreparáty na bázi entomopatogenních hub. Nejvýznamnějšími druhy jsou Aschersonia aleyrodis, Isaria fumosorosea, Beauveria bassiana a Lecanicillim muscarium. Pro efektivní použití těchto bioagens je důležité mít znalosti nejen o škůdci samotném, ale mít znalosti interakce škůdce - přirozený nepřítel - hostitelská rostlina. Důležité je tedy provádět kvalitní monitoring molic ve skleníku, aby použití přirozených nepřátel bylo rentabilní.
|
|
|
Vzájemná kompatibilita entomopatogenní houby \kur{Isaria fumosorosea \kur{}} s dalšími druhy entomopatogenních hub
OUŠKOVÁ, Šárka
Tato diplomová práce je zaměřena na hodnocení kompatibility entomopatogenní houby I. fumosorosea s vybranými druhy entomopatogenních a mykoparazitických hub v různých teplotách. Z druhů vláknitých hub byly vybrány kmeny druhů B. bassiana, M. anisopliae, L. muscarium, C. minitans a C. rosea f. catenulata. Bylo zjištěno, že kombinace houby I. fumosorosea s druhem L. muscarium se v prostředí nijak neomezují při všech testovaných teplotách (15, 23 a 25 °C). U ostatních druhů bylo prokázáno určité ovlivnění růstu a produkce spor v kombinaci s houbou I. fumosorosea. Při testování účinnosti vybraných druhů vláknitých hub na larvách T. molitor, vykázaly nejvyšší účinnost druhy I. fumosorosea, B. bassiana a M. anisopliae. Nejmenší účinnost vykazoval druh L. muscarium. U mykoparazitické houby C. rosea f. catenulata nebyla zaznamenána přímá účinnost na larvách T. molitor. U tohoto druhu bylo zjištěno, že není schopen infikovat zdravé jedince, ale napadá oslabené jedince nebo roste saprotrofně na mrtvých jedincích.
|
|
|
Účinnost entomopatogenní houby \kur{Metarhizium anisopliae} na vybrané druhy hostitelů
KONOPICKÁ, Jana
Entomopatogenní houba \kur{Metarhizium anisopliae} patří mezi nejrozšířenější druhy využívané v biologické ochraně rostlin. Práce se zaměřuje na účinnost původních a kontinuálně pasážovaných kmenů \kur{M. anisopliae} přes živné substráty a různá vývojová stádia potemníka moučného \kur{(Tenebrio molitor)}. U původních a kontinuálně pasážovaných kmenů byl také posuzován růst a výtěžnost spor při rozdílných teplotách kultivace. V této práci byla dále zkoumána účinnost původních kmenů \kur{M. anisopliae} na vybrané hospodářsky významné škůdce. Kmeny byly v laboratorních podmínkách testovány na populacích dospělců blýskáčka řepkového \kur{(Meligethes aeneus)} a krytonosce šešulového \kur{(Ceutorhynchus obstrictus)} a na vajíčkách mandelinky bramborové \kur{(Leptinotarsa decemlineata)}. Na vajíčkách mandelinky bramborové byly testovány i další významné entomopatogenní houby.
|
|
|
Potvrzení výskytu \kur{Beauveria caledonica} v NP Šumava pomocí metod molekulárních markerů
BINDER, Richard
Biologická ochrana rostlin proti hmyzím škůdcům představuje významnou alternativu vůči ochraně chemické. Jedna z velmi významných skupin, použitelných v biologické ochraně rostlin proti hmyzím škůdcům jsou entomopatogenní houby. Entomopatogenní houby jsou mikroskopické houby, které jsou schopny vyvolávat primární onemocnění hmyzích škůdců. Je to druhově velmi heterogenní skupina a celosvětově bylo izolováno a popsáno více než 750 druhů entomopatogenních hub. Mezi nejvýznamnější rody entomopatogenních hub patří rod Beauveria. V České republice byl zaznamenán výskyt rodů B. bassiana, B. brongniartii a nově, na základě této práce, B. caledonica. Tato studie je zaměřena na potvrzení výskytu B. caledonica v NP Šumava. K potvrzení výskytu byly využity analýzy založené na metodách molekulárních markerů. Molekulární markery jsou nepostradatelnou součástí vědy v oblasti mykologie zahrnující například popis kmenů, populační genetiku, detekci a identifikaci hub, fylogenetické studie a evoluční biologii. Pro tuto studii byly použity sekvenační analýzy regionů ITS, EF1- a LSU. Výstupní data těchto analýz byla použita na vytvoření fylogenetických stromů. Výsledkem je druhové zařazení zkoumaných izolátů.
|
|
|
Genetická variabilita entomopatogenních hub rodu \kur{Isaria} v České republice
ČÁPOVÁ, Aneta
V mé diplomové práci se zabývám genetickou variabilitou entomopatogenních hub rodu Isaria v České republice. Zástupci tohoto rodu se nacházejí v půdě a napadají všechna vývojová stádia hmyzu, nicméně nejčastěji napadají larvy a kukly. Využití entomopatogenních hub rodu Isaria je zejména v rámci biologické ochrany rostlin. U mitosporických hub je často velmi obtížná jejich precizní identifikace, taxonomie je často nejasná, u řady rodů včetně rodu Paecilomyces/Isaria se prokázala jejich polyfyletičnost. Základem klasifikace hub jsou morfologické studie, taxonomie je založena na pohlavních znacích, vzhledem k jejich absenci jsou pak u mitosporických hub nejpoužívanějšími znaky pro jejich identifikaci tvar a velikost konidií a biologické vlastnosti (klíčení spor, testy biologické účinnosti). Nicméně identifikace na základě morfologických markerů je nepřesná a velmi variabilní. Řešením se nedávno stalo využití molekulárních DNA markerů, které se staly díky nedostatku morfologických charakteristik neocenitelnými a to v oblasti ekologie, biologie a genetiky hub. V mé práci využívám jako molekulární marker ITS (internal transcribed spacer) region. ITS regiony jsou součástí rDNA, ale nejsou kódující, a proto je pravděpodobné, že se v nich během evoluce nahromadily změny a jedná se o velmi variabilní úseky DNA. Tento fakt je důvodem jejich hojného využití v taxonomických analýzách mnohých organismů. Výstupem mé práce je fylogenetický strom, který je vytvořen ze sekvencí ITS regionů vzorků entomopatogenních hub rodu Isaria získaných během monitoringu v letech 2013-2014 v České republice. Na jeho základě jsem došla ke zjištění druhového zastoupení hub rodu Isaria v České republice.
|
|
|
Entomopatogenní houba \kur{Metarhizium anisopliae} - biologická charakterizace
KONOPICKÁ, Jana
Entomopatogenní houba \kur{Metarhizium anisopliae} patří mezi nejrozšířenější druhy využívané v biologické ochraně rostlin. Druh \kur{M. anisopliae} se vyskytuje ve vlhkém a teplém prostředí, nejčastěji infikuje půdní hmyz nebo hmyz žijící na povrchu půdy. Houba je široce polyfágní a parazituje na široké škále hmyzu náležejících do více než 50 řádů: rovnokřídlí (Orthoptera), dvoukřídlí (Diptera), polokřídlí (Hemiptera), motýli (Lepidoptera) a brouci (Coleoptera). Bakalářská práce je zaměřena na podrobný popis houby \kur{M. anisopliae} a také charakteristiku dalších šesti významných rodů hub využitelných v biologické ochraně rostlin (\kur{Beauveria, Hirsutella, Isaria, Nomuraea, Paecilomyces, Lecanicillium}) včetně detailního popisu vývojového cyklu entomopatogenních hub. Práce obsahuje i podrobný popis čtyř komerčně dostupných biopreparátů na bázi houby \kur{M. anisopliae} (Met52, Green Muscle?, BioCane a BIO-Blast) a příklady praktického využití biopreparátu Met52 na vybrané hostitele.
|
|
|
Entomopatogenní houba Isaria fumosorosea
OUŠKOVÁ, Šárka
Entomopatogenní houba Isaria fumosorosea patří mezi druhy entomopatogenních hub, které jsou využívané v biologické ochraně rostlin. Druh I. fumosorosea má široký hostitelský okruh hmyzu, u kterého je schopna vyvolat onemocnění. Nejčastěji infikuje skleníkové škůdce, zejména mšice, třásněnky a červce. I. fumosorosea je patogenem, který se zejména přirozeně vyskytuje v populacích molic, zejména molice skleníkové T. vaporariorum a molice bavlníkové B. tabaci. Bakalářská práce je zaměřena na podrobný popis houby I. fumosorosea a také charakteristiku dalších významných rodů entomopatogenních hub (Beauveria, Hirsutella, Metarhizium, Nomuraea, Paecilomyces, Lecanicillium) včetně detailního popisu vývojového cyklu entomopatogenních hub. V práci jsou podrobně popsány komerčně dostupné biopreparáty (PFR-97, PreFeRal? a PreFeRal, NoFly) koncipované na bázi této entomopatogenní houby, jejich výhody či nevýhody, účinnost a všeobecné uplatnění biopreparátů na evropském trhu.
|
host ::
RSS.