|
|
Revize diphyllobothriidních tasemnic plazů (Eucestoda: Solenophoridae)
VLNOVÁ, Ivana
Diphyllobothriidní tasemnice jsou dobře známými parazity savců včetně člověka, ale už méně známými parazity plazů. Tyto tasemnice rozdělujeme na tři rody (Bothridium, Duthiersia, Scyphocephalus) patřící do čeledi Solenophoridae, která je charakteristická unikátní morfologií skolexu. Vyskytují se ve střevě varanovitých plazů a hadů. Všechny tři rody se vyskytují v Asii, dva v Africe (Bothridium a Duthiersia) a jeden v Austrálii a Jižní Americe (Bothridium). Jednotlivé rody jsou dobře odlišitelné, ale druhové složení těchto rodů není dobře známo. Tato studie rodů Duthiersia a Scyphocephalus shrnuje dostupné literární zdroje, poskytuje nové informace získané studiem nově získaného materiálu z Afriky a Jihovýchodní Asie i materiálu uloženého v helmintologických sbírkách.
|
|
|
Herpetofauna okolí Vlkovské pískovny
RŮŽIČKA, Jan
Průběh sukcese je nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím následné vlastnosti vytěžených lokalit. Sukcesi samotnou a její průběh ovlivňuje člověk svou činností nebo naopak nečinností. Například používáním různých typů rekultivací na daných plochách nebo ponecháním ploch ladem. Teoretická část práce obsahuje shrnutí literatury zabývající se tématikou sukcese, těžby, vlivu člověka na biodiverzitu, rekultivacemi a ekologickými nároky plazů a obojživelníků. Praktická část obsahuje pozorování těchto dvou modelových skupin živočichů a následné vyhodnocení jejich stavů. Během sedmi měsíců jsem provedl celkem 13 herpetologických pozorování, během nichž jsem zaznamenal výskyt sedmi druhů plazů a obojživelníků na pěti předem vybraných lokalitách. Při pozorování plazů a obojživelníků jsem použil neinvazivní metody pozorování. Mezi nalezenými druhy byla ještěrka živorodá, ještěrka obecná, skokan zelený, skokan skřehotavý, skokan krátkonohý, čolek obecný a užovka obojková. Druhově nejbohatší byla lokalita "Jezírka" (7 druhů), druhově nejchudší naopak lokalita "Přesyp" (2 druhy). Pomocí Chí kvadrát testu jsem vyvrátil nulovou hypotézu, že se jednotlivé lokality v abundanci studovaných skupin neliší (abundance skokanů, Chí Kvadrát = 2764; s. v. = 4; p < 0,001 a ještěrek, Chí Kvadrát = 119; s. v. = 4; p < 0,001).
|
|
|
Parazitofauna plazů Evropy
ŽÍDEK, Jakub
Předložená diplomová práce předkládá historicky nejucelenější přehled parazitů plazů žijících v Evropě, včetně základních taxonomických informací, známého geografického rozšíření, hostitelského spektra a nejdůležitějších referencí. Data potřebná k vytvoření přehledu byla získána z věděckých článků. V předložené práci jsou zaznamenání paraziti všech evropských plazů v celém jejich areálu rozšíření. Na víc byl vytvořen ucelený seznam evropské herpetofauny, které byly doposud nekompletní, včetně ohrožení a endemických druhů.
|
|
|
Obchod s druhy plazů chráněných úmluvou CITES na území ČR ve vztahu k třetím zemím
NOVÁKOVÁ, Barbora
CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin) je mezinárodní dohoda mezi vládními institucemi. Jejím cílem je zajistit, aby je mezinárodní obchod s exempláři volně žijících živočichů a rostlin neohrožoval na jejich přežití. Bakalářská práce je zaměřena na obchod s druhy plazů chráněných úmluvou CITES na území ČR ve vztahu k třetím zemím za období let 1992- 2011. Získané informace byly použity z výročních zpráv CITES ČR. Hlavním cílem bylo uspořádání údajů o obchodu s živými a neživými plazy za období let 1992-2011 pro další statistické zpracování. Výsledky byly následně zpracovány.
|
|
|
Chov a rozmnožování plazů chráněných úmluvou CITES na území České republiky
TRINHOVÁ, Leona
Česká republika se zapsala významně do dějin evropské teraristiky rozmnožováním velkého počtu plazů a obojživelníků. Tato práce se zabývá chovem plazů chráněných úmluvou CITES na území České republiky. Na základě mapování chovu zoologických zahrad, jiných specializovaných zařízeních a chovu soukromníků, vznikly procentuální grafy se zastoupením plazů, kteří se v Čechách nechovají, dále plazů mezi teraristy chovanými, avšak zatím bez úspěšného odchovu a plazů, kteří se v ČR zdárně rozmnožují. Cílem práce bylo zjistit, na jaké úrovni se nachází chov ohrožených plazů v České republice. Byly vypracovány grafy s výsledky úspěšnosti chovu jednotlivých řádů. Bylo zjištěno, že nejlépe se v našich chovech daří ještěrům a hadům, kteří se tu co do počtu druhů chovají nejhojněji, méně se daří množit želvy a nejnižší procento úspěšnosti chovu bylo zjištěno u krokodýlů. Byly objasněny i pravděpodobné důvody těchto výsledků.
|
|
| |
|
|
Postprandiální termofilie u plazů
STUCHLOVÁ, Klára
Mnoho ektotermních obratlovců, včetně některých druhů plazů, vyhledává následně po příjmu potravy vyšší teplotu. Toto chování, které zvyšuje efektivitu trávení, nazýváme postprandiální termofilie. Nicméně mnoho studií zabývajících se touto problematikou bylo provedeno v laboratorních podmínkách s využitím teplotního gradientu. Tyto podmínky příliš zjednodušují přirozené prostředí, jež daný druh obývá ve volné přírodě, a data v nich získaná mohou být zavádějící. Na druhou stranu v přírodě je termoregulační chování pouze jednou z mnoha věcí (například reprodukce, antipredační chování, shánění potravy), na kterou musí plazi reagovat, a aktuální biotické a abiotické faktory mohou ovlivnit konkrétní termoregulační chování jedince. Proto je potřeba věnovat zvýšenou pozornost správné interpretaci výsledků. Budoucí výzkumy týkající se teplotní ekologie ektotermních organismů by měly klást zvláštní důraz na podobu teplotního gradientu a metodiku pokusu. Sledovaným jedincům by měl být během pokusu poskytnut mikrohabitat, který se co největší měrou podobá preferovanému prostředí v přírodě.
|
|
|
Mortalita plazů na silnicích a její řešení - literární rešerše
PORUBSKÁ, Nikola
Vysoká úmrtnost plazů na silnicích je způsobena rychlým rozvojem dopravy a neustálým budováním nové infrastruktury. Následně dochází k izolovanosti populací, což může ohrozit jejich dlouhodobou životaschopnost. Další příčinou úmrtnosti plazů může být rozvoj zemědělství a s tím spojená urbanizace. V této práci je uvedena situace pro několik vybraných druhů hadů na základě dostupných informací a jsou diskutovány negativními vlivy působící na druhy plazů. Také jsou zde navržena opatření pro zmírnění úmrtnosti jedinců na komunikacích a velmi nutná informovanost veřejnosti o tomto problému.
|
|
|
Vliv způsobu rekultivace ploch po povrchové těžbě na biodiverzitu - modelová skupina obojživelníci, plazi
ZILVAROVÁ, Veronika
Povrchová těžba ovlivňuje všechny složky a funkce krajiny a to nejen vlastní těžbou, ale také ukládáním skrývkového materiálu na výsypkách. Díky likvidaci ekosystémů dochází ke snížení rozmanitosti struktury krajiny a tím i snížení biodiverzity a ekologické stability. Plochy výsypek jsou procesem primární sukcese znovu osídlovány novými společenstvy organismů. Jedním z faktorů mající vliv na rozšiřování organismů na nové biotopy je i stav a charakter rekultivací těchto ploch. Cílem práce je studium herpeto- a batrachofauny na, různým způsobem rekultivovaných plochách výsypek po hnědouhelné těžbě (Velká podkrušnohorská výsypka, Smolnická výsypka) a lokalit v okolí Slavkovského lesa. Teoretická část práce obsahuje literární rešerši problematiky cenóz a biodiverzity obojživelníků a plazů. Praktická část obnáší herpetologické sledování lokalit. Pozorování během roku 2009 a 2010 ukázalo přítomnost ropuchy krátkonohé (Bufo calamita), ropuchy obecné (Bufo bufo), ropuchy zelené (Bufo viridis), skokana krátkonohého (Rana lesonae), skokana hnědého (Rana temporaria), skokana zeleného (Rana esculenta), rosničky zelené (Hyla arborea), blatnice skvrnité (Pelobates fuscus), čolka velkého (Triturus cristatus), čolka obecného (Trituris vulgaris), čolka horského (Triturus alpestris), ještěrky obecné (Lacerta agilis), užovky obojkové (Natrix natrix). Práce tematicky zapadá do rozsáhlejší dlouhodobé studie hodnocení rekultivací krajiny ovlivněné povrchovou těžbou hnědého uhlí v Podkrušnohoří. Na lokalitách již proběhlo podobné sledování jiných skupin obratlovců a výsledky jsou dány do vzájemných souvislostí. Téma je podpořeno projektem NAZV QH82106 a NPV 2B08006.
|
|
| |
host ::
RSS.