|
|
Vliv dostupnosti minerálních živin a zaplavení na růst ostřice štíhlé v nádobovém pokuse.
SYCHROVÁ, Jana
Diplomová práce je součástí projektu GAČR 526/09/1545 Význam nově asimilovaného uhlíku pro interakce rostlin s půdou v mokřadních travinných ekosystémech v proměnlivých podmínkách vnějšího prostředí, který se zaměřuje na účinky eutrofizace na vybraných mokrých loukách s minerální nebo organickou půdou v Třeboňské biosférické rezervaci. Výsledky tohoto projektu poslouží jako podklad pro rozvíjení vhodného managementu ekosystémů mokrých luk, zvláště pro místa vedená jako přírodní rezervace. Jako modelová rostlina pro nádobový pokus byla vybrána ostřice štíhlá (Carex acuta), běžná dominanta Mokrých luk a současně druh, který byl již předmětem řady studií. Cílem této práce bylo zjistit, jak C. acuta reaguje v kontrolovaných podmínkách na různou hladinu hnojení a míru zaplavení. Na růst generativních odnoží C. acuta mělo statisticky průkazný vliv hnojení. U vegetativních odnoží C. acuta byl zjištěn průkazný vliv obsahu organické hmoty v půdě a hnojení. Vegetativní odnože dosáhly většího vzrůstu než generativní odnože. Pomocí nádobového pokusu se zjistilo, že hnojení nemá na růst odnoží C. acuta příliš velký vliv. To může vysvětlit terénní pozorování, že tento mokřadní druh je na eutrofizovaných stanovištích postupně nahrazován konkurenčně silnějšími druhy, hlavně chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea).
|
|
|
Nadzemní produkce nesečeného mokřadního porostu
HOVORKA, František
Bakalářská práce je součástí projektu MŢP SP/2d1/9307 (Czech Terra). Cílem tohoto projektu je zhodnocení bilance zásoby uhlíku v hlavních typech ekosystémů nacházejících se v České republice. Má práce je tematicky zaměřená na produkci nadzemní biomasy porostu s dominantní ostřicí štíhlou (Carex acuta L.). Destruktivními odběry byl stanoven sezónní přírůstek nadzemních částí Carex acuta L. Nejvyšší hodnota Carex acuta L. (ţivá a odumřelá) byla dosaţena dne 13.8., 364,63 g.m-2. Maximální dosaţená celková biomasa z m2 (tj. ţivé a odumřelé biomasy Carex acuta L. a ostatních druhů) dosahovala dne 13.8., 506,76 g.m-2. Nejvyšších hodnot v počtu odnoţí dosahovala Carex acuta L. dne 8.6., 424 kusů/m2.
|
|
|
Podzemní biomasa rákosu obecného (Phragmites australis) na vegetační kořenové čistírně
MOULISOVÁ, Lenka
Diplomová práce je součástí projektu GAČR 206/06/0058 Monitoring těžkých kovů a vybraných rizikových prvků při čištění odpadních vod v umělých mokřadech. Cílem práce je zhodnotit časovou a prostorovou variabilitu podzemní biomasy rákosu obecného na vybrané vegetační kořenové čistírně ve Slavošovicích. Odběry nadzemní a podzemní biomasy byly provedeny destruktivní metodou. Nadzemní biomasa byla stanovena v roce 2009 ze šesti vzorků odebraných na nátoku a šesti vzorků odebraných na odtoku. Podzemní biomasa (v roce 2008) byla odhadnuta ze dvou vzorků na nátoku a dvou vzorků na odtoku. V roce 2009 byla podzemní biomasa stanovena ze šesti vzorků odebraných na nátoku a ze šesti vzorků na odtoku. Analýza struktury kořenů byla stanovena ze 12 vzorků odebraných na nátoku a 12 vzorků na odtoku. Průměrná celková nadzemní biomasa dosahovala na nátoku 1039 g.m-2 a na odtoku 1749 g.m-2. Průměrná celková podzemní biomasa v roce 2009 dosáhla na nátoku 1718 g.m-2 a na odtoku 1562 g.m-2. Průměrná celková délka kořenů vyrůstajících z jedné uzliny oddenku dosahovala na nátoku 284, 7 m.m-2 a na odtoku 324,9 m.m-2. Průměrná specifická délka všech kořenů byla na nátoku 2589,5 cm.g-1 a na odtoku 2956,9 cm.g-1. Průměrná celková délka kořenů na nátoku dosahovala 1,7 km.m-2 a na odtoku 2,9 km.m-2.
|
|
|
Obrat nadzemní biomasy dominanty zaplavované louky
MEJDOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce je součástí projektu MŽP SP/2d1/93/07 (Czech Terra), který se zaměřuje na hodnocení koloběhu a bilanci uhlíku ve vybraných ekosystémech České Republiky. V lokalitě Mokrých luk u Třeboně je v rámci tohoto projektu hodnocena produkce nadzemní biomasy mokřadní vegetace. V předkládané bakalářské práci se zaměřuji na dokumentaci obratu nadzemní biomasy ostřice štíhlé (Carex acuta L.), která představuje dominantu zaplavované části Mokrých luk. Má práce spočívala v nedestruktivním sledování přírůstků nadzemní biomasy ve vybraných bultech, při něm jsem přiřazovala hodnotu sušiny odnožím rostoucím v těchto bultech na základě analogie s paralelními vzorky. Na vybraných odnožích jsem pozorovala dynamiku utváření listů během vegetační sezóny, jejich usychání a opad. V této práci se rovněž zabývám rozdíly v dynamice růstu u generativních a vegetativních odnoží. Generativní odnože vytvořily během vegetace průměrně jen tři listy, celkově byly tvořeny průměrně sedmi listy, tedy čtyři listy byly založeny v předcházejícím roce na podzim. Od vysemenění listy odumíraly a poslední živé byly pozorovány 13.8. Od rostliny listy začaly odpadat ve větší míře v průběhu srpna a začátku září. U vegetativních odnoží se počet listů se během vegetace zvyšoval. Na počátku měření této dynamiky (4.6) byly odnože tvořeny průměrně 10 listy, z nichž tři byly založeny v přecházejícím roce na podzim, do září jejich počet vzrostl na 14. Během vegetace odnož měla 5-6 fotosynteticky aktivních listů. Listy opadaly pomaleji, než tomu bylo u generativních odnoží.
|
|
|
Studium světelného mikroklimatu vybraného porostu v průběhu vegetace
STOLIČKOVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce byla analýza světelného mikroklimatu v závislosti na produkčních charakteristikách ostřicového porostu (Carex acuta L.) v průběhu vegetační sezóny. Byla analyzována světelná propustnost porostu ostřice štíhlé a její změny v průběhu vegetační sezóny. Dále byl hodnocen sezónní chod přicházejícího a odraženého slunečného záření včetně albeda. Byly hodnoceny sezónní změny v přírůstku nadzemní živé biomasy, množství sušiny ve vertikálním profilu porostu, distribuce listové pokryvnosti a změny extinkčního koeficientu v průběhu vegetační sezóny. Studium světelného mikroklimatu a odběr biomasy byl prováděn na Mokrých Loukách u Třeboně ve výtopě rybníka Rožmberk. Největší zastoupení rostlinného druhu zde má ostřice štíhlá ? Carex acuta L. Zjištění relativní ozářenosti a prostupnosti světla bylo měřeno pyranometrem, a odběr nadzemní biomasy byl prováděn destruktivní metodou. Z výsledků je patrné, že propustnost světla je nejvyšší na povrchu porostu a s klesající výškou se propustnost světla snižuje. V srpnu došlo k radikálního poklesu dopadu i odrazu slunečního záření z důvodu vyšší koncentrace vody v půdě i v ovzduší, což vedlo ke snížení albeda. Živé biomasy bylo naměřeno: v červenci 1820g, v srpnu 1670g a v září 1789g. Hodnoty LAI a sušiny zjištěné od července do září se postupně snižovaly a s narůstající měřenou vrstvou v porostu docházelo k poklesu množství sušiny i hodnot pokryvnosti listoví. Hodnoty extinkčního koeficientu se mění v závislosti na stáří porostu. Se stářím porostu se extinkční koeficient zvýšil až na hodnotu 200,38. Bakalářská práce byla zpracována v rámci výzkumného záměru Zemědělské fakulty MSM 6007665806 "Trvale udržitelné způsoby zemědělského hospodaření v podhorských a horských oblastech zaměřené na vytváření souladu mezi jejich produkčním a mimo produkčním uplatněním".
|
|
|
Dekompozice nadzemní biomasy travinného mokřadního porostu
KLIMOVIČOVÁ, Lucie
V rámci této bakalářské práce je řešeno téma dekompozice nadzemní části porostu v mokřadech. V procesu dekompozice dochází k uvolňování skleníkových plynů, které jsou v současné době studovány převáţně z hlediska klimatických změn. Rychlost dekompozice byla studována na zaplavovaném území Mokrých Luk u Třeboně. Intenzita rozkladných procesů byla zjišťována pomocí metody opadových sáčků (litter-bags). Sáčky se sušinou byly v dubnu roku 2009 umístěny v okolí automatické meteorologické stanice na čtyři náhodně vybraná místa na jaře roku 2009. Sáčky s opadem byly upevněny tak, aby jejich poloha kopírovala polohu stařiny na bultech. V práci byly stanoveny hodnoty rychlosti dekompozice ze dvou odběrů, které proběhly v létě a na podzim roku 2009. Získané hodnoty rychlosti dekompozice jsou diskutovány s výsledky výzkumu Kovářové, která metodu opadových sáčků na lokalitě Mokrých Luk u Třeboně pouţila v minulosti.
|
|
|
Vliv meziročních rozdílů vybraných meteorologických parametrů na druhové složení porostů Mokrých luk u Třeboně
FRANCOVÁ, Kateřina
Cílem diplomové práce je zhodnotit meziroční rozdíly v druhovém složení vybraných porostů Mokrých Luk ve vztahu k určujícím meteorologickým parametrům. Práce se zabývá studiem a změnami rostlinných společenstev na vybrané části Mokrých Luk u Třeboně. Meziroční rozdíly byly zjištěny pouze v pokryvnosti dominant, ale nikoli ve stálosti druhů. Oproti roku 2006 došlo v roce 2007 ke zvýšení průměrné pokryvnosti chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea). Také došlo k dalšímu nárůstu pokryvnosti třtiny šedavé (Calamagrostis canescens), jejíž výskyt na Mokrých Loukách byl omezen povodní v roce 2002. Znovu se objevila na Mokrých Loukách v roce 2006, ale její nárůst byl patrný až v sušším roce 2007. Výsledky ukazují, že společenstvo je poměrně stabilní ve vztahu ke krátkodobým výkyvům počasí.
|
|
|
Vliv minerálního hnojení na primární produkci travinného mokřadního porostu
LAZÁRKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je součástí projektu GA ČR 526/09/1546 (`` Význam nově asimilovaného uhlíku pro interakce rostlin s půdou v mokřadních travinných ekosystémech v proměnlivých podmínkách vnějšího prostředí``). Cílem práce je stanovit nadzemní produkci travinného mokřadního porostu Přírodní rezervace Záblatské louky u Třeboně a posoudit, zda hnojení v předchozích letech má vliv na jeho druhové složení a produkci. Nadzemní biomasu jsem stanovila v červnu 2009 destruktivní metodou. Celkově se odebralo ze 12 ploch 24 vzorků (výnos + strniště). Odebíraly se vzorky z plošek o rozměrech 0,5 x 0,5 m. Získané hodnoty biomasy byly převedeny na plochu 1 m-2. Vliv hnojení byl studován na plochách, na něž v letech 2006 až 2008 byly aplikovány různé dávky minerálních hnojiv: 300 kg NPK . ha-2 (varianta HI), 65 kg NPK . ha-2 (varianta LOW) a plocha nehnojená (varianta NO). Celková nadzemní biomasa činila 723,05 g.m-2 u varianty HI, 711,12 g.m-2 u varianty LOW a 712,72 g.m-2 u varianty NO. Dlouhodobé hnojení potlačilo produkci mechů.
|
|
|
Vliv kosení na druhové složení a nadzemní biomasu porostů eutrofní zaplavované louky
FRANCOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je součástí projektu GA ČR č. 526/06/0276 Eutrofizace mokrých luk: Vliv na interakce půda {--} rostlina s důrazem na transformace uhlíku a dusíku, na jehož řešení se podílí Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR. Cílem práce je zdokumentovat stav 30 let nekoseného porostu a porostů s různou frekvencí kosení v zaplavované části Mokrých Luk u Třeboně. V práci je řešen současný stav vegetace se změnami, vývojem rostlinných společenstev a produkcí nadzemní biomasy na vybrané části Mokrých Luk u Třeboně. Výsledky jsou porovnány s výsledky výzkumů, které probíhaly na Mokrých Loukách za posledních 30 let. Závěry práce potvrzují, že vegetace se stává nestabilní s převládajícími konkurenčně silnými a synantropními druhy, zejména kostivalem lékařským (Symphytum officinale), pampeliškou lékařskou (Taraxacum sect. ruderalia), kopřivou dvoudomou (Urtica dioica), šťovíkem tupolistým (Rumex obtusifolius). Dominantním druhem zamokřené a kosené části Mokrých Luk se stává chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea).
|
|
| |
host ::
RSS.