|
|
Význam krajiny pro utváření lidské religiozity (u žáků SŠ)
KNĚZ, Miroslav
ABSTRAKT KNĚZ, M. Význam krajiny pro utváření lidské religiozity (u žáků SŠ). České Budějovice, 2012. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra systematické teologie. Vedoucí práce Mgr. František Štěch, PhD. Předmětem této práce je hledání významu porozumění krajině při utváření lidské religiozity. První část práce nazvaná Člověk a krajina se snaží o obecné charakteristiky vtahu člověka a krajiny. Druhá část je věnována vývoji vnímání krajiny u některých autorů (J. J. Rousseau, Jiří Sádlo, Václav Cílek). Třetí kapitola nachází souvislosti mezi vnitřním prožíváním a prostředím, kde člověk žije. Jedná se o dynamický vztah, který má vliv na utváření religiozity. Dále je definována lidská religiozita, symbolický význam krajiny a specifika období adolescence. Závěr práce nabízí konkrétní podněty pro pedagogickou práci s mladými adolescenty pomocí dialogu a participace v krajině.
|
|
|
Význam spirituality v procesu edukace
KOMENDA, Vladimír
Na základě bakalářské práce jsem chtěl zmapovat klíčové momenty ve spirituálním vývoji dítěte mladšího školního věku, dále identifikovat a analyzovat spirituální aspekty ve výchově s ohledem na latentní povahu spirituality v současné době. Cílem práce bylo odpovědět na hlavní výzkumnou otázku, zda si věřící rodiče uvědomují si důležitost spirituálních aspektů ve výchově a duchovního prožívání svých dětí. Pomocí výpovědí respondentů byl analyzován způsob výchovy dětí ve dvou křesťanských rodinách. Z poznatků bylo zjištěno, v jakých situacích si věřící rodiče uvědomují důležitost spirituality ve výchově a duchovního prožívání svých dětí. Informace potřebné pro zpracování bakalářské práce byly získány metodou kvalitativního ? polostrukturovaného rozhovoru s pěti otevřenými otázkami zaměřený na jednotlivé aspekty křesťanské výchovy. Z uvedených rozhovorů jednoznačně vyplývá důležitost, kterou dotazovaní respondenti přikládají spirituálním aspektům výchovy a duchovnímu prožívání svých dětí. Pokud je dítě vybaveno schopností reflexe spirituální povahy života, lze předpokládat, že tato schopnost se mu stane záštitou řešení důležitých životních situací. Výsledky práce mohou být použity jako další materiál pro sociologické studie podobného zaměření nebo jako studijní materiál pro pracovníky v sociálních oblastech či studenty sociálních oborů.
|
|
|
Pohled lidí pracujících v dělnické profesi regionu Prachatic na fenomén smrti a umírání a jejich vyrovnání se ztrátou
ZÍKA, Josef
Práce se zabývá fenoménem smrti a umírání, její tabuizací, truchlením a vlivem religiozity na ztrátu blízké osoby. Jsou zde zmapovány názory a poznatky lidí pracujících v dělnické profesi, které se týkají setkání se smrtí obecně, či ztrátou jejich blízké osoby. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část pojednává o odlišnosti ve vnímání fenoménu umírání a smrti v minulosti a dnes. V kontextu se sociální prací je v dalších kapitolách analyzována ztráta, truchlení, komunikace s pozůstalými a jejich podpora. V souvislosti s truchlením, se sleduje vliv religiozity jedince na vyrovnání se ztrátou. Cílem praktické části bylo formou výzkumu zjistit jak fenomén smrti a umírání vnímají různé věkové kategorie v dělnické profesi v regionu Prachatic a jaká případně byla jejich reakce na úmrtí a následné vyrovnání se ztrátou blízké osoby.
|
|
|
Ekonomie štěstí a náboženství: Trápí se trapisté?
Tomanová, Julie ; Chalupníček, Pavel (vedoucí práce) ; Zajíček, Miroslav (oponent)
Tato práce si v rámci ekonomie štěstí klade otázku, může-li být religiozita jedním z významných faktorů majících vliv na subjektivně pociťované štěstí. Tento vztah analyzuje na přísném kontemplativním řádu trapistických mnichů. Důvodem volby právě tohoto uzavřeného řádu je snaha abstrahovat od co nejvíce vedlejších faktorů, které tento vztah ovlivňují v životě "venku". Výsledky dotazníkového šetření, které jsou porovnávány s obdobnými studiemi a výzkumy, potvrdily pozitivní vztah mezi religiozitou trapistů a jimi pociťovaným štěstím, smyslem života i schopností sebeaktualizace.
|
|
|
Saturace duchovních potřeb u hospitalizovaných pacientů
ŠROTOVÁ, Jana
Spirituální péče v českém zdravotnictví skomírá. Léta komunismu ji vytlačila ze zřetele. Pod pojmem duchovní péče si většina zdravotníků představí nemocničního kaplana, který si jde popovídat s pacientem, nebo uděluje poslední pomazání. Zdravotnická péče se soustředí především na naplňování biologických potřeb klientů. Studenti zdravotních škol se o duchovní dimenzi lidské osobnosti teprve začínají učit. Objevují se pokusy zavést spirituální péči do praxe a daří se to, zvláště v některých nově vzniklých hospicech. Ve školách jsou vychováváni pastorační pracovníci, jejich výuka však není jednotná a jejich uplatnění se liší podle školy, kterou vystudovali.
|
|
|
Mapování sakrálních objektů v mikroregionu Vodňan
BLAHOUT, Václav
Předkládaná bakalářská práce se zabývá sakrálními objekty ve spádovém území ORP Vodňany a dělí se na více částí. Úvodní část práce se skládá z terénního výzkumu řešeného území, při kterém došlo k fotodokumentaci sledovaný sakrálních objektů, zaznamenání geografické polohy, zaznamenání typologizace jejich druhu, stupně a důvodů poškození. Své poznatky jsem zhodnotil v části zabývající se důvody rozmístění sakrálních objektů ve sledovaném území, společně s typologizací sledované sakrální krajiny. Práce obsahuje i metodiku vytvoření geodatabáze v softwaru ArcGIS 9.3 a přehledné mapy související s tématem.
|
|
|
Mapování sakrálních objektů v mikroregionu Týn nad Vltavou
VAŇOUSOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá mapováním sakrálních objektů v mikroregionu Týn nad Vltavou. Na základě terénního výzkumu byly nafoceny a následně zaneseny do mapy sakrální objekty v řešeném území. Práce obsahuje typologizaci sledovaných sakrálních objektů a geografické aspekty rozmístění sakrálních objektů v mikroregionu Týn nad Vltavou. Součástí práce je vytvoření geodatabáze. Text této práce je doplněn fotografiemi, tabulkami a mapovými přílohami.
|
|
|
Přínos pedagogiky Marie Montessori pro didaktiku meditace v předškolním věku
ČÍŽKOVÁ, Helena
Práce se zabývá přínosem pedagogiky Marie Montessori pro didaktiku meditace v předškolním věku. V první kapitole se autorka zabývá psychologií předškolního věku, zohledňuje religiozitu této věkové skupiny a konstatuje, že dítě mezi třetím a pátým rokem života vykazuje náznaky schopnosti meditovat. Dále je práce věnována vymezení pojmů meditace a kontemplace. Je stanoven význam meditace v dětském světě a nabídnuty první kroky pro zcitlivění dítěte pro duchovno. Následuje popis nácviku koncentrace, jak jej můžeme nalézt v pedagogice M. Montessori. Ten je především spjat s cvičením ticha. Poslední část je zaměřena na sestavení příkladů nácviku koncentrace, které mají uvést dítě do světa meditace. Příklady meditativního setkání zohledňují hravost a fantazii dětí předškolního věku a významně se podílejí na jeho duchovním rozvoji.
|
|
|
Spirituální potřeby hospitalizovaných pacientů
SENDLEROVÁ, Klára
Bakalářská práce nese název "Spirituální potřeby hospitalizovaných pacientů." Tato práce se snaží vystihnout jaké spirituální potřeby v sobě skrývají hospitalizovaní pacienti a jak se vyrovnávají se svou nemocí v konfrontaci s jejich vírou. Teoretická část se zabývá potřebami člověka obecně. Následuje charakteristika spirituální potřeby, která je pro každého z nás individuální, a proto je zde zmíněna kapitola posouzení stavu spirituálních potřeb. Dále jsou zde zahrnuty pojmy {--} spiritualita, náboženství a religiozita. Následují duchovní jevy, ke kterým patří osobní vztahy, poznání v duchu a láska. Také jsem zde zařadila duchovní zdraví, ke kterému ovšem patří i duchovní tíseň. Jak prožíváme spiritualitu od dětství až po dospělost, se zabývá kapitola duchovní vývoj v jednotlivých věkových obdobích. Dále následuje kapitola nemoc a hospitalizovaný člověk, zde je zmínka o vlivu hospitalizace na člověka a také jaký má význam jeho víra v době nemoci. Poslední kapitolou je spirituální péče pod kterou patří péče pastorační. Práce si klade za cíl zjistit na základě kvantitativního výzkumu jaké spirituální potřeby mají hospitalizovaní pacienti a jak se liší prožívání nemoci u religiózních a nereligiózních pacientů. Byly stanoveny 2 hypotézy {--} důležitost spirituálních potřeb stoupá s věkem a prožívání nemoci u hospitalizovaných religiózních a nereligiózních pacientů se liší. Obě tyto hypotézy se potvrdily. Výzkumný vzorek tvořili hospitalizovaní pacienti v Moravskoslezském kraji, v Odrách na LDN a interním oddělení a v Plzeňském kraji, v Plzni na interním a chirurgickém oddělení. Metoda dotazování byla použita v podobě sběru dat dotazníkem. V diskusi se porovnávají výsledky s odbornou literaturou a hodnotí se pracovní hypotézy. V závěru jsem se zmínila o dosavadní situaci postoje ke spirituálním potřebám, o vyhodnocených hypotézách a mém názoru k tomuto tématu.
|
|
|
SPIRITUALITA A RELIGIOZITA SENIORŮ
VACHOVÁ, Klára
Předkládaná bakalářská práce nese název {\clqq}Spiritualita a religiozita seniorů``. Pojmy spiritualita, religiozita a spirituální potřeby nejsou u nás v současné době zcela jasné. Přesto je spirituální dimenze člověka součástí tzv. holistického pohledu na člověka jako bytost bio-psycho-socio-spirituální. Práce spirituální dimenzi blíže charakterizuje a objasňuje, jakou roli mohou hrát spirituální potřeby v životě seniora. Obsah bakalářské práce je rozdělen do dvou oddílů. Teoretická část se zabývá vysvětlením pojmů spiritualita a religiozita, charakteristikou možných spirituálních potřeb klientů, základní psychologií stáří a ateismem. Mezi spirituální potřeby byla zařazena potřeba najít smysl života, potřeba najít smysl utrpení, potřeba transcedence, potřeba být milován a milovat, potřeba víry, potřeba naděje, potřeba mít čisté svědomí, potřeba odpouštět druhým, potřeba modlitby a meditace a potřeba symbolů a obrazů. Vlastní práce si klade za cíl definovat spirituální potřeby seniorů. Dále se snaží zjistit zda jsou tyto potřeby naplňovány a do jaké míry. Byla zkombinována kvantitativní metoda výzkumu s metodou kvalitativní. U kvantitativní části výzkumu byla použita metoda dotazování, technikou sběru dat byl dotazník. Byly zvoleny dvě pracovní hypotézy, které se vztahují k daným cílům. U kvalitativní části byla na základě narativní metody zvolena technika rozhovoru. Výzkum byl proveden v Domově pro seniory ve Veselí nad Lužnicí a v Domě s pečovatelskou službou ve Veselí nad Lužnicí. Informace z dotazníku byly zpracovány manuálně, čárkovou metodou a základní statistikou. Grafické znázornění bylo provedeno pomocí sloupcových a výsečových grafů v programu Microsoft Excel. V diskuzi se srovnávají výsledky s odbornou literaturou a hodnotí se pracovní hypotézy. V závěru jsou uvedeny vlastní názory na danou problematiku a doporučení pro praxi.
|
host ::
RSS.