|
|
Postnatální změny vybraných krevních parametrů
TRUHLÁŘOVÁ, Nela
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení změn hematologických parametrů v postnatálním období telat. V literárním přehledu je popsáno složení krve, fyzikální vlastnosti krve, hematologické parametry a kryptosporidie, které se u telat běžně vyskytují. Do experimentů jsme zařadili 18 telat plemene holštýnský skot a český červenostrakatý skot, které jsme rozdělili do dvou skupin podle věku. Pozorování začalo 20 den věku telat a skončilo ve 300 dnech věku telat. Z výsledků je patrné, že hematologické parametry se v postnatálním období u telat mění. Koncentrace erytrocytů se v období od narození do 140. dne věku zvyšuje, ale poté s postupujícím věkem telat docházelo k postupnému poklesu koncentrace erytrocytů (z 10,35 ×1012/L na 7,45 ×1012/L). Obdobnou dynamiku měla i hematokritová hodnota (z 0,34 l/l na 0,27 l/l), koncentrace hemoglobinu (z 133 ? g/l na 106 ? g/l) a střední objem erytrocytu (z 35,57 ? 1,44 fl na 33,12 fl). Počet leukocytů u skupiny 2 se pohyboval v referenčním rozmezí hodnot pro dospělý skot (8,68 ? až 12,96 ? G/l), ale u skupiny 1 (C. parvum, C. bovis) přesahovaly uvedené referenční rozmezí hodnot, a to zejména vobdobí mezi 160.-180. dnem (12,96 G/l). Nejstabilnější procentuální zastoupení měly lymfocyty, které se na celkovém počtu podílely z 59,55 až 78,26 %. Naproti tomu neutrofilní granulocyty měly výraznou tendenci poklesu (z 31,70 % na 14,53 %). Stejně tak i u monocytů docházelo k postupnému procentuálnímu poklesu (z 9,17 % na 7,51 %). Počty trombocytů mírně kolísaly, ale průměrné zastoupení se pohybovalo mezi 631,83-652,21 G/l.
|
|
|
Kryptosporidie a kryptosporidióza chovaných a zdivočelých nutrií
LIMPOUCHOVÁ, Zlata
Kryptosporidie jsou častí paraziti obratlovců. Tato práce popisuje nový druh kryptosporidií adaptovaný na nutrie. Celkem bylo vyšetřeno 247 vzorků trusu od chovaných a volně žijících nutrií v České republice a Slovensku. Vzorky byly vyšetřeny mikroskopicky a molekulárně na genech kódujících malou ribozomální podjednotku, aktin, HSP70 a gp60.
|
|
|
Séroprevalence Cryptosporidium spp. v lidské populaci
KUTSYNA, Valeriy
V letech 2018 - 2020 bylo získáno 1366 vzorků sér imunokompetentních pacientů, z toho 860 z České republiky a 506 z Ukrajiny. U každého pacienta byl zjištěn věk, pohlaví a předchozí infekce kryptosporidiemi. Přítomnost specifických IgG protilátek proti kryptosporidiím v krevním séru byly testována pomocí nepřímého ELISA testu. Jako korpuskulární antigen byla použita drť oocyst C. parvum v množství 105 oocyst na jamku. Krevní sérum bylo ředěno v poměru 1:200 a protilátek 1:20 000. Věk pacientů se pohyboval v rozmezí od 1 dne věku do 89 let. Celkem bylo vyšetřeno 639 pacientů mužského pohlaví a 709 ženského pohlaví. Bylo prokázáno, že se vzrůstajícím věkem vyšetřované osoby se zvyšuje pravděpodobnost, že bude jedinec mít protilátky proti kryptosporidiím, tedy se setká s infekcí. Dále jsme prokázali, že ženy jsou častěji pozitivní než muži, a to bez rozdílu národnosti. Při porovnání národností, bylo zjištěno, že Češi jsou častěji pozitivní než Ukrajinci. Ze získaných výsledků vyplývá, že u osob mladších 15 let byla zjištěna séroprevalence u méně než 20 % jedinců a u osob starších 16 let se séroprevalence pohybovala od 20 do 42 %, vyjma věkové skupiny 41 - 50 let, kde byla zjištěna séroprevalence ve výši okolo 50 %.
|
|
|
Diverzita kryptosporidií u pěvců
LIMPOUCHOVÁ, Zlata
Tato studie byla zaměřena na zkoumání biologie a diverzity kryptosporidií u pěvců. Přítomnost oocyst kryptosporidií a specifické DNA ve vzorcích trusu byla detekována mikroskopicky a molekulárními metodami pomocí nested PCR. Biologické vlastnosti a intenzita infekce kryptosporidií byly zkoumány a popsány u experimentálně a přirozeně infikovaných zvířat.
|
|
|
Střevní paraziti savců introdukovaných na Svalbard
BROŽ, Marek
The aim of this thesis was the research of parasites of mammals introduced to Svalbard: sibling voles, horses and dogs. Faeces of this three species were used for examination of intestinal parasites. Samples were collected in central part of Svalbard and examined in Czech Republic by microscopic and molecular methods for detection of protists and helminths.
|
|
|
Diverzita kryptosporidií volně žijících psovitých a medvědovitých šelem
KELLNEROVÁ, Klára
Tato práce je zaměřena na výskyt a prevalenci kryptosporidií u volně žijících psovitých a medvědovitých šelem na území České republiky, Slovenské republiky, Polska a Rumunska. Celkem bylo shromážděno 359 vzorků trusu od 179 lišek obecných (Vulpes vulpes), 83 vlků obecných (Canis lupus), 63 medvědů hnědých (Ursus arctos) a 34 šakalů obecných (Canis aureus). Vzorky byly mikroskopicky vyšetřeny na přítomnost oocyst kryptosporidií pomocí specifického barvení anilincarbol- methyl violetí a pomocí molekulárních metod amplifikujících malou ribozomální podjednotku rRNA, aktin a 60kDa glykoprotein. Molekulárními metodami byla prokázána přítomnost specifické DNA C. tyzzeri, C. andersoni u lišek obecných, C. canis a C. ubiquitum u vlků obecných a C. galli u medvěda hnědého a lišky obecné. Subtypizace izolátů C. tyzzeri a C. ubiquitum na gp60 genu prokázala, že izolát C. tyzzeri patří do subtypu IXaA8 a izolát C. ubiquitum do XIId. Detekce kryptosporidií hostitelsky nespecifických pro psovité a medvědovité šelmy, vyjma C. canis a C. ubiquitum, ukazuje spíše na potravní preference vyšetřovaných zvířat než na aktivní probíhající infekci.
|
|
|
Ztráty mitochondrií a plastidů v evoluci eukaryot
Trokšiar, David ; Hampl, Vladimír (vedoucí práce) ; Hadariová, Lucia (oponent)
- 4 - Abstrakt: Mitochondrie i plastidy byly získány endosymbiotickou událostí, při které došlo k pohlcení prokaryotického organismu předky dnešních eukaryot. V evoluci plastidů je známo více endosymbiotických událostí. Při primární endosymbióze došlo k pohlcení sinice heterotrofním eukaryotickým organismem. Při následujících sekundárních, terciérních a kvartérních endosymbiótických událostech, došlo k pohlcení eukaryotické buňky jiným eukaryotem. Mitochondrie vznikla pohlcením α-proteobakterie. V evoluci eukaryot došlo u mnohých druhů k redukcím mitochondrie, které umožnili život v anaerobním prostředí. Nejméně redukovanou formou jsou anaerobní mitochondrie, které si společně s aerobní mitochondrií a vodík produkující mitochondrií zachovaly genom. Hydrogenosomy a nejvíce redukované mitosomy si genom nezachovaly. Opakované redukce plastidů v mnohých liniích vedly ke ztrátě schopnosti fotosyntetizovat. V posledních letech přibývá dokladů o organismech, které semiautonomní organelu zcela ztratily. Ke ztrátě plastidu došlo minimálně u dvou parazitických zástupců alveolát, Cryptosporidium parvum a Hematodinium sp., a ke ztrátě mitochondrie u endobioticky žijící oxymonády Monocercomonoides sp.. Semiautonomní organely se staly u těchto druhů postradatelné, jelikož tyto organizmy dokázaly jejich metabolismus...
|
|
|
Přítomnost specifické DNA a koproantigenu kryptosporidií jako indikátor probíhající infekce
TOMANOVÁ, Vendula
Zástupci rodu Cryptosporidium jsou celosvětově rozšíření jednobuněční epicelulární paraziti patřící do kmene Apicomplexa, způsobující vodnaté průjmy lidí a zvířat. Celý vývojový cyklus probíhá v jednom hostiteli, kde kryptosporidie napadají epiteliální buňky gastrointestinálního traktu, u ptáků mohou způsobit onemocnění i dýchacího nebo urogenitálního aparátu. Průběh onemocnění závisí na imunitním stavu hostitele a pro jedince s oslabenou imunitou jsou kryptosporidie velmi nebezpečné. Jedním z problémů, zejména v rozvojových zemích, je včasná a správná diagnostika, i s ohledem na fakt, že v současné době neexistuje žádná účinná léčba. Cílem této práce bylo porovnat účinnost imunochromatografických testů u různě uchovaných vzorků trusu. Dále porovnat senzitivitu těchto testů s molekulárními a mikroskopickými metodami a určit jejich specifitu pro různé druhy a genotypy kryptosporidií. Dále se tato práce zabývá vhodností imunochromatografických testů pro rozpoznání aktivní infekce v průběhu prepatentní periody. Teoretická část zahrnuje obecné informace o kryptosporidiích jako je například taxonomie, vývojový cyklus nebo přenos a průběh onemocnění. Zabývá se také způsoby jejich detekce pomocí imunochromatografických testů. V této práci nebyl zjištěn rozdíl v senzitivitě použitých imunochromatografických testů a detekční limit pro většinu testů byl 200 oocyst ve vzorku. Přítomnost koproantigenu je vázána na přítomnost oocyst ve vzorku trusu/stolice. V této studii bylo zjištěno, že falešně negativní výsledky imunochromatografických testů jsou způsobeny i) nízkou koncentrací oocyst ve vzorku (senzitivita) nebo ii) protilátky použité v testu nereagují s antigenem příslušné kryptosporidie (specifita). Výsledky této práce ukazují, že imunochromatografické testy je vhodné kombinovat s dalšími metodami. V průběhu prepatentní periody nelze detekovat specifickou DNA, antigen nebo oocysty kryptosporidií. Použití imunochromatografických testů neodliší aktivní infekci od pasáže oocyst ani při použití v kombinaci s PCR.
|
|
|
Průkaz kryptosporidiových nákaz u lidí a zvířat
BLÁHOVEC, Ondřej
Reprezentanti rodu Cryptosporidium jsou jedním z původců gastrointestinálního onemocnění traktu člověka i zvířat. U zvířat se může stát hostitelem i respiratorní aparát. Onemocnění je nazvané kryptosproridióza.V majoritním počtu případů se toto infekční napadení obejde bez závažných problémů, avšak u imunosuprimovaných jedinců mohou znamenat závažné zdravotní problémy. Vývojový cyklus kryptosporidií je monoxenní, což v podstatě znamená, že celý vývojový cyklus probíhá v jednom hostiteli. Exogenní stadium je reprezentováno oocystami, které jsou při gastrointestinálním onemocnění vylučovány výkaly. Při respiratorním onemocnění odchází oocysty do vnějšího prostředí respiračními či nasálními sekrety. Tím dochází ke kontaminaci prostředí nebo vody. V obecné rovině se předpokládá, že izoláty kryptosporidií, které jsou přítomny u jedné třídy obratlovců, nejsou infekční pro nespecifické hostitele z dalších tříd. Zároveň se předpokládá, že kryptosporidie mají nízkou hostitelskou specifitu. To však nevylučuje to, že některé druhy svou specifitu postupně rozšířily i na více druhů. Dále je patrné, že se kryptosporidové infekce vyskytují běžně u zvířat ve vnějším prostředí, je tedy touto zoonózou ohrožený i člověk, ačkoliv výskyt v České republice je nízký. Důvodem však může být to, že se parazitologické vyšetření neprovádí tak často, tudíž předpokládaný výskyt v lidské populaci je zřejmě mnohem vyšší. Proto by bylo vhodné pro odhalení původce tohoto onemocnění, kdyby se při prvním výskytu potíží u osob, které jsou ve styku se zvířaty, uvažovalo o provedení parazitologického vyšetření, a tím byla vyloučena nebo prokázána kryptosporidiová infekce.
|
|
|
Diverzita kryptosporidií vybraných druhů letounů (Chiroptera)
HOŘICKÁ, Anna
Vzorky pro parazitologické vyšetření byly odebrány na 27 lokalitách po celé České republice. Byl sledován výskyt a prevalence kryptosporidií infikujících letouny. Celkem bylo odebráno a pomocí molekulárních metod vyšetřeno 262 vzorků. Byl vyhodnocen zoonotický potenciál nalezených druhů a genotypů. Molekulární metody prokázaly přítomnost specifické DNA kryptosporidií u třech netopýrů hvízdavých (Pipistrellus pipistrellus). V jednom případě bylo detekováno C. parvum, ve dvou případech pak nový genotyp nazvaný Cryptosporidium bat genotype III.
|
host ::
RSS.