|
|
Současné postupy prevence a možnosti léčby bovinních mastitid
DVOŘÁKOVÁ, Kamila
Bakalářská práce na téma Současné postupy prevence a možnosti léčby bovinních mastitid vznikla s ohledem na skutečnost, že mastitidy jsou jedním ze zdravotně a ekonomicky nejvýznamnějších onemocnění mléčného skotu. Prevence mastitid zahrnuje jednotlivá opatření důležitá pro udržení zdraví dojnic. Základním principem prevence je neoslabovat přirozenou obranyschopnost dojnic, zejména samotné mléčné žlázy. Pro udržení zdravé mléčné žlázy je významné welfare dojnic. Dojnice by měly být vhodně ustájeny a krmeny kvalitním, nezávadným krmivem. Důležitým opatřením je zejména správný postup dojení. Pastva působí na zdraví a pohodu dojnic velmi příznivě. Významným aspektem v prevenci mastitid je zaprahování, které je často prováděno paušálně a plošně. Novým trendem v zaprahování dojnic, využitelným ovšem pouze u dojnic se zdravou mléčnou žlázou, je použití neantibiotických tmelů. Výzkum imunoprofylaxe mastitid stále probíhá, neboť etiologie mastitid není zcela jasná. Konvenční léčba mastitid je založena na používání antibiotik během laktace, nebo v době stání na sucho. Podle závažnosti onemocnění se volí aplikace lokální, celková nebo kombinace obou. Doplňkovou léčbou je aplikace enzymových přípravků, které snižují dávku potřebného antibiotika a urychlují hojení. Do nekonvenční léčby mastitid, která je častější na ekologických farmách, se řadí homeopatie a fytoterapie, které jsou využitelné většinou ulehčích zánětů mléčné žlázy. Má-li být léčba účinná, je důležité její včasné zahájení.
|
|
|
Vyhodnocení vybraných ukazatelů u dojených plemen skotu ve VOD Kámen
BUŘIČOVÁ, Hana
Chov skotu patří mezi nejnáročnější odvětví zemědělské výroby. Předpokladem úspěšného chovu je ekonomicky efektivní produkce mléka, které je možné dosáhnout pouze při dobrém zdravotním stavu zvířat, dobré plodnosti, přiměřené obměně stáda, vysoké dlouhověkosti krav a odpovídajícím managementem. Chovatelé se musí stále zamýšlet nad způsobem chovu i nad plemenem, které budou chovat. Cílem práce je vyhodnocení vybraných ukazatelů mléčné a masné užitkovosti, plodnosti, dlouhověkosti a ekonomiky produkce mléka u stáda dojnic holštýnského a českého strakatého skotu ve stejném ustájení a při stejné výživě v podniku VOD Kámen. Ze stáda dojnic bylo ke sledování vybráno 60 holštýnských a 60 českých strakatých plemenic. Sledované soubory dojnic byly vytříděny podle genotypu, původu ze strany otce a pořadí laktace. K vyhodnocení byly použity reprodukční ukazatele (inseminační interval, servis perioda, mezidobí, inseminační index), ukazatele mléčné užitkovosti (množství mléka v kg, obsah tuku, obsah bílkovin), dlouhověkosti a důvody vyřazování dojnic z chovu. K vyhodnocení masné užitkovosti bylo vybráno 25 býků holštýnského plemene a 25 býků českého strakatého plemene. Rozdíly mezi mléčnou užitkovostí a plodností mezi plemeny byly vyhodnoceny jako vysoce významné (P < 0,001). Reprodukční ukazatele u holštýnských plemenic byly zhodnoceny jako nevyhovující (inseminační interval 82,06 dní, servis perioda 135,87 dní, mezidobí 412 dní a inseminační index 2,4) a u plemenic českého strakatého skotu jako uspokojivé (inseminační interval 64,8 dní, servis perioda 98,84 dní a inseminační index 2,0). Mléčná užitkovost byla oproti průměru ČR u obou plemen nadprůměrná. Holštýnské dojnice vyprodukovaly 9 123 kg mléka za laktaci při tučnosti 3,87 % a obsahu bílkovin 3,42 % a dojnice českého strakatého plemene 8 100 kg mléka za laktaci při tučnosti 4,08 % a obsahu bílkovin 3,59 %. Nejčastějším důvodem vyřazení plemenic z chovu byly poruchy plodnosti. Ukazatele masné užitkovosti byly lepší u býků českého strakatého skotu. Tito býci měli vyšší porážkovou hmotnost při nižším věku a lepší zatřídění do klasifikačních tříd oproti býkům holštýnského skotu.
|
|
|
Vliv dojení dojícím automatem na vybrané parametry welfare dojnic
PROVAZNÍKOVÁ, Iveta
Téma této bakalářské práce bylo zaměřeno na vyhodnocení welfare dojnic při volném způsobu ustájení a dojení stáda pomocí robota. Hlavními posuzovanými ukazateli byly údaje o celkové době, kterou strávily dojnice v zařízení robota, a údaje o následujícím pohybu zvířat po opuštění dojícího boxu. Dále byla vyhodnocena doba přípravy dojnice od vstupu do robota do úspěšného nasazení strukových násadců. Rovněž byl posouzen i vliv stresu na vybrané krevní parametry. Na základě těchto pozorování si lze utvořit představu o pohodě zvířat při tomto způsobu ustájení a o jejich možnosti svobodného rozhodování, v jakých intervalech v průběhu dne budou proces dojení absolvovat. Měřené a sledované hodnoty byly získávány pozorováním dojnic a přesnou evidencí jejich činnosti od vstupu do robota. V následujících třiceti minutách po jeho opuštění byl dále zaznamenáván pohyb zvířat ve stáji a uspokojování jejich fyziologických potřeb, příjem potravy, pití a ulehnutí. Měření probíhalo v běžných provozních podmínkách po dobu 24 hodin a bylo orientováno na všechny dojené kusy ve stádě. Podrobné časové údaje o délkách probíhajících úkonů a o denní dojivosti byly převzaty ze záznamů dojícího robota Lely Astronaut. Výsledky byly následně vyhodnoceny programy Microsoft Excel, Statistika 9 a byl porovnán jejich vliv na celkovou užitkovost. Údaje o stresovém působení rozdílných způsobů dojení na dojnice byly získány ve spolupráci s VFU Brno na jejich experimentálním pracovišti. V oblasti pohody ustájených zvířat pozorování neprokázala žádné vážnější problémy, zvířata byla po dobu celého hodnocení klidná a spokojená. Dojení probíhalo průběžně a dojnice nastupovaly ukázněně do boxu robota. Pouze 5 kusů, což tvoří necelých 6 % dojených krav, bylo nutno do boxu nahánět za pomoci zootechnika. Vesměs se však jednalo o prvotelky, které se technologii robota teprve přizpůsobují. V průběhu pozorování bylo zjištěno 147 dojení na 58 kusech dojnic, což odpovídalo průměru 2,54 dojení na kus. Při průměrné dojivosti 14,87 kg to znamenalo průměrnou denní užitkovost 37,8 kg mléka na dojnici. Délka přípravy k dojení se pohybovala kolem 2 minut 25 sekund. Délka samotného dojení činila průměrně 6 minut. Ze sledovaných dojnic po dojení vyhledalo potravu 83,7 % a bezprostředně po podojení ulehlo pouhých 6,8 % krav. Průměrná denní dojivost se výrazně navýšila u dojnic dojených 3x za den a to o 16,1 kg, což představuje nárůst o 31 %. Křivka aktivity dojnic v grafu vykázala značnou ochotu dojnic spolupracovat s dojícím robotem. Kortizon v krevním séru nevykázal nadlimitní hodnoty.
|
|
|
Sledování etologických projevů zvířat za účelem vývoje čidel vyhodnocujících různé pohyby zvířat
KINDLOVÁ, Jana
Chov skotu patří k jednomu z nejdůležitějších odvětví živočišné výroby v České republice. Tato hospodářská zvířata se používají hlavně na produkci masa a mléka. Od roku 1989 stavy skotu výrazně poklesly a to více než o 2 miliony kusů. Cílem práce bylo získat základní údaje a formulovat poznatky především o chování dojnic a jejich fyziologických reakcích v souvislosti s procesem dojení a následné reakci po stránce potřeby příjmu vody a pohybových aktivit (potřeba odpočinku). Práce byla provedena v podniku DZV Nova a.s. v Petrovicích, který hospodaří na necelých 5 000 ha pozemků a vlastní 640 ks dojnic holštýnského plemene. Vitalimetr je přístroj uzavřený v krabičce, kterou má dojnice pověšenu na krku, přičemž registruje počet pohybů za určitý čas, v našem případě za hodinu. Každá hodina je rozdělena do dvousetčtyřiceti 15-ti sekundových úseků. Při výskytu pohybu během tohoto úseku je zaznamenán do počítače přes přijímací anténu počítače. K vlastnímu etologickému pozorování bylo vybráno celkem 6 zabřezlých krav holštýnského plemene v dobrém zdravotním stavu, s průměrným denním nádojem 25 - 35 l. Dojnice měly na krku vitalimetry, které registrovaly počet pohybů za hodinu. Vlastní pozorování proběhlo ve dnech 27. až 28. listopadu a 4. a 6. prosince 2012. Nejprve byly dojnice pozorovány v průběhu celých 24 hodin (27. až 28. listopadu 2012) a poté dvakrát po 12ti hodinách (4. a 6. prosince). Celková doba tohoto sledování činila 48 hodin. Teplotní podmínky se pohybovaly od -3 °C do +5 °C. Na dojírnu se zvířata naháněla třikrát denně a to zhruba ve 12 ? 13, 20 ? 21 a 3:45 ? 4:30 hodin. Ze záznamů v počítači bylo zjištěno, že vitalimetry všechny tyto přesuny a pohyby zaznamenaly, čímž došlo k ověření jejich funkčnosti a jejich možnému využití při sledování těchto pohybových aktivit. Z výsledků pozorování dojnic a dat z vitalimetrů rovněž vyplývá, že vitalimetry sice zobrazí zvýšenou pohybovou aktivitu odpovídající skutečné zvýšené pohyblivosti dojnic, ale nezobrazují jednotlivá ulehnutí a vstávání ani případné skoky. Po zprůměrování jednotlivých činností z režimu dne dojnic nám vyšly tyto výsledky: Jedna dojnice během 24 hodin stráví 3, 45 hodiny příjmem krmiva, 7 x se napije, 11 x kálí, 5 ? 6 x močí. Celkem 9 x ulehne a doba ležení byla na jednu dojnici naměřena na 11 hodin a 39 minut. Přežvykování je spojené s ležením nebo stáním a trvá 6 hodin a 41 minut, pohybová aktivita na jednu krávu byla odhadem naměřena na 478, 6 m. S literárními články se neshoduje pouze příjem krmiva, ten je o dost nižší (o 1, 25 hod), následně dojnice vyprodukují méně moči než by měly, ale naopak se více pohybují. Za den ujde dojnice necelých 480 m, přičemž literatura uvádí méně (200 ? 300 m).
|
|
|
Biologický hluk v okolí farem pro chov dojnic.
DVOŘÁK, Miroslav
V chovech hospodářských zvířat způsobuje hluk nejen zavádění a zvyšování mechanizace, ale také hluk způsobovaný samotnými zvířaty, tzn. hluk vznikající životními projevy chovaných zvířat (biologický hluk). Cílem této bakalářské práce je tento hluk změřit na rodinné farmě v Olešnici, zpracovat podle příslušných norem a graficky vyhodnotit. Získané hlukové hodnoty jsou posouzeny z hlediska legislativních a hygienických předpisů a nařízení.
|
|
|
Analýza příčin vyřazování dojnic u holštýnského skotu
PROVAZNÍK, Pavel
Bakalářská práce se zabývá analýzou příčin vyřazování dojnic u holštýnského skotu. Cílem práce je vyhodnocení nejčastějších příčin, které vedou k vyřazování dojnic z chovu v zemědělském družstvu Trhový Štěpánov a.s. a spojení těchto příčin s úrovní užitkovosti, pořadím laktace a úrovní reprodukce. Byly vyhodnoceny výsledky u 294 dojnic v roce 2010. Podkladová data byla získána z programu Dairyplan na farmě v Trhovým Štěpánově, z rozboru hospodaření ZD Trhový Štěpánov a.s. v letech 2008 ? 2010 a z výročních zpráv v jednotlivých letech. Ve sledovaném roce 2010 bylo vyřazeno 294 dojnic z celkových 864 ks, což je 34 % z celkového stavu. Mezi příčiny vyřazení plemenic patří nízká užitkovost, ostatní zootechnické důvody, onemocnění vemene, poruchy plodnosti, těžké porody a jiné zdravotní důvody. V tomto podniku bylo nejvíce dojnic vyřazeno z jiných zdravotních důvodů, do kterých řadíme onemocnění jater, slezu, paratuberkolozu a špatný stav končetin. Z této příčiny bylo vyřazeno přes 57% krav. Druhou nejčastější příčinou byly poruchy plodnosti, do kterých spadalo necelých 16% dojnic. Nejmenší počet vyřazených dojnic zaujímá špatný stav vemene a jiné zootechnické důvody. Analyzované výsledky v podniku ZD Trhový Štěpánov se převážně shodují s výsledky kontroly užitkovosti v České republice.
|
|
| |
|
|
Analýza mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda českého strakatého skotu.
NÁVARA VOLFOVÁ, Kateřina
Hlavním zájmem všech chovatelů dojených krav je, vlastnit ziskové stádo, které je při dobré reprodukci schopno dosahovat vysoké produkce. To je možné pouze v případě, že je zajištěna kvalitní genetická základna stáda. Úroveň mléčné užitkovosti krav je jedním z významných faktorů ovlivňující ekonomické výsledky výroby mléka. Cílem práce bylo vyhodnotit průběh a úroveň laktace a úroveň reprodukce u stáda vysokoužitkových dojnic plemene české strakaté s ohledem na genetické založení zvířat. Do sledování byly zařazeny dojnice, které započaly laktaci mezi 27.3. 08 a 13.6. 08 včetně (190 kusů). Soubor dojnic byl rozdělen podle pořadí laktace, na dojnice na 1., 2. a 3. laktaci. Tyto skupiny byly dále rozděleny dle genetického podílu na plemenné skupiny C1 a C2. Ze skupiny C1 byly ještě odděleny dojnice plemenné podskupiny C100. Dále byly dojnice rozděleny dle otců a to tak, že na každé laktaci byli vybráni 2-3 býci, kteří měli jako otcové sledovaných dojnic v té dané skupině největší zastoupení, minimální hranice byla stanovena 5 dcer. U těchto skupin byly sledovány reprodukční ukazatele, mléčná užitkovost byla hodnocena na základě 305 denní užitkovosti, indexu perzistence laktační křivky a průběhu laktačních křivky u jednotlivých skupin. Skupina C2 s nejvyšším genetickým podílem mléčných plemen měla nejlepší výsledky na všech laktacích u reprodukčních ukazatelů a také vykázala s postupným nárůstem na jednotlivých laktacích nejvyšší užitkovost za 305 dní na 3. laktaci. U sledovaného chovu českého strakatého plemene se nepodařilo jednoznačně prokázat vliv genetického podílu na úroveň reprodukčních ukazatelů ani na úroveň mléčné užitkovosti. U většiny námi testovaných ukazatelů byl prokázán vliv pořadí laktace u skupin rozdělených dle genetického podílu. Při rozdělení sledovaných dojnic dle otců nebyl jednoznačně prokázán vliv otce na úroveň reprodukce ani na úroveň mléčné užitkovosti. Tyto výsledky ovšem mohou být zkresleny malým počtem sledovaných dojnic v tomto rozdělení. Jednoznačně se nepodařilo dokázat statistickou závislost mezi úrovní reprodukce a mléčnou užitkovostí. Ze zjištěných výsledků vyplívá, že ve sledovaném chovu dojnice dosahují nadprůměrné mléčné užitkovosti oproti průměru populace českého strakatého plemene v ČR a přitom vykazují průměrné hodnoty reprodukčních ukazatelů.
|
|
|
Porovnání vlivu technologie ustájení a dojení na vybrané ukazatele užitkovosti a kvality mléka
POLÁKOVÁ, Radka
Tématem této diplomové práce je porovnání volného ustájení s dojením robotem a vazného ustájení s dojením do potrubí. Hodnocení je zaměřeno na mléčnou užitkovost a její kvalitu, reprodukční ukazatele a zdravotní stav dojnic. Je zde sledována i svobodná volba dojení dojnice v průběhu dne. Posouzeno je i mikroklima ve sledované stáji. Vše je hodnoceno v provozních podmínkách. Objektem studia je zrekonstruovaná stáj, ve které jsou provozovány oba systémy. Naměřené a sledované hodnoty byly porovnávány v oblasti mléčné užitkovosti, reprodukce a zdravotního stavu mezi skupinami. Zjištěné hodnoty byly zhodnoceny v programu Statistica 9. Pomocí počítačového systému dojícího robota bylo zjišťováno časové období, kdy dojnice nadojí v robotu nejvíce mléka. V oblasti mléčné užitkovosti dosahuje dojení robotem vyšší dojivosti a zvýšení procentuálního obsahu laktózy. Dojení do potrubí na stání má lepší výsledky v procentuálním obsahu bílkovin. Při uplatnění možnosti výběru časového úseku dojení dojnice nadojily nejvíce mléka v rozmezí 10:00 až 18:00 hodin. V oblasti reprodukce dosahuje lepších výsledků volné ustájení s dojením robotem. U problematiky zdravotního stavu se statisticky prokázaly lepší zdravotní výsledky u volného ustájení s dojením robotem.
|
|
|
Analýza vybraných vlivů na mléčnou užitkovost a plodnost u stáda českého strakatého skotu
HORA, Ondřej
Na plodnost a mléčnou užitkovost působí mnoho faktorů. Obecně lze tyto faktory rozdělit na vnější a vnitřní. Co se týče vnějších faktorů, je to například výživa, úroveň odchovu, technologie chovu a lidský faktor. Z vnitřních faktorů je nejvýznamnější genetická výbava jedince, heritabilita a plemenná hodnota rodičů. Cílem práce bylo vyhodnotit úroveň reprodukce a mléčné užitkovosti u vybraného stáda českého strakatého skotu. Data byla hodnocena za tři laktace v období 2007-2010. Sledovaná byla skupina dojnic českého strakatého skotu o velikosti 190 kusů.Soubor dojnic byl rozdělen podle pořadí laktace, na dojnice na 1., 2. a 3. laktaci. Sledovaná skupina dojnic byla dále dělena podle genetického podílu na skupiny C1 a C2. Ze skupiny C1 byly ještě odděleny dojnice plemenné podskupiny C100. Dále byla ze sledované skupiny oddělena skupina dojnic dle otců. Vybráni byli 3 býci, jejichž dcery měly ve sledované skupině nejvyšší zastoupení, minimální hranice byla stanovena na 15 dcer. U této sledované skupiny nebyl prokázán vliv plemenné hodnoty otců na následnou užitkovost dcer. Tyto výsledky mohou být zkresleny malým počtem dcer ve sledované skupině. Nejvyšší mléčnou užitkovost vykázala skupina C2 na všech laktacích. Tato skupina měla nejvyšší genetický podíl mléčných plemen. U této skupiny byla nejvyšší užitkovost na 3. laktaci (6793,13 kg). Byl prokázán vliv genetického podílu na jednotlivé reprodukční ukazatele. Nejkratší SP byla na 1. laktaci u skupiny C100 (120,62 dní) a mezidobí na 2. laktaci rovněž u skupiny C100 (379,58 dní). U skupiny C2 s vyšším podílem mléčných plemen (A, R) byly tyto hodnoty horší (141,29 dní a 426,39 dní). Ze zjištěných výsledků kontroly užitkovosti vyplývá, že skupina dojnic českého strakatého skotu (C100) dosáhla ve sledovaném období podprůměrné hodnoty mléčné užitkovosti (6188 kg), oproti průměrným hodnotám mléčné užitkovosti českého strakatého plemene v České republice. Také reprodukční ukazatele ve sledovaném chovu vykázaly podprůměrnou úroveň v porovnání s průměrem českého strakatého plemene v ČR. U sledovaných skupin dojnic byl zjištěn významný rozdíl u poruch plodnosti. Bylo zjištěno, že nejčastějším důvodem vyřazení plemenic byly poruchy plodnosti (71,9%) a jiné zdravotní důvody (22,1%). Ve sledovaném chovu byla zjištěna průměrná dlouhověkost. Skupina C100 měla v průměru 3,07 otelení, skupina C2 pak 3,58 otelení.
|
host ::
RSS.