|
|
Mykotoxikologická kvalita ovsa
PEJSAROVÁ, Hana
Cílem práce bylo porovnat 10 odrůd ovsa, pěstovaných v letech 2009 až 2012 na pokusném pozemku Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích, z hlediska mykotoxikologické kvality a jednotlivých faktorů, které na ni působí (ročník, předplodina). Byla sledována přítomnost houbových patogenů, obzvláště Fusarium sp. a hladina vybraných mykotoxinů (HT-2 a T-2 toxinu, deoxynivalenolu, nivalenolu a D3G) u 4 odrůd nahého a 6 odrůd pluchatého ovsa. Porovnávána byla citlivost jednotlivých odrůd k napadení, hladina jednotlivých mykotoxinů v zrnu, růstové charakteristiky ovsa hodnocené v průběhu vegetace a parametry technologické kvality.
|
|
|
Monitoring výskytu a charakterizace entomopatogenních hub přirozeně asociovaných s populacemi lýkožrouta smrkového\kur{Ips tzpographus} L. (Coleoptera, Scolytidae) ve smrčinách NP a CHKO Šumava
PEJSAROVÁ, Hana
Využití entomopatogenních organismů je jednou z možností biologické ochrany rostlin, která se v dnešní době preferuje před ochranou chemickou. Na poli vědeckého výzkumu se zájem o tyto organismy v posledních letech výrazně zvýšil, zvláště z toho důvodu, že se s jejich použitím můžeme vyhnout zvyšování dávek chemických látek, na které si škodlivé organismy po určité době vypěstují rezistenci. V každém ekosystému se nacházejí škodliví činitelé a jejich přirození nepřátelé. Monitoringem v NP a CHKO Šumava jsme chtěli prokázat výskyt entomopatogenních druhů hub, tedy přirozených nepřátel hmyzu. Konkrétním škodlivým činitelem pro nás byl lýkožrout smrkový. Pomocí lokalizace výskytu entomopatogenních hub byly získány kmeny několika druhů (Beauveria spp., Isaria spp., Metarhizium spp., Lecanicillium spp.), se kterými byly prováděny pokusy, určující jejich entomopatogenní potenciál. Hodnocení kmenů bylo prováděno stanovením radiálního růstu a výtěžnosti spor kmenů těchto entomopatogenních hub. Kmeny byly po provedených testováních převedeny do formy alginátových pelet a uloženy do mykologické sbírky na katedře rostlinné výroby pro účely dalšího zkoumání. Z monitoringu a následných pokusů jsme získali cenné informace o běžném výskytu hub v prostředí a taktéž údaje o předpokladech pro využití pro integrovanou ochranu rostlin. Pro další výzkum byly použity nalezené kmeny houby Beauveria bassiana, která podle nálezů platila za nejvíce patogenní houbu vůči lýkožroutu smrkovému a její nejvíce produktivní kmeny ( NP 0030, NP 0052) byly doporučili právě pro použití v biologickém boji proti lýkožroutu smrkovému. Zbylé nalezené druhy entomopatogenních hub jsou předmětem dalšího zkoumání na katedře rostlinné výroby Jihočeské univerzity.
|
host ::
RSS.