|
|
Postoj veřejnosti k prevenci onemocnění a možnosti sestry v této problematice
VLADYKOVÁ, Kateřina
Abstrakt Téma bakalářské práce zní {\clqq} Postoj veřejnosti k prevenci onemocnění a možnosti sestry v této problematice``. Definice zdraví byla přijata v roce 1946 Světovou zdravotnickou organizací: {\clqq}Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nějaké choroby. Lidé své zdraví mohou ohrozit, ale na druhou stranu ho mohou chránit a obnovovat. Je proto důležité motivovat, podporovat a poskytnout lidem dostatek informací, aby mohli o své zdraví pečovat správně. Bakalářská práce je tvořena ze dvou částí a to z teoretické a výzkumné. Teoretická část je zaměřena na preventivní prohlídky, nejrůznější typy očkování, ať už se jedná o zákonem povinná očkování, doplňující očkování či mimořádné očkování, dále pak na výchovu ke zdraví a prevenci jako takovou. Výzkum byl tvořen na základě kvantitativního výzkumu. Metodou sběru dat bylo použito dotazování, technikou dotazníku. Výzkumným souborem byli občané z řad nezdravotnické veřejnosti pocházející z více krajů ČR. Celkem bylo rozdáno 150 dotazníku, návratnost byla 100%. Výzkumu se účastnili občané z řad nezdravotnické veřejnosti od 18 let, všech úrovní vzdělání a různých typů povolání. Věková kategorie byla rozdělena do tří skupin, první byla od 18 {--} 35 let, druhá 36 {--} 49 let a třetí skupinu zastoupili občané starší 50 let. Druhé kritérium dle úrovně vzdělání bylo rovněž rozděleno do tří skupin, kdy do první skupiny byli zařazeni občané se základním vzděláním nebo SOU bez maturity, do druhé byli začleněni občané se SOU s maturitou nebo středoškolským vzděláním a třetí skupinu zastupovali občané s vyšším odborným vzděláním nebo vysokoškolským vzděláním. Třetí kritérium bylo porovnání dle typu povolání, kde občané byli zařazeni buď do skupiny pracující v administrativní sféře nebo pracující v dělnických profesích - manuálně pracující občané. Cílem bakalářské práce bylo zjistit postoj nezdravotnické veřejnosti k prevenci onemocnění všeobecně, zejména k preventivním prohlídkám a očkování. Dalším cílem práce bylo zjistit, jak si nezdravotnická veřejnost představuje svoji roli v péči o své vlastní zdraví a posledním cílem bylo zjistit, jak si nezdravotnická veřejnost představuje roli sestry v péči o jejich zdraví. Mimo hlavních cílů jsme si stanovily i dva dílčí cíle. Porovnat názory lidí na prevenci onemocnění dle věku, úrovně vzdělání a typu povolání a druhým dílčím cílem bylo zmapovat přání a návrhy skupin občanů z řad nezdravotnické veřejnosti z hlediska péče o jejich vlastní zdraví dle věku, úrovně vzdělání a typu povolání. Bylo stanoveno a potvrzeno 6 hypotéz. Občané z řad nezdravotnické veřejnosti chodí na preventivní lékařské prohlídky H1, občané z řad nezdravotnické veřejnosti sledují povinná očkování H2, občané z řad nezdravotnické veřejnosti do 35 let přistupují aktivně k péči o své vlastní zdraví H3, občané z řad nezdravotnické veřejnosti starší 50 let očekávají aktivitu ze strany zdravotníků v péči o své zdraví H4, občané s vysokoškolským vzděláním přistupují k prevenci onemocnění aktivněji než občané s nižším vzděláním a občané z řad nezdravotnické veřejnosti pracující v administrativě mají snazší přístup k informacím týkající se problematiky prevence onemocnění než občané pracující v dělnických profesích. Práce by mohla sloužit jako studijní materiál a rovněž jako podklad pro sestry při tvoření preventivních programů pro veřejnost a tím zlepšit informovanost široké populace.
|
|
|
Role sestry v následné péči u pacienta po reimplantaci totální endoprotézy kyčle
KLAPAČOVÁ, Kateřina
Cílem této práce je zjistit, zda sestry poskytují specifické intervence pacientům po reimplantaci totální endoprotézy kyčle dle projevů ošetřovatelských diagnóz nebo standardně dle provedeného výkonu. Dalším cílem je zjistit konkrétní požadavky pacientů po reimplantaci totální endoprotézy kyčle, a dle možností vytvořit mapu péče. Posledním cílem je zjistit, zda mají pacienti po reimplantaci totální endoprotézy kyčle dostatek informací o prevenci možných komplikací.K získání potřebných dat byl proveden kvantitativní výzkum v kombinaci s výzkumem kvalitativním.Hypotéza, že sestry poskytují ošetřovatelské intervence standardně, bez rozdílu, zda jde o pacienty po primární implantaci totální endoprotézy, či o pacienty po reimplantaci totální endoprotézy kyčle, potvrzena nebyla. Druhá hypotéza, že si sestry neuvědomují, že by se ošetřovatelská péče o klienty po reimplantaci totální endoprotézy kyčle mohla lišit od ošetřovatelské péče o klienty po primární implantaci totální endoprotézy kyčle, potvrzena nebyla.
|
|
|
Aplikace vyhlášky č. 424/2004 Sb. v návaznosti na práci sestry ve zdravotnických zařízeních
JÍLKOVÁ, Milena
Tato diplomová práce je věnována tématu Aplikace vyhlášky č. 424/2004 Sb. v návaznosti na práci sestry ve zdravotnických zařízeních. Byly stanoveny 2 cíle. Prvním cílem je zjistit dodržování vyhlášky č. 424/2004 Sb. na odděleních (chirurgie, interna) v nemocnicích v Jihočeském kraji a druhým cílem je zjistit znalost sester o vlastních kompetencích. Teoretická část je věnována historii, vzdělávání sester, registraci, vyhlášce č. 424/2004 Sb. a zákonu č. 96/2004 Sb. Praktická část obsahuje výsledky výzkumu, 25 grafů názorně ukazuje odpovědi všeobecných sester na otázky z dotazníku. V diskuzi jsou komentovány zjištěné výsledky. Na základě výsledků mohu konstatovat, že sestry z chirurgického oddělení v 61% (52) a sestry z interního oddělení v 58% (49) označily správnou odpověď, o čem vyhláška č. 424/2004 Sb. je, ale neprokazují znalosti o vlastních kompetencích, vyplývající z této vyhlášky. Velmi často jsou sestry z chirurgie 46% (39) a sestry z interny v 31% (26) lékaři pověřovány úkoly, které nespadají do jejich kompetencí.
|
|
|
Sestra a její práce ve vězeňství ČR
KRÁLOVÁ, Michaela
Abstrakt Název této bakalářské práce je ? Sestra a její práce ve vězeňství ČR.? Práce sestry vychází vždy z potřeb nemocného a má nemocnému zajistit pocit jistoty. Práce sestry je zaměřena najen na ošetřovatelskou péči, ale i na podporu zdraví a zdravého životního stylu. Jde o soubor opatření a konkrétních činností, které sestra vykonává, má k nim potřebné kompetence a nese za ně odpovědnost. Ošetřovatelská činnost se vždy odvíjí od aktuálního stavu pacienta a od prostředí, ve kterém se pacient nachází. Pro práci sestry ve vězeňství je přínosné, aby měla zkušenosti ve více ošetřovatelských oborech, protože její práce je velice pestrá a ošetřovatelská péče není zaměřena pouze na onemocnění jednoho orgánu a jemu přidruženým komplikacím. Hlavním cílem bylo zmapovat specifika práce sestry pracující ve vězeňství ČR ať už v ambulantní nebo nemocniční sféře. Zajímalo nás co dotazované sestry motivovalo pracovat ve vězeňství ČR, jaké mají pracovní náplně a jak je ve vězeňství ČR prováděna ošetřovatelská péče. Výzkum byl prováděn prostřednictvím kvalitativní výzkumné metody. Technikou výzkumu jsme zvolili polostrukturovaný rozhovor, který byl sestaven na základě platných norem a zákonů a dle práce s odbornou literaturou, která se týká problematiky vězeňství ČR. Výsledky rozhovorů byly zpracovány pomocí kazuistik a ty se staly podkladem pro vytvoření kategorizačních tabulek a grafů. Výzkumný soubor tvořilo šest respondentek, které pracují na pozici všeobecné sestry ve vězeňství ČR. Pomocí výzkumu jsme zjistily, že dotazované sestry provádějí svou práci dle platných norem a zákonů. Ošetřovatelská péče je prováděná formou ošetřovatelského procesu a práce dotazovaných sester ve vězeňství má svá specifika a liší se hlavně v přístupu k vězni/pacientovi a v komunikaci s ním. Mezi nejčastější specifika práce dotazovaných sester ve vězeňství ČR patří doprovod vězeňské služby ať už doprovází respondentky nebo vězně/pacienta dále neustálé zamykání, více administrativní práce. Motivací pro práci ve vězeňství ČR byla pro dotazované sestry hlavně zajímavá mzda, nové zkušenosti a zvědavost. Pracovní náplňí dotazovaných sester ve vězeňství ČR je dána odborností daného zařízení a vnitřním řádem zařízení ve kterém dotazované respondentky pracují Závěrem této práce je, že dotazované sestry pracující ve vězeňství ČR mají odlišnou a specifickou práci, která je ovlivněna hlavně skladbou pacientů a prostředím, kde se pacienti nachází. Je to práce velice psychicky náročná. V praxi by bylo možno využít výsledky výzkumu na odborné konferenci pro nelékařské zdravotnické pracovníky a nebo publikovat výsledky v odborném zdravotnickém časopise.
|
|
|
Stigmatizace pomocí identifikačních náramků z pohledu pacientů
NOVÁKOVÁ, Lada
Bakalářská práce je zaměřená na stigmatizaci z pohledu pacientů, ale i sester na používání identifikačních náramků v procesu poskytování ošetřovatelské péče. Stigmatizace je založena na určité odlišnosti. Identifikační náramek zde působí jako prvek odlišnosti od dané normy, může být tedy chápán jako stigma. Cílem práce bylo zmapovat jaký je samotný postoj pacientů k přiloženému identifikačnímu náramku včetně zapsaných údajů, barevného bodového rozlišení a zároveň i zjistit, jaký nejčastější důvod uvádějí sestry při upevnění identifikačního náramku pacientovi. Zároveň byla sledována kontrola identifikačních náramků ze strany funkčnosti a také, zda personál provádí identifikaci pacientů pomocí těchto náramků. Dalším cílem bylo zjistit, zda sestry znají a používají metodický pokyn věnující se problematice identifikace pacienta včetně stanovených postupů. V neposlední řadě bylo zmapováno, které rizikové činnosti spojené s poskytováním ošetřovatelské péče považují obě skupiny ve vztahu k přesné identifikaci pacienta za prioritní. Rovněž zda ověřováním si identity pomocí správně označených náramků lze snížit riziko pochybení při poskytované péči. Data byla získána v rámci kvalitativního šetření ze dvou různých nestandardizovaných rozhovorů. Jeden typ rozhovoru byl veden s deseti náhodně vybranými pacienty neurologického a chirurgického oddělení daného nemocničního zařízení a druhý typ rozhovoru byl veden s deseti náhodně vybranými sestrami těchto oddělení. Kvalitativním šetřením bylo zjištěno, jak samotní pacienti vnímají přiložený identifikační náramek včetně zapsaných údajů, jak jim byl vysvětlen důvod barevného bodového rozlišení, jak probíhá kontrola náramků stran funkčnosti a jaké další prostředky používají sestry k ověření identity pacienta. Dále byl zjištěn postoj sester k provádění kontroly náramků, jejich případná výměna při poškození a znalost doporučeného metodického pokynu. Následně bylo zjištěno, které výkony nebo postupy považují dotazovaní za vysoce rizikové ve vztahu k správné identifikaci pacienta a možnosti jistého pochybení. Cíle práce byly splněny. Výsledky získaného šetření budou poskytnuty jednotlivým oddělením, kde bylo šetření prováděno a zároveň mohou být i zdrojem informací pro management daného nemocničního zařízení v rámci monitoringu dodržování řízené dokumentace. Vhodným řešení by bylo uspořádání vzdělávací akce pro všechny členy ošetřovatelského týmu na téma bezpečná identifikace pacienta a jeho edukace v procesu používání identifikačních náramků.
|
|
|
Uspokojování potřeb apalického pacienta z pohledu rodinných příslušníků a sestry jako součást ošetřovatelského procesu
DAŇKOVÁ, Alexandra
Apalický syndrom je soubor příznaků při kterých mozková kůra ztrácí vliv na organismus a je zachována pouze funkce mozkového kmene. Typická je pro něj změna vědomí zvaná vigilní kóma, kdy pacient bloudí pohledem aniž je schopen fixovat předměty nebo osoby v okolí, neprovádí spontánní motorické pohyby, neuvědomuje si sebe sama ani své okolí se kterým není schopen navázat kontakt. Tato práce se zabývá potřebami apalických pacientů, jež jsou zkoumány z hlediska sestry a rodiny. Teoretická část práce popisuje apalický syndrom, lidské potřeby v obecné rovině a detailně se zabývá potřebami apalických pacientů a jejich uspokojování v rámci ošetřovatelského procesu .V teoretické části je také popsána role sestry u lůžka apalického pacienta, problematika jeho rodiny a komunikace sestry s rodinou. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou potřeby apalického pacienta a jaká je míra saturace těchto potřeb, dále jaká je role sestry a rodiny v péči o apalického pacienta. Z těchto cílů vycházejí následující výzkumné otázky: Jaké jsou potřeby apalického pacienta v rámci ošetřovatelského procesu? Jaká je míra saturace potřeb apalického pacienta v rámci ošetřovatelské péče? Jaká je role sestry v péči o apalického pacienta z pohledu rodinných příslušníků? Jaká je role rodinných příslušníků v rámci ošetřovatelské péče? Výzkumný soubor tvoří 10 sester pracujících na jednotkách intenzivní péče, z toho 5 sester na JIP interního oddělení a 5 sester na JIP oddělení následné péče 2 v Nemocnici České Budějovice a 5 rodinných příslušníků apalických pacientů.Potřebné informace byly získány pomocí kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byly použity polostrukturované rozhovory vedené se sestrami a rodinnými příslušníky. Šetření bylo realizováno v Nemocnici České Budějovice a.s. na jednotkách intenzivní péče interního oddělení a oddělení následné péče 2. Cíl práce byl naplněn v rámci odpovědí respondentů na dílčí výzkumné otázky. Z šetření vyplývají určité nedostatky v poskytované péči. Bylo zjištěno, že ne všechny potřeby apalických pacientů jsou dobře saturovány. Patří sem především potřeba aktivity a potřeby psychosociální. Saturaci těchto potřeb je vhodné zajišťovat pomocí konceptu bazální stimulace, který však není v péči běžně používán. Z rozhovorů vedených s rodinnými příslušníky také vyplývá, že v době návštěv svých nemocných pociťují tíživé emoce, které se během uplynulých let nezměnily. Tuto práci lze využít pro zkvalitnění péče poskytované sestrami jak apalickým pacientům tak jejich rodinám.
|
|
|
Zajištění neonatologické transportní služby z ošetřovatelského hlediska
SCHWARZOVÁ, Lucie
Přestože se v posledních letech díky transportům ?in utero? (před porodem) podařilo koncentrovat porody předčasně narozených dětí do perinatologických center, stále zůstává určitý počet novorozenců, kteří se narodí mimo centra a vyžadují převoz na specializovaná pracoviště. Transport novorozence má své zvláštnosti v terapeutických postupech a vyžaduje odlišné vybavení pro zajištění intenzivní nebo resuscitační péče a je zajišťován převozovou službou pro novorozence, která je nedílnou součástí regionálního systému diferencované péče o novorozence. Cílem práce je: Cíl 1: Charakterizovat současné zajištění neonatologické transportní služby. Cíl 2: Zmapovat úlohu ošetřovatelského personálu při zajištění neonatologické transportní služby. Cíl 3: Zjistit, zda sestry při zajištění neonatologické transportní služby pracují metodou ošetřovatelského procesu.Na základě těchto cílů byla stanovena hypotéza a výzkumné otázky.Hypotéza 1: Přítomnost specializoavné sestry při zajištění neonatologické transportní služby je nezastupitelná.Výzkumná otázka 1: Jaká je úloha sestry při zajištění neonatologické transportní služby? Výzkumná otázka 2: Jakou formou je realizován ošetřovatelský proces při zajištění neonatologické transportní služby? Vlastním šetřením byla potvrzena hypotéza a byly zodpovězeny výzkumné otázky. Cíl práce byl splněn. Výsledkem diplomové práce je vytvořený standard ?Ošetřovatelská péče o novorozence během transportu.?
|
|
|
Edukační role sestry v péči o pacienta s glaukomem.
HLÁVKOVÁ, Blanka
V mé bakalářské práci na téma: Edukační role sestry v péči o pacienta s glaukomem, se zabývám problematikou glaukomového onemocnění, edukací a jakou roli v této problematice hraje všeobecná sestra. Teoretická část je zaměřena na to, co je glaukom (zelený zákal), jak se projevuje, diagnostikuje a léčí. Je tu popsáno mnoho cenných rad pro pacienty s tímto onemocněním. Dalším bodem teoretické části je edukace, která je zaměřena na to, co by si měl pacient pod tímto pojmem představit a co edukace obnáší z pohledu všeobecné sestry. Praktická část je zaměřena na kvantitativní a kvalitativní šetření. Stanoveným cílem bylo, zmapovat intervence v edukační činnosti sestry v péči o pacienta s glaukomem.
|
|
|
Sëstra a její práce v misích v armádě České republiky.
HORÁKOVÁ, Magdaléna
Florence Nightingalovou se začalo formovat povolání sestry jak jej známe dnes. Právě ona se zasloužila o to, že povolání sestry se stalo také součástí armády. Začátek profese vojenských sester byl za Krymské války, kde Florence působila. I dnešní vojenská sestra, stejně jako tehdy, vyhledává a uspokojuje potřeby vojáků. Účastní se na procesu prevence a péče o zdraví vojáků, na vytváření optimálních podmínek pro jejich zdravý způsob života a výcviku, na výchově a školení vojáků k poskytování první pomoci. Podílí se na zdravotním zásobování, posuzování schopnosti k vojenské službě a protiepidemickém zabezpečení. Tato výzkumná práce je zpracována pomocí metod kvalitativního výzkumu. Cílem této práce bylo zmapovat kompetence sestry v Armádě České republiky. Sběr dat byl proveden pomocí polostruktorovaného rozhovoru u sester, které se zúčastnily vojenské mise v zahraničí. Výsledky výzkumu s vojenskými sestrami jsou zpracovány pomocí kazuistik a mírně modifikovaného přístupu rámcové analýzy dle Ritchieho a Spencera, podle které byly sestaveny kategorizační tabulky a grafy, kde jsou sumarizovány nejdůležitější výsledky výzkumu. K dosažení cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. Mezi hlavní výsledky patří zjištění, zda sestry mají na zahraniční misi kompetence v souladu s českou legislativou, zda poskytují na zahraniční misi zdravotnickou péči formou ošetřovatelského procesu a jaké jsou podmínky pro přijetí a výjezd na zahraniční misi. Tyto výsledky jsou určeny jak laické tak odborné zdravotnické veřejnosti. Výsledky mohou také sloužit jako studijní materiál.
|
|
|
Pozice sestry - mentorky v kolektivu sester, spolupráce se směnnými sestrami
MAŘÍKOVÁ, Václava
Abstrakt Diplomová práce se zabývá pozicí sestry ? mentorky a spoluprací se směnnými sestrami. Teoretická část je rozdělena do sedmi kapitol a zaměřuje se na ošetřovatelství v současnosti, které je spojené rovněž se vzděláním a legislativou. Dále je práce spojena s rolí sestry a její spoluprací s ošetřovatelským týmem. V neposledním případě je teoretická část věnována významu morálky a etiky v ošetřovatelství, která má dozajista důležité místo. Dále se věnujeme Certifikovanému kurzu pro mentorky, který jako jednu z forem celoživotního vzdělávání sester vidíme velmi přínosným. Absolventky kurzu získají nové dovednosti a vědomosti, ale i znalosti v oblasti psychologie, práva, didaktiky aj. Role sestry ? mentorky je velmi důležitá, protože takto osvojené poznatky může poté předávat dál a pozitivně tak působit na studenty v průběhu odborné praxe a usnadnit adaptaci při nástupu do zaměstnání. Hlavním cílem této práce bylo zmapovat jaká je součastná pozice sestry ? mentorky, jaké má zkušenosti se spoluprací ostatních směnných sester při praktické výuce studentů na pracovišti a zda-li sestry řídí a dostatečně motivují studenty v zájmu o povolání všeobecných sester či porodních asistentek. Pro výzkumnou část byly použity dvě metody. První metodou byl kvantitativní výzkum formou dotazníků. Dotazníky byly dva, jeden byl určen pro sestry ? nementorky a druhý pro sestry ? mentorky. Jako druhá metoda byl použit kvalitativní výzkum pomocí polostrukturovaného rozhovoru s vybranými vrchními a staničními sestrami. Prostřednictvím kvantitativního šetření byly následně ověřovány pracovní hypotézy. H1: všeobecné sestry ví, jaká je role sestry ? mentorky ve zdravotnickém týmu, H2: sestry ? mentorky motivují studenty v jejich zájmu o povolání všeobecných sester, H3: sestry ? mentorky nejsou vždy ve vedoucích funkcích, H4: sestry ? mentorky jsou pozitivně vnímány směnnými sestrami, H5: směnné sestry jsou ve spolupráci se sestrou ? mentorkou neaktivní. Na základě vyhodnocení dotazníků můžeme konstatovat, že hypotézy 1, 2, 3, 4 se potvrdily a cíle v kvantitativním výzkumu byly splněny. V rámci tohoto šetření se nepotvrdila hypotéza 5, že jsou sestry
|
host ::
RSS.